ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)
9. listopadu 2004 (*)
„Směrnice 96/9/ES – Právní ochrana databází – Zvláštní právo – Pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze – (Ne)podstatná část obsahu databáze – Vytěžování a zužitkování – Obvyklé užívání – Neodůvodněné poškození oprávněných zájmů výrobce – Databáze koní – Seznam dostihů – Sázkové hry“
Ve věci C-203/02,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES,
podaná rozhodnutím Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) (Spojené království) ze dne 24. května 2002, došlým Soudnímu dvoru dne 31. května 2002, v řízení
The British Horseracing Board Ltd a další
proti
William Hill Organization Ltd,
SOUDNÍ DVŮR (velký senát),
ve složení V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans, A. Rosas a K. Lenaerts (zpravodaj), předsedové senátů, J.-P. Puissochet, R. Schintgen, N. Colneric a J. N. Cunha Rodrigues, soudci,
generální advokátka: C. Stix-Hackl,
vedoucí soudní kanceláře: M. Múgica Arzamendi a M.-F. Contet, vrchní radové,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 30. března 2004,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za The British Horseracing Board Ltd a další P. Prescottem, QC, L. Lane, barrister, a H. Porterem, solicitor,
– za William Hill Organization Ltd M. Platts-Millsem, QC, J. Abrahamsem, barrister, S. Konem a T. Usherem a S. Turnbull, solicitors,
– za belgickou vládu A. Snoecx, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s P. Vlaemminckem, advocaat,
– za německou vládu W. D. Plessingem, jako zmocněncem,
– za portugalskou vládu L. Fernandesem a A. P. Matos Barros, jako zmocněnci,
– za Komisi Evropských společenství K. Banks, jako zmocněnkyní,
po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 8. června 2004,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 7 a čl. 10 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, s. 20; Zvl. vyd. 13/15, s. 459, dále jen „směrnice“).
2 Tato žádost byla podána v rámci sporu The British Horseracing Board Ltd, Jockey Club a Weatherbys Group Ltd (dále jen „BHB a další“) a William Hill Organization Ltd (dále jen „William Hill“). Tento spor vznikl z toho, že William Hill používá za účelem organizace sázek na koňské dostihy údaje pocházející z databáze BHB.
Právní rámec
3 Předmětem směrnice je podle jejího čl. 1 odst. 1 právní ochrana databází nezávisle na jejich formě. Databází se podle čl. 1 odst. 2 téže směrnice rozumí „soubor děl, údajů nebo jiných nezávislých prvků, které jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a které jsou jednotlivě přístupné elektronickými nebo jinými prostředky“.
4 Článek 3 směrnice zavádí ochranu podle autorského práva těch „databází, které způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu představují vlastní duševní výtvor autora“.
5 Článek 7 směrnice zavádí zvláštní právo následujícího znění:
„Předmět ochrany
1. Členské státy stanoví pro pořizovatele databáze právo zabránit vytěžování a/nebo [nebo] zužitkování celého obsahu databáze nebo jeho kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části, pokud pořízení, ověření nebo předvedení tohoto obsahu potvrzuje kvalitativně a/nebo kvantitativně podstatný vklad [svědčí o kvantitativně nebo kvalitativně podstatném vkladu].
2. Pro účely této kapitoly se rozumí:
a) ‚vytěžováním‘ trvalý nebo dočasný přenos celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad [nosič], a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem;
b) ‚zužitkováním‘ jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu. Prvním prodejem rozmnoženiny databáze ve Společenství nositelem práva nebo s jeho souhlasem se vyčerpá právo na kontrolu opětného prodeje této rozmnoženiny ve Společenství.
Veřejné půjčování se nepovažuje za vytěžování ani zužitkování.
3. Právo podle odstavce 1 může být převedeno, postoupeno nebo může být předmětem licenční smlouvy.
4. Právo podle odstavce 1 se uplatní nezávisle na tom, zda daná databáze podléhá ochraně podle autorského práva nebo podle jiných práv. Uplatní se rovněž nezávisle na tom, zda obsah databáze podléhá ochraně podle autorského práva nebo podle jiných práv. Ochranou databází podle práva podle odstavce 1 nejsou dotčena práva týkající se jejich obsahu.
5. Opakované a systematické vytěžování a/nebo [nebo] zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze, které předpokládá činnost v rozporu s obvyklým užíváním databáze nebo které neodůvodněně poškozuje oprávněné zájmy pořizovatele databáze, není dovoleno.“
6 Článek 8 odst. 1 směrnice stanoví:
„Pořizovatel databáze, která je jakýmkoli způsobem zpřístupněna veřejnosti, nesmí bránit oprávněnému uživateli databáze ve vytěžování a/nebo [nebo] zužitkování kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatných částí jejího obsahu nezávisle na účelu využití. Je-li oprávněný uživatel oprávněn vytěžovat a/nebo [nebo] zužitkovat pouze část databáze, uplatní se tento odstavec pro tuto část.“
7 Podle článku 9 směrnice „členské státy mohou stanovit, že oprávněný uživatel databáze, která je jakýmkoli způsobem zpřístupněna veřejnosti, může bez souhlasu jejího pořizovatele vytěžit nebo zužitkovat podstatnou část jejího obsahu,
a) jde-li o vytěžování obsahu neelektronické databáze pro osobní potřebu;
b) jde-li o vytěžování pro účely názorného vyučování nebo vědeckého výzkumu, je-li uveden pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným cílem;
c) jde-li o vytěžování a/nebo [nebo] zužitkování pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.“
8 Článek 10 směrnice stanoví:
„1. Právo podle článku 7 vzniká dnem dohotovení databáze. Trvá patnáct let od 1. ledna roku následujícího po dni dohotovení.
[…]
3. Jakákoli kvalitativně nebo kvantitativně podstatná změna obsahu databáze, zejména jakákoli podstatná změna vyplývající z nahromadění následných dodatků, výmazů nebo změn, jejímž výsledkem je databáze, která představuje z kvalitativního nebo kvantitativního hlediska podstatný vklad, umožňuje poskytnout databázi vyplývající z tohoto vkladu vlastní dobu ochrany.“
9 Směrnice byla ve Spojeném království provedena přijetím Copyright and Rights in Databases Regulations 1997, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 1998. Tato Regulations obsahují stejná ustanovení jako směrnice.
