Language of document : ECLI:EU:C:2009:89

STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY

VERICI TRSTENJAK

přednesené dne 12. února 2009(1)

Věc C‑5/08

Infopaq International A/S

proti

Danske Dagblades Forening

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Højesteret (Dánsko)]

„Směrnice 2001/29 – Články 2 a 5 – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Právo na rozmnožování – Výjimky a omezení – Krátkodobé úkony rozmnožení – Monitorování a rozbor tištěných médií – Výňatky z novinových článků v rozsahu jedenácti slov“






Obsah


I –   Úvod

II – Právní rámec

III – Skutkový stav, původní řízení a předběžné otázky

IV – Řízení před Soudním dvorem

V –   Argumenty zúčastněných

A –   První předběžná otázka

B –   Ke druhé až dvanácté předběžné otázce

C –   Třináctá předběžná otázka

VI – Posouzení generální advokátkou

A –   Úvod

B –   Základní aspekty procesu vyhotovování výňatků z novinových článků využívaného společností Infopaq

C –   Výklad článku 2 směrnice 2001/29 (první předběžná otázka)

D –   Výklad čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 (druhá až dvanáctá předběžná otázka)

1.     Obsah a účel čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29

2.     Podmínka použitelnosti čl. 5 odst. 1: dočasné úkony rozmnožení

3.     Zkoumání čtyř podmínek stanovených čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29

a)     První podmínka: krátkodobé úkony (druhá až pátá předběžná otázka)

b)     Druhá podmínka: nedílná a podstatná část technologického procesu (šestá, sedmá a osmá předběžná otázka)

c)     Třetí podmínka: úkony, jejichž výhradním účelem je umožnit oprávněné užití (devátá a desátá předběžná otázka)

i)     Obecně k podmínce týkající se oprávněného užití díla (devátá předběžná otázka)

ii)   Oprávněné užití v projednávaném případě (desátá předběžná otázka)

–       Přeformulování desáté předběžné otázky

–       Přezkum a odpověď na desátou předběžnou otázku

d)     Čtvrtá podmínka: úkony, které nemají žádný samostatný hospodářský význam (jedenáctá a dvanáctá předběžná otázka)

4.     Závěry k čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29

E –   Výklad čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 (třináctá předběžná otázka)

1.     Splňuje vytištění výňatků z novinových článků podmínky stanovené v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29?

2.     Splňují dočasné úkony rozmnožení podmínky stanovené v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29?

3.     Závěry ohledně výkladu čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29

F –   Závěry

VII – Závěry

I –    Úvod

1.        Projednávaná věc nastoluje citlivé otázky rovnováhy mezi ochranou autorského práva a technologickým vývojem v informační společnosti. Ochrana autorského práva by na jedné straně neměla znemožnit účinné fungování a vývoj nových technologií, na druhé straně však musí být i v informační společnosti zabezpečena přiměřená ochrana autorského práva. Jelikož technologický vývoj umožňuje rychlejší a snazší rozmnožování děl, musí být tomuto vývoji přizpůsobena ochrana autorského práva.

2.        Otázky nastolené v projednávaném případě se týkají především toho, zda je ukládání a vytištění výňatků z novinových článků, přičemž výňatek sestává z klíčového slova a z pěti předcházejících a pěti následujících slov, rozmnožováním ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(2) (dále jen „směrnice 2001/29“). Dále se otázky týkají toho, zda proces zpracování těchto výňatků, který zahrnuje skenování novinových článků – vedoucí k vytvoření obrazového souboru – a konverzi tohoto obrazového souboru na textový soubor, jakož i uložení výňatku v rozsahu jedenácti slov, postačují k tomu, aby se jednalo o úkony rozmnožování splňující podmínky čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29. Konečně se předkládající soud táže, zda splňují úkony rozmnožení v této věci podmínky čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.

3.        Tyto otázky se vyvstávají v rámci právního sporu mezi společností Infopaq International A/S (dále jen „Infopaq“) a profesním sdružením dánských vydavatelů deníků, v jehož rámci Infopaq navrhuje, aby předkládající soud určil, že k vyhotovení výňatků z novinových článků, sestávajících z klíčového slova a pěti předcházejících a pěti následujících slov, není nutné svolení nositelů autorských práv k novinovým článkům.

II – Právní rámec

4.        Body odůvodnění 4, 5, 9, 10, 11, 21, 22, 31 a 33 směrnice 2001/29 znějí:

„(4)      Větší právní jistota a vysoká úroveň ochrany duševního vlastnictví poskytovaná harmonizovaným právním rámcem týkajícím se autorského práva a práv s ním souvisejících podpoří podstatné investice do tvůrčí a inovační činnosti […].

(5)      Technologický rozvoj znásobil a zpestřil možnosti tvorby, výroby a využívání. I když není nutno nových způsobů pojetí ochrany duševního vlastnictví, je nutno přizpůsobit a doplnit současné právní předpisy týkající se autorského práva a práv s ním souvisejících tak, aby vhodně reagovaly na hospodářské skutečnosti, například na nové způsoby využívání.

[…]

(9)      Jakákoliv harmonizace autorského práva a práv s ním souvisejících musí vycházet z vysoké úrovně ochrany, jelikož taková práva jsou pro duševní výtvory zásadní. Jejich ochrana napomáhá zajistit udržení a rozvoj tvořivosti v zájmu autorů, výkonných umělců, výrobců, spotřebitelů, kultury, průmyslu a široké veřejnosti. Duševní vlastnictví bylo proto uznáno za nedílnou součást vlastnictví.

(10)      Mají-li autoři nebo výkonní umělci pokračovat ve své tvůrčí a umělecké činnosti, musí dostat za užití svého díla přiměřenou odměnu, stejně jako výrobci, mají-li tuto činnost financovat. […] Odpovídající právní ochrana duševního vlastnictví je nezbytná pro zajištění dostupnosti takové odměny a pro možnost uspokojivé návratnosti takové investice.

(11)      Nekompromisní [Důsledný] a účinný systém ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících je jedním z hlavních způsobů zajištění toho, že evropská kulturní tvořivost a produkce získají nezbytné zdroje, a zajištění ochrany nezávislosti a důstojnosti tvůrců a výkonných umělců.

[…]

(21)      Tato směrnice by měla vymezit působnost úkonů, na které se vztahuje právo na rozmnožování, a to s ohledem na různé příjemce [oprávněné osoby]. Toto vymezení by mělo být v souladu s acquis communautaire. Pro zajištění právní jistoty na vnitřním trhu je nutno širokého vymezení těchto úkonů.

(22)      Cíle náležité podpory šíření kultury nesmí být dosaženo za cenu obětování přísné [důsledné] ochrany práv nebo tolerování nedovolené distribuce padělků nebo nedovolených napodobenin.

[…]

(31)      Mezi různými skupinami nositelů práv stejně jako mezi různými kategoriemi nositelů práv a uživatelů chráněných předmětů ochrany musí být zajištěna přiměřená rovnováha práv a zájmů. Stávající výjimky a omezení práv stanovené členskými státy je nutno s ohledem na nové elektronické prostředí přehodnotit. Stávající rozdíly ve výjimkách a omezeních určitých omezených úkonů mají přímé záporné účinky na fungování vnitřního trhu v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících. Takové rozdíly by se mohly zvýraznit dalším rozvojem mezinárodního užívání děl a rozvojem činností překračujících hranice. Pro zajištění náležitého fungování vnitřního trhu je nutno takové výjimky a omezení vymezit více harmonickým způsobem. Míra harmonizace by měla vycházet z dopadu těchto výjimek a omezení na hladké fungování vnitřního trhu.

[…]

(33)      Výlučné právo na rozmnožování by mělo podléhat výjimce, aby byly povoleny určité úkony dočasného rozmnožování, jakými jsou dočasné nebo příležitostné rozmnoženiny, které jsou nedílnou a významnou součástí technologického procesu a jsou prováděny s pouhým účelem umožnit buď účinný přenos v rámci sítě mezi třetími stranami prostřednictvím zprostředkovatele, nebo oprávněné užití díla nebo jiného předmětu ochrany. Uvedené úkony rozmnožování by samy o sobě neměly mít žádnou vlastní hospodářskou hodnotu. Pokud uvedené úkony splňují tyto podmínky, měla by tato výjimka zahrnovat úkony umožňující prohlížení (browsing) a úkony ukládání do vyrovnávací paměti (caching) včetně těch úkonů, které umožňují přenosovým systémům účinné fungování, a to za předpokladu, že zprostředkovatel neupravuje informace a jeho činnost není v rozporu s oprávněným užíváním technologie obecně uznávané a užívané průmyslem k získávání údajů o užívání informací. Užívání se považuje za oprávněné, pokud je k němu nositelem práva uděleno svolení nebo pokud není omezeno právními předpisy.“

5.        Článek 2 směrnice 2001/29, nazvaný „Právo na rozmnožování“, stanoví:

„Členské státy stanoví výlučné právo udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech:

a)      pro autory v případě jejich děl;

[…]“

6.        Článek 5 směrnice 2001/29, s názvem „Výjimky a omezení“, stanoví:

„1.      Dočasné úkony rozmnožení(3) uvedené v článku 2, které jsou krátkodobé nebo příležitostné a tvoří nedílnou a podstatnou část technologického procesu a jejichž výhradním účelem je umožnit:

a)      přenos v rámci sítě mezi třetími stranami uskutečněný zprostředkovatelem nebo

b)      oprávněné užití

díla nebo jiného předmětu ochrany a které nemají žádný samostatný hospodářský význam, jsou vyloučeny z práva na rozmnožování stanoveného v článku 2.

