ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
10. dubna 2008(*)
„Ochranné známky – Článek 5 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 2, jakož i čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 89/104/EHS – Požadavek dostupnosti – Obrazové ochranné známky tvořené třemi proužky – Motivy dvou proužků používané k dekoraci – Výtka vycházející z porušení práv k ochranné známce a z jejího oslabení“
Ve věci C‑102/07,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) ze dne 16. února 2007, došlým Soudnímu dvoru dne 21. února 2007, v řízení
adidas AG,
adidas Benelux BV,
proti
Marca Mode CV,
C&A Nederland CV,
H&M Hennes & Mauritz Netherlands BV,
Vendex KBB Nederland BV,
SOUDNÍ DVŮR (první senát),
ve složení P. Jann, předseda senátu, A. Tizzano, A. Borg Barthet, M. Ilešič (zpravodaj) a E. Levits, soudci,
generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer,
vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 6. prosince 2007,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za adidas AG a adidas Benelux BV G. Vosem a A. Quaedvliegem, advocaten,
– za Marca Mode CV a Marca CV J. Brinkhofem, advocaat,
– za H&M Hennes & Mauritz Netherlands BV G. van Roeyenem, advocaat,
– za italskou vládu I. M. Bragugliou, jako zmocněncem, ve spolupráci s S. Fiorentinem, avvocato dello Stato,
– za vládu Spojeného království C. Gibbs, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s M. Edenboroughem, barrister,
– za Komisi Evropských společenství W. Wilsem, jako zmocněncem,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 16. ledna 2008,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu První směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40; Zvl. vyd. 17/01, s. 92, dále jen „směrnice“).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu adidas AG a adidas Benelux BV proti Marca Mode CV (dále jen „Marca Mode“), C&A Nederland CV (dále jen „C&A“), H&M Hennes & Mauritz Netherlands BV (dále jen „H&M“) a Vendex KBB Nederland BV (dále jen „Vendex“) ve věci rozsahu ochrany obrazových ochranných známek tvořených třemi proužky, jejichž majitelem je adidas AG.
Právní rámec
3 Článek 3 směrnice, nazvaný „Důvody pro zamítnutí či neplatnost“, stanoví ve svém odstavci 1:
„1. Do rejstříku nebudou zapsány a jsou-li zapsány, budou prohlášeny neplatnými:
a) označení, která nemohou tvořit ochrannou známku;
b) ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;
c) ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby zboží nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;
d) ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech;
e) označení, která jsou tvořena výlučně:
– tvarem, který vyplývá z povahy samotného zboží,
– tvarem zboží, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku,
– tvarem, který dává zboží podstatnou hodnotu;
[…]“
4 Článek 3 odst. 3 směrnice stanoví:
„Přihláška ochranné známky nebude zamítnuta nebo v případě, že je ochranná známka zapsána, nebude prohlášena za neplatnou podle odst. 1 písm. b), c) nebo d), pokud před podáním přihlášky a v důsledku užívání získala rozlišovací způsobilost. Nadto mohou členské státy stanovit, že toto ustanovení se použije také v případě, že rozlišovací způsobilost byla získána po dni podání přihlášky ochranné známky nebo po dni jejího zápisu.“
5 Článek 5, nazvaný „Práva z ochranné známky“, stanoví ve svých odstavcích 1 a 2:
„1. Ze zapsané ochranné známky vyplývají pro jejího majitele výlučná práva. Majitel je oprávněn zakázat všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby v obchodním styku užívaly:
a) označení totožné s ochrannou známkou pro zboží nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je známka zapsána;
b) označení, u něhož z důvodu jeho totožnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a totožnosti či podobnosti zboží nebo služeb označovaných ochrannou známkou a označením existuje nebezpečí záměny u veřejnosti, včetně nebezpečí asociace označení s ochrannou známkou.