Spor v původním řízení a předběžné otázky
10 BHB a další jsou pověřeny organizací sektoru koňských dostihů ve Spojeném království a v tomto rámci zajišťují rozvoj a správu databáze BHB, která obsahuje značný počet informací získaných od vlastníků koní, trenérů, pořadatelů dostihů a jiných osob z dostihového prostředí. Tato databáze obsahuje informace týkající se zejména rodokmenu přibližně milionu koní, jakož i informace zvané „informace před dostihem“, které se týkají dostihů, které se mají konat ve Spojeném království. Tyto informace se týkají zejména jména, místa a termínu dostihu, délky tratě, podmínek přijetí k dostihu, termínu uzavření zápisů, částky vstupního poplatku a částky, kterou závodiště přispívá na cenu udělenou v závěru dostihu.
11 Weatherbys Group Ltd, společnost, která vkládá údaje do databáze BHB a spravuje ji, provádí tři hlavní činnosti, pokud jde o informace před dostihem.
12 Zaprvé, zaznamenává informace týkající se zejména vlastníků, trenérů, žokejů a koní a jejich výkonů v průběhu jednotlivých dostihů.
13 Zadruhé, přiděluje koním zapsaným do jednotlivých dostihů váhové zatížení a určuje handicap.
14 Zatřetí, sestavuje seznam koní účastnících se těchto dostihů. Tuto činnost provádí její vlastní telefonní centrum, které zaměstnává asi 30 osob. Tyto osoby telefonicky zaznamenávají zápis koní do každého pořádaného dostihu. Potom se ověřuje totožnost a postavení osoby, která provedla zápis, stejně jako to, zda vlastnosti koně odpovídají podmínkám přijetí k dostihu. Po tomto ověření jsou zápisy prozatímně zveřejněny. Pro účast na dostihu musí trenér telefonickým oznámením potvrdit účast koně nejpozději den před dostihem. Operátoři musí poté ověřit, zda může být koni povolena účast na dostihu v závislosti na již přijatém počtu oznámení. Centrální počítač poté přidělí každému koni startovní číslo a určí jeho startovní stání. Konečný seznam účastníků je zveřejněn den před dostihem.
15 Databáze BHB obsahuje základní informace nejen pro osoby přímo dotčené koňskými dostihy, ale také pro rozhlasové a televizní společnosti, jakož i pro sázkové společnosti a jejich zákazníky. Náklady spojené se správou databáze BHB představují přibližně 4 miliony GBP ročně. Poplatky vyúčtované třetím osobám za použití informací uvedených v této databázi pokrývají přibližně čtvrtinu této částky.
16 Uvedená databáze je přístupná on-line na společné internetové stránce BHB a Weatherbys Group Ltd. Část jejího obsahu je rovněž každý týden rozšiřována oficiálním věstníkem BHB. Obsah této databáze je rovněž, celý nebo částečně, dán k dispozici společnosti Racing Pages Ltd, která je ovládána společně Weatherbys Group Ltd a Press Association a která den před dostihem předá informace různým svým členům, mezi kterými jsou i sázkové společnosti, ve formě „Declarations Feed“. Společnost Satellite Informations Services Ltd (dále jen „SIS“) má povolení od Racing Pages Ltd předávat informace svým vlastním členům ve formě nezpracovaných informací (raw data feed, dále jen „RDF“). RDF zahrnují velké množství informací, zejména jména koní účastnících se dostihů, jména žokejů, startovní čísla a váhové zatížení připadající každému koni. Jména koní účastnících se daného dostihu jsou dána k dispozici veřejnosti odpoledne před dostihem v tisku a pomocí služeb Ceefax a Teletext.
17 William Hill, která je předplatitelem Declarations Feed a RDF, je jedním z hlavních pořadatelů sázek „mimo závodiště“ ve Spojeném království pro britské i zahraniční zákazníky. Zavedla službu sázek on-line na dvou internetových stránkách. Zájemci se mohou na těchto stránkách dozvědět o různých pořádaných dostizích, příslušných závodištích, účastnících se koních a kurzech stanovených William Hill.
18 Informace poskytované William Hill na jejích internetových stránkách vycházejí jednak z novin vydaných den před dostihem a jednak z RDF poskytnutých SIS ráno v den dostihu.
19 Podle předkládacího usnesení představují informace uváděné na internetových stránkách William Hill pouze malou část všech údajů obsažených v databázi BHB vzhledem k tomu, že se týkají jen následujících prvků této databáze: jmen všech koní účastnících se příslušného dostihu, dne, hodiny nebo jména dostihu, jakož i názvu závodiště. Podle předkládacího usnesení dále koňské dostihy a seznamy účastnících se koní nejsou na internetových stránkách William Hill a v databázi BHB prezentovány stejným způsobem.
20 V březnu 2000 podaly BHB a další u High Court of Justice (England & Wales), Chancery Division (Spojené království), žalobu proti William Hill, založenou na údajném porušení jejich zvláštního práva. Tvrdí jednak, že každodenní používání informací o dostizích vycházejících z novin a RDF ze strany William Hill představuje vytěžování nebo zužitkování podstatné části obsahu databáze BHB v rozporu s čl. 7 odst. 1 směrnice. Kromě toho tvrdí, že i když lze připustit, že jednotlivá vytěžování, která provádí William Hill, nejsou podstatná, musí být zakázána podle čl. 7 odst. 5 směrnice.
21 Rozsudkem ze dne 9. února 2001 High Court of Justice (England & Wales), Chancery Division, prohlásil žalobu BHB a dalších za opodstatněnou. William Hill se odvolala k předkládajícímu soudu.
22 Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) se rozhodl, postaven před problémy výkladu směrnice, přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Zahrnuje jeden z výrazů
– ,podstatná část obsahu databáze‘
– ,nepodstatné části obsahu databáze‘
uvedených v článku 7 směrnice díla, údaje nebo jiné prvky pocházející z databáze, které však nemají stejné systematické nebo metodické uspořádání a individuální přístupnost jako prvky databáze?
2) Co znamená ,pořízení‘ v čl. 7 odst. 1 směrnice? Především, mohou [prvky uvedené v bodě 14 tohoto rozsudku] představovat ,pořízení‘ takového druhu?
3) Omezuje se ,ověření‘ podle čl. 7 odst. 1 směrnice na to, že se čas od času zajistí, že informace obsažená v databázi je správná nebo se nezměnila?
4) Co se rozumí v čl. 7 odst. 1 výrazy:
– ,kvalitativně podstatná část obsahu databáze‘ a
– ,kvantitativně podstatná část obsahu databáze‘?
5) Co se rozumí v čl. 7 odst. 5 výrazem ,nepodstatné části databáze‘?