[…]

3.      Členské státy mohou stanovit výjimky nebo omezení práv podle článků 2 a 3 v těchto případech:

c)      rozmnožování tiskem, sdělování veřejnosti nebo zpřístupňování zveřejněných článků o aktuálních hospodářských, politických nebo náboženských tématech nebo vysílaných děl nebo jiných předmětů ochrany stejné povahy v případech, kdy takové užití není výslovně vyhrazeno a pokud je uveden zdroj včetně jména autora, nebo užití děl nebo jiných předmětů ochrany ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu opodstatněném informativním účelem a pokud je uveden zdroj včetně jména autora, je-li to možné;

d)      citáty pro takové účely, jako je kritika nebo recenze, za předpokladu, že se vztahují k dílu nebo jinému předmětu ochrany, které již byly oprávněným způsobem zpřístupněny veřejnosti, že uvádějí zdroj včetně jména autora, je-li to možné, a že jejich užití je v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem;

[…]

o)      užití v určitých jiných případech menšího významu, pokud již v rámci vnitrostátních právních předpisů existují výjimky nebo omezení, za předpokladu, že se tyto případy týkají pouze analogových užití a nenarušují volný pohyb zboží a služeb v rámci Společenství, aniž jsou tím dotčeny jiné výjimky a omezení uvedené v tomto článku.

5.      Výjimky a omezení stanovené v odstavcích 1, 2, 3 a 4 mohou být použity pouze ve zvláštních případech, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití díla nebo jiného předmětu ochrany a nejsou jimi nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv.“

7.        Článek 2 směrnice 2001/29 byl do dánského práva proveden § 2 ophavsretslov (zákon o právu autorském)(4), který stanoví:

„1.      S výhradou omezení stanovených tímto zákonem je součástí autorského práva výlučné právo s dílem nakládat pořizováním rozmnoženin a jeho zpřístupněním veřejnosti, ať již v původní, nebo změněné formě, v překladu, po úpravě díla do jiné literární nebo umělecké formy nebo prostřednictvím jiné techniky.

2.      Jakékoliv přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé, částečné nebo celkové rozmnožení díla jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě je považováno za rozmnožení. Uložení díla v zařízeních, kterými je možné dílo reprodukovat, se rovněž považuje za rozmnožování.

[…]“

8.        Článek 5 odst. 1 směrnice 2001/29 byl proveden do dánského práva ustanovením § 11a odst. 1 dánského zákona o autorských právech:

„Dočasné rozmnožování je přípustné, pokud

(i)      jsou úkony krátkodobé nebo příležitostné;

(ii)      jsou úkony nedílnou a podstatnou součástí technologického procesu;

(iii) jeho výhradním účelem je umožnit přenos v rámci sítě mezi třetími stranami uskutečněný zprostředkovatelem nebo oprávněné užití díla a

(iv)      nemá žádný samostatný hospodářský význam.“

III – Skutkový stav, původní řízení a předběžné otázky

9.        Infopaq vykonává činnost monitorování a rozboru tištěných médií. Monitorování médií zahrnuje vyhotovení shrnutí(5) vybraných článků z dánského denního tisku a různých časopisů. Články jsou vybírány podle témat zvolených zákazníky společnosti Infopaq, kterým jsou shrnutí následně zasílána elektronickou poštou. Na požádání zasílá Infopaq svým zákazníkům rovněž výstřižky novinových článků.

10.      Výběr článků se provádí v rámci takzvaného procesu sběru údajů, který zahrnuje pět fází.

11.      V první fázi zanesou zaměstnanci společnosti Infopaq manuálně zásadní údaje ke každé publikaci do elektronické databáze.

12.      Ve druhé fázi se publikace skenují. Před skenováním je odstraněna vazba, aby byly všechny stránky na volných listech. Poté se vybere výňatek, který je nutno skenovat. Skenováním se vytvoří pro každou stránku publikace obrazový soubor(6), který je následně odeslán na server pro optické rozpoznávání znaků(7).

13.      Ve třetí fázi konvertuje server OCR obrazový soubor na textový soubor. Přitom je obraz každého znaku konvertován do takzvaného kódu ASCII(8), který počítači umožní rozpoznat jednotlivé znaky. Například vyobrazení písmen TDC je konvertováno tak, že ho počítač může rozpoznat jako písmena TDC. Vyobrazení textu je tak konvertováno na text, který se uloží jako textový soubor, čitelný jakýmkoliv textovým procesorem. Postup používající server OCR je zakončen vymazáním obrazového souboru.

14.      Ve čtvrté fázi je textový soubor analyzován za účelem vyhledávání předem určených klíčových slov. Při každém nalezení klíčového slova je toto slovo uloženo do souboru obsahujícího název publikace, oddíl a stránku, kde se nachází klíčové slovo. Současně je udávána hodnota vyjádřená v procentech od 0 do 100, která označuje postavení klíčového slova v článku. Pro zjednodušení vyhledání tohoto slova při pozdějším čtení článku je spolu s tímto slovem zachycováno pět předcházejících a pět následujících slov. Tento proces je zakončen vymazáním textového souboru.

15.      V páté, poslední fázi tohoto procesu se vytiskne dokument týkající se všech stran novin, na nichž se vyskytuje klíčové slovo; tento dokument obsahuje klíčové slovo spolu s pěti předcházejícími a pěti následujícími slovy. Předkládající soud uvádí příklad takového dokumentu:

„4. listopadu 2005 – Dagbladet Arbejderen, strana 3:

TDC: 73 % ,nadcházející prodej telekomunikačního holdingu TDC, který by měl být odkoupen‘ “.

16.      Danske Dagblades Forening (dále jen „DDF“) je profesním sdružením dánských deníků, jehož cílem je podporovat své členy ve všech otázkách autorského práva. V roce 2005 se DDF dozvědělo, že Infopaq zpracovává výňatky z novinových článků bez svolení nositelů autorských práv, a zaslalo společnosti Infopaq ohledně uvedeného postupu stížnost.

17.      Společnost Infopaq popřela, že je pro tento postup nutno svolení nositelů autorských práv, a podala proto u Østre Landsret proti DDF žalobu, kterou se domáhala určení, že je oprávněna provádět proces „sběru údajů“ bez svolení DDF či jejích členů. Østre Landsret zamítl žalobu jako neopodstatněnou. Proti tomuto rozsudku podala Infopaq opravný prostředek u předkládajícího soudu (Højesteret).

18.      Předkládající soud uvádí v předkládacím usnesení, že v dotyčné věci je nesporné, že se svolení nositelů autorských práv nevyžaduje, pokud se jedná o monitorování tištěných médií a vyhotovování shrnutí novinových článků, jestliže jsou jednotlivé publikace fyzicky čteny, jestliže jsou články vybírány manuálně na základě předem stanovených klíčových slov a jestliže je na tomto základě manuálně vypracován dokument, v němž je uvedeno klíčové slovo nalezené v určitém článku a umístění tohoto článku v publikaci. Dále je nesporné, že pro vyhotovení samotných shrnutí není nutno svolení nositelů autorských práv.

19.      Krom toho je podle předkládajícího soudu v projednávané věci nesporné, že takzvaný proces „sběru údajů“ obsahuje dva úkony rozmnožení, a sice 1. skenování tištěných novinových článků, čímž dojde ke vzniku obrazového souboru, a 2. konverze obrazového souboru na textový soubor. Uvedený proces zahrnuje ještě další rozmnožování zpracovávaných článků v tom smyslu, že 3. klíčové slovo je uloženo společně s pěti předcházejícími a pěti následujícími slovy a 4. těchto jedenáct slov se vytiskne. Mezi zúčastněnými stranami je podle předkládajícího soudu sporné, zda jednání popsaná v bodech 3 a 4 představují rozmnožování ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29.

20.      Za těchto okolností se předkládající soud rozhodl usnesením ze dne 21. prosince 2007 přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky(9):

1.     Může být uložení a následné vytištění výňatku z textu novinového článku, který sestává z klíčového slova a pěti předcházejících a pěti následujících slov, považováno za úkon rozmnožení[(10)], který je předmětem ochrany podle autorského práva (článek 2 směrnice 2001/29[(11)])?

2.     Jsou při posuzování, zda mohou být dočasné úkony rozmnožení považovány za „krátkodobé“ (viz čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29), relevantní souvislosti, za nichž jsou tyto úkony činěny?

3.     Lze dočasný úkon rozmnožení považovat za „krátkodobý“ v případě, že je rozmnoženina zpracována například vytvořením textového souboru z obrazového souboru nebo vyhledáváním textového řetězce v textovém souboru?

4.     Lze dočasný úkon rozmnožení považovat za „krátkodobý“ v případě, že je část rozmnoženiny, sestávající z jednoho nebo více výňatků v rozsahu jedenácti slov, uložena?

5.     Lze dočasný úkon rozmnožení považovat za „krátkodobý“ v případě, že je část rozmnoženiny, sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, vytištěna?

