ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
16. ledna 2014(*)
„Volný pohyb zboží – Článek 34 SFEU – Množstevní omezení dovozu – Opatření s rovnocenným účinkem – Uvádění předmětů z drahých kovů na trh – Puncovní značka – Požadavky uložené právní úpravou členského státu dovozu“
Ve věci C‑481/12,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas (Litva) ze dne 27. září 2012, došlým Soudnímu dvoru dne 25. října 2012, v řízení
UAB „Juvelta“
proti
VĮ „Lietuvos prabavimo rūmai“,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení R. Silva de Lapuerta (zpravodajka), předsedkyně senátu, J. L. da Cruz Vilaça, G. Arestis, J.-C. Bonichot a A. Arabadžev, soudci,
generální advokát: N. Wahl,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za UAB „Juvelta“ A. Astauskienė, advokatė,
– za litevskou vládu D. Kriaučiūnasem a R. Krasuckaitė, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi A. Steiblytė a G. Wilmsem, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 34 SFEU.
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi UAB „Juvelta“ (dále jen „společnost Juvelta“) a VĮ Lietuvos prabavimo rūmai (litevský kontrolní úřad) ve věci rozhodnutí posledně uvedeného úřadu, na jehož základě bylo společnosti Juvelta uloženo, aby předměty ze zlata, které uvádí na trh, nechala na nezávislém pověřeném veřejném úřadu označit puncovními značkami v souladu s požadavky litevské právní úpravy.
Právní rámec
3 Podle čl. 3 odst. 21 zákona Litevské republiky o kontrole drahých kovů a drahých kamenů (Lietuvos Respublikos tauriųjų metalų ir brangakmenių valstybinės priežiūros įstatymas), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „zákon o kontrole“), je vnitrostátní puncovní značkou VĮ Lietuvos prabavimo rūmai puncovní značka zavedená státy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Tureckou republikou, která potvrzuje, že jí označené předměty byl zkontrolovány a opuncovány nezávislým kontrolním úřadem pověřeným dotčeným státem a odpovídají ryzosti vyjádřené v takové značce arabskými číslicemi, a uvádí obsah drahých kovů v tisícinách hmotnosti slitiny.
4 Na základě čl. 17 odst. 1 tohoto zákona musí VĮ Lietuvos prabavimo rūmai předměty z drahých kovů a drahé kameny dovezené do Litvy označit vnitrostátní puncovní značkou tohoto státu.
5 Článek 17 odst. 2 bod 2 uvedeného zákona stanoví, že předměty z drahých kovů a drahé kameny dovezené z jiného státu, a sice ze státu EHP nebo z Turecké republiky, kde je povoleno jejich uvádění na trh, mohou být uváděny na trh bez puncovní značky VĮ Lietuvos prabavimo rūmai nebo bez osvědčení o jakosti, pokud byly tyto předměty zkontrolovány a označeny puncovní značkou nezávislého kontrolního úřadu pověřeného takovým státem, a je na nich uvedena povinná puncovní značka o odpovědnosti, zapsaná v takovém státě a vyražená při jejich výrobě.
Spor v původním řízení a předběžné otázky
6 Juvelta je společnost, která vykonává zejména činnost maloobchodu s klenotnickým zbožím vyráběným z drahých kovů.
7 V návaznosti na inspekční misi úředníci VĮ Lietuvos prabavimo rūmai stanovili, že část (355 kusů) kontrolovaných předmětů ze zlata není v souladu s požadavky čl. 17 odst. 2 bodu 2 zákona o kontrole.
8 VĮ Lietuvos prabavimo rūmai v inspekčním protokolu č. 04-13-41 ze dne 15. března 2011, v němž byly zaznamenány výsledky uvedené inspekční mise, uložil společnosti Juvelta, aby předměty ze zlata, které uvádí na trh, nechala na nezávislém pověřeném veřejném úřadu označit puncovními značkami v souladu s požadavky litevské právní úpravy.