6) Především, v každém případě,
– znamená slovo ,podstatný‘ něco více než ,nepatrný‘ a, pokud ano, co?
– znamenají slova ,nepodstatná část‘ pouze část, která není ,podstatná‘?
7) Omezuje se ,vytěžování‘ podle článku 7 směrnice na přenos obsahu databáze přímo z databáze na jiný nosič, nebo zahrnuje také přenos děl, údajů nebo jiných prvků pocházejících nepřímo z databáze, bez přímého přístupu k databázi?
8) Omezuje se ,zužitkování‘ podle článku 7 směrnice na zpřístupnění obsahu databáze veřejnosti přímo z databáze, nebo zahrnuje též zpřístupnění veřejnosti děl, údajů nebo jiných prvků pocházejících přímo z databáze, ale bez přímého přístupu k databázi?
9) Omezuje se ,zužitkování‘ podle článku 7 směrnice na první zpřístupnění databáze veřejnosti?
10) Co se rozumí v čl. 7 odst. 5 směrnice ,činností v rozporu s obvyklým užíváním databáze nebo neodůvodněně poškozující oprávněné zájmy pořizovatele databáze‘? Především, může [chování popsané v bodech 17 až 19 tohoto rozsudku] v kontextu [prvků uvedených v bodě 15 tohoto rozsudku] představovat takovou činnost?
11) Znamená čl. 10 odst. 3 směrnice, že když nastane ,podstatná změna‘ v obsahu databáze, čímž je databázi, která takto vznikla, poskytnuta vlastní doba ochrany, že tato databáze je považována za novou a odlišnou databázi, včetně pro potřeby čl. 7 odst. 5?“
K předběžným otázkám
Úvodní poznámky
23 Článek 7 odst. 1 směrnice poskytuje zvláštní ochranu prohlášenou za zvláštní právo osobě, která vytvoří databázi ve smyslu čl. 1 odst. 2 uvedené směrnice, pokud „pořízení, ověření nebo předvedení [jejího] obsahu svědčí o kvalitativně nebo kvantitativně podstatném vkladu“.
24 Svou druhou a třetí otázkou, které je třeba zkoumat společně, si předkládající soud přeje obdržet výklad pojmu „vklad spojený s pořízením a ověřením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice.
25 Článek 7 odst. 1 směrnice opravňuje osobu, která vytvořila databázi chráněnou zvláštním právem, aby zakázala vytěžování nebo zužitkování celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části. Článek 7 odst. 5 zakazuje mimoto opakované a systematické vytěžování a zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze, které by bylo v rozporu s obvyklým užíváním databáze nebo které neodůvodněně poškozuje oprávněné zájmy osoby, která databázi vytvořila.
26 Sedmá, osmá a devátá položená otázka, které je namístě zkoumat společně, se týkají pojmů „vytěžování“ a „zužitkování“. Pojmy „podstatná a nepodstatná část obsahu databáze“ jsou zase jádrem první, čtvrté, páté a šesté otázky, které budou rovněž zkoumány společně.
27 Desátá otázka se vztahuje k rozsahu zákazu vymezeného v čl. 7 odst. 5 směrnice. Jedenáctá otázka směřuje k tomu, zda kvůli podstatné změně obsahu databáze provedené osobou, která ji vytvořila, lze dojít k závěru o existenci nové databáze pro účely posouzení, v kontextu čl. 7 odst. 5 směrnice, opakované nebo systematické povahy činností vytěžování nebo zužitkování nepodstatných částí databáze.
Ke druhé a třetí otázce, které se týkají pojmu „vklad spojený s pořízením nebo ověřením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice
28 Svou druhou a třetí otázkou se předkládající soud táže na pojem „vklad spojený s pořízením nebo ověřením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice.
29 V tomto ohledu je nutno připomenout, že čl. 7 odst. 1 směrnice chrání z titulu zvláštního práva výhradně ty databáze, které splňují konkrétní kritérium, a sice to, že pořízení, ověření nebo předvedení jejich obsahu svědčí o kvalitativně nebo kvantitativně podstatném vkladu.
30 Podle devátého, desátého a dvanáctého bodu odůvodnění směrnice je jejím cílem, jak tvrdí William Hill, podporovat a chránit investice do systémů „ukládání“ a „zpracování“ údajů, které přispívají k rozvoji trhu informačních produktů a služeb v kontextu ovlivněném exponenciálním nárůstem informací produkovaných a zpracovávaných každý rok ve všech odvětvích. Z toho vyplývá, že pojem „vklad spojený s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu databáze“ musí být obecně chápán tak, že se jedná o vklad určený ke zřízení dané databáze jako takové.
31 V tomto kontextu je třeba pojem „vklad spojený s pořízením obsahu databáze“ chápat, jak zdůrazňují William Hill a belgická, německá a portugalská vláda, tak, že označuje prostředky vynaložené na vyhledání existujících prvků a jejich shromáždění v uvedené databázi s výjimkou prostředků použitých k samotnému vytvoření prvků. Cílem ochrany zvláštním právem na základě směrnice je tedy podněcovat zavádění systémů ukládání a zpracování existujících informací, a nikoli tvorbu prvků, které by bylo později možné v databázi shromažďovat.
32 Tento výklad je potvrzen třicátým devátým bodem odůvodnění směrnice, podle kterého je cílem zvláštního práva zaručit ochranu proti přisvojení si výsledků z finančních a odborných vkladů učiněných „při získávání a shromažďování obsahu“ databáze. Jak uvádí generální advokátka v bodech 41 až 46 svého stanoviska, nehledě na drobné terminologické odlišnosti, všechny jazykové verze třicátého devátého bodu odůvodnění svědčí ve prospěch toho, že do pojmu „pořízení“ není zahrnuta tvorba prvků obsažených v databázi.
33 Devatenáctý bod odůvodnění směrnice, podle kterého kompilace několika záznamů provedení hudebních děl na CD nepředstavuje dostatečně podstatný vklad na to, aby byla chráněna zvláštním právem, poskytuje doplňující argument podporující tento výklad. Z toho tedy vyplývá, že prostředky použité k samotné tvorbě děl nebo prvků obsažených v databázi, v daném případě na CD, nelze považovat za vklad spojený s pořízením obsahu uvedené databáze, a nelze je tudíž vzít v potaz při posuzování toho, zda je vklad spojený se zřízením této databáze podstatné povahy.