6.     Je pro určení, zda dočasné úkony rozmnožení představují „nedílnou a podstatnou část technologického procesu“ (viz čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29), relevantní fáze technologického procesu, v níž jsou takové úkony činěny?

7.     Mohou být dočasné úkony rozmnožení „nedílnou a podstatnou částí technologického procesu“, pokud spočívají v manuálním skenování celých novinových článků, čímž jsou tyto články konvertovány z tištěné podoby do elektronické podoby?

8.     Mohou dočasné úkony rozmnožení představovat „nedílnou a podstatnou část technologického procesu“, pokud spočívají ve vytištění části rozmnoženiny, sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov?

9.     Zahrnuje „oprávněné užití“ (čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29) jakoukoli formu užití, která nevyžaduje svolení nositele autorského práva?

10.   Zahrnuje „oprávněné užití“ (čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29) skenování celých novinových článků podnikatelským subjektem, následné zpracování rozmnoženiny a uložení a případné vytištění části rozmnoženiny, sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, za účelem užití při vyhotovení shrnutí uvedeným podnikatelem, ačkoliv nositel práv nedal k takovým úkonům svolení?

11.   Podle jakých kritérií je nutno posoudit, zda mají dočasné úkony rozmnožení „samostatný hospodářský význam“ (čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29), pokud jsou splněny ostatní podmínky daného ustanovení?

12.   Může být při posuzování, zda mají dané úkony „samostatný hospodářský význam“ (čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29), zohledněn nárůst produktivity uživatele způsobený dočasnými úkony rozmnožení?

13.   Může být skenování celých novinových článků podnikatelským subjektem, následné zpracování rozmnoženiny, uložení a případné vytištění části rozmnoženiny, sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, bez svolení nositele práv považováno za „zvláštní případy, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití“ novinových článků a jimiž „nejsou […] nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv“ (viz čl. 5 odst. 5 směrnice [2001/29])?

IV – Řízení před Soudním dvorem

21.      Předkládací usnesení došlo Soudnímu dvoru dne 4. ledna 2008. V písemné části řízení předložily vyjádření Infopaq, DDF, Komise a rakouská vláda. Na jednání konaném 20. listopadu 2008 přednesly Infopaq, DDF a Komise ústní vyjádření a zodpověděly otázky položené Soudním dvorem.

V –    Argumenty zúčastněných

A –    První předběžná otázka

22.      Podle názoru Infopaq nepředstavuje ukládání a následné vytištění výňatku z textu novinového článku, který sestává z klíčového slova a pěti předcházejících a pěti následujících slov, rozmnožování po částech ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29. Směrnice 2001/29 sice nestanoví minimální hranici počtu slov, při jejímž dodržení se nejedná o rozmnožování díla po částech, ovšem taková minimální hranice by mohla existovat. Ukládáním a vytištěním jedenácti slov není překročen stanovený minimální počet slov, který je předpokladem pro to, aby se jednalo o rozmnožování díla po částech.

23.      Komise a DDF oproti tomu zastávají stanovisko, že ukládání a následné vytištění výňatku z textu novinového článku, který sestává z klíčového slova a pěti předcházejících a pěti následujících slov, je úkonem rozmnožení, který je předmětem ochrany autorského práva ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29.

24.      Podle názoru Komise jsou ukládání a vytištění výňatku z článku formami rozmnožování. Z článku 2 směrnice 2001/29 vyplývá, že výlučné právo autorů na rozmnožování zahrnuje rovněž rozmnožování po částech a že výňatek z článku v rozsahu jedenácti slov představuje rozmnožování po částech ve smyslu tohoto článku směrnice.

25.      DDF se stejně jako Komise domnívá, že ukládání a vytištění výňatku v rozsahu jedenácti slov je rozmnožováním díla po částech ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29. Pokud se klíčové slovo v článku objeví opakovaně, je rozmnožena značná část tohoto článku; pro ilustraci připojila DDF článek, v němž jsou označena dvě klíčová slova společně s pěti předcházejícími a pěti následujícími slovy. DDF nesdílí stanovisko rakouské vlády(12), že rozmnožená část díla jako taková musí splňovat podmínky pro existenci díla. Skutečnost, že pojem a podmínky existence díla nejsou ve směrnici 2001/29 harmonizovány, nebrání Soudnímu dvoru ve výkladu pojmu „vytištění části rozmnoženiny“. Otázku, zda se v projednávaném případě jedná o rozmnožování díla po částech, je nutno posoudit nezávisle na podmínkách, které klade na existenci díla vnitrostátní právo.

26.      Podle názoru rakouské vlády zůstává podle článku 2 směrnice 2001/29 sice autorovi zachováno výlučné právo k rozmnožování díla po částech, tento článek však nedefinuje pojem „dílo“ a neupravuje ani otázku, za jakých konkrétních podmínek je dílo chráněno. Jelikož nejsou podmínky ochrany děl v právu Společenství harmonizovány, je nutno je posuzovat podle vnitrostátního práva. S přihlédnutím k této skutečnosti musí rozmnožená část díla sama o sobě splňovat podmínky stanovené pro dílo.

B –    Ke druhé až dvanácté předběžné otázce

27.      Podle názoru Infopaqrakouské vlády je proces vyhotovení výňatků přípustný, lze-li jej zahrnout pod dočasné úkony rozmnožení ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, neboť splňuje všechny podmínky podle tohoto článku; zaprvé se jedná o krátkodobý úkon, zadruhé tvoří tento úkon nedílnou a podstatnou část technologického procesu, zatřetí spočívá jeho výhradní účel v umožnění oprávněného užití díla nebo jiného předmětu ochrany a začtvrté nemá úkon žádný samostatný hospodářský význam.

28.      Co se týče první podmínky („krátkodobé“ úkony), zdůrazňuje Infopaq, že čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 se neomezuje na dočasné úkony rozmnožení v podobě browsingu a cachingu. Podmínka, aby byl úkon „krátkodobý“, se vztahuje pouze na dobu trvání dočasných úkonů rozmnožení a jako „krátkodobé“ je nutno klasifikovat úkony rozmnožení, které trvají nejvýše 30 sekund.

29.      Pokud jde o druhou podmínku („nedílná a podstatná část technologického procesu“), zastává Infopaq názor, že pojem „nedílná“ jasně poukazuje na to, že je irelevantní, v jaké fázi technologického procesu je činěn krátkodobý úkon rozmnožení.

30.      Ohledně třetí podmínky („oprávněné užití“) uvádí Infopaq, že ani z čl. 5 odst. 1, ani z bodu 33 odůvodnění směrnice 2001/29 nevyplývá, že „oprávněné užití“ znamená výlučně využívání internetu prostřednictvím browsingu a cachingu. Kromě toho je pro „oprávněné užití“ irelevantní, kdo dílo užívá; může se jednat o konečného uživatele nebo libovolného jiného uživatele. Pro odpověď na otázku, zda se jedná o „oprávněné užití“, je rozhodující, zda byl v dotyčném procesu použit řádně získaný originál publikace.

31.      V souvislosti se čtvrtou podmínkou („samostatný hospodářský význam“) uplatňuje Infopaq argument, že otázku samostatného hospodářského významu je nutno posuzovat z hlediska autora. Kromě toho je nutno v rámci této podmínky určit, zda má krátkodobý úkon rozmnožení samostatný hospodářský význam, a nikoliv zda má takový význam celý technologický proces. Infopaq konečně zdůrazňuje, že technologický proces, který prováděla, slouží k vyhotovení shrnutí, které je v souladu s právem, a neporušuje proto práva autorů publikací; krátkodobé úkony rozmnožení v podobě obrazových a textových souborů jako takové naopak nemají pro nositele práv žádný samostatný hospodářský význam. Podle názoru Infopaq by bylo v rozporu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pokud by „samostatný hospodářský význam“ závisel na tom, že nositel autorského práva neobdrží žádnou platbu.

32.      Rakouská vláda zastává stejně jako Infopaq názor, že podmínky čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 jsou splněny, a uvádí, že tyto podmínky nejsou omezeny na dočasné ukládání při online přenosu mezi různými servery. Zpracování obrazového souboru a jeho konverze na textový soubor je „krátkodobý“ úkon, jelikož jsou tyto rozmnoženiny přechodné; kromě toho je „nedílnou a podstatnou částí technologického procesu“. Dále je užívání děl „oprávněné“, jelikož výňatky z novinových článků nesplňují podmínky autorskoprávní ochrany. Účelem procesu prováděného společností Infopaq je pouze vyhotovování výňatků z novinových článků na základě klíčových slov, není zde tudíž „samostatný hospodářský význam“.

33.      DDFKomise naopak nepovažují podmínky čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 za splněné.

34.      DDF zdůrazňuje, že čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 je nutno vykládat s ohledem na účel této směrnice, a přitom se dovolává bodů 9 a 10 odůvodnění směrnice, z nichž vyplývá, že směrnice má autorům zabezpečit vysokou úroveň ochrany a že autoři musejí dostat za užívání svých děl přiměřenou odměnu. Ustanovení směrnice, která zabezpečují tuto ochranu, je proto nutno vykládat extenzivně, a naopak ustanovení, která stanoví výjimky z této ochrany, je nutno vykládat restriktivně.

