ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(první senát)
26. září 2011
Věc F‑29/06
Andres Arnaldos Rosauro a další
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Úředníci – Jmenování – Článek 5 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu – Vnitřní výběrová řízení o postup mezi kategoriemi zveřejněná před 1. květnem 2004 – Kandidáti zapsaní na seznam vhodných kandidátů před 1. květnem 2006 – Zařazení do platové třídy – Použití koeficientu násobení nižšího než 1 – Ztráta bodů pro povýšení“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se Arnaldos Rosauro a pět dalších úředníků Komise, kteří byli úspěšnými kandidáty výběrových řízení o postup mezi kategoriemi, jež byla vyhlášena před 1. květnem 2004, domáhá zrušení rozhodnutí, kterými byli jmenováni do vyšší kategorie v rozsahu, v němž stanovují jejich zařazení do platové třídy.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Unijní právo – Zásady – Ochrana legitimního očekávání – Podmínky
2. Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy – Zavedení nové struktury služebního postupu nařízením č. 723/2004 – Přechodná ustanovení týkající se zařazení do platových tříd
(Služební řád úředníků, článek 31; příloha XIII, čl. 2 odst. 1)
3. Úředníci – Služební postup – Zavedení přechodných pravidel pro přechod z dřívějšího systému služebního postupu úředníků na systém nový – Pravidla pro zařazení do platových tříd
(Služební řád úředníků, článek 35; příloha XIII, čl. 2 odst. 1 a článek 8)
4. Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy – Jmenování do platové třídy funkční skupiny uvedené v oznámení o výběrovém řízení – Zavedení nové struktury služebního postupu nařízením č. 723/2004 – Přechodná ustanovení týkající se zařazení do platových tříd
(Služební řád úředníků, článek 31; příloha XIII, čl. 5 odst. 2)
5. Úředníci – Služební postup – Zavedení přechodných pravidel pro přechod z dřívějšího systému služebního postupu úředníků na systém nový – Pravidla pro zařazení do platových tříd
(Služební řád úředníků, čl. 45 odst. 2, příloha XIII, čl. 5 odst. 2)
6. Úředníci – Odměňování – Přechodná pravidla použitelná po vstupu nařízení č. 723/2004 v platnost – Stanovení platové třídy a koeficientu násobení
(Služební řád, článek 45a; příloha XIII, článek 2, čl. 5 odst. 2, články 7 a 8)
7. Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy – Zavedení nové struktury služebního postupu nařízením č. 723/2004 – Přechodná ustanovení týkající se zařazení do platových tříd
(Služební řád úředníků, příloha XIII, čl. 2 odst. 2 a čl. 7 odst. 2)
8. Úředníci – Povýšení – Změna kategorie na základě vnitřního výběrového řízení
(Služební řád úředníků, články 45, 45a a čl. 110 odst. 1; příloha XIII, článek 5)
1. Právo domáhat se ochrany legitimního očekávání se vztahuje na každého jednotlivce, který se nachází v situaci, ze které vyplývá, že unijní administrativa u něj vyvolala podloženou naději tím, že mu poskytla konkrétní ujištění v podobě přesných, nepodmíněných a shodujících se informací z oprávněných a spolehlivých zdrojů.
Naproti tomu nikdo se nemůže dovolávat porušení této zásady, pokud neexistují konkrétní ujištění poskytnutá touto administrativou.
(viz body 56 a 57)
Odkazy:
Tribunál: 19. března 2013, Innova Privat‑Akademie v. Komise, T‑273/01, bod 26, a citovaná judikatura; 11. července 2007, Centeno Mediavilla a další v. Komise, T‑58/05, bod 96
2. V případě změny obecně použitelných ustanovení, a obzvláště ustanovení služebního řádu, se nové pravidlo bezprostředně použije na budoucí účinky právních situací, které mají původ, aniž však plně vznikly, za účinnosti dřívějšího pravidla.