34 Pojem „vklad spojený s ověřením obsahu databáze“ musí být chápán tak, že zahrnuje prostředky vynaložené na kontrolu správnosti prvků vyhledaných při zřizování databáze, jakož i za jejího fungování, s cílem zajistit spolehlivost informace v této databázi obsažené. Prostředky vynaložené na ověřování v průběhu fáze vytváření údajů nebo jiných prvků posléze shromážděných v databázi na rozdíl od toho představují prostředky týkající se tohoto vytvoření, a nemohou být tedy vzaty v úvahu pro účely posouzení existence podstatného vkladu v rámci čl. 7 odst. 1 směrnice.
35 V tomto kontextu okolnost, že je zřízení databáze spojeno s výkonem hlavní činnosti, v rámci které je osoba, která databázi zřizuje, zároveň tvůrcem prvků obsažených v této databázi, sama o sobě nevylučuje možnost, aby se tato osoba domáhala ochrany prostřednictvím zvláštního práva, za předpokladu, že prokáže, že pořízení těchto prvků, jejich ověření nebo jejich předvedení ve smyslu upřesněném v bodech 31 až 34 tohoto rozsudku vyžadovalo podstatný kvantitativní nebo kvalitativní vklad, přičemž se jedná ve vztahu k prostředkům použitým k vytvoření těchto prvků o vklad samostatný.
36 Třebaže získávání údajů a ověřování jejich správnosti v okamžiku zřízení databáze v zásadě nevyžaduje od osoby, která tuto databázi zřizuje, použití zvláštních prostředků, neboť se jedná o údaje, které vytvořila a které má k dispozici, je pravda, že shromažďování těchto údajů, jejich systematické nebo metodické propojení v databázi, organizace jejich individuální přístupnosti a ověřování jejich správnosti po celou dobu fungování databáze může vyžadovat podstatný kvantitativní nebo kvalitativní vklad ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice.
37 Ve věci v původním řízení se předkládající soud táže, zda vklady popsané v bodu 14 tohoto rozsudku je možno přirovnat ke vkladům spojeným s pořízením obsahu databáze BHB. Žalobkyně ve věci v původním řízení trvají v tomto ohledu na podstatné povaze výše uvedených vkladů.
38 Nicméně vklady spojené s určením za účelem pořádání koňských dostihů, koní připuštěných k účasti na příslušném dostihu souvisí s vytvořením údajů, které tvoří seznamy k těmto dostihům obsažené v databázi BHB. Neodpovídají vkladu spojenému s pořízením obsahu databáze. Nemohou tedy připadat v úvahu při posouzení podstatné povahy vkladu spojeného s vytvořením databáze.
39 Proces zápisu koně na seznam dostihu zajisté vyžaduje určitý počet předběžných ověření týkajících se totožnosti osoby, která provádí zápis, vlastností koně, jakož i kvalifikace koně, jeho majitele a žokeje.
40 Tato činnost předběžného ověření se nicméně provádí ve fázi tvorby seznamu k předmětnému dostihu. Představuje tedy vklad spojený s vytvořením údajů, nikoliv ověřením obsahu databáze.
41 Z toho vyplývá, že prostředky vynaložené na zhotovení seznamu koní účastnících se dostihu a ověřeními prováděnými v tomto rámci neodpovídají vkladu spojenému s pořízením a ověřením obsahu databáze, která obsahuje tento seznam.
42 S ohledem na výše uvedené je třeba odpovědět na druhou a třetí položenou otázku následovně:
– Pojem „vklad spojený s pořízením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice je nutno chápat jako označující prostředky vynaložené na vyhledání existujících prvků a jejich shromáždění v uvedené databázi. Nezahrnuje prostředky použité na vytvoření prvků tvořících obsah databáze.
– Pojem „vklad spojený s ověřením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice je nutno chápat jako týkající se prostředků vynaložených s cílem zajistit spolehlivost informací obsažených v uvedené databázi na kontrolu přesnosti vyhledaných prvků během zřizování této databáze, jakož i během doby jejího fungování. Prostředky vynaložené na ověřování v průběhu fáze tvorby prvků následně shromážděných v databázi nejsou zahrnuty do tohoto pojmu.
– Prostředky vynaložené na zhotovení seznamu koní účastnících se dostihu a ověřování v tomto rámci neodpovídají vkladu spojenému s pořízením a ověřením obsahu databáze, která obsahuje tento seznam.
K sedmé, osmé a deváté otázce, které se týkají pojmů „vytěžování“ a „zužitkování“ ve smyslu článku 7 směrnice
43 Sedmou, osmou a devátou otázkou se předkládající soud v podstatě táže, zda takové použití databáze, jaké provádí William Hill, představuje vytěžování nebo zužitkování ve smyslu článku 7 směrnice. Předkládající soud se zejména táže, zda se ochrana prostřednictvím zvláštního práva vztahuje rovněž na případy použití údajů, které i když pocházejí z chráněné databáze, byly získány uživatelem z jiných zdrojů než z ní.
44 Ochrana zvláštním právem zavedená čl. 7 odst. 1 směrnice poskytuje podle čtyřicátého prvního bodu odůvodnění směrnice osobě, která vytvořila databázi, možnost zabránit nepovolenému vytěžování nebo zužitkování celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části. Mimoto čl. 7 odst. 5 směrnice zakazuje za jistých podmínek nepovolené vytěžování nebo zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze.
45 Pojmy „vytěžování“ a „zužitkování“ musí být vykládány ve světle cíle, který sleduje zvláštní právo. Toto právo směřuje k ochraně osoby, která vytvořila databázi, proti „činnosti uživatele, která překračuje jeho legitimní práva, a působí tak újmu vkladům“ této osoby, jak uvádí čtyřicátý druhý bod odůvodnění směrnice.
46 Z čtyřicátého osmého bodu odůvodnění směrnice vyplývá, že zvláštní právo spočívá na hospodářském odůvodnění spočívajícím v zajištění osobě, která vytvořila databázi, ochrany a odměny za vklad věnovaný vytvoření a provozu uvedené databáze.
47 Za těchto podmínek není pro účely posouzení rozsahu ochrany zvláštním právem důležité, že činnost vytěžení nebo zužitkování má za cíl vytvoření jiné databáze, ať již konkurenční původní databázi, nebo ne, stejného či jiného rozsahu, nebo že se jedná o činnost související s jinou činností, než je vytváření databáze. Čtyřicátý druhý bod odůvodnění směrnice potvrzuje v tomto ohledu, že „právo zakázat vytěžení a/nebo [nebo] zužitkování celého obsahu nebo jeho podstatné části se týká nejen vytvoření parazitujícího konkurenčního produktu, ale také každého uživatele, který svou činností způsobí z kvalitativního nebo kvantitativního hlediska závažnou újmu na vkladu“.