9 Z tohoto protokolu vyplývá, že na dotčených předmětech byla vyražena puncovní značka nezávislým kontrolním úřadem pověřeným Polskou republikou, avšak podle VĮ Lietuvos prabavimo rūmai tato puncovní značka není v souladu s požadavky čl. 17 odst. 2 bodu 2 zákona o kontrole, vykládaného ve spojení s čl. 3 odst. 21 tohoto zákona, z důvodu, že arabská číslice „3“, uvedená na této puncovní značce, neoznačuje obsah označeného drahého kovu, vyjádřený v tisícinách hmotnosti slitiny.
10 V tomto ohledu předkládající soud uvádí, že není zpochybňováno, že v Polské republice použití číslice „3“ na takové puncovní značce slouží k označení předmětů z drahých kovů, jejichž ryzost, vyjádřená v tisícinách hmotnosti slitiny, je 585.
11 Kromě toho tento soud uvádí, že společnost Juvelta provedla dodatečné označení dotčených předmětů, když na ně umístila poznámku „585“, sloužící k uvedení ryzosti těchto předmětů ve formě, která je pro litevské spotřebitele srozumitelná.
12 Společnost Juvelta se poté, co proti tomuto protokolu podala opravný prostředek u ředitele VĮ Lietuvos prabavimo rūmai, který rozhodnutím č. 1.5-264 ze dne 15. dubna 2011 tento opravný prostředek zamítl a platnost uvedeného protokolu potvrdil, domáhala zrušení posledně uvedeného protokolu a tohoto rozhodnutí u Vilniaus apygardos administracinis teismas, který tento návrh rozsudkem ze dne 18. srpna 2011 zamítl.
13 Společnost Juvelta podala proti tomuto rozsudku u předkládajícího soudu odvolání.
14 V tomto kontextu se Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Je třeba článek 34 SFEU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle níž je k tomu, aby bylo možné na trh členského státu Evropské unie uvádět předměty ze zlata dovezené z jiného členského státu, jejichž uvádění na trh je v takovém členském státu (vývozu) povoleno, nezbytné, aby tyto předměty byly opatřeny značkou nezávislého kontrolního úřadu pověřeného členským státem, kterou se potvrzuje, že předmět ji nesoucí byl zkontrolován uvedeným úřadem, a která uvádí informace srozumitelné pro spotřebitele členského státu dovozu, pokud jde o ryzost předmětu, jsou-li tyto informace týkající se ryzosti uvedeny v odlišné a dodatečné značce nebo označení umístěném na tomtéž předmětu ze zlata?
2) Má pro odpověď na první otázku význam skutečnost, že v projednávané věci nebylo dodatečné označení týkající se ryzosti předmětů ze zlata uvedené na těchto předmětech, které je srozumitelné pro spotřebitele v členském státu dovozu (například označení třemi arabskými číslicemi ‚585‘), provedeno nezávislým kontrolním úřadem pověřeným členským státem Evropské unie, ale informace poskytnuté na základě označení odpovídají svým obsahem informacím uvedeným na puncovní značce nezávislého kontrolního úřadu pověřeného členským státem vývozu uvedené na tomtéž předmětu (například označení státu vývozu ve formě arabské číslice ‚3‘ podle právních předpisů takového státu vyjadřuje konkrétně ryzost 585)?“
K předběžným otázkám
K první otázce
15 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda článek 34 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž je k tomu, aby bylo možné na trh členského státu uvádět předměty z drahých kovů dovezené z jiného členského státu, v němž je jejich uvádění na trh povoleno a které byly označeny puncovní značkou v souladu s právní úpravou druhého členského státu, nezbytné, aby je v případě, že údaje týkající se ryzosti těchto předmětů uvedené na této puncovní značce nejsou v souladu s požadavky právní úpravy prvního členského státu, nezávislý kontrolní orgán pověřený posledně uvedeným členským státem označil znovu prostřednictvím puncovní značky, která potvrzuje, že uvedené předměty byly zkontrolovány a uvádí jejich ryzost v souladu s uvedenými požadavky.