V rámci vnitřních výběrových řízení o postup mezi kategoriemi dává zápis úspěšných kandidátů těchto výběrových řízení na seznam vhodných kandidátů sestavený na základě výběrových zkoušek dotčeným osobám pouze možnost jmenování do vyšší kategorie. Tato možnost je nutně prosta jakéhokoliv nabytého práva vzhledem k tomu, že zařazení úspěšného kandidáta, zapsaného na seznam vhodných kandidátů otevřeného výběrového řízení, do platové třídy nemůže být považováno za nabyté, dokud nebylo ve vztahu k němu přijato rozhodnutí o jmenování v předepsané formě.
Platí tudíž, že i když úředník uspěl ve vnitřním výběrovém řízení o postup mezi kategoriemi před 1. květnem 2004, tj. dnem, kdy vstoupil v platnost nový služební řád, jeho zápis na seznam kandidátů vhodných k přijetí před tímto datem mu nepřiznává právo být, v případě přijetí po uvedeném datu, jmenován do platové třídy uvedené v oznámení o výběrovém řízení nebo do odpovídající platové třídy podle čl. 2 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu a v souladu s článkem 31 dřívějšího služebního řádu.
Úředník se totiž může dovolávat nabytého práva pouze tehdy, pokud ke skutečnosti vedoucí ve vzniku tohoto práva, došlo za platnosti daného služebního řádu před změnami jeho ustanovení.
(viz body 70 až 74 a 131)
Odkazy:
Soudní dvůr: 5. prosince 1973, SOPAD, 143/73, bod 8; 10. července 1986, Licata v. CES, 270/84, bod 31
Tribunál: Centeno Mediavilla a další v. Komise, uvedený výše, body 52, 58 a 79 až 81
3. Článek 2 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu úředníků stanoví, že dne 1. května 2004 se s výhradou článku 8 této přílohy nově označují dosavadní platové třídy úředníků zastávajících jedno z administrativních postavení stanovených v článku 35 služebního řádu tak, jak je stanoveno v tabulce uvedené ve zmíněném ustanovení, která konkrétně uvádí pro každou dřívější platovou třídu odpovídající novou (prozatímní) platovou třídu.
Ze znění čl. 2 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu tedy vyplývá, že toto ustanovení se vztahuje pouze na osoby, které k 1. květnu 2004 již byly úředníky zařazenými do jedné z platových tříd uvedených ve sloupci nadepsaném „dřívější platová třída“.
Platovými třídami uvedenými v tabulce čl. 2 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu jsou totiž dřívější platové třídy úředníků, kteří zastávali své pracovní místo před 1. květnem 2004, které byly změněny na nové prozatímní platové třídy. Kromě toho cílem čl. 2 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu bylo pouze změnit k 1. květnu 2004 označení platových tříd těch, kteří byli k 30. dubnu 2004 úředníky tak, aby se použila nová struktura služebního postupu, která měla plně vstoupit v platnost dne 1. května 2006, přičemž tomuto ustanovení nemůže být přiznána působnost překračující založení tohoto prozatímního vztahu. Toto ustanovení tedy nebylo předurčeno k tomu, aby bylo použito k úpravě zařazení do platových tříd úředníků, kteří byli jmenování do vyšší kategorie v roce 2005 vzhledem k jejich postavení úspěšných kandidátů vnitřních výběrových řízení o postup mezi kategoriemi, jejichž zkoušky proběhly po 1. květnu 2004.
(viz body 80 až 82)
Odkazy:
Tribunál: Centeno Mediavilla a další v. Komise, uvedený výše, bod 112.
