Žaloba podaná dne 14. prosince 2006 - Viega v. Komise
(Věc T-375/06)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Viega GmbH & Co. KG (Attendorn, Německo) (zástupci: J. Burrichter, T. Mäger a F. W. Bulst, advokáti)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
zrušit čl. 1 odst. 1 rozhodnutí v rozsahu, v němž je v něm zjištěno porušení čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 dohody o EHP žalobkyní;
zrušit článek 2 rozhodnutí v rozsahu, v němž je v něm žalobkyni uložena pokuta ve výši 54,29 milionů EUR;
podpůrně přiměřeně snížit pokutu uloženou žalobkyni v článku 2 rozhodnutí;
uložit žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2006) 4180 konečné ze dne 20. září 2006 ve věci COMP/F-1/38.121 - Spojovací tvarovky. V napadeném rozhodnutí byla žalobkyni uložena pokuta za porušení čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 dohody o EHP. Podle Komise se žalobkyně v období od 12. prosince 1991 do 22. března 2001 účastnila řady dohod ve formě určování cen, ujednání o cenících a slevách, ujednání o mechanismech provádění zvyšování cen, rozdělení trhů a zákazníků a výměny dalších hospodářských informací na trhu měděných tvarovek a tvarovek z měděných slitin.
Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje čtyři žalobní důvody.
Žalobkyně zaprvé uvádí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003
1, jelikož žalovaná nesprávným zjištěním obratu porušila základní zásady stanovování pokut. Žalovaná při posuzování závažnosti údajného porušení žalobkyně pro určení obratu použila obraty z lisovaných tvarovek, ačkoli se žalobkyně v souvislosti s lisovanými tvarovkami nikdy protisoutěžního jednání neúčastnila.
Zadruhé žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávným určením účasti, resp. časového rozsahu této účasti žalobkyně na vytýkaném chování porušila čl. 81 odst. 1 ES, jakož i článek 253 ES. Podle žalobkyně žalovaná ve vztahu k žalobkyni neprovedla zevrubné zhodnocení důkazů a nesprávně určila, že došlo k porušení.
Žalobkyně mimoto podpůrně Komisi vytýká porušení čl. 81 odst. 1 ES, jakož i článku 253 ES, jelikož prostorový rozsah porušení byl v článku 1 napadeného rozhodnutí ve vztahu k žalobkyni určen nesprávně.
Nakonec je podpůrně uplatněno porušení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 článkem 2 napadeného rozhodnutí, jelikož Komise porušila základní zásady stanovování pokut. V této souvislosti žalobkyně uvádí, že Pokyny o metodě stanovování pokut
2 byly nesprávně použity tím, že porušení bylo ohodnoceno jako zvlášť závažné porušení, doba trvání porušení určena nesprávně, zvýšení základní částky z důvodu doby trvání porušení provedeno nesprávně a polehčující okolnosti nebyly posouzeny.