16 Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je třeba veškerou obchodní právní úpravu členských států, která by mohla ať přímo, nebo nepřímo, skutečně, nebo potenciálně narušit obchod uvnitř Unie, považovat za opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením ve smyslu článku 34 SFEU (viz zejména rozsudky ze dne 11. července 1974, Dassonville, 8/74, Recueil, s. 837, bod 5 a ze dne 2. prosince 2010, Ker-Optika, C‑108/09, Sb. rozh. s. I‑12213, bod 47).
17 Překážky volnému pohybu zboží vyplývající v případě, že neexistuje harmonizace právních předpisů, z použití pravidel týkajících se podmínek, které musí toto zboží splňovat, na zboží pocházející z jiných členských států, kde je legálně vyráběno a uváděno na trh, i když se tato pravidla použijí bez rozdílu na všechny výrobky, tak představují opatření s rovnocenným účinkem, která jsou zakázána článkem 34 SFEU, pokud toto použití nelze odůvodnit cílem obecného zájmu způsobilým převážit nad požadavky volného pohybu zboží (viz rozsudky ze dne 22. června 1982, Robertson a další, 220/81, Recueil, s. 2349, bod 9; ze dne 15. září 1994, Houtwipper, C‑293/93, Recueil, s. I‑4249, bod 11, jakož i ze dne 21. června 2001, Komise v. Irsko, C‑30/99, Recueil, s. I‑4619, bod 26).
18 V tomto ohledu již Soudní dvůr rozhodl, že účinkem vnitrostátní právní úpravy, která vyžaduje, aby předměty z drahých kovů dovezené z jiných členských států, v nichž jsou legálně uváděny na trh a opuncovány v souladu s právními předpisy těchto států, byly nově puncovány v členském státě dovozu, je činit dovozy obtížnějšími a nákladnějšími (v tomto smyslu viz výše uvedené rozsudky Robertson a další, bod 10; Houtwipper, bod 13, jakož i Komise v. Irsko, bod 27).
19 Tak je tomu v případě právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení. Na základě této právní úpravy totiž předměty z drahých kovů a drahé kameny označené puncovní značkou, jejíž údaje nejsou v souladu s požadavky uvedené právní úpravy, mohou být v Litvě uvedeny na trh až poté, co jsou v tomto členském státě nově puncovány.
20 V důsledku toho taková právní úprava představuje opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu, zakázané článkem 34 SFEU.
21 Pokud jde o možnost takové opatření odůvodnit, Soudní dvůr již rozhodl, že povinnost dovozce nechat na předmětech z drahých kovů vyrazit puncovní značku uvádějící ryzost je principiálně způsobilá zajistit účinnou ochranu spotřebitelů a podporovat poctivost obchodních transakcí (viz výše uvedené rozsudky Robertson a další, bod 11; Houtwipper, bod 14, jakož i Komise v. Irsko, bod 29).
22 V tomto kontextu však Soudní dvůr rovněž rozhodl, že členský stát nemůže s ohledem na výrobky dovezené z jiného členského státu, ve kterém byly legálně uvedeny na trh a opuncovány v souladu s právními předpisy tohoto státu, ukládat nové puncování, jsou-li údaje poskytnuté na základě původní puncovní značky, bez ohledu na její formu, rovnocenné údajům požadovaným členským státem dovozu a pro spotřebitele posledně uvedeného státu srozumitelné (viz výše uvedené rozsudky Robertson a další, bod 12; Houtwipper, bod 15, jakož i Komise v. Irsko, body 30 a 69).
23 K určení, zda údaj o ryzosti, který není stanoven v právní úpravě členského státu, poskytuje rovnocenné informace, které jsou pro spotřebitele tohoto státu srozumitelné, je třeba zohlednit předpokládané očekávání průměrného běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Komise v. Irsko, bod 32).
24 Pokud jde o spor, který byl předložen předkládajícímu soudu, je třeba uvést, že je prokázáno, že předměty dotčené ve věci v původním řízení byly opuncovány nezávislým kontrolním úřadem pověřeným Polskou republikou, a to v souladu s právními předpisy tohoto státu.
25 Rovněž tak předkládající soud uvádí, že není zpochybňováno, že puncovní značka uvedená na zmíněných předmětech označuje jejich ryzost prostřednictvím číslice „3“ a že v Polsku tato číslice slouží k označení předmětů z drahých kovů, jejichž ryzost, vyjádřená v tisícinách hmotnosti slitiny, je 585.