2. Každý členský stát může rovněž stanovit, že majitel je oprávněn zakázat všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby užívaly v obchodním styku označení totožné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro zboží nebo služby, které nejsou podobné těm, pro něž byla ochranná známka zapsána, jestliže tato ochranná známka získala v členském státě dobré jméno a užívání takového označení bez řádného důvodu by protiprávně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim působilo újmu.“
6 Článek 6 směrnice, nazvaný „Omezení účinků ochranné známky“, stanoví ve svém odstavci 1:
„Ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku:
a) své jméno a adresu;
b) údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby zboží nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností;
c) ochrannou známku, je-li to nezbytné k označení účelu zboží nebo služby, zejména v případě příslušenství nebo náhradních dílů;
pokud je užívá v souladu s poctivými zvyklostmi v průmyslu nebo v obchodě.“
7 Článek 12 směrnice, nazvaný „Důvody zrušení“, stanoví ve svém odstavci 2:
„Majitel ochranné známky může být […] zbaven svých práv, jestliže známka, po dni, ke kterému byla zapsána:
a) se v důsledku činnosti nebo nečinnosti majitele stala v oblasti obchodu označením obvyklým pro zboží nebo služby, pro které je zapsána;
[…]“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
8 Společnost adidas AG je majitelkou obrazových ochranných známek, které jsou tvořeny třemi vertikálními rovnoběžnými proužky stejné šířky, jež jsou umístěny v bočních švech oblečení pro sport a volný čas a jejichž barva kontrastuje se základní barvou uvedeného oblečení.
9 Společnost adidas Benelux BV je majitelkou výhradní licence pro Benelux udělené adidas AG.
10 Marca Mode, C&A, H&M a Vendex jsou konkurenční podniky působící v obchodu s textilem.
11 Poté, co adidas AG a adidas Benelux BV (dále jen společně „adidas“) zjistily, že někteří z těchto konkurentů začali uvádět na trh oblečení pro sport a volný čas, které je opatřeno dvěma rovnoběžnými proužky, jejichž barva kontrastuje se základní barvou oblečení, podaly před Rechtbank te Breda návrh na předběžné opatření proti H&M, jakož i žalobu ve věci samé proti Marca Mode a C&A, a požadovaly, aby bylo uvedeným podnikům zakázáno používat jakékoli označení sestávající z motivu tří proužků zapsaného na základě přihlášky adidas nebo jakékoli podobného motivu, jako například dvou rovnoběžných proužků používaných uvedenými podniky.
12 Marca Mode, C&A, H&M a Vendex prostřednictvím žalob podaných k Rechtbank te Breda navrhly, aby Rechtbank určil, že mají právo užívat dva proužky jako dekoraci oblečení pro sport a volný čas.
13 Rozhodnutím ze dne 2. října 1997 v řízení o předběžném opatření uložil předseda Rechtbank te Breda H&M, aby přestala v Beneluxu užívat označení tvořené motivem tří proužků, zapsaným na základě přihlášky adidas nebo jakékoli jiné podobné označení, jako například dva proužky používané H&M.
14 Mezitímním rozsudkem ze dne 13. října 1998 Rechtbank te Breda rozhodl, že byla porušena práva adidas k ochranným známkám.
15 Rozsudky ze dne 2. října 1997 a 13. října 1998 byly napadeny opravným prostředkem před Gerechtshof te ’s-Hertogenbosch.
16 Rozsudkem ze dne 29. března 2005 zrušil Gerechtshof te ’s-Hertogenbosch rozsudky ze dne 2. října 1997 a 13. října 1998 a rozhodl ve sporu sám, přičemž zamítl jak návrhová žádání adidas, tak návrhová žádání Marca Mode, C&A, H&M a Vendex jednak z důvodu, že nebyla porušena práva adidas k ochranným známkám, a jednak z důvodu, že návrhová žádání Marca Mode, C&A, H&M a Vendex byla příliš obecná.
17 Gerechtshof te ’s-Hertogenbosch upřesnil, že motiv tří proužků, jako je motiv zapsaný na základě přihlášky adidas, má sám o sobě jen malou rozlišovací způsobilost, ale že v důsledku reklamních aktivit adidas získaly ochranné známky, jejichž majitelkou je adidas, vysokou rozlišovací způsobilost a staly se proslulými. Uvedené ochranné známky v důsledku toho požívají rozšířené ochrany, pokud jde o motiv tří proužků. Nicméně vzhledem k tomu, že proužky a jednoduché proužkové motivy jsou v zásadě označeními, jež musí zůstat k dispozici, a k nimž se tedy neudělují výhradní práva, nemohou ochranné známky adidas poskytovat žádnou ochranu proti používání motivu dvou proužků.
