Žaloba podaná dne 8. května 2007 - KONE a další v. Komise

(Věc T-151/07)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: KONE Corp. (Helsinki, Finsko), KONE GmbH (Hannover, Německo) a KONE BV (Hague, Nizozemsko) (zástupci: T. Vinje, Solicitor, D. Paemen, J. Schindler, B. Nijs, lawyers, J. Flynn, QC a D. Scannell, Barrister)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyní

zrušit čl. 2 odst. 2 rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládá pokutu společnosti KONE Corporation a KONE GmbH a neukládat žádnou pokutu nebo uložit nižší pokutu, než byla stanovena v rozhodnutí Komise;

zrušit čl. 2 odst. 4 rozhodnutí Komise v rozsahu, v němž ukládá pokutu společnosti KONE Corporation a KONE GmbH, a uložit nižší pokutu než byla stanovena v rozhodnutí Komise;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se touto žalobou domáhají na základě článku 230 ES částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 (ve věci COMP/E-1/38.823 - PO/Elevators and Escalators), kterým bylo rozhodnuto, že se žalobkyně společně s dalšími podniky dopustily ve čtyřech samostatných, komplexních a trvajících porušení článku 81 ES odst. 1 ES na základě kartelové dohody rozdělením trhu, zadáváním veřejných zakázek a kupních smluv, smluv o instalaci, údržbě a modernizaci výtahů a eskalátorů.

Žalobkyně, KONE Corporation a její dceřinné společnosti, KONE GmbH a KONE BV napadají sporné rozhodnutí pouze s ohledem na uložení pokuty společnosti KONE jako celku za její účast na protiprávním jednání v Německu a v Nizozemsku.

Pokud jde o porušení, ke kterému došlo v Německu, žalobkyně tvrdí, že Komise pochybila při stanovení výše pokuty. Žalobkyně zaprvé zejména podotýkají, že Komise nepoužila správně oznámení o shovívavosti z roku 2002¹, neboť společnosti KONE měla být poskytnuta ochrana podle bodu 8 písm. b) a bodu 8 písm. a) oznámení, nebo popřípadě (ii) měla být snížena pokuta uložená žalobkyním v souladu s posledním odstavcem bodu 23 tohoto oznámení.

Žalobkyně zadruhé uplatňují, že Komise použila Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle s čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO z roku 1998² (dále jen "Pokyny o pokutách z roku 1998"), neboť i) údajně nezohlednila při stanovení pokuty velikost dotčeného trhu; a (ii) nevzala dostatečně na vědomí, že žalobkyně nezpochybňovaly skutkové okolnosti, což ukazuje poskytnutí slevy pouze ve výši 1% s ohledem na toto přispění.

Zatřetí žalobci tvrdí, že Komise nerespektovala základní zásady práva Společenství, neboť i) porušila zásadu legitimního očekávání tím, že je včas neinformovala o neposkytnutí ochrany; ii) porušila zásadu rovného zacházení, když použila odlišné zacházení na žalobkyně v podobné situaci z hlediska ochrany; a iii) porušila právo žalobkyň na obhajobu tím, že jim odmítla přístup k dokumentům.

Pokud jde o porušení, k nimž došlo v Nizozemsku, žalobkyně tvrdí, že Komise pochybila, když jim neposkytla snížení pokuty a když stanovila pokutu na 79.750.000 eur. Žalobkyně zejména zdůrazňují, že Komise použila nesprávně oznámení o shovívavosti z roku 2002, neboť nesnížila pokutu žalobkyním jako uznání skutečnosti, že žalobkyně poskytly informace a spolupracovaly během správního řízení. Zadruhé tvrdí, že Komise porušila zásadu legitimního očekávání a rovného zacházení. Konečně žalobkyně poukazují na to, že Komise použila nesprávně pokyny o pokutách z roku 1998, když jednak nezohlednila polehčující okolnosti ve prospěch žalobkyň, a když jednak nevzala dostatečně na vědomí, že žalobkyně nezpochybňovaly skutkové okolnosti.

____________

¹ - Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

² - Úř. věst. 1998, C 9, s. 3