Kasační opravný prostředek podaný dne 24. července 2014 Spolkovou republikou Německo proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 14. května 2014 ve věci T-198/12, Spolková republika Německo v. Evropská komise
(Věc C-360/14 P)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze, A. Lippstreu, zmocněnci, U. Karpenstein, Rechtsanwalt)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr
zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 14. května 2014 ve věci T-198/12, Spolková republika Německo v. Evropská komise, z důvodu částečného zrušení rozhodnutí Komise 2012/160/EU ze dne 1. března 2012 o vnitrostátních předpisech oznámených německou spolkovou vládou ponechávajících limitní hodnoty pro olovo, baryum, arsen, antimon, rtuť a nitrosaminy a nitrosovatelné látky v hračkách po nabytí účinnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček1 , v rozsahu, v němž Tribunál žalobu zamítl;
zrušil rozhodnutí Komise 2012/160/EU ze dne 1. března 2012 v rozsahu, v němž se v tomto rozhodnutí nepovolují vnitrostátní předpisy oznámené za účelem ponechání limitních hodnot pro prvky antimon, arsen a rtuť v hračkách, a podpůrně aby věc vrátil Tribunálu;
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka předkládá tři důvody kasačního opravného prostředku:
První důvod kasačního opravného prostředku vychází z tvrzení, že Tribunál ve třech ohledech porušil čl. 114 odst. 4 SFEU. Podle navrhovatelky nerespektoval zásadu autonomního hodnocení rizik členským státem, když na základě okolnosti, že opatření oznámená navrhovatelkou jsou založena na odchylném hodnocení rizik, učinil závěr, že nejsou dostatečně vhodná. Dále měl Tribunál neoprávněně požadovat důkaz, že ochrana poskytovaná směrnicí 2009/48/ES je sama o sobě nedostatečná. Konečně měl Tribunál vycházet z nesprávného právního názoru, když odmítl kvantitativní porovnání úrovně ochrany opírající se o limitní hodnoty.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z tvrzení, že Tribunál porušil povinnost odůvodnit rozsudek podle článku 36 a čl. 53 odst. 1 statutu Soudního dvora. Zaprvé, jeho odůvodnění ohledně tabulky 1 předložené Spolkovou republikou Německo je rozporné, neboť jednou poukazuje na údajné chyby ve výpočtech a jednou na domnělé chyby v měření. Zadruhé je odůvodnění nedostatečné, neboť Tribunál vychází z předpokladu, že srovnání migračních limitů provedené Spolkovou republikou Německo neukazuje na žádnou vyšší úroveň ochrany, aniž se důkladně zabýval významem kategorie seškrábnutelných materiálů.
Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z tvrzení, že se Tribunál ve třech ohledech dopustil zkreslení skutkového stavu, respektive důkazů. Podle navrhovatelky předně zjevně nesprávně reprodukoval obsah tabulky 3, kterou předložila. Dále vychází Tribunál zjevně mylně z toho, že navrhovatelkou předložená tabulka Bundesinstitut für Risikobewertung (Spolkového ústavu pro hodnocení rizik) obsahuje nepřípustným způsobem připočtené hodnoty. Konečně Tribunál chápal stanovisko Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER) ze dne 1. července 2010 zjevně nesprávně, když z něj vyvodil závěr o spolehlivosti limitů biologické dostupnosti, k jakému SCHER jednoznačně nedospěl.
____________1 Úř. věst. L 80, 20.3.2012, s. 19.