35.      Co se týče první podmínky („krátkodobé“ úkony), uvádí DDF, že úkony rozmnožení nejsou krátkodobé, neboť rozmnožování trvá a nebylo vymazáno, pojem „krátkodobý“ však znamená, že rozmnožování má krátkou dobu trvání.

36.      Pokud jde o druhou podmínku („nedílná a podstatná část technologického procesu“), uvádí DDF, že tato podmínka má vyloučit takové rozmnožování, ke kterému dochází automaticky v rámci takového procesu. V projednávaném případě však rozmnoženiny nevznikají automaticky, neboť skenování článků a konverze obrazového souboru na textový soubor je pouze fází, která předchází technickému zpracování textů. Proto se nejedná o dílčí technologický proces. Rovněž rozmnožování v podobě jedenácti slov není „nedílnou a podstatnou částí technologického procesu“, neboť je těchto jedenáct slov vytištěno.

37.      Co se týče třetí podmínky („oprávněné užití“), zastává DDF stanovisko, že neoprávněné užití jako takové se nemůže stát oprávněným na základě čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29. V projednávaném případě se jedná o neoprávněné užití.

38.      Ohledně čtvrté podmínky („samostatný hospodářský význam“) uplatňuje DDF argument, že tato podmínka znamená, že užívání nemůže mít v projednávaném případě samostatný hospodářský význam ani pro uživatele (tj. Infopaq), ani pro nositele práv. Pro Infopaq má rozmnožování samostatný hospodářský význam, neboť tato společnost by musela podle odhadu DDF vynaložit 2 až 4 milióny dánských korun, pokud by chtěla nahradit automatické rozmnožování manuálním. Rozmnožování má však samostatný hospodářský význam i pro členy DDF, neboť mohou obdržet za udělení licencí na rozmnožování svých děl vysoké platby.

39.      Rovněž Komise zastává názor, že podmínky čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 nejsou splněny.

40.      Pokud jde o první podmínku („krátkodobé“ úkony), Komise uvádí, že dočasné úkony rozmnožení jsou krátkodobé, pokud trvají jen krátkou dobu, například rozmnoženiny, ke kterým dochází při browsingu na internetu. Při posuzování otázky, zda jsou úkony rozmnožení krátkodobé, je nutno zohlednit, v rámci jakého technologického procesu k rozmnožování dochází, zejména zda v tomto procesu došlo k trvalému rozmnožení. V procesu využívaném společností Infopaq došlo k vytvoření trvalé rozmnoženiny v podobě jedenácti vytištěných slov, takže okolnost, že předešlé textové a obrazové soubory jsou vymazány poté, co je jedenáct slov vytištěno, neznamená, že úkon rozmnožení je krátkodobý.

41.      Ohledně druhé podmínky („nedílná a podstatná část technologického procesu“) uvádí Komise, že odpověď na otázku, zda jsou dočasné úkony rozmnožení „nedílnou a podstatnou částí technologického procesu“, nezávisí na tom, ve které fázi technologického procesu byly činěny. V průběhu procesu má Infopaq opakovaně fyzickou kontrolu nad rozmnoženinami a může ještě dlouhou dobu po zaslání výňatků zákazníkům uchovávat kopie v papírové nebo elektronické podobě. Kromě toho umožňují elektronické kopie využití, které přesahuje rámec pouhého elektronického přenosu na internetu; v projednávaném případě jsou totiž na základě elektronických kopií vytvářeny textové soubory. Kromě toho nemohou být takové dočasné úkony rozmnožení „nedílnou a podstatnou částí technologického procesu“, pokud zahrnují manuální skenování celých novinových článků, které jsou tak konvertovány z tištěných dokumentů na digitální dokumenty, jelikož tento proces dalece přesahuje to, co je nezbytné pro vyhotovení výňatku. Rovněž vytištění výňatku není dočasným úkonem rozmnožení, a nemůže být proto „nedílnou a podstatnou částí technologického procesu“.

42.      Pokud jde o třetí podmínku („oprávněné užití“), zastává Komise názor, že oprávněné užití nezahrnuje všechny způsoby užívání, které nevyžadují svolení nositele autorských práv, ale ty způsoby užívání, které nositel práv povolí nebo které nejsou zahrnuty do výlučného práva nositele autorského práva, resp. spadají pod výjimky z výlučného práva. Proces vyhotovování výňatků využívaný společností Infopaq není oprávněným užitím díla, neboť dílo bylo změněno za účelem vyhotovení krátkých výňatků z textu.

43.      V souvislosti se čtvrtou podmínkou („samostatný hospodářský význam“) uplatňuje Komise argument, že kritéria zkoumání této podmínky vyplývají z bodu 33 odůvodnění směrnice 2001/29 a že podle tohoto bodu odůvodnění nemají úkony rozmnožení žádný samostatný hospodářský význam za předpokladu, že zprostředkovatel neupravuje informace a jeho činnost není v rozporu s oprávněným užíváním technologie obecně uznávané a užívané průmyslem k získávání údajů o užívání informací. Prostřednictvím procesu využívaného společností Infopaq se zvýšila produktivita této společnosti, neboť takové vyhotovení výňatků je mnohem rychlejší a hospodárnější; to je nutno zohlednit při posouzení otázky, zda mají činnosti „samostatný hospodářský význam“.

C –    Třináctá předběžná otázka

44.      Infopaq uvádí v souvislosti s třináctou otázkou, že čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 nestanoví žádné zvláštní podmínky, které by musely být splněny, kromě podmínek podle čl. 5 odst. 1 směrnice; pokud jsou podmínky čl. 5 odst. 1 splněny, není nutno zkoumat podmínky čl. 5 odst. 5 směrnice.

45.      Rakouská vláda považuje podmínky čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 za splněné, avšak nevysvětluje blíže své stanovisko.

46.      DDF zastává ke třinácté otázce stanovisko, že úkony rozmnožení nesplňují podmínky čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29. Společnost Infopaq provádí tyto úkony rozmnožení za účelem snížení svých nákladů oproti ostatním soutěžitelům. Kromě toho jsou úkony rozmnožení takového rozsahu a významu, že se v jejich případě nejedná o běžné zhodnocení díla, ale zároveň jsou nepřípustně porušeny oprávněné zájmy nositelů autorských práv, kteří by mohli za udělení licence, kterou je takové užívání povoleno, obdržet platbu.

47.      Podle názoru Komise není v podstatě odpověď na třináctou otázku nutná, neboť činnost společnosti Infopaq nespadá pod výjimku podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29. Komise přesto navrhuje, aby tato otázka byla zodpovězena. Uvádí, že čl. 5 odst. 5, který stanoví třístupňový test, je srovnatelný s článkem 13 dohody TRIPS. Třístupňový test podle čl. 5 odst. 5 je zásadně nutno provádět odděleně od zkoumání podle čl. 5 odst. 1 a podmínka běžného zhodnocení díla stanovená v čl. 5 odst. 5 se podobá podmínce z čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, že dočasný úkon rozmnožení musí mít samostatný hospodářský význam. Pro obě podmínky je proto podstatné, zda úkony rozmnožení umožnily elektronický přenos dat bez hospodářského významu nebo zda dodaly význam přesahující pouhý přenos dat. Jelikož měly úkony rozmnožení v projednávaném případě pro Infopaq hospodářský význam, nejedná se o běžné zhodnocení díla, takže podmínky čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 nejsou splněny.

VI – Posouzení generální advokátkou

A –    Úvod

48.      Projednávaná věc se týká výkladu rozsahu práva na rozmnožování, jakož i výjimek a omezení tohoto práva, tak jak jsou upraveny ve směrnici 2001/29, která harmonizuje určité aspekty autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(13). Právo na rozmnožování je ústřední částí autorského práva(14), neboť znamená, že autor má výlučné právo udělit svolení k rozmnožování díla, či jej zakázat. Rozsah výlučného práva autora na rozmnožování však závisí na tom, jak široce je pojem „rozmnožování děl“ definován.

49.      V minulosti mohl být pojem „rozmnožování“ z důvodu omezeného počtu rozmnožovacích metod definován snadno(15); s rozvojem informačních technologií a možností digitálních rozmnoženin se však možnosti snadnějšího a rychlejšího rozmnožování rozšířily. Snadnější a rychlejší rozmnožování vyžaduje na jedné straně poskytnutí přiměřené ochrany autorského práva, na druhé straně však předpokládá, že tato ochrana je dostatečně pružná, aby nebránila rozvoji či řádnému fungování nových technologií(16). Rovněž zkoumání předběžných otázek musí vycházet z přiměřené rovnováhy mezi dostatečně silnou a dostatečně pružnou ochranou autorských práv.

50.      Otázky položené předkládajícím soudem v této věci lze shrnout do tří tematických celků, jimž bude odpovídat i struktura argumentace v tomto stanovisku. V rámci prvního celku, o nějž se jedná v první předběžné otázce, je řešen výklad pojmu „rozmnožování“ v článku 2 směrnice 2001/29. Druhý celek, zahrnující předběžné otázky 2 až 12, se týká výkladu výjimky z práva na rozmnožování, která je stanovena v čl. 5 odst. 1 směrnice, který umožňuje za určitých podmínek dočasné úkony rozmnožení. Třetí celek, který je zmiňován ve třinácté předběžné otázce, se vztahuje k výkladu čl. 5 odst. 5 směrnice, podle něhož mohou být výjimky a omezení práva na rozmnožování použity pouze v určitých zvláštních případech, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití díla nebo jiného předmětu ochrany a nejsou jimi nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv.