48 Je nutno také uvést, že pokud návrh směrnice Rady o právní ochraně databází (Úř. věst. 1992, C 156, s. 4), předložený Komisí dne 15. dubna 1992, omezuje podle svého čl. 2 odst. 5 rozsah ochrany zvláštním právem na nepovolené vytěžování nebo zužitkování provedené „za obchodním účelem“, nepřítomnost odkazu na takový účel v článku 7 směrnice znamená, že není důležité, pro účely posouzení přípustnosti činnosti vzhledem k tomuto článku, zda činnost sleduje obchodní, či neobchodní cíl.
49 V čl. 7 odst. 2 písm. a) směrnice je vytěžování definováno jako „trvalý nebo dočasný přenos celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný nosič, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem“, zatímco ve stejném článku odst. 2 písm. b) je zužitkování definováno jako „jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu“.
50 Odkaz na „podstatnou část“ v definici pojmů „vytěžování“ a „zužitkování“ vyvolává nejasnosti, jelikož z čl. 7 odst. 5 směrnice vyplývá, že vytěžování nebo zužitkování se mohou rovněž týkat nepodstatné části databáze. Jak zdůrazňuje generální advokátka v bodě 90 svého stanoviska, odkaz v čl. 7 odst. 2 směrnice na podstatnou povahu vytěžené nebo zužitkované části se netýká definice těchto pojmů jako takové, ale je nutno jej chápat jako týkající se jedné z podmínek uplatnění zvláštního práva založeného čl. 7 odst. 1 směrnice.
51 Použití takových výrazů jako „jakýmikoliv prostředky nebo jakýmkoliv způsobem“ a „jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti“ ukazuje, že zákonodárce Společenství chtěl dát pojmům „vytěžování“ a „zužitkování“ široký význam. Ve světle cíle sledovaného směrnicí musí být tedy tyto pojmy vykládány jako vztahující se ke všem činnostem, které spočívají v přivlastnění si a zpřístupnění veřejnosti, bez souhlasu osoby, která vytvořila databázi, výsledků jejího vkladu, a tak tuto osobu zbavují příjmů, které jí měly umožnit splatit náklady na tento vklad.
52 V tomto kontextu, a v rozporu s tezí obhajovanou William Hill a belgickou a portugalskou vládou, nelze pojmy „vytěžování“ a „zužitkování“ omezit na případy vytěžování nebo zužitkování provedeného přímo s použitím původní databáze, což by mělo za následek, že osoba, která vytvořila databázi, by byla zbavena ochrany vůči nepovolenému rozmnožování provedenému pomocí rozmnoženiny její databáze. Tento výklad je potvrzen čl. 7 odst. 2 písm. b) směrnice, podle kterého se prvním prodejem rozmnoženiny databáze ve Společenství nositelem práva nebo s jeho souhlasem vyčerpá právo na kontrolu „opětného prodeje“ této rozmnoženiny ve Společenství, ale nikoliv právo na kontrolu vytěžování nebo zužitkování obsahu této rozmnoženiny.
53 Vzhledem k tomu, že nepovolené činnosti vytěžování nebo zužitkování provedené třetími osobami s použitím jiného zdroje než dotyčné databáze mohou být, stejně jako taková činnost provedená s přímým použitím uvedené databáze, na újmu vkladu osoby, která vytvořila databázi, je namístě shledat, že pojmy „vytěžování“ a „zužitkování“ nepředpokládají přímý přístup k dotyčné databázi.
54 Je však důležité zdůraznit, že ochrana zvláštním právem se týká pouze vytěžování a zužitkování, jak jsou definovány v čl. 7 odst. 2 směrnice. Tato ochrana se naproti tomu netýká vyhledávání v databázi.
55 Osoba, která vytvořila databázi, si může zajisté vyhradit právo výlučného přístupu ke své databázi a vyhradit přístup k ní pouze určených osobám. Nicméně, pokud sama zpřístupní obsah databáze nebo jeho část veřejnosti, její zvláštní právo jí nedovoluje bránit třetím osobám ve vyhledávání v databázi.
56 Stejně je tomu tak, pokud osoba, která vytvořila databázi, povolí třetím osobám zužitkování obsahu databáze, tedy její rozšíření veřejnosti. Z definice pojmu „zužitkování“ uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b) směrnice ve spojení s čtyřicátým prvním bodem odůvodnění směrnice, totiž vyplývá, že souhlas této osoby týkající se zužitkování databáze nebo její podstatné části znamená, že souhlasí s tím, že její databáze nebo její dotyčná část budou zpřístupněny veřejnosti třetími osobami, kterým bylo poskytnuto toto svolení. Souhlasem se zužitkováním osoba, která vytvořila databázi, vytváří zájemcům alternativní zdroj přístupu ke své databázi a vyhledávání v ní.
57 Skutečnost, že v databázi mohou prostřednictvím „zužitkovatele“, kterému byl poskytnut souhlas osoby, která vytvořila tuto databázi, vyhledávat třetí osoby, navíc nebrání osobě, která vytvořila databázi, získat zpět hodnotu svého vkladu. Může totiž stanovit poplatek za zužitkování celé nebo části databáze, který bere v úvahu zejména další očekávané vyhledávání, a který jí tedy zaručuje dostatečnou odměnu za její vklady.
58 Naproti tomu oprávněnému uživateli databáze, a sice uživateli, jehož přístup k obsahu databáze za účelem vyhledávání spočívá na přímém nebo nepřímém souhlasu osoby, která vytvořila databázi, může být toutéž osobou zabráněno, podle zvláštního práva založeného čl. 7 odst. 1 směrnice, provádět činnost zahrnující vytěžení nebo zužitkování celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části. Souhlas osoby, která vytvořila databázi, pokud jde o vyhledávání v ní, totiž nevede k vyčerpání zvláštního práva.
59 Tato analýza je potvrzena, pokud jde o vytěžování, čtyřicátým čtvrtým bodem odůvodnění směrnice, podle kterého, „pokud je k zobrazení obsahu databáze na obrazovce třeba trvalý nebo dočasný přenos celého obsahu nebo jeho podstatné části na jiný nosič, měl by takový úkon podléhat souhlasu nositele práva“. Co se týče zužitkování, čtyřicátý třetí bod odůvodnění směrnice upřesňuje v témže smyslu, že „v případě přenosu on-line se právo zakázat zužitkování nevyčerpá ani s ohledem na databázi, ani s ohledem na hmotnou rozmnoženinu databáze nebo její část pořízenou příjemcem přenosu se souhlasem nositele práva“.