Soud pro veřejnou službu: 30. září: 2010, De Luca v. Komise, F‑20/06, bod 91, který je předmětem kasačního opravného prostředku projednávaného Tribunálem Evropské unie, věc T‑563/10 P
4. V rámci vnitřních výběrových řízení o postup mezi kategoriemi nemohlo být určení úrovně pracovních míst, která měla být obsazena a podmínek jmenování úspěšných kandidátů na tato pracovní místa, které dotyčný orgán provedl v oznámeních o výběrových řízeních vypracovaných na základě ustanovení dřívějšího služebního řádu, účinné po 1. květnu 2004, tj. datu, které unijní zákonodárce stanovil jako datum vstupu v platnost nové struktury služebního postupu úředníků.
Zrušení platových tříd uvedených v oznámeních o výběrových řízeních ode dne 1. května 2004, které vyplynulo ze zavedení nového systému služebního postupu, vedlo zákonodárce k přijetí přechodných ustanovení přílohy XIII služebního řádu, a zejména jejího čl. 5 odst. 2, pro účely zařazení do platových tříd úspěšných kandidátů zapsaných na seznam vhodných kandidátů před 1. květnem 2006, u nichž však došlo ke změně kategorie po 1. květnu 2004, kteří však byli jmenováni úředníky ve zkušební době po tomto datu.
Je pravda, že zařazení do platových tříd podle čl. 5 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu neodpovídá platovým třídám uvedeným v oznámeních o vnitřních výběrových řízeních zveřejněných před 1. květnem 2004 a že toto ustanovení se odchyluje od pravidla obsaženého v článku 31 služebního řádu, které je převzato z článku 31 dřívějšího služebního řádu. Nicméně čl. 5 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu představuje vzhledem ke svému cíli přechodné ustanovení zvláštní povahy, které se jako takové může ve vztahu k určité kategorii úředníků odchýlit od obecného pravidla stanoveného v článku 31 služebního řádu. Je tedy třeba připomenout, že omezení, která s sebou nese přechod z jednoho způsobu řízení na jiný, pokud jde o služební postup úředníků, totiž mohou nutit administrativu k tomu, aby se dočasně a v jistých mezích odchýlila od striktního uplatňování trvalých pravidel a zásad, které běžně platí pro dané situace.
(viz body 84, 85 a 90)
Odkazy:
Tribunál: Centeno Mediavilla a další v. Komise, uvedený výše, body 109 a 110
Soud pro veřejnou službu: De Luca v. Komise, uvedený výše, bod 86 a citovaná judikatura
5. Článek 5 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu se vztahuje na úředníky, kteří byli před 1. květnem 2006 zapsáni na seznam kandidátů vhodných k převedení do jiné kategorie a kteří byli po 1. květnu 2004 skutečně do jiné kategorie převedeni. V tomto ohledu je třeba uvést, že podle čl. 45 odst. 2 dřívějšího služebního řádu mohl být úředník nebo zaměstnanec povýšen z jedné kategorie do druhé pouze na základě výběrového řízení. Již z povahy věci se může jednat jen o vnitřní výběrové řízení. Unijní zákonodárce tím, že konkrétně zmínil úředníky zapsané na seznam kandidátů vhodných na postup do jiné kategorie, měl v úmyslu určit, že se jedná o úspěšné kandidáty tohoto konkrétního druhu výběrového řízení. Je třeba z toho vyvodit, že čl. 5 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu se vztahuje pouze na úředníky, kteří postupují z jedné kategorie do druhé na základě vnitřního výběrového řízení.
(viz body 87 a 88)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 28. října 2010, Kay v. Komise, F‑113/05, body 52 a 54
6. Článek 7 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu stanoví, že nové označení platových tříd podle čl. 2 odst. 1 této přílohy nepovede k žádným změnám v základním měsíčním platu úředníků přijatých před 1. květnem 2004. Odstavec 2 výše uvedeného článku 7 za tímto účelem stanoví, že pro každého úředníka se vypočítá k 1. květnu 2004 koeficient násobení, který se rovná poměru mezi základním měsíčním platem, který je úředníkovi vyplácen před 1. květnem 2004, a použitelnou částkou podle čl. 2 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu. Odstavec 3 tohoto článku stanoví, že platy pro nové prozatímní platové třídy se použijí jako použitelné částky ve smyslu článku 7 přílohy XIII služebního řádu. Cílem uvedeného článku 7 je tedy zabránit tomu, aby nové označení platových tříd vedlo k jakékoliv změně v základním měsíčním platu úředníků přijatých za platnosti dřívějšího služebního řádu, a zvláště k jejich bezdůvodnému obohacení.