51.      V tomto stanovisku nejprve krátce vysvětlím základní aspekty procesu vyhotovování výňatků z novinových článků a následně odpovím v rámci zkoumání tří tematických celků na předběžné otázky.

B –    Základní aspekty procesu vyhotovování výňatků z novinových článků využívaného společností Infopaq

52.      Jak konstatuje předkládající soud, je v projednávaném případě nesporné, že se v procesu vyhotovování výňatků z novinových článků (takzvaný proces sběru údajů) využívaném společností Infopaq ve skutečnosti jedná o dva úkony rozmnožení, a sice 1. vytvoření obrazového souboru skenováním novinových článků a 2. konverze obrazového souboru na textový soubor. Zúčastněné strany se však neshodují v otázce, zda se jedná o rozmnožování také při 3. ukládání jednotlivých klíčových slov včetně pěti předcházejících a pěti následujících slov a 4. vytištění jedenácti slov.

53.      V rámci následující analýzy se proto budu zabývat otázkou, zda se v případě ukládání klíčového slova včetně pěti předcházejících a pěti následujících slov, jakož i vytištění těchto jedenácti slov jedná o úkon rozmnožení ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29.

C –    Výklad článku 2 směrnice 2001/29 (první předběžná otázka)

54.      Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda představuje ukládání a následné vytištění výňatku z textu novinového článku, sestávajícího z klíčového slova a pěti předcházejících a pěti následujících slov, rozmnožování ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29.

55.      Článek 2 směrnice 2001/29 uvádí, že členské státy stanoví pro autory ohledně jejich děl výlučné právo „udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech“. Ze znění tohoto ustanovení vyplývá, že rozmnožování autorskoprávně chráněného díla není přípustné bez svolení autora, nezávisle na tom, zda se jedná o rozmnožování vcelku, nebo po částech. Článek 2 směrnice 2001/29 však ani nedefinuje pojem „rozmnožování“, ani nestanoví podmínky, za nichž se jedná o „rozmnožování po částech“, takže je pro odpověď na první otázku nejprve nezbytné definovat oba pojmy.

56.      V souladu s judikaturou Soudního dvora musí být při definování pojmů „rozmnožování“ a „rozmnožování po částech“ respektováno, že z požadavku jednotného používání práva Společenství vyplývá, že znění ustanovení práva Společenství, které, tak jako ustanovení směrnice 2001/29, výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení smyslu a dosahu tohoto ustanovení, musí být zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celém Společenství(17). S přihlédnutím k tomuto požadavku může být pojem „rozmnožování“ podle mého názoru definován jako zachycení autorskoprávně chráněného díla na určitý nosič informací(18). V důsledku toho může být definováno „rozmnožování po částech“ jako zachycení pouze některých částí autorskoprávně chráněného díla na nosič informací.

57.      Ze znění článku 2 směrnice 2001/29 vyplývá, že pojem „rozmnožování“ je nutno vykládat extenzivně, neboť jak „přímé či nepřímé“, tak i „dočasné nebo trvalé“ rozmnožování zahrnuje rozmnožování „jakýmikoliv prostředky“ a „vcelku nebo po částech“. Nutnost extenzivního výkladu vyplývá dále z bodu 21 odůvodnění směrnice, ve kterém se uvádí: „Tato směrnice by měla vymezit působnost úkonů, na které se vztahuje právo na rozmnožování, a to s ohledem na různé příjemce [...]. Pro zajištění právní jistoty na vnitřním trhu je nutno širokého vymezení těchto úkonů.“ Extenzivní výklad pojmu rozmnožování je nezbytný pro zabezpečení vysoké úrovně ochrany autorských práv, což je cílem směrnice 2001/29(19). Z extenzivního výkladu pojmu „rozmnožování“ lze dovodit argument ve prospěch rovněž extenzivního výkladu pojmu „rozmnožování po částech“: pokud bude pojem „rozmnožování“ vykládán extenzivně, je nezbytné a maiori ad minus, aby byl tento extenzivní výklad uplatňován na všechny způsoby rozmnožování, včetně rozmnožování po částech, neboť pouze tak může být zaručena vysoká úroveň ochrany v oblasti autorského práva.

58.      Na druhé straně nemůže tento extenzivní výklad pojmu „rozmnožování po částech“ vyústit do absurdního a přehnaně technického výkladu, který zahrne do své působnosti jakékoliv rozmnožování, včetně rozmnožování nejmenších a nepodstatných fragmentů autorskoprávně chráněného díla. Podle mého názoru musí být pro výklad tohoto pojmu nalezena střední cesta mezi technicky fundovaným výkladem a výkladem, podle něhož musí mít i rozmnožování po částech obsah, musí být znovu rozpoznatelné a musí mít jakožto část autorskoprávně chráněného díla rovněž určitou duševní hodnotu, což činí autorskoprávní ochranu nezbytnou. Podle mého názoru by se měla odpověď na otázku, zda se v konkrétním případě jedná o rozmnožování po částech, opírat o dva prvky. Nejprve musí být určeno, zda je rozmnoženina části díla skutečně totožná s originálem autorskoprávně chráněného díla (prvek totožnosti). V případě rozmnožování částí novinových článků to konkrétně znamená určit, zda jsou slova obsažená v rozmnoženině totožná se slovy novinového článku, a to rovněž co se týče jejich pořadí. Dále je nutno posoudit, zda lze na základě rozmnožování po částech znovu rozpoznat obsah autorskoprávně chráněného díla, jinými slovy, zda lze jednoznačně určit, že se jedná o rozmnoženinu části určitého autorskoprávně chráněného díla (prvek opětovné rozpoznatelnosti). V případě rozmnožování částí novinových článků to znamená, že musí být možné s jistotou určit, že určitý výňatek pochází z jednoznačně identifikovatelného novinového článku(20). Rozmnožování po částech tak není definováno čistě kvantitativně(21), tedy nikoliv na základě kritéria de minimis, jehož cílem je přesně určit, jaká část díla musí být rozmnožena, aby se jednalo o rozmnožování po částech, nebo, co se týče této věci, kolik slov určitého autorskoprávně chráněného díla je nezbytné pro rozmnožování po částech(22). Existenci rozmnožování po částech lze posuzovat pouze případ od případu.

59.      Při použití kritérií vypracovaných v bodě 58 lze podle mého názoru dojít v projednávaném případě k závěru, že ukládání a následné vytištění výňatku z textu novinového článku, sestávajícího z klíčového slova a pěti předcházejících a pěti následujících slov, představuje rozmnožování po částech ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29. Kritéria totožnosti i opětovné rozpoznatelnosti jsou splněna.

60.      Zaprvé je v projednávaném případě jedenáct slov vytištěných ve výňatku z textu totožných se slovy v novinovém článku, rovněž co se týče jejich pořadí. Podle mého názoru je krom toho sekvence jedenácti slov v dotyčném výňatku z textu dostatečně dlouhá na to, aby bylo možno určit, zda tato sekvence výňatku odpovídá sekvenci určitého novinového článku. V projednávaném případě je totiž smyslem výňatku, sestávajícího z klíčového slova jakož i z pěti předcházejících a pěti následujících slov, usnadnit čtenáři vyhledání klíčového slova v článku(23).

61.      Zadruhé je v projednávaném případě nutno zohlednit, že Infopaq tiskne ke každému článku klíčové slovo, jakož i pět předcházejících a pět následujících slov u každého opakování klíčového slova v článku. Jak správně uvedlo DDF(24), může tato skutečnost vést k tomu, že je rozmnožena značná část novinového článku, což představuje nepochybně rozmnožování tohoto článku po částech ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29.

62.      Na základě dosavadních úvah je nutno podle mého názoru odpovědět na první předběžnou otázku v tom smyslu, že uložení a následné vytištění výňatku z textu novinového článku, který sestává z klíčového slova a pěti předcházejících a pěti následujících slov, představuje rozmnožování ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29.

D –    Výklad čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 (druhá až dvanáctá předběžná otázka)

63.      Několik předběžných otázek (otázky 2 až 12) předkládajícího soudu se týká výkladu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29; proto je budu zkoumat společně. Podstatou těchto předběžných otázek předkládajícího soudu je, zda je přípustné provádět proces zpracování novinových článků, který prováděla společnost Infopaq, bez svolení nositelů autorských práv, neboť spadá pod výjimku upravenou v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, který vyjímá z práva na rozmnožování za určitých podmínek dočasné úkony rozmnožení.

64.      V rámci následujících úvah určím nejprve obsah a účel čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, abych se poté mohla blíže věnovat jednotlivým podmínkám tohoto ustanovení a v rámci každé podmínky se zabývat otázkou, která se jí týká.

1.      Obsah a účel čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29

65.      Směrnice 2001/29 stanoví v čl. 5 odst. 1 výjimku z práva na rozmnožování pro určité dočasné úkony rozmnožení. Z čl. 5 odst. 1 vyplývá, že z práva na rozmnožování jsou vyňaty úkony, které splňují následující podmínky:

–        Aby se čl. 5 odst. 1 uplatnil, musejí být úkony rozmnožení dočasné.

