Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rayonen sad Svilengrad (Bulharsko) dne 19. prosince 2017 – trestní řízení proti Daniela Pinzaru a Robert-Andrei Cirstinoiu

(Věc C-707/17)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Rayonen sad Svilengrad

Účastníci původního trestního řízení

Žalobce: Rayonna prokuratura Svilengrad

Obžalovaní: Daniela Pinzaru, Robert-Andrei Cirstinoiu

Předběžné otázky

Je třeba vykládat ustanovení čl. 65 odst. 3 SFEU a čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, jež pro případ porušení oznamovací povinnosti podle článku 3 uvedeného nařízení stanoví sankce takového druhu a rozsahu, jako jsou sankce uvedené v článku 251 Nakazatelen kodeks (trestní zákoník, dále jen „NK“) Bulharské republiky, který za porušení oznamovací povinnosti podle článku 3 uvedeného nařízení stanoví ve svém odstavci 1 buď uložení trestu odnětí svobody v trvání maximálně šesti let, s možností uložit výkon trestu i v případě, že se jedná o první trestný čin pachatele, nebo pokutu odpovídající dvojnásobku hodnoty předmětu trestného činu, a navíc stanoví v odstavci 2 téhož článku z titulu dodatečné sankce kumulativní zabavení veškerých neoznámených peněžitých částek ve prospěch státu, aniž by bylo třeba ověřit jejich původ a účel převodu, jelikož toto vnitrostátní ustanovení stanovuje celkové sankce, které jdou nad rámec toho, co je nutné k dosažení cílů sledovaných nařízením, což je v rozporu se zásadou přiměřenosti trestu za trestný čin, jež je zakotvena v čl. 49 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie, a představují zastřené omezení volného pohybu kapitálu?

Je třeba uvedená ustanovení unijního práva, a sice čl. 65 odst. 3 SFEU, článek 3 a čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1889/2005, jakož i čl. 49 odst. 3 Listiny, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, a sice čl. 251 odst. 2 NK, jež v případě porušení oznamovací povinnosti podle článku 3 nařízení č. 1889/2005 ukládají kromě hlavních trestů za takové porušení jakožto další trest zabavení celé neoznámené peněžité částky ve prospěch státu bez ohledu na její původ a účel převodu?

Musí být čl. 17 odst. 1 Listiny vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní ustanovení, jež je uvedeno v čl. 251 odst. 2 NK, jakožto konfiskační opatření, které je ukládáno jen za pouhé porušení oznamovací povinnosti, nerespektuje striktně vymezenou rovnováhou mezi veřejným zájmem a požadavkem ochrany práva na vlastnictví, jenž je zakotven v článku 17 Listiny?

____________