Kromě toho je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že platové třídy B*3 a B*4 jsou novými prozatímními platovými třídami výslovně uvedenými v čl. 2 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu, může být na platy pro tyto nové prozatímní platové třídy použit koeficient násobení, pokud se jedná o platové třídy osob přijatých před 1. květnem 2004. Odstavec 2 tohoto článku 2 sice nezmiňuje žádný koeficient násobení pro nové prozatímní platové třídy, avšak je to proto, že podle odstavce 1 téhož článku tyto dvě nové prozatímní platové třídy neodpovídají žádné platové třídě staršího služebního řádu.
Konečně, i když poznámka pod čarou 1 v čl. 2 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu uvádí, že číselné údaje v tabulkách tištěné kurzivou udávají výši dřívějších platů vyplácených úředníkům před 1. květnem 2004 a že jsou v těchto tabulkách uvedeny pouze pro informaci a nemají žádné právní důsledky, je třeba konstatovat, že tyto číselné údaje jsou převzaty pro účely výpočtu koeficientu násobení. Tato poznámka pod čarou tedy neumožňuje dospět k závěru, že je protiprávní vyplácet po 1. květnu 2004 stejný plat, jako byl plat vyplácený za platnosti dřívějšího služebního řádu.
Článek 2 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu kromě toho stanoví základní měsíční plat pro každou platovou třídu a každý platový stupeň nových prozatímních platových tříd. Toto ustanovení ve spojení s článkem 8 přílohy XIII služebního řádu, který upravuje nové označení prozatímních platových tříd jakožto nových tříd dvou funkčních skupin zavedených novým služebním řádem, stanoví, že platy pro jednotlivé platové třídy a platové stupně funkční skupiny AST jsou stejné, jako platy pro platové třídy funkční skupiny AD, kterým odpovídají.
Dále článek 45a služebního řádu upravuje systém, podle něhož se postup z funkční skupiny AST (nahrazující dřívější kategorie B, C a D) do funkční skupiny AD (nahrazující dřívější kategorii A) již neuskutečňuje na základě vnitřního výběrového řízení, nýbrž prostřednictvím takzvaného certifikačního řízení, jehož základem je úspěšné absolvování vzdělávacího programu. Článek 45a odst. 3 služebního řádu výslovně stanoví, že jmenování na pracovní místo ve funkční skupině AD se neprojeví na platové třídě a platovém stupni, v nichž je úředník zařazen v době jmenování.
S ohledem na tato ustanovení se jeví, že unijní zákonodárce chtěl, aby postup do vyšší funkční skupiny vedl k výkonu funkcí administrátora a k lepším vyhlídkám služebního postupu, nikoliv však k okamžitému zvýšení platu.
Nový služební řád proto nestanoví žádnou změnu základního platu úředníka z důvodu jeho vstupu v platnost ani z důvodu postupu zmíněného úředníka do vyšší funkční skupiny.
I když zákonodárce tím, že přijal čl. 5 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu, chtěl zvýhodnit úředníky, kteří na základě vnitřního výběrového řízení o postup mezi kategoriemi, prokázali schopnost zastávat pracovní místa vyšší kategorie, neměl v úmyslu, aby toto zvýhodnění převyšovalo zvýhodnění úředníků, kteří od 1. května 2006 uspějí v certifikačním řízení.