18 Adidas podal kasační opravný prostředek k Hoge Raad der Nederlanden, přičemž má za to, že v rámci režimu zavedeného směrnicí by požadavek dostupnosti měl být zohledněn pouze při uplatnění důvodů pro zamítnutí či neplatnost stanovených v článku 3 směrnice.
19 Za těchto podmínek se Hoge Raad der Nederlanden rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být při stanovení rozsahu ochrany ochranné známky, která je tvořena označením, které samo o sobě nemá rozlišovací způsobilost, nebo označením, které odpovídá popisu uvedenému v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice […], které získalo rozlišovací způsobilost v důsledku užívání (,inburgering‘) a bylo následně zapsáno, zohledněn veřejný zájem na tom, aby dostupnost určitých označení pro ostatní hospodářské subjekty, které nabízejí relevantní výrobky nebo služby, nebyla neoprávněně omezena (Freihaltebedürfnis)?
2) V případě kladné odpovědi na první otázku: je třeba rozlišovat podle toho, zda jsou dotčená označení, na něž se vztahuje požadavek dostupnosti, relevantní veřejností považována za označení pro rozlišení výrobků, nebo za pouhou dekoraci uvedeného výrobku?
3) V případě kladné odpovědi na první otázku: je třeba dále rozlišovat podle toho, zda označení, které je majitelem ochranné známky napadeno, postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice […], nebo zda obsahuje označení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice?“
K předběžným otázkám
20 Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba přezkoumat společně, je, v jakém rozsahu je třeba při stanovení rozsahu výlučných práv majitele ochranné známky zohlednit veřejný zájem na tom, aby nebyla neoprávněně omezena dostupnost určitých označení.
21 Předkládající soud podal tuto žádost ohledně motivu tří proužků zapsaného na základě přihlášky adidas, který získal rozlišovací způsobilost v důsledku užívání. Konkrétně se táže, zda v případě, že třetí osoby používají označení totožná s dotčenou ochrannou známkou nebo označení jí podobná bez souhlasu jejího majitele a dovolávají se na podporu takového používání požadavku dostupnosti, je důležité vědět, zda jsou dotčená označení relevantní veřejností považována za pouhou dekoraci, či nikoli, zda postrádají rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice, či nikoli a zda mají popisnou povahu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice, či nikoli.
Úvodní poznámky
22 Jak připomněl generální advokát v bodě 33 a následujících svého stanoviska, existují důvody veřejného zájmu týkající se zejména potřeby nenarušené hospodářské soutěže, které radí, aby určitá označení byla volně užívána všemi hospodářskými subjekty.
23 Jak již Soudní dvůr rozhodl, tento požadavek dostupnosti stojí za určitými důvody pro zamítnutí uvedenými v článku 3 směrnice (viz v tomto smyslu zejména rozsudky ze dne 4. května 1999, Windsurfing Chiemsee, C‑108/97 a C‑109/97, Recueil, s. I‑2779, bod 25, ze dne 8. dubna 2003, Linde a další, C‑53/01 až C‑55/01, Recueil, s. I‑3161, bod 73, a ze dne 6. května 2003, Libertel, C‑104/01, Recueil, s. I‑3793, bod 53).
24 Krom toho čl. 12 odst. 2 písm. a) směrnice stanoví, že majitel ochranné známky může být zbaven svých práv, jestliže se známka po zápisu v důsledku činnosti, nebo nečinnosti majitele stala v oblasti obchodu označením obvyklým pro zboží nebo služby, pro které je zapsána. Tímto ustanovením zákonodárce Společenství přistoupil k vyvážení zájmů majitele ochranné známky a zájmů jeho konkurentů spojených s dostupností označení (viz rozsudek ze dne 27. dubna 2006, Levi Strauss, C‑145/05, Sb. rozh. s. I‑3703, bod 19).
