Language of document : ECLI:EU:C:2013:636

Věc C‑369/11

Evropská komise

v.

Italská republika

„Nesplnění povinnosti státem – Doprava – Směrnice 2001/14/ES – Článek 4 odstavec 1 a čl. 30 odstavec 3 – Přidělování kapacit železniční infrastruktury – Zpoplatnění – Poplatky za infrastrukturu – Nezávislost provozovatele infrastruktury“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 3. října 2013

1.        Doprava – Železniční doprava – Směrnice 2001/14 – Přidělování kapacit železniční infrastruktury a zpoplatnění – Zpoplatnění infrastruktury – Povinnosti členských států – Rozsah – Stanovení poplatků za přístup k infrastruktuře – Vyloučení – Nedostatek nezávislosti provozovatele infrastruktury – Nesplnění povinnosti

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14, čl. 4 odst. 1 a čl. 30 odst. 3)

2.        Žaloba pro nesplnění povinnosti – Přezkum opodstatněnosti Soudním dvorem – Stav, který je třeba vzít v úvahu – Stav po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku

(Článek 258 SFEU)

3.        Žaloba pro nesplnění povinnosti – Prokázání nesplnění povinnosti – Důkazní břemeno Komise – Předložení poznatků, z nichž je patrné nesplnění povinnosti – Domněnky – Nepřípustnost

(Článek 258 SFEU)

1.        Členský stát tím, že nezaručil nezávislost provozovatele infrastruktury pro stanovení zpoplatnění přístupu k infrastruktuře a přidělování kapacity železniční infrastruktury nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 4 odst. 1 a čl. 30 odst. 3 směrnice 2001/14 o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury.

Podle čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice musí členské státy stanovit rámec zpoplatnění a s ohledem na nezávislost vedení provozovatele infrastruktury mohou stanovit též specifická pravidla zpoplatnění. V souladu s tímto ustanovením je zmíněný provozovatel povinen zaprvé stanovit poplatky za použití infrastruktury a zadruhé provést jejich výběr.

V tomto ohledu musí systémy zpoplatnění a přidělování kapacit podněcovat provozovatele železniční infrastruktury k optimalizaci využití infrastruktury v rámci stanoveném členskými státy. Tito provozovatelé infrastruktury by však nemohli k takovéto optimalizaci dospět prostřednictvím systému zpoplatnění, musela‑li by se jejich úloha omezit na výpočet výše poplatku v každém konkrétním případě s použitím vzorce předem stanoveného ministerským výnosem. Zmínění provozovatelé infrastruktury musí tedy mít určitý rozhodovací prostor při stanovení výše poplatků.

(viz body 41, 43, 70, výrok 1)

2.        Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 63)

3.        Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 68)