Podle článku 7 přílohy XIII služebního řádu – a vzhledem k tomu, že v uvedené příloze neexistují výslovná ustanovení v opačném smyslu – musí být plat úředníků jmenovaných podle čl. 5 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu počítán podle platu úředníků přijatých před 1. květnem 2004 a s použitím koeficientu násobení.
(viz body 103 až 113)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 11. května 2011, Caminiti v. Komise, F‑71/09, bod 46
7. Právo zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni u téhož zaměstnavatele, obdržet za rovnocennou práci stejnou odměnu představuje specifické vyjádření obecné zásady rovnosti, jejíž dodržování má Soud pro veřejnou službu zajišťovat. Toto právo je zakotveno v článku 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 111.
Zásada rovného zacházení je porušena tehdy, pokud je se dvěma kategoriemi osob, jejichž skutková ani právní situace nevykazuje zásadní rozdíly, zacházeno odlišně nebo pokud je s odlišnými situacemi zacházeno stejně. Zásada rovného zacházení tedy vyžaduje, aby bylo se dvěma kategoriemi osob, jejichž faktická a právní situace vykazuje zásadní rozdíly, zacházeno odlišně.
Na základě srovnání úředníků, kteří uspěli ve vnitřním výběrovém řízení o postup mezi kategoriemi před 1. květnem 2006 a byli jmenováni do vyšší kategorie po 1. květnu 2004 a úředníků, kteří poté, co uspěli v otevřeném výběrovém řízení, byli bezprostředně jmenováni do vyšší kategorie, ať již se jednalo o postup z nižší kategorie, či nikoliv, lze konstatovat, že platí, že úředníci této druhé skupiny skutečně pobírají základní měsíční plat stanovený v čl. 2 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu, aniž by na ně byl uplatňován koeficient násobení. Vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu stanoví, že koeficient násobení se uplatní pouze na platy úředníků přijatých před 1. květnem 2004, není totiž na ně toto ustanovení použitelné.
Úspěch ve vnitřním výběrovém řízení o postup mezi kategoriemi úředníků první výše uvedené skupiny a úspěch v otevřeném výběrovém řízení úředníků druhé výše uvedené skupiny je nicméně objektivním faktorem, který obě zmíněné skupiny úředníků odlišuje. Úředníci první skupiny byli úředníky již za platnosti dřívějšího služebního řádu a uspěli ve vnitřním výběrovém řízení o postup mezi kategoriemi. Naproti tomu úředníci druhé skupiny byli přijati za platnosti nového služebního řádu poté, co uspěli v otevřeném výběrovém řízení.
Unijní zákonodárce se proto v rámci své široké posuzovací pravomoci rozhodl zacházet s oběma výše uvedenými skupinami úředníků odlišně. Pokud jde o první skupinu, rozhodl se zvýhodnit tyto úředníky, kteří byli úspěšnými kandidáty vnitřního výběrového řízení o postup mezi kategoriemi před 1. květnem 2006, tak, že jim umožnil, aby byli ve vyšší kategorii zařazeni do stejné platové třídy a stejného platového stupně, jaké měli v nižší kategorii, aniž by však toto zařazení vedlo k okamžitému zvýšení platu. Naproti tomu, pokud jde o úředníky druhé skupiny, kteří byli úspěšnými kandidáty otevřeného výběrového řízení a byli přijati za platnosti nového služebního řádu, unijní zákonodárce rozhodl, že vzhledem k tomu, že jsou přijati do nižších platových tříd, než jsou platové třídy úředníků přijatých za platnosti dřívějšího služebního řádu, k obsazení stejných pracovních míst, neuplatní se na ně žádný koeficient násobení.