60 Je nicméně důležité zdůraznit, že zákaz v čl. 7 odst. 1 směrnice se týká pouze vytěžování nebo zužitkování celého nebo podstatné části obsahu databáze, jejíž vytvoření si vyžádalo podstatný vklad. Z čl. 8 odst. 1 směrnice vyplývá, že kromě případů, které uvádí čl. 7 odst. 5 téže směrnice, nezakazuje zvláštní právo oprávněnému uživateli provádět vytěžování nebo zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze.
61 Z předcházejícího vyplývá, že vytěžování, tedy přenos obsahu databáze na jiný nosič, a zužitkování, tedy zpřístupnění veřejnosti obsahu databáze, které se týkají celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části, vyžadují souhlas osoby, která vytvořila databázi, i když tato osoba zpřístupnila celou svou databázi nebo její část veřejnosti, nebo dala souhlas jedné nebo více třetím osobám, aby databázi rozšířily na veřejnosti.
62 Směrnice obsahuje jednu výjimku ze zásady uvedené v předcházejícím bodu. Její článek 9 definuje vyčerpávajícím způsobem tři případy, za kterých mohou členské státy stanovit, že oprávněný uživatel databáze zpřístupněné jakýmkoliv způsobem veřejnosti, může bez souhlasu osoby, která vytvořila databázi, vytěžit nebo zužitkovat „podstatnou část“ obsahu databáze. Jedná se o vytěžování obsahu neelektronické databáze pro osobní potřebu, vytěžování pro účely názorného vyučování nebo vědeckého výzkumu a vytěžování nebo zužitkování pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.
63 Ve věci v původním řízení předkládací usnesení uvádí, že údaje týkající se koňských dostihů, které William Hill umísťuje na svou internetovou stránku a které pocházejí z databáze BHB, vycházejí jednak z novin zveřejňovaných den před dostihem a jednak z RDF poskytovaných SIS.
64 Podle předkládacího usnesení jsou informace zveřejňované v novinách poskytovány tisku přímo Weatherbys Group Ltd, společností, která spravuje databázi BHB. Pokud jde o druhý zdroj informací William Hill, je nutno připomenout, že SIS má souhlas Racing Pages Ltd, ovládané zčásti Weatherbys Group Ltd, aby předávala informace týkající se koňských dostihů ve formě RDF svým vlastním členům, mezi kterými je i William Hill. Údaje databáze BHB týkající se koňských dostihů tedy byly zpřístupněny veřejnosti s cílem vyhledávání se souhlasem BHB.
65 I když byla William Hill oprávněným uživatelem databáze zpřístupněné veřejnosti, alespoň pokud jde o část databáze, která odpovídá informacím týkajícím se dostihů, vyplývá z předkládacího usnesení, že provádí činnosti vytěžování a zužitkování ve smyslu čl. 7 odst. 2 směrnice. Jednak vytěžuje údaje mající zdroj v databázi BHB tím, že je přenáší z jednoho nosiče na jiný. Seskupuje totiž tyto údaje ve svém vlastním elektronickém systému. Kromě toho zužitkovává tyto údaje tím, že je dává k dispozici veřejnosti na své internetové stránce, aby umožnila svým zákazníkům sázet na koňské dostihy.
66 Z předkládacího usnesení přitom vyplývá, že tato vytěžování a zužitkovávání byla provedena bez souhlasu BHB a dalších. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc neodpovídá žádnému z případů článku 9 směrnice, takové činnosti jako činnosti prováděné William Hill by tedy mohly být BHB a dalšími zakázány podle jejich zvláštního práva za podmínky, že se týkají celého obsahu databáze BHB nebo jeho podstatné části ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice. Pokud se takové činnosti týkají nepodstatných částí této databáze, lze je zakázat, pouze pokud jsou splněny podmínky čl. 7 odst. 5 směrnice.
67 S ohledem na výše uvedené je namístě odpovědět na sedmou, osmou a devátou položenou otázku následovně:
– Pojmy „vytěžení“ a „zužitkování“ ve smyslu článku 7 směrnice musí být vykládány jako odkazující na všechny nepovolené činnosti přisvojení si a rozšiřování na veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části. Tyto pojmy nepředpokládají přímý přístup k dotyčné databázi.
– Okolnost, že obsah databáze byl zpřístupněn veřejnosti osobou, která ji vytvořila nebo s jejím souhlasem, nemá vliv na právo této osoby zakázat vytěžování nebo zužitkování celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části.
K první, čtvrté, páté a šesté otázce, které se týkají pojmů „podstatná a nepodstatná část obsahu databáze“ ve smyslu článku 7 směrnice
68 Svou čtvrtou, pátou a šestou otázkou se předkládající soud táže na význam pojmů „podstatná část“ a „nepodstatná část databáze“ v souvislosti s článkem 7 směrnice. Svou první otázkou se mimoto táže, zda je možno prvky pocházející z databáze neoznačit jako část databáze, podstatnou, či nikoliv, pokud je původcem vytěžování nebo zužitkování změněno jejich systematické nebo metodické uspořádání a podmínky jejich individuální přístupnosti.
69 V tomto ohledu je nutno připomenout, že ochrana zvláštním právem se týká databází, jejichž vytvoření nezbytně vyžaduje podstatný vklad. V tomto rámci čl. 7 odst. 1 směrnice zakazuje vytěžování nebo zužitkování nejen celé databáze chráněné zvláštním právem, ale také kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části jejího obsahu. Cílem tohoto ustanovení je podle čtyřicátého druhého bodu odůvodnění směrnice zabránit uživateli, aby „svou činností způsobil z kvalitativního nebo kvantitativního hlediska závažnou újmu na vkladu“. Z tohoto bodu odůvodnění vyplývá, že posouzení podstatné povahy předmětné části z pohledu kvalitativního, stejně jako kvantitativního, musí zohlednit vklad spojený s vytvořením databáze a újmu pro tento vklad způsobenou vytěžováním nebo zužitkováním týkajícím se této části.
70 Pojem „podstatná část obsahu databáze“ z kvantitativního hlediska, ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice, se vztahuje k objemu údajů z databáze, vytěžených nebo zužitkovaných, a je nutno ho posoudit ve vztahu k objemu celkového obsahu databáze. Pokud totiž uživatel vytěží nebo zužitkuje kvantitativně významnou část obsahu databáze, jejíž vytvoření si vyžádalo vynaložení podstatných prostředků, vklad připadající na vytěženou nebo zužitkovanou část je poměrně k tomu rovněž podstatný.
