ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)
15. března 2017 (*)
„Řízení o předběžné otázce – Článek 96 SFEU – Použitelnost – Vnitrostátní právní úprava zakazující taxislužbám nabízet jednotlivá místa k sezení – Vnitrostátní právní úprava zakazující taxislužbám stanovit předem cílové místo – Vnitrostátní právní úprava zakazující taxislužbám podbízivě získávat zákazníky“
Ve věci C‑253/16,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Cour d’appel de Bruxelles (Odvolací soud v Bruselu, Belgie) ze dne 21. dubna 2016, došlým Soudnímu dvoru dne 3. května 2016, v řízení
FlibTravel International SA,
Léonard Travel International SA
proti
AAL Renting SA,
Haroune Tax SPRL,
Saratax SCS,
Ryad SCRI,
Taxis Bachir & Cie SCS,
Abdelhamidu El Barjrajimu,
Abdelouahabu Ben Bachirovi,
Sotax SCRI,
Mostaphovi El Hammouchimu,
Boughaz SPRL,
Sahbaz SPRL,
Jamalu El Jelalimu,
Mohamedu Chakiru Ben Kadourovi,
Taxis Chalkis SCRL,
Mohammedu Gherisovi,
Les délices de Fes SPRL,
Abderrahmanu Belyazidovi,
E.A.R. SCS,
Sotrans SPRL,
B.M.A. SCS,
Taxis Amri et Cie SCS,
Aramak SCS,
Rachidu El Amranimu,
Mouradu Bakkourovi,
Mohamedu Agharbiouovi,
Omaru Amrimu,
Jmili Zouhairovi,
Mustaphovi Ben Abderrahmanovi,
Mohamedu Zahyanimu,
Miltotax SPRL,
Lextra SA,
Ismaeli El Amranimu,
Faridu Benazzouzovi,
Imadu Zoufrimu,
Abdel-Ilahu Bokhamymu,
Ismailu Al Bouhalimu,
Bahri Messaoud & Cie SCS,
Mostafovi Bouzidovi,
BKN Star SPRL,
M.V.S. SPRL,
A.B.M.B. SCS,
Imatrans SPRL,
Redovi Bouyaknoudenovi,
Ayoubu Tahrimu,
Moulayovi Adil El Khatirovi,
Redouanu El Abboudimu,
Mohamedu El Abboudimu,
Bilalu El Abboudimu,
Sofianu El Abboudimu,
Karimu Bensbihovi,
Hadelu Bensbihovi,
Mimounu Malloukovi,
Abdellahu El Ghaffoulimu,
Saidu El Aazzouimu,
SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),
ve složení L. Bay Larsen, předseda senátu, M. Vilaras, J. Malenovský, M. Safjan a D. Šváby (zpravodaj), soudci,
generální advokát: N. Wahl,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za FlibTravel International SA a Léonard Travel International SA P. Frühlingem, avocat,
– za AAL Renting SA a Haroune Tax SPRL V. Defraiteurem, avocat,
– za Saratax SCS, Ryad SCRI, Taxis Bachir & Cie SCS, Abdelhamida El Barjrajiho, Abdelouahaba Ben Bachira, Sotax SCRI, Mostaphu El Hammouchiho, Boughaz SPRL, Sahbaz SPRL, Jamala El Jelaliho, Mohameda Chakir Ben Kadoura, Taxis Chalkis SCRL, Mohammeda Gherise, Les délices de Fes SPRL, Abderrahmana Belyazida, E.A.R. SCS, Sotrans SPRL, B.M.A. SCS, Taxis Amri et Cie SCS, Aramak SCS, Rachida El Amraniho, Mourada Bakkoura, Mohameda Agharbioua, Omara Amriho, Jmiliho Zouhaira, Mustaphu Ben Abderrahmana, Mohameda Zahyaniho, Miltotax SPRL, Lextra SA, Ismaele El Amraniho, Farida Benazzouze, Imada Zoufriho, Abdel-Ilaha Bokhamyho, Ismaila Al Bouhaliho, Bahri Messaoud & Cie SCS, Mostafu Bouzida, BKN Star SPRL, M.V.S. SPRL, A.B.M.B. SCS, Imatrans SPRL, Redu Bouyaknoudena, Ayouba Tahriho, Moulaye Adil El Khatira, Redouana El Abboudiho, Mohameda El Abboudiho, Bilala El Abboudiho, Sofiana El Abboudiho, Karima Bensbiho, Hadela Bensbiho, Mimouna Mallouka, Abdellaha El Ghaffouliho a Saida El Aazzouiho D. Ribantem a I. Ferrant, avocats,
– za Evropskou komisi W. Möllsem a J. Hottiaux, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 21. prosince 2016,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 96 odst. 1 SFEU.