26 Z toho vyplývá, že údaj poskytnutý v uvedené zmínce je, pokud jde o předměty z drahých kovů opuncované v Polsku, rovnocenný údaji poskytnutému číslicí „585“ uvedenou na puncovní značce vyražené nezávislým pověřeným veřejným kontrolním úřadem v Litvě v souladu s právní úpravou posledně uvedeného státu.
27 Po tomto upřesnění je však třeba rovněž ověřit, zda číslice „3“ uvedená na puncovních značkách vyražených na předmětech dotčených ve věci v původním řízení poskytuje průměrnému litevskému běžně informovanému a přiměřeně pozornému a obezřetnému spotřebiteli srozumitelný údaj.
28 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že je pravděpodobné, že uvedená číslice pro takového spotřebitele srozumitelná není, jelikož tento spotřebitel v zásadě nemusí znát polský systém označování ryzosti předmětů z drahých kovů.
29 Avšak jakkoli mohou být omezující účinky právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení odůvodněny cílem zajistit účinnou ochranu litevských spotřebitelů tím, že jim tato právní úprava poskytne údaje týkající se ryzosti předmětů z drahých kovů dovezených do Litvy, které jsou pro ně srozumitelné, takové odůvodnění lze připustit, pouze je-li tato právní úprava přiměřená s ohledem na cíl, který sleduje, tedy nepřekračuje-li – třebaže je způsobilá tento cíl uskutečnit – meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.
30 Je tedy třeba přezkoumat, zda lze uvedeného cíle dosáhnout opatřeními, která omezují obchod s předměty z drahých kovů uvnitř Unie méně než ukládání nového puncování v členském státě dovozu, které je stanoveno v uvedené právní úpravě.
31 V tomto kontextu je třeba připomenout, jak uvádí předkládající soud, že společnost Juvelta za účelem vyjádření ryzosti předmětů dotčených ve věci v původním řízení ve formě srozumitelné pro litevské spotřebitele provedla dodatečné označení těchto předmětů tak, že na ně uvedla zmínku „585“, přičemž toto číslo odpovídá ryzosti uvedených předmětů, vyjádřené v tisícinách hmotnosti slitiny.
32 Je přitom třeba konstatovat, že takové označení je způsobilé dosáhnout cíle sledovaného právní úpravou dotčenou ve věci v původním řízení a představuje opatření, které omezuje pohyb předmětů z drahých kovů uvnitř Unie méně než nové puncování uložené touto právní úpravou, za podmínky, že údaje poskytnuté na základě tohoto označení odpovídají údajům uvedeným na puncovní značce, kterou na dotčených předmětech vyrazil nezávislý kontrolní orgán pověřený členským státem vývozu těchto předmětů.
33 Navíc je třeba uvést, že kromě takového dodatečného označení, jako je označení dotčené ve věci v původním řízení, by i jiná opatření, tkvící například v povinnosti zajistit, že na místě uvádění předmětů z drahých kovů, pocházejících z jiných členských států, na trh, budou přítomny korespondenční tabulky schválené nezávislým kontrolním orgánem členského státu dovozu, které spotřebitele informují o puncovních značkách jiných členských států uvádějících ryzost a jejich ekvivalentech v uvedeném členském státě nebo v povinnosti na tyto předměty umisťovat etiketu uvádějící všechny údaje vyžadované právní úpravou téhož členského státu, mohla představovat opatření, která jsou dostatečná k dosažení účinné ochrany spotřebitelů.
34 Za těchto podmínek je třeba na první otázku odpovědět tak, že článek 34 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž je k tomu, aby bylo možné na trh členského státu uvádět předměty z drahých kovů dovezené z jiného členského státu, v němž je jejich uvádění na trh povoleno a které byly označeny puncovní značkou v souladu s právní úpravou tohoto druhého členského státu, nezbytné, aby je v případě, že údaje týkající se ryzosti těchto předmětů uvedené na této puncovní značce nejsou v souladu s požadavky právní úpravy prvního členského státu, nezávislý kontrolní orgán pověřený posledně uvedeným členským státem označil znovu prostřednictvím puncovní značky, která potvrzuje, že uvedené předměty byly zkontrolovány a uvádí jejich ryzost v souladu s uvedenými požadavky.