71 Pojem „podstatná část obsahu databáze“ z kvalitativního hlediska se vztahuje k velikosti vkladu spojeného s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu předmětu vytěžení nebo zužitkování nezávisle na tom, zda tento předmět představuje kvantitativně podstatnou část hlavního obsahu chráněné databáze. Kvantitativně zanedbatelná část obsahu databáze může totiž představovat, pokud jde o její pořízení, ověření nebo předvedení, podstatný lidský, technický nebo finanční vklad.
72 Je třeba dodat, že existence zvláštního práva nevede podle čtyřicátého šestého bodu odůvodnění směrnice k vytvoření nového práva k samotným dílům, údajům nebo prvkům databáze, a proto vnitřní hodnota dotyčných prvků dotčená vytěžením nebo zužitkováním nepředstavuje relevantní kritérium pro posouzení podstatné povahy dotčené části.
73 Co se týče pojmu „nepodstatná část obsahu databáze“, je namístě považovat za ni každou část, která neodpovídá kvantitativně ani kvalitativně podstatné části.
74 V tomto ohledu z předkládacího usnesení vyplývá, že prvky převzaté internetovými stránkami William Hill, které pocházejí z databáze BHB, představují pouze velmi malou část celkového rozsahu této databáze, jak to bylo konstatováno v bodě 19 tohoto rozsudku. Z kvantitativního hlediska je tedy nutno mít za to, že uvedené prvky nepředstavují podstatnou část obsahu této databáze.
75 Podle předkládacího usnesení se týkají informace zveřejňované William Hill pouze následujících prvků databáze BHB: jmen všech koní účastnících se příslušného dostihu, dne, hodiny a jména dostihu, jakož i názvu závodiště, jak to bylo rovněž uvedeno v bodě 19 tohoto rozsudku.
76 Za účelem posouzení, zda tyto prvky představují kvalitativně podstatnou část obsahu databáze BHB, je namístě zkoumat, zda lidské, technické a finanční úsilí vynaložené osobou, která vytvořila databázi, na pořízení, ověření a předvedení těchto údajů, představuje podstatný vklad.
77 BHB a další v tomto ohledu tvrdí, že údaje vytěžené a zužitkované William Hill jsou zásadní, protože bez seznamů účastníků by se koňské dostihy nemohly konat. Dodávají, že tyto údaje představují významný vklad vyznačující se účastí telefonního centra, které zaměstnává více než 30 operátorů.
78 Nicméně je třeba nejprve připomenout, že vnitřní hodnota údajů dotčených vytěžením nebo zužitkováním nepředstavuje relevantní kritérium pro posouzení kvalitativně podstatné povahy dotčené části. Skutečnost, že údaje vytěžené nebo zužitkované William Hill jsou zásadní pro pořádání koňských dostihů, které provádějí BHB a další, tedy není relevantní pro posouzení, zda se činnost William Hill týká podstatné části obsahu databáze BHB.
79 Dále je namístě připomenout, že prostředky věnované samotnému vytvoření prvků obsažených v databázi nemohou přicházet v úvahu při posouzení podstatné povahy vkladu spojeného s vytvořením této databáze, jak bylo uvedeno v bodech 31 až 33 tohoto rozsudku.
80 Přitom prostředky vynaložené BHB a dalšími na určení za účelem pořádání koňských dostihů, dne, hodiny, místa a jména dostihu, jakož i koní, kteří se ho účastní, odpovídají vkladu spojenému s vytvořením prvků obsažených v databázi BHB. V důsledku toho, a pokud, jak vyplývá z předkládacího usnesení, si prvky vytěžené nebo zužitkované William Hill nevyžádaly od BHB a dalších samostatný vklad ve vztahu k prostředkům vyžadovaným pro jejich vytvoření, je nutno mít za to, že tyto prvky nepředstavují kvalitativně podstatnou část databáze BHB.
81 Za těchto podmínek tedy není namístě odpovědět na první položenou otázku. Změna provedená původcem vytěžení a zužitkování v uspořádání nebo podmínkách individuální přístupnosti údajů dotčených jeho činností nemůže v žádném případě způsobit změnu části obsahu databáze, která není podstatná, v podstatnou část.
82 S ohledem na předcházející je namístě odpovědět na čtvrtou, pátou a šestou položenou otázku následovně:
– Pojem „kvantitativně podstatná část obsahu databáze“ ve smyslu článku 7 směrnice se vztahuje k objemu vytěžených nebo zužitkovaných údajů a musí být posuzován ve vztahu k objemu celkového obsahu databáze.
– Pojem „kvalitativně podstatná část obsahu databáze“ se vztahuje k významnosti vkladu spojeného s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu předmětu vytěžení nebo zužitkování nezávisle na tom, zda tento předmět představuje kvantitativně podstatnou část celkového obsahu chráněné databáze.
– Pojem „nepodstatná část obsahu databáze“ označuje každou část, která neodpovídá pojmu kvantitativně ani kvalitativně podstatné části.
K desáté otázce, týkající se dosahu zákazu uvedeného v čl. 7 odst. 5 směrnice
83 Svou desátou otázkou se předkládající soud táže, kterého druhu činností se týká zákaz uvedený v čl. 7 odst. 5 směrnice. Mimoto se táže, zda jsou tímto zákazem dotčeny takové činnosti, jaké provádí William Hill.
84 V tomto ohledu vyplývá z čl. 8 odst. 1 a z čtyřicátého druhého bodu odůvodnění směrnice, že osoba, která vytvořila databázi, nemůže v zásadě zabránit oprávněnému uživateli této databáze provádět vytěžování a zužitkování nepodstatné části jejího obsahu. Článek 7 odst. 5 směrnice, který dovoluje osobě, která vytvořila databázi, zabránit za určitých podmínek takovým činnostem, je tedy výjimkou z této zásady.
85 Ve společném postoji (ES) č. 20/95 přijatém Radou dne 10. července 1995 (Úř. věst. C 288, s. 14) se ve čtrnáctém bodě odůvodnění uvádí, že „aby se zabránilo tomu, že nedostatek ochrany nepodstatných částí povede k jejich zneužívajícímu opakovanému a systematickému vytěžování nebo zužitkování, bylo do odst. 5 tohoto článku společného postoje vloženo ustanovení o výjimce.“
86 Z toho vyplývá, že účelem čl. 7 odst. 5 směrnice je zamezit obcházení zákazu čl. 7 odst. 1 směrnice. Cílem tohoto ustanovení je zabránit opakovanému a systematickému vytěžování nebo zužitkovávání obsahu databáze, která by, ve svém souhrnu, způsobila závažnou újmu na vkladu osoby, která vytvořila databázi, stejně jako vytěžování nebo zužitkovávání, kterého se týká čl. 7 odst. 1 směrnice.
