Kasační opravný prostředek podaný dne 25. července 2014 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 13. května 2014 ve věcech T-458/10 až T-458/10 a T-471/10, Peter McBride a další v. Evropská komise

(Věc C-361/14 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: A. Bouquet, A. Szmytkowska, zmocněnci, B. Doherty, Barrister)

Další účastníci řízení: Peter McBride, Hugh McBride, Mullglen Ltd, Cathal Boyle, Thomas Flaherty, Ocean Trawlers Ltd, Patrick Fitzpatrick, Eamon McHugh, Eugene Hannigan, Larry Murphy a Brendan Gill

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie (sedmého senátu) vydaný dne 13. května 2014 ve spojených věcech T-458/10 až T-458/10 a T-471/10, Peter McBride a další v. Evropská komise;

zamítnout žalobu na neplatnost a v každém případě první žalobní důvod

podpůrně vrátit věc zpět Tribunálu Evropské unie k rozhodnutí o žalobních důvodech, jež mu byly předloženy a o kterých Soudní dvůr Evropské unie nerozhodl, a

uložit žalobcům v prvostupňovém řízení náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Komise tvrdí, že rozsudek, jenž je předmětem řízení o kasačním opravném prostředku, by měl být zrušen z následujících důvodů:

Zaprvé, Tribunál nesprávně vyložil a aplikoval článek 266 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“ nebo „Smlouva“) ve spojení s článkem 263 SFEU a zásadu efektivnosti, zásadu svěření pravomocí, zásadu právní jistoty, zásadu kontinuity právního řádu, časovou působnost právních norem, zásadu legitimního očekávání a zásady pro časovou posloupnost norem, když zrušil určitá rozhodnutí Komise, jimiž měly být splněny povinnosti Komise vyplývající z rozsudků ve spojených věcech T-218/03 až T-241/03, Boyle a další v. Komise a spojených věcech C-373/06 P, C-379/06 P a C-382/06 P, Flaherty a další v. Komise. Podle napadeného rozsudku měla Komise přijmout nezbytná opatření k dosažení souladu s těmito rozsudky, avšak neměla k tomu pravomoc.

Zadruhé, Tribunál svůj rozsudek řádně neodůvodnil a neodpověděl na hlavní argument Komise (jakož i na otázku týkající se přípustnosti v jedné věci). Porušil tak článek 36 Statutu Soudního dvora a článek 81 jednacího řádu Tribunálu.