Ke druhé otázce
35 Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda má na odpověď poskytnutou na první otázku dopad okolnost, že dodatečné označení dovezených předmětů z drahých kovů, sloužící k poskytnutí údajů týkajících se ryzosti těchto předmětů ve formě srozumitelné pro spotřebitele v členském státu dovozu, nebylo provedeno nezávislým kontrolním orgánem pověřeným členským státem.
36 V tomto ohledu je třeba uvést, že jelikož byly předměty dotčené ve věci v původním řízení označeny dodatečně pouze jako doplněk puncovní značky uvádějící ryzost vyražené nezávislým kontrolním úřadem pověřeným členským státem vývozu, v daném případě Polskou republikou, je funkce této puncovní značky jako záruky splněna (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Houtwipper, bod 19).
37 Situaci dotčenou ve věci v původním řízení je totiž třeba odlišit od situace, kdy jsou předměty z drahých kovů puncovány samotnými výrobci v členském státě vývozu. V rámci posledně uvedené situace mohou vznikat podvody, přičemž v případě neexistence unijní právní úpravy přísluší členským státům, které mají širokou posuzovací pravomoc, aby jim čelily tak, že přijmou opatření, o kterých mají za to, že jsou v tomto ohledu adekvátní (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Houtwipper, body 20 až 22).
38 Údaje poskytnuté na základě takového dodatečného označení, jako je označení dotčené ve věci v původním řízení, však musejí v každém případě odpovídat údajům, které jsou uvedeny na puncovní značce, kterou na dotčených předmětech vyrazil nezávislý kontrolní orgán pověřený členským státem vývozu.
39 Jak přitom vyplývá z předkládacího rozhodnutí, jakož i z bodů 25 a 26 tohoto rozsudku, ve věci v původním řízení tomu tak je.
40 Za těchto podmínek je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že okolnost, že dodatečné označení dovezených předmětů z drahých kovů, sloužící k tomu, aby byly poskytnuty údaje týkající se ryzosti těchto předmětů ve formě srozumitelné pro spotřebitele v členském státu dovozu, nebylo provedeno nezávislým kontrolním orgánem pověřeným členským státem, na odpověď poskytnutou na první otázku dopad nemá, jelikož na uvedené předměty předem vyrazil puncovní značku označující ryzost nezávislý kontrolní úřad pověřený členským státem vývozu a údaje poskytnuté na základě tohoto označení odpovídají údajům uvedeným na této puncovní značce.
K nákladům řízení
41 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
1) Článek 34 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž je k tomu, aby bylo možné na trh členského státu uvádět předměty z drahých kovů dovezené z jiného členského státu, v němž je jejich uvádění na trh povoleno a které byly označeny puncovní značkou v souladu s právní úpravou tohoto druhého členského státu, nezbytné, aby je v případě, že údaje týkající se ryzosti těchto předmětů uvedené na této puncovní značce nejsou v souladu s požadavky právní úpravy prvního členského státu, nezávislý kontrolní orgán pověřený posledně uvedeným členským státem označil znovu prostřednictvím puncovní značky, která potvrzuje, že uvedené předměty byly zkontrolovány a uvádí jejich ryzost v souladu s uvedenými požadavky.
2) Okolnost, že dodatečné označení dovezených předmětů z drahých kovů, sloužící k tomu, aby byly poskytnuty údaje týkající se ryzosti těchto předmětů ve formě srozumitelné pro spotřebitele v členském státu dovozu, nebylo provedeno nezávislým kontrolním orgánem pověřeným členským státem, na odpověď poskytnutou na první otázku dopad nemá, jelikož na uvedené předměty předem vyrazil puncovní značku označující ryzost nezávislý kontrolní úřad pověřený členským státem vývozu a údaje poskytnuté na základě tohoto označení odpovídají údajům uvedeným na této puncovní značce.
Podpisy.