Kasační opravný prostředek podaný dne 30. září 2011 ThyssenKrupp Elevator AG proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 13. července 2011 ve spojených věcech T-144/07, T-147/07, T-148/07, T-149/07, T-150/07 a T-154/07, ThyssenKrupp Liften Ascenseurs a další v. Komise
(Věc C-505/11 P)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: ThyssenKrupp Elevator AG (zástupce: T. Klose, advokát)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Zrušit rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 13. července 2011 ve spojených věcech T-144/07, T-147/07, T-148/07, T-149/07, T-150/07 a T-154/07 (ThyssenKrupp Liften Ascenseurs a další v. Evropská komise) v plném rozsahu, pokud zamítá žalobu a pokud se týká účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek;
podpůrně přiměřeně dále snížit pokutu uloženou účastnici řízení podávající kasační opravný prostředek v článku 2 napadeného rozhodnutí Evropské komise ze dne 21. února 2007;
dále podpůrně vrátit věc Tribunálu k novému rozhodnutí;
uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) vytýká nepříslušnost Komise, porušení podstatných formálních předpisů, porušení Smlouvy ES resp. SFEU a právních norem, které je třeba použít při provádění těchto smluv jakož i zneužití pravomocí a porušení základních práv v rámci šesti důvodů kasačního opravného prostředku:
Zaprvé navrhovatelka vytýká, že Tribunál nesprávně potvrdil příslušnost Komise k provedení řízení. Zastává názor, že Tribunál měl prohlásit rozhodnutí Komise za neplatné z důvodu nepoužitelnosti článku 101 SFEU (bývalý článek 81 ES) z důvodu neexistence mezistátního významu vytýkaných lokálních porušení práv. I kdyby Tribunál prohlásil článek 101 SFEU za použitelný, měl zohlednit, že s příslušností Komise se neslučuje každopádně systém souběžných příslušností podle oznámení ESHS založený nařízením č. 1/2003
1. Konečně Tribunál nezohlednil, že dodatečné zahájení řízení Komisí představuje porušení zásady určitosti a zákonnosti v souvislosti s tresty, chráněné základními právy.
Zadruhé Tribunál opominul, že se zde jedná o porušení zásady ne bis in idem, neboť Komise nezohlednila rozhodnutí o amnestii vydaná vnitrostátními kartelovými orgány před zahájením řízení ve prospěch navrhovatelky.
Zatřetí vytýká navrhovatelka, že Tribunál nesprávně potvrzuje rozhodnutí Komise o solidární odpovědnosti navrhovatelky s jejími dceřinými společnostmi. Sama navrhovatelka se nesporně na porušení práva nepodílela. Přičtení cizího jednání na základě nesprávné premisy odpovědnosti hospodářské jednotky odporuje zásada osobní odpovědnosti v oblasti sankcí, zásada in dubio pro reo a právo na spravedlivý proces.
Začtvrté Tribunál nesprávně opominul, že potvrzení odpovědnosti navrhovatelky jakožto solidární dlužnice porušuje zásadu osobní odpovědnosti. Podpůrně navrhovatelka vytýká, že Tribunál nesprávně potvrdil rozhodnutí Komise ohledně chybějících podílů na odpovědnosti ve vnitřním vztahu a rozsudek je tudíž stižen nedostatkem odůvodnění.
Zapáté vytýká navrhovatelka, že Tribunál porušil ve svém rozsudku povinnost komplexního přezkumu, která mu přísluší, a to tím, že dostatečně nepřezkoumal nepřiměřenost stanovení výchozí částky, násobícího koeficientu z titulu odrazení ani nedostatečné ohodnocení spolupráce navrhovatelky s Komisí a tím porušil základní právo na spravedlivý proces a v něm spočívající záruku právní ochrany. Každopádně je rozsudek stižen nedostatkem odůvodnění v rozsahu, v němž potvrzuje několikanásobné uložení pokuty, které je v rozporu s praxí rozhodování Komise.
Zašesté je vytýkáno porušení zásady proporcionality a rovného zacházení ohledně stanovení výchozí částky pro porušení týkající se Německa, neboť do stanovení výchozí částky byly zahrnuty uzavřené obraty, ačkoli tomu odporovaly naléhavé důvody. Tribunál provedl vůči společnosti Schindler v tomto ohledu dostatečně diferencované odůvodnění, avšak vůči navrhovatelce toto rozlišení protiprávně neprovedl.
____________1 - Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 1, s.1; Zvl. vyd. 08/02,s. 205).