Kasační opravný prostředek podaný dne 28. září 2011 společnostmi Schindler Holding Ltd, Schindler Management AG, Schindler SA, Schindler Sàrl, Schindler Liften BV a Schindler Deutschland Holding GmbH proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 13. července 2011 ve věci T-138/07, Schinder Holding Ltd a další v. Evropská komise, podporovaná Radou Evropské unie

(Věc C-501/11 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Schindler Holding Ltd, Schindler Management AG, Schindler SA, Schindler Sàrl, Schindler Liften BV, Schindler Deutschland Holding GmbH (zástupci: R. Bechtold a W. Bosch, advokáti, jakož i profesor Dr. J. Schwarze)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

zrušit rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 13. července 2011 (věc T-138/07);

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 21. února 2007 (COMP/E-1/38.823 - Výtahy a eskalátory),

podpůrně zrušit pokuty, které toto rozhodnutí ukládá účastnicím řízení podávajícím kasační opravný prostředek, nebo je snížit;

podpůrně k návrhovým žádáním uvedeným v bodě 1 a v bodě 2, vrátit věc Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s právním posouzením uvedeným v rozsudku Soudního dvora;

v každém případě uložit Komisi náhradu nákladů řízení, které účastnicím řízení podávajícím kasační opravný prostředek vznikly v řízení před Soudem a Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek uvádí celkem třináct důvodů kasačního opravného prostředku.

Tribunál zaprvé porušil zásadu dělby moci a požadavky, které právní stát klade na řízení, tím, že zastává názor, že Komise je příslušná k uložení pokut bez toho, aniž by sám v celém rozsahu uložení pokut přezkoumal.

Tribunál zadruhé porušil zásadu přímosti dokazování tím, že za přípustné považoval dokazování prostřednictvím korunního svědka, tak je prováděno v současné praxi Komise.

Tribunál zatřetí porušil zásadu určitosti (článek 7 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dále jen "EÚLP") tím, že čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003¹ považoval za dostatečně určitý právní základ pro uložení pokut.

Tribunál začtvrté nezohlednil, že pokyny Komise o metodě stanovování pokut z roku 1998 jsou z důvodu nepříslušnosti Komise neplatné.

Zapáté, Tribunál neprávem odmítl, že pokyny Komise o metodě stanovování pokut z roku 1998 porušují zákaz zpětné účinnosti zásadu ochrany legitimního očekávání.

Zašesté, Tribunál porušil zásadu zavinění a zásadu presumpce neviny (čl. 27 odst. 2 nařízení č. 1 /2003; čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, dále jen "Listina", čl. 6 odst. 2 EÚLP) tím, že nepovažuje za nezbytné připsat dotčeným podnikům odpovědnost za porušení provedené pracovníky, resp. toto připsání neprovedl.

Zasedmé, Tribunál neprávem vycházel ze spoluzodpovědnosti společnosti Schindler Holding. Použité zásady týkající se spoluzodpovědnosti mateřské společnosti zasáhly do pravomocí členských států. Tribunál krom toho vyložil judikaturu Soudního dvora příliš široce a porušil rovněž zásadu presumpce neviny (čl. 48 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 2 EÚLP).

Zaosmé, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když limity čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 považoval za nepřekročené.

Zadeváté, na základě uvedeného bylo porušeno majetkové právo Schindler Holding, protože stanovení pokuty mělo dopad vyvlastnění (čl. 1 odst. 1 Listiny, článek 1 prvního dodatkového protokolu EÚLP).

Zadesáté, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když příliš vysoké základní částky, ze kterých vycházela Komise, považoval za opodstatněné.

Zajedenácté, Tribunál protiprávně toleroval, že Komise neakceptovala určité okolnosti jako polehčující. Tribunál zejména nezohlednil dobrovolné ukončení kartelu v Německu, jakož i opatření k dosažení souladu přijatá účastnicemi řízení podávajícími kasační opravný prostředek.

Zadvanácté, Tribunál považoval snížení pokut z důvodu spolupráce stanovená Komisí, resp. Komisí neprávem nepřiznaná, za opodstatněná. Nezohledňuje přitom přispění účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek. Rovněž nezohledňuje, že Komise v rozporu s právem poskytla příliš malá snížení pokut z důvodu spolupráce mimo oznámení o shovívavosti.

Zatřinácté, Tribunál porušil zásadu proporcionality tím, že výši pokut považoval za ještě přípustnou.

____________

¹ - Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).