Sdělení v Úř. věst.

 

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením High Court of Justice (England & Wales) (Chancery Division) ze dne 25. srpna 2004 ve věci Test Claimants in Class IV of the ACT Group Litigation proti Commissioners of Inland Revenue

(Věc C-374/04)

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením High Court of Justice (England & Wales) (Chancery Division) ze dne 25. srpna 2004 ve věci Test Claimants in Class IV of the ACT Group Litigation, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 30. srpna 2004, podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

High Court of Justice (England & Wales) (Chancery Division) žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

Je v rozporu s článkem 43 ES nebo článkem 56 ES (s ohledem na článek 57 ES a článek 58 ES) (nebo jejich dřívějších ustanovení):

aby členský stát A (jako je Velká Británie)

přijímal a ponechával v účinnosti právní a správní předpisy, které opravňují k úplnému daňovému dobropisu ohledně dividend vyplácených společnostmi se sídlem v členském státě A ("příslušné dividendy") jednotlivým akcionářům s bydlištěm nebo sídlem v členském státě A;

uváděl v účinnost ustanovení obsažené v úmluvách o zamezení dvojího zdanění uzavřených s určitými jinými členskými státy a třetími státy, které opravňuje k úplnému daňovému dobropisu (nižší daň jak stanoveno v těchto úmluvách) ohledně příslušných dividend pro jednotlivé akcionáře s bydlištěm nebo sídlem v těchto jiných členským státech nebo ve třetích státech;

ale neudělil oprávnění k daňovému dobropisu (úplnému nebo částečnému) ohledně příslušných dividend, pokud jsou tyto vypláceny dceřinnou společností se sídlem v členském státě A (jako Velká Británie) mateřské společnosti se sídlem v členském státě B (jako je Německo), ať již na základě národních právních předpisů nebo podmínek úmluvy o zamezení dvojího zdanění mezi těmito státy;

aby členský stát A (jako je Velká Británie) uváděl v účinnost ustanovení příslušné úmluvy o dvojím zdanění opravňující k částečnému daňovému dobropisu ohledně příslušných dividend pro mateřskou společnost se sídlem v členském státě C (jako je Nizozemsko), ale neudělil takové oprávnění mateřské společnosti se sídlem v členském státě B (jako je Německo), kde neexistuje v úmluvě o zamezení dvojího zdanění mezi členským státem A a členským státem B ustanovení o částečném daňovém dobropise;

aby členský stát A (jako je Velká Británie) neudělil oprávnění částečného daňového dobropisu ohledně příslušných dividend společnosti se sídlem v členském státě C (jako je Nizozemsko), která je kontrolována společností se sídlem v členském státě B (jako je Německo), v případě, kdy členský stát A uvádí v účinnost ustanovení úmluv o dvojím zdanění, která udělují takové oprávnění:

společnostem se sídlem v členském státě C, kontrolovaným společnostmi se sídlem v členském státě C;

společnostem se sídlem v členském státě C, kontrolovaným společnostmi se sídlem v členském státě D (jako je Itálie), kde existuje ustanovení v úmluvě o zamezení dvojího zdanění mezi členským státem A a členským státem D opravňující k částečnému daňovému dobropisu ohledně příslušných dividend;

společnostem se sídlem v členském státě D bez ohledu na to, kdo kontroluje tyto společnosti?

Bude odpověď na otázku 1 písm. (c) odlišná, pokud je společnost se sídlem v členském státě C kontrolována nikoliv společností se sídlem v členském státě B, ale společností se sídlem ve třetím státě?

Pokud je odpověď na veškeré nebo pouze některé části otázky 1 písm. (a) až (c) kladná, jaké zásady zakotvuje právo Společenství s ohledem na uplatnitelná práva a dostupné právní prostředky Společenství za okolností uvedených v těchto otázkách? Zejména:

Je členský stát A povinen platit:

i. úplný daňový dobropis nebo jemu odpovídající částku; nebo

ii. částečný daňový dobropis nebo jemu odpovídající částku; nebo

iii. úplný nebo částečný daňový dobropis, nebo jim odpovídající částku:

po odečtení jakékoliv další daně z příjmů, která je splatná nebo která by byla splatná, pokud by dividenda vyplacená příslušnému nárokujícímu byla spojena s právem na daňový dobropis;

po odečtení takové daně vypočítané na nějakém jiném základě?

Taková platba bude provedena:

ve prospěch příslušné mateřské společnosti v členském státě B nebo členském státě C; nebo

ii. příslušné dceřinné společnosti v členském státě A?

Je právo na takovou platbu:

i. právem na vrácení nenáležitě vybraných částek, takže jejich vrácení je důsledkem práva nabytého na základě článku 43 nebo článku 56; nebo

ii. právem na vyrovnání nebo náhradu škody, takže podmínky navrácení stanovené ve spojených případech C-46/93 a C-48/93 Brasserie du Pecheur a Factortame musí být splněny; nebo

iii. právem na navrácení nenáležitě odepřeného zisku a pokud ano, tak:

je takové právo důsledkem práva nabytého na základě článku 43 nebo článku 56; nebo

musí být podmínky navrácení stanovené ve spojených případech C-46/93 a C-48/93 Brasserie du Pecheur a Factortame splněny; nebo

musí být splněny nějaké další podmínky?

Je pro účely otázky 2 písm. (c) výše rozdíl, zda jako záležitost národního práva státu A jsou nároky vzneseny jako nároky na navrácení nebo zda byly nebo musí být vzneseny jako nároky na náhradu škody?

Je nutné, aby společnost vznášející nárok za účelem navrácení prokázala, že ona nebo její mateřská společnost by byly nárokovaly daňový dobropis (úplný nebo částečný podle daného případu), kdyby bývaly věděly, že k tomu byly podle práva Společenství oprávněny?

Může skutečnost, že v souladu s rozhodnutím Soudního dvora ve spojených případech C-397/98 a C-410/98 Hoechst a Metallgesellschaft příslušné dceřinné společnosti v členském státě A mohly být vráceny zaplacené částky nebo že mohla být v podstatě oprávněna k vrácení záloh na dani z příjmů právnických osob ve vztahu k dividendě vyplácené příslušné mateřské společnosti v členském státě B nebo členském státě C, změnit odpověď na otázku 2 písm. a)?

Jaké obecné směry, pokud nějaké, je podle Soudního dvora vhodné poskytnout v daných případech ohledně okolností, které by měl vnitrostátní soud vzít v potaz při určování, zda existuje dostatečně vážné porušení ve smyslu rozsudku ve spojených případech C-46/93 a C-48/93 Brasserie du Pecheur a Factortame, zejména zda je, s ohledem na stávající precedenční právo týkající se výkladu příslušných ustanovení práva Společenství, toto porušení odůvodněné?

____________