87 Ustanovení v důsledku toho zakazuje vytěžování prováděná uživateli databáze, která by svou opakovanou a systematickou povahou směřovala ke znovuvytvoření, bez svolení osoby, která databázi vytvořila, celé databáze nebo alespoň její podstatné části, ať již za účelem vytvoření jiné databáze nebo za účelem výkonu jiné činnosti, než je zřízení takové databáze.
88 Stejně tak čl. 7 odst. 5 směrnice zakazuje třetím osobám obcházet zákaz zužitkování uvedený v čl. 7 odst. 1 směrnice tím, že by systematicky a opakovaně zpřístupňovaly veřejnosti nepodstatné části obsahu databáze.
89 Za těchto podmínek se „činnost v rozporu s obvyklým užíváním databáze nebo kter[á] neodůvodněně poškozuje oprávněné zájmy pořizovatele databáze“ vztahuje k nepovolenému chování, které směřuje ke znovuvytvoření, v souhrnu všech jednotlivých vytěžování, celého obsahu databáze chráněné zvláštním právem nebo jeho podstatné části nebo ke zpřístupnění veřejnosti, v souhrnu všech jednotlivých zužitkování, celého obsahu takové databáze nebo jeho podstatné části, a které tedy způsobuje závažnou újmu na vkladu osoby, která vytvořila databázi.
90 Ve věci v původním řízení se jeví, s ohledem na údaje předložené v předkládacím usnesení, že se vytěžování a zužitkování prováděná William Hill týkají nepodstatných částí obsahu databáze BHB, jak to bylo konstatováno v bodech 74 až 80 tohoto rozsudku. Podle předkládacího usnesení jsou prováděny u příležitosti každého pořádaného dostihu. Mají tedy opakovanou a systematickou povahu.
91 Taková činnost nicméně nesměřuje k obcházení zákazu uvedeného v čl. 7 odst. 1 směrnice. Je totiž vyloučeno, aby William Hill vší touto činností v souhrnu znovuvytvořila a zpřístupnila veřejnosti celý obsah databáze BHB nebo jeho podstatnou část, a tak vážně poškodila vklad vynaložený BHB a dalšími na výrobu této databáze.
92 K tomu účelu je nutno zdůraznit, že podle předkládacího usnesení se prvky pocházející z databáze BHB, které jsou každodenně zveřejňovány na internetových stránkách William Hill, týkají výlučně dostihů toho dne a omezují se na údaje uvedené v bodu 19 tohoto rozsudku.
93 Z předkládacího usnesení přitom vyplývá, jak bylo uvedeno v bodu 80 tohoto rozsudku, že přítomnost prvků dotčených činností William Hill v databázi žalobkyň nevyžadovala od BHB a dalších vklad samostatný ve vztahu k prostředkům vynaloženým na jejich vytvoření.
94 Je tedy nutno mít za to, že zákaz uvedený v čl. 7 odst. 5 směrnice se netýká takové činnosti, jako je činnost William Hill.
95 S ohledem na předcházející je namístě odpovědět na desátou položenou otázku tak, že zákaz uvedený v čl. 7 odst. 5 směrnice se týká nepovoleného vytěžování nebo zužitkování, které, ve svém souhrnu, směřuje ke znovuvytvoření nebo zpřístupnění veřejnosti bez souhlasu osoby, která databázi vytvořila, celého obsahu uvedené databáze nebo jeho podstatné části, a které tak způsobuje závažnou újmu na vkladu této osoby.
96 Za těchto podmínek není nezbytné odpovědět na jedenáctou položenou otázku.
K nákladům řízení
97 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:
1) Pojem „vklad spojený s pořízením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází je nutno chápat jako označující prostředky vynaložené na vyhledání existujících prvků a jejich shromáždění v uvedené databázi. Nezahrnuje prostředky použité na vytvoření prvků tvořících obsah databáze.
Pojem „vklad spojený s ověřením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9 je nutno chápat jako týkající se prostředků vynaložených s cílem zajistit spolehlivost informací obsažených v uvedené databázi na kontrolu přesnosti vyhledaných prvků během zřizování této databáze, jakož i během doby jejího fungování. Prostředky vynaložené na ověřování v průběhu fáze tvorby prvků následně shromážděných v databázi nejsou zahrnuty do tohoto pojmu.
Prostředky vynaložené na zhotovení seznamu koní účastnících se dostihu a ověřování v tomto rámci neodpovídají vkladu spojenému s pořízením a ověřením obsahu databáze, která obsahuje tento seznam.
2) Pojmy „vytěžení“ a „zužitkování“ ve smyslu článku 7 směrnice 96/9 musí být vykládány jako odkazující na všechny nepovolené činnosti přisvojení si a rozšiřování na veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části. Tyto pojmy nepředpokládají přímý přístup k dotyčné databázi.
Okolnost, že obsah databáze byl zpřístupněn veřejnosti osobou, která ji vytvořila nebo s jejím souhlasem, nemá vliv na právo této osoby zakázat vytěžování nebo zužitkování celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části.
3) Pojem „kvantitativně podstatná část obsahu databáze“ ve smyslu článku 7 směrnice 96/9 se vztahuje k objemu vytěžených nebo zužitkovaných údajů a musí být posuzován ve vztahu k objemu celkového obsahu databáze.
Pojem „kvalitativně podstatná část obsahu databáze“ se vztahuje k významnosti vkladu spojeného s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu předmětu vytěžení nebo zužitkování nezávisle na tom, zda tento předmět představuje kvantitativně podstatnou část celkového obsahu chráněné databáze.
Pojem „nepodstatná část obsahu databáze“ označuje každou část, která neodpovídá pojmu kvantitativně ani kvalitativně podstatné části.
4) Zákaz uvedený v čl. 7 odst. 5 směrnice 96/9 se týká nepovoleného vytěžování nebo zužitkování, které, ve svém souhrnu, směřuje ke znovuvytvoření nebo zpřístupnění veřejnosti bez souhlasu osoby, která databázi vytvořila, celého obsahu uvedené databáze nebo jeho podstatné části, a které tak způsobuje závažnou újmu na vkladu této osoby.
Podpisy.