25 I když je tedy prokázáno, že požadavek dostupnosti má v rámci článků 3 a 12 směrnice relevantní úlohu, je třeba konstatovat, že tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce přesahuje uvedený rámec, neboť vznáší otázku, zda požadavek dostupnosti představuje kritérium pro posouzení, po zápisu ochranné známky, pro účely určení rozsahu výlučných práv majitele ochranné známky. Marca Mode, C&A, H&M a Vendex se totiž nedomáhají prohlášení neplatnosti ve smyslu uvedeného článku 3 ani zrušení ve smyslu uvedeného článku 12, ale dovolávají se potřeby dostupnosti proužkových motivů jiných, než je označení zapsané na základě přihlášky adidas, aby mohly uplatnit svá práva používat uvedené motivy bez souhlasu společnosti adidas.
26 Přitom, pokud se třetí osoba opírá o požadavek dostupnosti za účelem uplatnění svého práva používat jiné označení než označení zapsané na základě přihlášky majitele ochranné známky, nelze relevanci takového argumentu posuzovat v rámci článků 3 a 12 směrnice, ale musí být posouzena ve vztahu k článku 5 směrnice, který se týká ochrany zapsané ochranné známky proti používání označení třetími osobami, jakož i ve vztahu k čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice, pokud dotčené označení spadá do působnosti uvedeného ustanovení.
K výkladu čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice
27 Článek 5 směrnice tím, že majiteli ochranné známky přiznává právo zakázat všem třetím osobám používat totožné nebo podobné označení v případě nebezpečí záměny, a tím, že vyjmenovává užívání takového označení, která lze zakázat, směřuje k ochraně tohoto majitele proti užívání označení způsobilých zasáhnout do práv z této ochranné známky (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Levi Strauss, bod 14).
28 Nebezpečí záměny představuje zvláštní podmínku ochrany, kterou poskytuje zapsaná ochranná známka, zejména proti používání označení, která nejsou totožná, ze strany třetích osob. Soudní dvůr tuto podmínku definoval jako nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených (viz rozsudky ze dne 22. června 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer, C‑342/97, Recueil, s. I‑3819, bod 17, jakož i ze dne 6. října 2005, Medion, C‑120/04, Sb. rozh. s. I‑8551, body 24 a 26).
29 Podle desátého bodu odůvodnění směrnice posouzení nebezpečí záměny „závisí na mnoha faktorech, a zejména na povědomí o ochranné známce na trhu, na asociaci, která může vzniknout mezi užívaným označením a zapsanou známkou, na stupni podobnosti mezi ochrannou známkou a označením a mezi označeným zboží nebo službami“. Nebezpečí záměny tedy musí být posuzováno celkově, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávané věci (viz rozsudky ze dne 11. listopadu 1997, SABEL, C‑251/95, Recueil, s. I‑6191, bod 22, ze dne 22. června 2000, Marca Mode, C‑425/98, Recueil, s. I‑4861, bod 40, a výše uvedený Medion, bod 27).
30 Okolnost, že existuje potřeba dostupnosti označení pro ostatní hospodářské subjekty, mezi uvedenými relevantními faktory není. Jak totiž vyplývá ze znění čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice a z výše uvedené judikatury, odpověď na otázku, zda existuje nebezpečí záměny, musí být založena na vnímání, ze strany veřejnosti, jednak výrobků, na které se vztahuje ochranná známka majitele, a jednak výrobků, na které se vztahuje označení používané třetími osobami.
31 Krom toho označení, která musejí v zásadě zůstat dostupná pro všechny hospodářské subjekty, mohou být zneužita s cílem zmást spotřebitele. Pokud by se v takovém případě mohly třetí osoby dovolávat požadavku dostupnosti za účelem volného užívání označení podobného ochranné známce, aniž by tomu její majitel mohl bránit uplatněním nebezpečí záměny, bylo by ohroženo účinné uplatňování pravidla stanoveného v čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice.
32 Tato úvaha platí zejména ohledně proužkových motivů. Jak společnost adidas uznala v úvodu svého vyjádření, proužkové motivy jsou jako takové dostupné, a mohou být tedy umísťovány mnoha způsoby na oblečení pro sport a volný čas všemi hospodářskými subjekty. Konkurenti adidas nejsou nicméně oprávněni poškozovat motiv tří proužků zapsaný na základě přihlášky posledně uvedené tím, že na oblečení pro sport a volný čas, které uvádějí na trh, umisťují proužkové motivy do té míry podobné motivu zapsanému na základě přihlášky adidas, že u veřejnosti může dojít k nebezpečí záměny.