–        Tyto dočasné úkony rozmnožení musejí splňovat další čtyři podmínky: musejí být zaprvé krátkodobé nebo příležitostné, zadruhé musejí tvořit nedílnou a podstatnou část technologického procesu, zatřetí musí být jejich výhradním účelem umožnění přenosu v rámci sítě mezi třetími stranami uskutečněného zprostředkovatelem nebo oprávněného užití díla nebo jiného předmětu ochrany a začtvrté nesmějí mít tyto úkony žádný samostatný hospodářský význam.

66.      Výjimka uvedená v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 byla zavedena, aby bylo možno vyjmout ze široké působnosti práva na rozmnožování určité úkony rozmnožení, které jsou nedílnou součástí technologického procesu a jejichž výlučný účel spočívá v umožnění užívání určitého díla jinou formou(25). Text bodu 33 odůvodnění směrnice 2001/29 uvádí výslovně mezi úkony, které mají být vyňaty z práva na rozmnožování, takové úkony, které umožňují „přenos v rámci sítě“, jakož i ty, které umožňují „úkony ukládání do vyrovnávací paměti (caching); včetně těch úkonů, které umožňují přenosovým systémům účinné fungování“(26). Tyto úkony rozmnožení jsou podle tohoto bodu odůvodnění povoleny, pokud „zprostředkovatel neupravuje informace a jeho činnost není v rozporu s oprávněným užíváním technologie obecně uznávané a užívané průmyslem k získávání údajů o užívání informací“. Pokud by tyto úkony nebyly vyňaty z široké definice práva na rozmnožování, znamenalo by to pro nové technologie povinnost získat pro každé, byť krátké a technicky nezbytné rozmnožování, svolení nositele autorského práva(27). To by např. vedlo k tomu, že by muselo být získáno svolení ke každému úkonu „cachingu“(28), který umožňuje běžné užívání informačních technologií a internetu automatickým zpracováním dočasných kopií digitálních dat(29). S ohledem na tyto úvahy zastávám stanovisko, že výjimka upravená v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 se nevztahuje na úkony rozmnožení vyskytující se v rámci internetu, ale použije se na všechny úkony rozmnožení, které splňují obecné podmínky stanovené v tomto článku(30).

67.      Dále bych chtěla poukázat na to, že při rozboru založeném na čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 je nutno přísně rozlišovat jednak mezi dočasnými úkony rozmnožení, u nichž musí být zkoumáno, zda splňují podmínky uvedeného článku, a jednak takovými formami užívání určitého díla, které byly umožněny na základě úkonů rozmnožení. Například úkony „cachingu“ umožňují uživateli internetu číst internetové stránky a informovat se o jejich obsahu. Dočasné ukládání v počítačové paměti RAM(31) umožňuje uživateli vytvořit kopii audionahrávky nebo videonahrávky. Při rozboru čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 je nutno vždy rozlišovat mezi dočasnými úkony rozmnožení a konečnou formou užívání určitého díla, které je umožněno dočasnými úkony rozmnožení. Toto rozlišení bude relevantní zejména při posuzování třetí podmínky čl. 5 odst. 1, podle níž musejí dočasné úkony rozmnožení umožnit oprávněné užití(32).

2.      Podmínka použitelnosti čl. 5 odst. 1: dočasné úkony rozmnožení

68.      Ze znění čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 jednoznačně vyplývá, že výjimka upravená v tomto článku zahrnuje pouze dočasné úkony rozmnožení. Okolnost, že určitý úkon představuje dočasné rozmnožování, je podmínkou použití výjimky a dalšího zkoumání, zda úkon rozmnožení splňuje i ostatní podmínky uvedeného článku. Předpokladem zkoumání, zda proces zpracování novinových článků využívaný společností Infopaq splňuje podmínky uvedeného článku, je tedy zjištění, které z úkonů rozmnožení, z nichž sestává tento proces, mohou být definovány jakožto dočasné úkony rozmnožení.

69.      V procesu zpracování novinových článků využívaném společností Infopaq mohou být rozpoznány různé úkony rozmnožení. Jednak dochází ke skenování novinových článků, což vede k vytvoření obrazového souboru, který je poté konvertován na textový soubor; ze skutkového stavu vyplývá, že obrazový soubor je po své konverzi na textový soubor vymazán, textový soubor je vymazán po vyhotovení výňatku z novinového článku. Klíčová slova takto zpracovaného novinového článku včetně pěti předcházejících a pěti následujících slov jsou uložena a vytištěna.

70.      Ukládání a konverze obrazového souboru na textový soubor tak představují pouze přípravné úkony ve vztahu k ukládání a vytištění výňatku z článku v rozsahu jedenácti slov. Oba soubory jsou vymazány, první během procesu vyhotovování výňatků a druhý ihned po vyhotovení výňatku. Podle mého názoru mohou být proto skenování a konverze obrazového souboru na textový soubor definovány jako dočasné úkony rozmnožení.

71.      K odpovědi na otázku, zda ukládání výňatku novinového článku zahrnujícího jedenáct slov může být považováno za dočasný úkon rozmnožení, neobsahuje předkládací usnesení dostatek vodítek. Předkládající soud pouze v předkládacím usnesení uvádí, že spolu s klíčovým slovem je ukládáno pět předcházejících a pět následujících slov(33), avšak neuvádí, jak dlouho tato slova zůstávají v paměti počítače. Tato skutková otázka musí být objasněna předkládajícím soudem.

72.      Nezávisle na tom, jak je nutno hodnotit ukládání výňatku v rozsahu jedenácti slov, však podle mého názoru nelze vytištění tohoto výňatku považovat za dočasný úkon rozmnožení. Vytištění na papír je naopak nutno považovat za trvalé rozmnožování(34). Podmínkou trvalého rozmnožování přitom není časově nekonečné setrvávání, neboť i taková rozmnoženina může být zničena, ale znamená, že uživatel může sám stanovit okamžik zničení. S ohledem na vytištění výňatku bych chtěla rovněž zdůraznit, že vytištění nepředstavuje úkon, který umožňuje, tak jako úkony zahrnuté do výjimky v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pouze užívání díla chráněného autorským právem jinou formou. Vytištění výňatku z novinového článku představuje konečné rozmnožení v procesu vyhotovování výňatků využívaném společností Infopaq, takže pro posouzení projednávaného případu je podstatné, zda toto konečné rozmnožení představuje oprávněné užití autorskoprávně chráněného díla(35), umožněné dočasnými úkony rozmnožení učiněnými v rámci procesu.

73.      Dále budu zkoumat, zda úkony skenování, konverze obrazového souboru na textový soubor a ukládání výňatku v rozsahu jedenácti slov, které umožňují vytištění výňatku v rozsahu jedenácti slov, splňují podmínky čl. 5 odst. 1.

3.      Zkoumání čtyř podmínek stanovených čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29

a)      První podmínka: krátkodobé úkony (druhá až pátá předběžná otázka)

74.      Jako první podmínku vyžaduje čl. 5 odst. 1, aby byl dočasný úkon rozmnožení krátkodobý nebo příležitostný. Jelikož se otázky předkládajícího soudu vztahují pouze na možnost, že úkony rozmnožení představují v projednávaném případě krátkodobé úkony, omezím se na výklad této podmínky a nebudu zkoumat, zda se jedná o příležitostné úkony. Otázky 2 až 5 předkládajícího soudu se týkají výkladu pojmu „krátkodobý úkon rozmnožení“.

75.      Podstatou druhé předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda mají souvislosti, za nichž byly činěny dočasné úkony rozmnožení, význam pro posouzení, zda je tyto úkony nutno považovat za krátkodobé ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, aniž by však bylo v předkládacím usnesení uvedeno, k jakým souvislostem se vztahuje tato předběžná otázka. Nelze určit, zda má předkládající soud na mysli formy rozmnožování (skenerem a systémy optického rozpoznávání znaků a následným uložením), dobu existence rozmnoženiny či jiné okolnosti. Jelikož není jasné, na jaké okolnosti předkládající soud odkazuje, a nemůže tedy být nabídnuta obecně platná kladná či záporná odpověď na tuto otázku, musí být podle mého názoru otázka přeformulována.

76.      Druhá předběžná otázka předkládajícího soudu musí být proto chápána v tom smyslu, že její podstatou je, jaké okolnosti vedou k tomu, že je nutno určité dočasné úkony rozmnožení považovat za krátkodobé ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

77.      Podstatou třetí předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda lze považovat dočasný úkon rozmnožení za krátkodobý ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pokud je rozmnoženina zpracována vytvořením textového souboru na základě obrazového souboru nebo vyhledáváním textového řetězce v textovém souboru. Rovněž třetí předběžnou otázku je nutno částečně přeformulovat, neboť předkládající soud se rovněž táže, zda je úkon rozmnožení krátkodobý, jestliže je proveden „vyhledáváním textového řetězce v textovém souboru“. Jelikož čisté vyhledávání místa v textu není rozmnožováním, je nutno chápat třetí předběžnou otázku předkládajícího soudu tak, že její podstatou je, zda může být dočasný úkon rozmnožení považován za krátkodobý, pokud k rozmnožování dochází např. během vyhotovení textového souboru na základě obrazového souboru.

78.      Podstatou čtvrté předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda může být dočasný úkon rozmnožení(36) považován za krátkodobý ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pokud je uložena část rozmnoženiny sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov.