2 Tato žádost byla předložena v rámci žaloby na zdržení se jednání podané společnostmi FlibTravel International SA (dále jen „FlibTravel“) a Léonard Travel International SA (dále jen „Léonard Travel“), které provozují pravidelnou dopravu osob, proti fyzickým osobám, které vykonávají činnost řidičů taxislužby, a právnickým osobám, které provozují taxislužbu, z důvodu nekalé soutěže, jíž jsou prvně uvedené společnosti údajně vystaveny ze strany druhých jmenovaných.
Belgický právní rámec
3 Nařízení regionu Brusel-hlavní město ze dne 27. dubna 1995 o taxislužbách a službách nájmu vozidel s řidičem (Moniteur belge ze dne 1. června 1995, s. 15510), ve znění nařízení ze dne 20. července 2006 (Moniteur belge ze dne 29. září 2006) (dále jen „nařízení ze dne 27. dubna 1995“), ve svém čl. 2 odst. 1 a 2 stanoví:
„1) taxislužby: jsou služby, kdy je za úplatu poskytována přeprava osob motorovými vozidly s řidičem a které splňují následující podmínky:
a) vozidlo, typu automobil, vozidlo se smíšeným využitím nebo minibus ve smyslu královské vyhlášky ze dne 15. března 1968 o obecném nařízení k technickým podmínkám, které musí splňovat motorová vozidla a jejich přívěsy, jejich součásti, jakož i bezpečnostní výbava, je s ohledem na typ své konstrukce a své vybavení schopno přepravovat maximálně devět osob – včetně řidiče – a je k tomuto účelu určeno;
b) vozidlo se dává k dispozici veřejnosti, buď na určeném místě ke stání na veřejné komunikaci ve smyslu obecného nařízení o dopravní policii, anebo na jakémkoli jiném místě, které není přístupné veřejné dopravě;
c) je-li vozidlo využíváno jako taxi, týká se poskytnutí přepravy celého vozidla, a nikoli jednotlivých míst k sezení, a je-li využíváno jako sdílené taxi s povolením vydaným vládou regionu Brusel-hlavní město [dále jen „vláda“], týká se poskytnutí přepravy jednotlivých míst k sezení, a nikoli vozidla samotného;
d) cílové místo určuje zákazník
2) služby nájmu vozidel s řidičem: všechny služby přepravy osob motorovými vozidly za úplatu, které nejsou taxislužbami a které jsou zajišťovány prostřednictvím automobilů, vozidel se smíšeným využitím nebo minibusy, s výjimkou vozidel upravených na sanitní vozy.“
4 Podle čl. 3 prvního pododstavce tohoto nařízení:
„Nikdo nemůže provozovat taxislužbu prostřednictvím jednoho nebo několika vozidel s výchozím místem na veřejné komunikaci nebo jakémkoli jiném místě, které není přístupné veřejné dopravě, které se nachází na území regionu Brusel-hlavní město, bez povolení vydaného vládou.“
5 Článek 16 uvedeného nařízení zní takto:
„Nikdo nemůže na území regionu Brusel-hlavní město provozovat službu nájmu vozidel s řidičem prostřednictvím jednoho nebo několika vozidel bez povolení vydaného vládou.
Pouze provozovatelé mající povolení vydané vládou mohou poskytovat služby, jejichž výchozí místo pro uživatele se nachází na území regionu Brusel-hlavní město.
[…]“
6 Vyhláška vlády regionu Brusel-hlavní město ze dne 29. března 2007 o taxislužbách a službách nájmu vozidel s řidičem (Moniteur belge ze dne 3. května 2007, s. 23526), ve znění vyhlášky vlády regionu Brusel-hlavní město ze dne 27. března 2014 (Moniteur belge ze dne 17. dubna 2014), ve svém čl. 31 bodě 7 stanoví, že řidičům je zakázáno „podbízivě získávat zákazníky nebo nechat zákazníky podbízivě získávat jinými osobami“.
Spor v původním řízení a předběžné otázky
7 V rámci dohody o sub-koncesi uzavřené s Brussels South Charleroi Airport provozují společnosti FlibTravel a Léonard Travel pravidelnou autobusovou linku spojující železniční stanici Bruxelles-Midi, nacházející se v Bruselu (Belgie), s letištěm Charleroi (Belgie).
