Language of document : ECLI:EU:T:2011:108

Věc T-377/06

Comap SA

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Odvětví měděných spojovacích tvarovek a spojovacích tvarovek ze slitin mědi – Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES – Doba trvání účasti na protiprávním jednání – Pokuty – Stanovení výchozí částky pokuty – Proporcionalita“

Shrnutí rozsudku

1.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Důkaz

(Článek 81 odst. 1 ES)

2.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Důkaz

(Článek 81 odst. 1 ES)

3.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání

(Článek 81 odst. 1 ES)

4.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Koordinace a spolupráce neslučitelná s povinností každého podniku určovat své chování na trhu samostatně

(Článek 81 odst. 1 ES)

5.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Účast podniku na protisoutěžních iniciativách – Dostatečnost mlčky učiněného schválení bez veřejného distancování se pro založení odpovědnosti podniku

(Článek 81 odst. 1 ES)

6.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Porušení – Dohody a jednání ve vzájemné shodě, které lze kvalifikovat jako jediné protiprávní jednání – Pojem

(Článek 81 odst. 1 ES)

7.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Podnik, který se účastnil protisoutěžní dohody – Chování lišící se od chování, které bylo dohodnuto v rámci kartelové dohody

(Článek 81 odst. 1 ES)

8.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Snížení částky pokuty v důsledku spolupráce dotčeného podniku – Podmínky

(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 96/C 207/04, hlava D)

1.      Pokud jde o provedení důkazu o protiprávním jednání porušujícím čl. 81 odst. 1 ES, Komise je za účelem odůvodnění pevného přesvědčení, že údajné protiprávní jednání bylo spácháno, povinna předložit dostatečně přesné a shodující se důkazy. Má-li soudce Unie pochybnosti, musí být tato skutečnost ku prospěchu podniku, jemuž je určeno rozhodnutí konstatující protiprávní jednání. Soudce tedy nemůže učinit závěr, že Komise existenci dotčeného protiprávního jednání prokázala právně dostačujícím způsobem, jestliže má soudce o této otázce stále ještě pochybnosti, zejména v rámci žaloby směřující ke zrušení rozhodnutí, jímž se ukládá pokuta. Každý z důkazů předložených Komisí však nemusí nezbytně odpovídat těmto kritériím ve vztahu ke každému prvku protiprávního jednání. Stačí, když soubor nepřímých důkazů, kterého se orgán dovolává, odpovídá tomuto požadavku jako celek.

Mimoto je běžné, že činnosti, se kterými jsou spojeny protisoutěžní dohody, se odehrávají tajně, schůzky se konají tajně a související dokumentace je omezena na minimum. Z toho vyplývá, že i když Komise objeví písemnosti výslovně prokazující protiprávní kontakty mezi subjekty, jako jsou zápisy ze setkání, jsou tyto obvykle útržkovité a rozptýlené, takže se často ukazuje jako nezbytné rekonstruovat některé podrobnosti dedukcí. Proto ve většině případů musí být existence protisoutěžní praktiky nebo dohody dovozena z určitého počtu shodujících se skutečností a nepřímých důkazů, které ve svém celku mohou představovat, pokud neexistuje jiné logické vysvětlení, důkaz porušení pravidel hospodářské soutěže.

(viz body 56–58)

2.      Prohlášení učiněná v rámci politiky shovívavosti hrají důležitou úlohu. Tato prohlášení, učiněná jménem podniku, mají nezanedbatelnou důkazní hodnotu, jelikož implikují značná právní a hospodářská rizika. Prohlášení podniku obviněného z účasti na kartelové dohodě, jehož správnost je popírána několika dalšími rovněž obviněnými podniky, však nemůže být považováno za dostatečný důkaz existence protiprávního jednání spáchaného těmito podniky, když nebylo podloženo jinými důkazními materiály.

(viz bod 59)

3.      Doba trvání protiprávního jednání je skutečností naplňující znaky protiprávního jednání na základě čl. 81 odst. 1 ES, přičemž břemeno prokázání existence této skutečnosti nese Komise. Pokud neexistují důkazy, které mohou přímo prokázat dobu trvání protiprávního jednání, Komise se musí opřít alespoň o důkazy vztahující se k časově dostatečně blízkým skutkovým okolnostem tak, aby bylo možné důvodně připustit, že toto protiprávní jednání trvalo nepřetržitě mezi dvěma konkrétními daty.

(viz bod 60)

4.      Výměna informací nemusí být nutně vzájemná, aby byla porušena zásada samostatného jednání na trhu. Vyzrazení citlivých informací odstraňuje nejistotu týkající se budoucího chování soutěžitele a ovlivňuje, přímo či nepřímo, strategii adresáta informací.

(viz bod 70)

5.      Pojem veřejného distancování se, jakožto skutečnosti zprošťující odpovědnosti, musí být vykládán restriktivně. Sdělení, jehož cílem je distancovat se veřejně od protisoutěžního jednání, musí být učiněno přesvědčivě a jasně tak, aby ostatní účastníci kartelové dohody pochopili správně úmysl dotčeného podniku. Pokud se podnik od protiprávního jednání výslovně nedistancoval, může se Komise domnívat, že toto jednání nebylo ukončeno.

(viz body 75–76, 102)

6.      Co se týče chování spočívajícího v pravidelném organizování vícestranných a dvoustranných kontaktů mezi konkurenčními výrobci v průběhu několika let, jejichž cílem bylo zavedení protiprávních praktik, které měly uměle organizovat fungování trhu s měděnými spojovacími tvarovkami, zejména na úrovni cen, skutečnost, že se některé znaky nebo intenzita těchto praktik změnily po šetřeních provedených Komisí, není relevantní, pokud jde o pokračování v kartelové dohodě, jestliže cíl protisoutěžních praktik, tedy jednání ve vzájemné shodě ohledně cen za spojovací tvarovky, zůstal stejný. V tomto ohledu je pravděpodobné, že se po šetřeních Komise forma kartelové dohody stane méně strukturovanou a intenzita její činnosti je více proměnlivá. Nicméně skutečnost, že intenzita činnosti v rámci kartelové dohody byla v určitých obdobích proměnlivá, neznamená, že tuto dohodu lze považovat za ukončenou.

(viz body 82, 85)

7.      Nedodržení kartelové dohody, nemění nic na její samotné existenci. Účastníci kartelové dohody totiž zůstávají soutěžiteli, z nichž každý může být v pokušení kdykoli využít disciplinovanosti ostatních v oblasti cen, na něž se vztahuje kartelová dohoda, aby snížil vlastní ceny s cílem zvětšit svůj podíl na trhu, přičemž je zachována obecná relativně vysoká úroveň cen.

(viz body 98–99)

8.      Snížení částky pokuty z důvodu spolupráce ve správním řízení je odůvodněno, pouze pokud chování dotčeného podniku umožnilo Komisi shledat existenci protiprávního jednání s menšími obtížemi a případně zajistit jeho ukončení. Snížení částky pokuty na základě sdělení o spolupráci z roku 1996 lze odůvodnit, jen pokud lze mít v tomto ohledu za to, že poskytnuté informace a obecně chování dotčeného podniku svědčí o skutečné spolupráci z jeho strany.

(viz bod 114)