79.      Podstatou páté otázky předkládajícího soudu je, zda může být dočasný úkon rozmnožení považován za krátkodobý ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pokud je vytištěna část rozmnoženiny sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov.

80.      Mám-li odpovědět na tyto otázky, je nutno nejprve objasnit, kdy je dočasný úkon rozmnožení krátkodobý.

81.      Podle mého názoru je úkon rozmnožení krátkodobý, pokud rozmnoženina existuje pouze krátký časový úsek(37). Nabízí se otázka, jak se odlišuje krátkodobý úkon rozmnožení od dočasného úkonu rozmnožení. Podle mého názoru tkví rozdíl ve skutečnosti, že krátkodobý úkon rozmnožení existuje velmi krátký časový úsek, přičemž dočasný úkon rozmnožení může existovat i delší časový úsek(38). Krátkodobé úkony rozmnožení jsou tedy takové dočasné úkony rozmnožení, které trvají zvláště krátký časový úsek a které jsou pouze momentální a zmizí přímo po svém dokončení(39). Rovněž doba trvání dočasných úkonů rozmnožení je sice omezená, avšak tato doba může být ve srovnání s krátkodobými úkony rozmnožení delší(40). Nepochybně je velmi obtížné předem přesně určit, jak dlouho musí rozmnožování trvat, aby na něj mohlo být nahlíženo jako na krátkodobé, takže takové posouzení by mělo být prováděno případ od případu při zohlednění všech okolností jednotlivého případu.

82.      Odpověď na druhou předběžnou otázku by podle mého mínění měla znít tak, že podstatnou okolností, za níž mohou být určité dočasné úkony rozmnožení považovány za krátkodobé ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, je velmi krátká existence rozmnoženiny, že však musí být posuzována při zohlednění všech okolností konkrétního skutkového stavu.

83.      V projednávaném případě dojde po zpracování výňatku z novinového článku k vymazání jak obrazových souborů vzniklých skenováním novinových článků, tak textových souborů vzniklých zpracováním obrazových souborů. Ve svých písemnostech Infopaq uvádí, že tyto soubory existují nejvýše 30 sekund. S přihlédnutím ke skutečnosti, že maximální délka trvání existence těchto souborů je mimořádně krátká a tyto soubory jsou okamžitě mazány, zastávám stanovisko, že v projednávaném případě lze uvažovat o tom, že se jedná o krátkodobé úkony rozmnožení.

84.      Odpověď na třetí předběžnou otázku by tedy podle mého názoru měla znít v tom smyslu, že pokud je učiněn dočasný úkon rozmnožení takovým způsobem, že je vytvořen textový soubor na základě obrazového souboru, a pokud jsou textové soubory i obrazové soubory následně okamžitě vymazány, musí být tento úkon rozmnožení za okolností daných v projednávaném případě považován za krátkodobý ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

85.      Co se týče ukládání výňatku z novinového článku, zdůraznila jsem již v bodě 71 tohoto stanoviska, že předkládající soud v předkládacím usnesení dostatečně neobjasňuje, jak dlouho je výňatek v rozsahu jedenácti slov uložen.

86.      Na čtvrtou předběžnou otázku je tedy nutno odpovědět v tom smyslu, že je věcí předkládajícího soudu, aby na základě kritérií vypracovaných v rámci odpovědi na druhou předběžnou otázku určil, zda je nutno úkon rozmnožení považovat za krátkodobý ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, jestliže je ukládána část rozmnoženiny sestávající z jednoho nebo více výňatků v rozsahu jedenácti slov.

87.      Ohledně vytištění výňatku z novinového článku jsem objasnila v bodě 72 tohoto stanoviska, že nepředstavuje dočasný úkon rozmnožení; a fortiori se nemůže jednat o krátkodobý úkon rozmnožení.

88.      V důsledku toho je podle mého názoru nutno odpovědět na pátou předběžnou otázku v tom smyslu, že úkon rozmnožení nemůže být považován za krátkodobý ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pokud je za okolností, jakými jsou okolnosti v projednávaném případě, vytištěna část rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků v rozsahu jedenácti slov.

b)      Druhá podmínka: nedílná a podstatná část technologického procesu (šestá, sedmá a osmá předběžná otázka)

89.      Druhou podmínkou, kterou musí splňovat dočasný úkon rozmnožení podle čl. 5 odst. 1, je, že musí být nedílnou a podstatnou částí technologického procesu. K výkladu této podmínky se vztahují šestá a sedmá předběžná otázka, co se týče skenování a konverze obrazových souborů na textové soubory, jakož i osmá, co se týče vytištění výňatků z novinových článků. Předkládající soud se výslovně táže, zda rovněž ukládání výtisku novinového článku představuje nedílnou a podstatnou část technologického procesu.

90.      Podstatou šesté předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda je pro určení, zda dočasné úkony rozmnožení představují „nedílnou a podstatnou část technologického procesu“ ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, relevantní fáze technologického procesu, v níž jsou takové úkony činěny.

91.      Podstatou sedmé předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda mohou dočasné úkony rozmnožení představovat „nedílnou a podstatnou část technologického procesu“ ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pokud spočívají v manuálním skenování celých novinových článků, čímž jsou tyto články převáděny z tištěné do elektronické podoby.

92.      Podstatou osmé předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda mohou dočasné úkony rozmnožení představovat „nedílnou a podstatnou část technologického procesu“ ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pokud spočívají ve vytištění části rozmnoženiny sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov.

93.      V rámci odpovědi na šestou a sedmou předběžnou otázku musí být nejprve zkoumáno, kdy je určitý úkon rozmnožení nedílnou a podstatnou částí technologického procesu(41). Musí být určeno, jak restriktivně musí být vykládána podmínka, kterou je nutno splnit, aby mohl být dočasný úkon rozmnožení považován za nedílnou a podstatnou část technologického procesu. V literatuře je ústřední problém výkladu této podmínky v podstatě prezentován tak, že je nutno objasnit, zda je úkon rozmnožení nedílnou a podstatnou částí technologického procesu pouze tehdy, jestliže je nezbytně nutným prvkem tohoto procesu, bez něhož by tento proces nebylo možné provést, nebo zda spadá pod tuto definici i úkon, který není nezbytně nutným prvkem tohoto procesu(42).

94.      Zastávám názor shodný s většinovým názorem v literatuře(43), že úkon rozmnožení není nezbytně nutným prvkem určitého technologického procesu, jehož má být nedílnou a podstatnou částí. Vyplývá to již z důvodové zprávy k návrhu směrnice 2001/29, v níž Komise uvádí, že účelem čl. 5 odst. 1 je vyjmout „technikou vyžadované“ dočasné úkony rozmnožení(44). Z toho lze rovněž dovodit, že není podstatné, v jaké fázi technologického procesu dochází k dočasnému úkonu rozmnožení.

95.      V důsledku toho je podle mého názoru nutno odpovědět na šestou předběžnou otázku v tom smyslu, že pro určení, zda dočasné úkony rozmnožení představují nedílnou a podstatnou část technologického procesu ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, není relevantní fáze technologického procesu, v níž jsou takové úkony činěny.

96.      Pro odpověď na sedmou předběžnou otázku musí být určeno, v čem spočívá technologický proces v rámci procesu zpracování novinových článků, jinými slovy, zda spočívá pouze ve skenování a konverzi obrazového souboru na textový soubor, nebo zda je do něj nutno zahrnout celý proces zpracování novinových článků.

97.      Zastávám názor, že v projednávaném případě zahrnuje technologický proces celý proces zpracování novinových článků. Tento proces sestává ze skenování a konverze obrazových souborů na textové soubory i z ukládání a vytištění klíčového slova včetně pěti předcházejících a pěti následujících slov. Veškeré zmíněné prvky jsou součásti téhož technologického procesu. Z tohoto hlediska je jak skenování článků, tak i konverze obrazových souborů na textové soubory nepochybně nedílnou a podstatnou částí technologického procesu.

98.      Proto by podle mého názoru měla znít odpověď na sedmou předběžnou otázku v tom smyslu, že pokud za okolností, jakými jsou okolnosti v projednávaném případě, zahrnují dočasné úkony rozmnožení manuální skenování celých novinových článků, čímž jsou tyto články konvertovány z tištěné podoby do elektronické podoby, představují tyto úkony rozmnožení nedílnou a podstatnou část technologického procesu ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

99.      Pro odpověď na osmou předběžnou otázku musí být objasněno, zda může vytištění rozmnoženiny, sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, představovat nedílnou a podstatnou část technologického procesu ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29. Jak jsem již prokázala v bodě 97 tohoto stanoviska, musí být v podstatě i vytištění výňatku novinového článku považováno za nedílnou a podstatnou část technologického procesu. Je však nutno vzít na zřetel, že vytištění nepředstavuje dočasný úkon rozmnožení, takže nesplňuje jednu z podmínek pro použití čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

100. Na osmou předběžnou otázku je tedy nutno podle mého názoru odpovědět v tom smyslu, že za okolností, jakými jsou okolnosti v projednávaném případě, nepředstavuje vytištění výňatku dočasný úkon rozmnožení, takže nespadá pod čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, a proto není nutné objasnit, zda je tento úkon rozmnožení nedílnou a podstatnou částí technologického procesu, či nikoliv.

c)      Třetí podmínka: úkony, jejichž výhradním účelem je umožnit oprávněné užití (devátá a desátá předběžná otázka)

101. Třetí podmínka stanovená v čl. 5 odst. 1 vyžaduje, aby výhradním účelem dočasného úkonu rozmnožení bylo umožnit přenos v rámci sítě mezi třetími stranami uskutečněný zprostředkovatelem nebo oprávněné užití díla. Jelikož se v projednávaném případě jednoznačně nejedná o přenos v rámci sítě a rovněž předběžné otázky se týkají pouze oprávněného užití díla, omezím své posouzení pouze na zkoumání podmínky týkající se oprávněného užití díla. Na výklad podmínky týkající se řádného užívání se vztahují devátá a desátá předběžná otázka.

i)      Obecně k podmínce týkající se oprávněného užití díla (devátá předběžná otázka)

102. Podstatou deváté předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda oprávněné užití díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 zahrnuje jakoukoli formu jeho užití, která nevyžaduje svolení nositele autorského práva.