8 Dne 21. května 2014 podaly společnosti FlibTravel a Léonard Travel proti žalovaným v původním řízení žalobu k předsedovi Tribunal de commerce francophone de Bruxelles (Frankofonní obchodní soud v Bruselu, Belgie) na zdržení se praktik, o nichž tvrdí, že odporují poctivým obchodním praktikám vzhledem k tomu, že jsou vykonávány v rozporu s čl. 2 odst. 1 písm. c) a d) nařízení ze dne 27. dubna 1995.
9 Na podporu své žaloby na zdržení se jednání tvrdí, že žalovaní v původním řízení nebo osoby, které pro ně pracují, podbízivě získávají na železniční stanici Bruxelles-Midi cestující na letiště Charleroi s cílem seskupovat je do „vozidel taxi typu dodávkových automobilů“, aby je poté, co jsou tato vozidla taxi naplněna, zavezli na toto cílové místo. V důsledku toho těmto žalovaným především vytýkají, že seskupují cestující se stejným cílovým místem, určují sazby služeb za cestujícího, a nikoli za vozidlo a dopouštějí se podbízivého získávání zákazníků.
10 Rozsudkem ze dne 11. února 2015 předseda tohoto soudu zamítl všechna návrhová žádání společností FlibTravel a Léonard Travel, maje za to, že tvrzené skutečnosti nebyly prokázány.
11 Dne 13. července 2015 žalobkyně v původním řízení podaly proti uvedenému rozsudku odvolání ke Cour d’appel de Bruxelles (Odvolací soud v Bruselu, Belgie).
12 Tento soud má za to, že podle čl. 2 odst. 1 písm. c) a d) nařízení ze dne 27. dubna 1995 nemohou provozovatelé taxislužby cestujícím poskytovat jen jednotlivá místa k sezení namísto celého vozidla, ani předem určovat jejich cílové místo. Rovněž konstatuje, že sporné praktiky představují podbízivé získávání zákazníků ve smyslu čl. 31 bodu 7 vyhlášky vlády regionu Brusel-hlavní město ze dne 29. března 2007 o taxislužbách a službách nájmu vozidel s řidičem, ve znění vyhlášky vlády regionu Brusel-hlavní město ze dne 27. března 2014. Zastává názor, že tyto praktiky představují porušení těchto ustanovení a jednání odporující poctivým obchodním praktikám. Uvedené praktiky jsou proto podle něj zakázány a může být proti nim vydán příkaz ke zdržení se jednání na žádost zúčastněného.
13 Předkládající soud má však pochybnosti, pokud jde o soulad uvedených ustanovení s čl. 96 odst. 1 SFEU, zejména vzhledem k neoznámení nařízení ze dne 27. dubna 1995 Evropské komisi.
14 Konkrétněji se zamýšlí nad tím, zda použitelnost čl. 96 odst. 1 SFEU na věc, kterou projednává – vzhledem k tomu, že se toto ustanovení týká „doprav[y] uvnitř Unie“ – předpokládá, že má předmětná doprava mezinárodní povahu. Vysvětluje, že dopravní služby dotčené v projednávané věci nevyužívají z důvodu mezinárodní povahy dotyčné železniční stanice a letiště výlučně jen tuzemští státní příslušníci. Táže se rovněž na výklad pojmů „ceny a podmínky“, jež jsou uvedeny v tomto ustanovení, jakož i na otázku, zda se ochrana určitých průmyslových odvětví povolená tímto článkem uplatní na takové odvětví dopravy, jako je odvětví nabízející taxislužby.
15 Za těchto podmínek a poté, co vyslechl účastníky řízení k otázce slučitelnosti ustanovení nařízení ze dne 27. dubna 1995 s čl. 96 odst. 1 SFEU, se Cour d’appel de Bruxelles (Odvolací soud v Bruselu, Belgie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být čl. 96 odst. 1 SFEU vykládán v tom smyslu, že se může vztahovat na ceny a podmínky uložené členským státem provozovatelům taxislužeb, pokud:
a) dotčené jízdy vozidly taxi nevedou, až na výjimky, přes vnitrostátní hranice,
b) významnou část zákazníků těchto taxislužeb tvoří státní příslušníci Unie nebo osoby s bydlištěm v Evropské unii, kteří nejsou státními příslušníky dotčeného členského státu ani v něm nemají bydliště, a
c) za konkrétních okolností projednávané věci představují dotčené jízdy vozidly taxi pro cestující velmi často pouze jednu část delší cesty, jejíž cílové nebo výchozí místo se nachází v jiné unijní zemi než v dotčeném členském státě?