33 Vnitrostátnímu soudu přísluší ověřit, zda takové nebezpečí záměny existuje. Za účelem takového ověření je užitečné přezkoumat otázku předkládajícího soudu týkající se nezbytnosti ověřit, zda veřejnost vnímá označení používané třetími osobami jako pouhou dekoraci dotčeného výrobku.
34 V tomto ohledu je třeba uvést, že vnímání ze strany veřejnosti označení jako dekorace nemůže být překážkou ochrany poskytované čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice, jestliže označení navzdory své dekorativní povaze vykazuje takovou podobnost se zapsanou ochrannou známkou, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených.
35 V projednávané věci je tedy třeba posoudit, zda se průměrný spotřebitel při vnímání oblečení pro sport a volný čas, na němž jsou na stejná místa umístěny proužkové motivy se stejnými vlastnostmi jako proužkové motivy zapsané na základě přihlášky adidas, s tím rozdílem, že jsou tvořeny dvěma, a nikoli třemi proužky, může zmýlit ohledně původu uvedeného výrobku a uvěřit, že byl uveden na trh adidas AG, adidas Benelux BV nebo některým s nimi hospodářsky propojeným podnikem.
36 Jak vyplývá z desátého bodu odůvodnění směrnice, toto posouzení nezávisí pouze na stupni podobnosti mezi ochrannou známkou a označením, ale rovněž na tom, jak snadno může vzniknout asociace mezi označením a dotčenou ochrannou známkou, zejména s ohledem na povědomí o ochranné známce na trhu. Čím více je totiž ochranná známka známá, tím vyšší bude počet hospodářských subjektů, které budou chtít užívat podobná označení. Přítomnost velkého počtu výrobků nesoucích podobná označení na trhu by mohla porušit práva z ochranné známky, neboť by mohla snížit rozlišovací způsobilost ochranné známky a ohrozit její základní funkci, kterou je zaručit spotřebitelům původ dotčených výrobků.
K výkladu čl. 5 odst. 2 směrnice
37 Účastnice původního řízení nezpochybňují, že motiv tří proužků zapsaný na základě přihlášky adidas představuje ochrannou známku s dobrým jménem. Krom toho je nesporné, že právní úprava použitelná v Nizozemsku obsahuje pravidlo uvedené v čl. 5 odst. 2 směrnice. Ostatně Soudní dvůr upřesnil, že čl. 5 odst. 2 směrnice se použije rovněž ve vztahu k výrobkům a službám, které jsou totožné s těmi, pro něž je známka zapsána, nebo jsou jim podobné (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 9. ledna 2003, Davidoff, C‑292/00, Recueil, s. I‑389, bod 30, jakož i ze dne 23. října 2003, Adidas-Salomon a Adidas Benelux, C‑408/01, Recueil, s. I‑12537, body 18 až 22).
38 Motiv tří proužků zapsaný na základě přihlášky adidas tedy požívá jak ochrany poskytnuté čl. 5 odst. 1 směrnice, tak posílené ochrany poskytnuté odstavcem 2 téhož článku (viz obdobně výše uvedený rozsudek Davidoff, body 18 a 19).
39 Za těchto podmínek je třeba na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce odpovědět rovněž z pohledu posledně uvedeného ustanovení, které se týká konkrétně ochrany ochranných známek s dobrým jménem.
40 Článek 5 odst. 2 směrnice zavádí ve prospěch ochranných známek s dobrým jménem ochranu, jejíž uplatnění nevyžaduje existenci nebezpečí záměny. Uvedené ustanovení se totiž uplatní na situace, v nichž zvláštní podmínku ochrany představuje používání napadeného označení bez řádného důvodu, které protiprávně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim působí újmu (výše uvedené rozsudky Marca Mode, bod 36, jakož i Adidas-Salomon a Adidas Benelux, bod 27).