(viz body 118 až 123)
Odkazy:
Tribunál: 18. září 2008, Angé Serrano a další v. Parlament, T‑47/05, bod 142, a citovaná judikatura
Soud pro veřejnou službu: 30. září 2010, Torijano Montero v. Rada, F‑76/05, bod 67
8. Článek 45a služebního řádu ani článek 5 přílohy XIII služebního řádu a ani žádné jiné ustanovení služebního řádu nezmiňují pro případy změn kategorie body pro povýšení získané v dřívější kategorii a a fortiori způsob, jakým má být s nimi zacházeno. Služební řád však stanoví základní pravidla právního režimu, který se použije na úředníky a podle jeho čl. 110 odst. 1 přijímá každý orgán obecná prováděcí ustanovení k služebnímu řádu, která mohou stanovit kritéria, jimiž se může řídit administrativa při výkonu své diskreční pravomoci nebo upřesnit působnost ustanovení služebního řádu, jež nejsou jasná. V souladu s čl. 110 odst. 1 služebního řádu tedy Komise přijala obecná prováděcí ustanovení k článku 45 služebního řádu, aby zajistila provádění postupu určeného k povyšování.
Kromě toho jmenování do vyšší platové třídy na základě vnitřního výběrového řízení je postaveno na roveň povýšení, a proto jsou na něj použitelná pravidla služebního řádu týkající se povýšení.
Platí tudíž, že vzhledem k tomu, že jmenování do vyšší platové třídy na základě vnitřního výběrového řízení je postaveno na roveň povýšení, musí tomu tak být tím spíše v případě jmenování do vyšší kategorie na základě vnitřního výběrového řízení o postup mezi kategoriemi, což znamená, že postup do vyšší kategorie, který implikuje výkon odlišných funkcí, je povýšením a použijí se na něj pravidla týkající se povýšení.
Pokud by úředníkovi jmenovanému do vyšší kategorie na základě čl. 5 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu nebyly odňaty získané body, usnadnilo by to jeho povýšení především na základě bodů nabytých v dřívější kategorii, což by bylo v rozporu s článkem 45 služebního řádu, podle něhož musí být zvážení srovnatelných zásluh úředníka za účelem jeho povýšení provedeno ve vztahu k jeho kolegům ve stejné platové třídě. Z tohoto článku služebního řádu skutečně vyplývá, že administrativa musí zohlednit při zvažování srovnatelných zásluh úředníků připadajících v úvahu pro povýšení ve stejné platové třídě body pro povýšení, které tito úředníci nabyli v dotčené platové třídě. Body, které úředník nabyl před postupem do vyšší kategorie, odpovídají však zásluhám prokázaným na pracovním místě v nižší kategorii a při výkonu odlišného druhu funkcí. Tyto body tedy slouží k povýšení do následující platové třídy v nižší kategorii, a nemohou sloužit pro povýšení do následující platové třídy ve vyšší kategorii, v níž dotčená osoba své zásluhy dosud neprokázala.
V takovém případě by zachování nabytých bodů umožnilo úředníkovi zařazenému podle čl. 5 odst. 2 přílohy XIII na základě změny kategorie, aby byl povýšen do vyšší platové třídy rychleji než jeho kolegové ve stejné platové třídě, kteří byli zařazeni do vyšší kategorie podle článku 45 služebního řádu, což by bylo v rozporu jak s čl. 5 odst. 5 služebního řádu – pokud jde o podmínky průběhu služebního postupu – tak se zásadou rovného zacházení, která implikuje, že všichni úředníci téže platové třídy mají v případě stejných zásluh stejnou možnost být povýšeni do vyšší platové třídy.
Získané body pro povýšení musí být tudíž odňaty, pokud je úředník jmenován do vyšší kategorie podle čl. 5 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu.
(viz body 141 až 143, 146, 147 a 149)
Odkazy:
Soudní dvůr: 13. prosince 1984, Vlachos v. Soudní dvůr, 20/83 a 21/83, body 22 až 24
Tribunál: 20. listopadu 2007, Ianniello v. Komise, T‑308/04, bod 38
Soud pro veřejnou službu: 28. června 2007, Da Silva v. Komise, F‑21/06, bod 75