2) Musí být čl. 96 odst. 1 SFEU vykládán v tom smyslu, že se může vztahovat na jiné podmínky provozování, než jsou sazby a kritéria pro získání povolení provozovat dotčenou dopravní činnost, jako jsou v projednávané věci podmínky zakazující provozovatelům taxislužby, aby poskytovali jednotlivá místa k sezení namísto celého vozidla a sami určovali cílové místo jízdy, kterou nabízejí zákazníkům, důsledkem čehož je těmto provozovatelům bráněno v tom, aby seskupovali zákazníky cestující do stejného cílového místa?
3) Musí být čl. 96 odst. 1 SFEU vykládán v tom smyslu, že zakazuje taková opatření, ledaže k nim dá svolení Komise, jako jsou opatření uvedená ve druhé otázce:
a) jejichž obecným cílem je, mimo jiné, chránit provozovatele taxislužby před konkurencí ze strany společností poskytujících nájem vozidel s řidičem a
b) jejichž specifickým důsledkem za konkrétních okolností projednávané věci je ochrana provozovatelů autobusového spojení před konkurencí ze strany provozovatelů taxislužby?
4) Musí být čl. 96 odst. 1 SFEU vykládán v tom smyslu, že zakazuje opatření, ledaže k němu dá svolení Komise, které provozovatelům taxislužby zakazuje podbízivě získávat zákazníky a jehož důsledkem za konkrétních okolností projednávané věci je omezení možnosti dotčených provozovatelů taxislužby získat zákazníky konkurenčního poskytovatele autobusového spojení?“
K předběžným otázkám
16 Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba se věnovat nejprve, je, zda čl. 96 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že je použitelný na takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je úprava dotčená v původním řízení, jež upravuje podmínky, za nichž musí být poskytovány taxislužby.
17 Toto ustanovení stanoví, že v dopravě uvnitř Unie je zakázáno uplatňovat takové ceny a podmínky uložené členským státem, které jakýmkoli způsobem podporují nebo chrání jeden nebo několik určitých podniků nebo průmyslových odvětví, ledaže k tomu dá svolení Komise.
18 V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora je třeba pro výklad ustanovení unijního práva vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 16. listopadu 2016, Hemming a další, C‑316/15, EU:C:2016:879, bod 27 a citovaná judikatura).
19 V tomto ohledu ze znění čl. 96 odst. 1 SFEU vyplývá, že jeho cílem je upravovat vnitrostátní právní předpisy použitelné v dopravě uvnitř Unie, které se týkají cen a podmínek, jež jakýmkoli způsobem podporují nebo chrání jeden nebo několik určitých „podniků“ nebo průmyslových odvětví.
20 Cílem tohoto ustanovení je zabránit tomu, aby členské státy přijímaly podpůrná nebo ochranná opatření, z nichž by nepřímo měli prospěch zákazníci dotyčného provozovatele, který vůči nim uplatňuje uvedené ceny a podmínky, a nikoli podpůrná nebo ochranná opatření, z nichž mají přímý prospěch jiní provozovatelé, kteří se nacházejí v konkurenčním vztahu s dotyčným provozovatelem.
21 Tento výklad je podpořen článkem 96 odst. 2 SFEU, podle něhož Komise musí pro účely povolení opatření, které je článkem 96 odst. 1 SFEU v zásadě zakázané, přihlédnout zejména k požadavkům vhodné regionální hospodářské politiky, k potřebám nerozvinutých oblastí a k obtížím oblastí vážně postižených politickými okolnostmi.
22 Článek 96 odst. 1 SFEU proto musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije na takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je úprava dotčená v původním řízení.
23 Opačný výklad, který zastávají žalovaní v původním řízení, by ostatně ze své povahy ohrožoval užitečný účinek článku 58 SFEU, jenž v souladu s článkem 91 SFEU předpokládá, že k uplatnění zásad volného pohybu služeb v oblasti dopravy musí dojít prováděním společné dopravní politiky (viz rozsudek ze dne 22. prosince 2010, Yellow Cab Verkehrsbetrieb, C‑338/09, EU:C:2010:814, bod 30), vzhledem k tomu, že čl. 96 odst. 1 SFEU by tak vedl k přímému zákazu řady opatření, která lze kvalifikovat jako omezení volného pohybu služeb v oblasti dopravy, aniž by takové pravidlo bylo přijato unijním zákonodárcem.
24 S přihlédnutím k výše uvedenému je na druhou otázku třeba odpovědět, že čl. 96 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije na taková omezení uložená provozovatelům taxislužby, jako jsou omezení dotčená v původním řízení.
25 Vzhledem k odpovědi na tuto druhou otázku není třeba na další položené otázky odpovídat.
K nákladům řízení
26 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:
Článek 96 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije na taková omezení uložená provozovatelům taxislužby, jako jsou omezení dotčená v původním řízení.
Podpisy.