41 Zásahy uvedené v čl. 5 odst. 2 směrnice, pokud k nim dojde, jsou následkem jistého stupně podobnosti mezi ochrannou známkou a označením, kvůli níž dotčená veřejnost vidí mezi označením a ochrannou známkou souvislost, tedy vytvoří si mezi nimi spojení, i když je nezaměňuje. Není tedy požadováno, aby podobnost mezi ochrannou známkou s dobrým jménem a označením používaným třetími osobami dosáhla takového stupně, aby ze strany dotčené veřejnosti existovalo nebezpečí záměny. Postačí, že stupeň podobnosti mezi ochrannou známkou s dobrým jménem a označením má za následek, že si dotčená veřejnost vytvoří mezi označením a ochrannou známkou spojení (viz výše uvedený rozsudek Adidas-Salomon a Adidas Benelux, body 29 a 31).
42 Existence takového spojení musí být posuzována celkově, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory (výše uvedený rozsudek Adidas-Salomon a Adidas Benelux, bod 30).
43 Je třeba konstatovat, že požadavek dostupnosti je cizí jak posouzení stupně podobnosti mezi ochrannou známkou s dobrým jménem a označením používaným třetími osobami, tak spojení, které si mezi uvedenou ochrannou známkou a uvedeným označením může vytvořit veřejnost. Nemůže tedy být relevantním faktorem pro posouzení, zda užívání označení protiprávně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim působí újmu.
K výkladu čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice
44 Článek 6 odst. 1 písm. b) směrnice stanoví, že ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby zboží nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností, pokud je užívá v souladu s poctivými zvyklostmi v průmyslu nebo v obchodě.
45 Článek 6 směrnice tím, že omezuje výlučná práva majitele ochranné známky, směřuje ke sladění základních zájmů ochrany práv k ochranné známce se zájmy volného pohybu zboží, jakož i služeb na společném trhu tak, aby právo z ochranné známky mohlo plnit svoji úlohu základního prvku systému nenarušené hospodářské soutěže, jehož zavedení a zachování je cílem Smlouvy o ES (viz rozsudek ze dne 17. března 2005, Gillette Company a Gillette Group Finland, C‑228/03, Sb. rozh. s. I‑2337, bod 29 a citovaná judikatura).
46 Konkrétněji, čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice směřuje k zachování možnosti, pro všechny hospodářské subjekty, používat popisné údaje. Toto ustanovení tedy představuje, jak uvedl generální advokát v bodech 75 a 78 svého stanoviska, vyjádření požadavku dostupnosti.
47 Požadavek dostupnosti však v žádném případě nemůže představovat autonomní omezení účinků ochranné známky doplňující omezení výslovně stanovená v čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že k tomu, aby třetí osoba mohla uplatňovat omezení účinků ochranné známky podle čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice a dovolávat se v tomto kontextu požadavku dostupnosti, který stojí v pozadí uvedeného ustanovení, musí se údaj užívaný třetí osobou, jak požaduje uvedené ustanovení, týkat vlastností výrobku uváděného na trh nebo služby poskytované touto třetí osobou (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Windsurfing Chiemsee, bod 28, a rozsudek ze dne 25. ledna 2007, Adam Opel, C‑48/05, Sb. rozh. s. I‑1017, body 42 až 44).
48 V projednávané věci z předkládacího rozhodnutí a vyjádření konkurentů adidas před Soudním dvorem vyplývá, že konkurenti adidas uplatňují jako odůvodnění pro používání sporných motivů dvou proužků jejich čistě dekorativní povahu. Z toho vyplývá, že účelem umístění proužkových motivů na oblečení ze strany konkurentů není poskytnout údaj týkající se vlastností uvedených výrobků.
49 S ohledem na souhrn výše uvedených úvah je třeba odpovědět na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce tak, že směrnice musí být vykládána v tom smyslu, že při stanovení rozsahu výlučných práv majitele ochranné známky se požadavek dostupnosti zohlední pouze v rozsahu, v jakém se uplatní omezení účinků ochranné známky stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice.
K nákladům řízení
50 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:
První směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládána v tom smyslu, že při stanovení rozsahu výlučných práv majitele ochranné známky se požadavek dostupnosti zohlední pouze v rozsahu, v jakém se uplatní omezení účinků ochranné známky stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice.
Podpisy.