103. Pro odpověď na devátou předběžnou otázku musí být objasněn význam podmínky týkající se oprávněného užití díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

104. Z bodu 33 odůvodnění směrnice 2001/29 vyplývá, že užívání díla se považuje za oprávněné(45), „pokud je k němu nositelem práva uděleno svolení nebo pokud není omezeno právními předpisy“. Na základě tohoto bodu odůvodnění lze konstatovat, že existují tři druhy oprávněného užívání díla. Zaprvé je užívání díla oprávněné, pokud k němu dojde způsobem, který nevyžaduje svolení nositele práva, např. ve formě četby novinových článků. Pokud je naopak dotčeno užívání díla formou rozmnožování, jak je tomu v projednávaném případě, nebo jinými formami, které zásadně vyžadují svolení nositele práva(46), je užívání zadruhé oprávněné, pokud k užívání nositel autorského práva výslovně udělil svolení, nebo pokud je, zatřetí, výslovně povoleno na základě výjimek a omezení upravených v čl. 5 odst. 2 a 3(47) směrnice 2001/29, pokud dotyčný členský stát provedl tuto výjimku nebo omezení a pokud užívání spadá do působnosti čl. 5 odst. 5 směrnice.

105. V důsledku toho musí znít odpověď na devátou předběžnou otázku podle mého názoru tak, že oprávněné užití díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 zahrnuje všechny formy jeho užití, které nevyžadují svolení nositele práva nebo k nimž nositel práva výslovně udělil svolení; v případě užívání díla formou rozmnožování se svolení nositele práva nevyžaduje, pokud je rozmnožování povoleno na základě výjimek a omezení upravených v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 2001/29, pokud dotyčný členský stát provedl tuto výjimku nebo omezení a pokud užívání spadá do působnosti čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.

ii)    Oprávněné užití v projednávaném případě (desátá předběžná otázka)

106. Podstatou desáté předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda oprávněné užití díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 zahrnuje skenování celých novinových článků podnikatelským subjektem, následné zpracování rozmnoženiny a uložení a případné vytištění části rozmnoženiny, sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, za účelem vyhotovení shrnutí uvedeným podnikatelem, ačkoliv nositel práv nedal k takovým úkonům svolení(48); v rámci následujících úvah uvedu jednotlivé důvody pro přeformulování této otázky.

–       Přeformulování desáté předběžné otázky

107. Desátá předběžná otázka je formulována tak, že podmínka oprávněného užívání odkazuje na všechny úkony rozmnožení učiněné společností Infopaq v procesu zpracování novinových článků. Taková formulace vychází z nesprávného chápání čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29. Podmínku týkající se oprávněného užití díla nelze vykládat tak, že samy dočasné úkony rozmnožení musejí představovat oprávněné užití díla, naopak dočasné úkony rozmnožení musejí umožňovat jiné užívání díla, a toto užívání musí být oprávněné. Vezměme následující případ: pokud je ve vzdělávací instituci vyhotovena kopie – tedy rozmnoženina – určitého autorskoprávně chráněného díla k ilustračním účelům ve vyučování, např. aby bylo možno přehrát třídě videonahrávku, a tímto úkonem rozmnožení se dočasně uloží v paměti RAM počítače kopie uvedené videonahrávky, umožňuje tato dočasná kopie, která zůstane v paměti RAM, rozmnožování k ilustračním účelům ve vyučování, což je podle čl. 5 odst. 3 písm. a) směrnice 2001/29 oprávněné(49). Samotná dočasná kopie uložená v paměti RAM je oprávněná pouze tehdy, jestliže splňuje i všechny ostatní podmínky čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pokud je tedy nedílnou a podstatnou částí technologického procesu a pokud nemá žádný samostatný hospodářský význam. Pokud by podmínka oprávněného užívání díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 byla vykládána tak, že dočasný úkon rozmnožení je oprávněným užíváním, znamenalo by to, že by oprávněnost dočasného úkonu rozmnožení již nezávisela na splnění ostatních podmínek tohoto článku, což by vedlo k tomu, že se čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 neuplatní.

108. Při zkoumání opírajícím se o čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 musí být tedy jasně rozlišováno mezi dočasnými úkony rozmnožení, které musejí splňovat všechny podmínky tohoto článku, a mezi konečnými úkony rozmnožení nebo jinými formami užívání díla, které jsou umožněny prostřednictvím dočasných úkonů rozmnožení a jež musejí představovat oprávněné užití díla. V projednávaném případě spočívá užívání díla, tj. novinových článků, ve vytištění výňatků z novinových článků v rozsahu jedenácti slov.

109. V předkládacím usnesení není jednoznačně uvedeno, zda tyto výňatky z novinových článků slouží k vnitřním účelům jako podklad pro vyhotovení shrnutí novinových článků, nebo pouze jako pomůcka pro výběr novinových článků, které mají být dále shrnuty. Stejně tak neobsahuje předkládací usnesení vodítka ke způsobu vyhotovení shrnutí a k možnosti, že tato shrnutí obsahují slovní odkazy na výňatky z textu složené z jedenácti slov. Vzhledem k nejednoznačnému vylíčení skutkového stavu není ani vyloučeno, že zákazníkům společnosti Infopaq jsou zasílány výňatky v rozsahu jedenácti slov, které následně těmto zákazníkům umožňují dovodit z kontextu, jaký novinový článek je pro jejich účely zajímavý. Výňatky z textu v rozsahu jedenácti slov jsou společností Infopaq každopádně využívány v oblasti obchodní činnosti vyhotovování shrnutí novinových článků.

110. Nezávisle na dosud uvedeném nelze podle mého názoru vycházet v projednávaném případě z toho, že vyhotovování shrnutí, které zasílá společnost Infopaq svým zákazníkům, proto představuje užívání díla a že je splněna podmínka oprávněného užívání ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, neboť vyhotovování shrnutí je podle dánského práva povoleno. Není možné chápat projednávanou věc tak, že proces vyhotovování výňatků z textu novinových článků využívaný společností Infopaq umožňuje vyhotovování shrnutí. Je pravda, že tento proces zřejmě výrazně zjednodušuje vyhotovování shrnutí, ale nelze tvrdit, že tuto činnost umožňuje. Infopaq by mohla vyhotovovat shrnutí novinových článků i bez použití předem vyhotovených výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov. K tomu je nutno dodat, že vyhotovování shrnutí nenásleduje nutně po procesu vyhotovování výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, takže vyhotovování shrnutí nelze chápat jako konečnou fázi procesu vyhotovování výňatků z textu, které je tímto umožněno.

111. Desátou předběžnou otázku předkládajícího soudu je proto tedy nutno chápat v tom smyslu, že její podstatou je, zda skenování celých novinových článků podnikatelským subjektem, následné zpracování rozmnoženiny a uložení a případné vytištění části rozmnoženiny, sestávající z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, uvedeným podnikatelem je oprávněným užitím díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, tedy že umožňuje vytištění a užívání tímto podnikem za účelem činnosti vyhotovení shrnutí novinových článků, ačkoliv nositel práv k těmto úkonům nedal svolení.

–       Přezkum a odpověď na desátou předběžnou otázku

112. Pro zkoumání této předběžné otázky je nejprve nutno ujasnit, že užívání novinových článků formou rozmnoženin částí článků, tj. výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, je oprávněné ve dvou případech: pokud k němu nositel autorského práva dal výslovné svolení nebo pokud rozmnožování po částech spadá pod výjimky a omezení uvedené v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 2001/29, pokud je Dánsko provedlo do vnitrostátního práva a pokud rozmnožování splňuje podmínky čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.

113. V projednávaném případě vyplývá jednoznačně z líčení skutkového stavu, že nositelé autorského práva nedali svolení k vyhotovování výňatků z novinových článků, takže vyhotovování výňatků nemůže být na tomto základě oprávněné. Proto budu v rámci následujících úvah zkoumat, zda může být na užívání novinových článků formou rozmnožování výňatků z těchto článků v projednávaném případě pohlíženo jako na oprávněné na základě výjimek a omezení uvedených v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 2001/29. Otázkou, zda úkon rozmnožení splňuje požadavky stanovené v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29, se budu zabývat v rámci odpovědi na třináctou předběžnou otázku, která se týká výkladu čl. 5 odst. 5 směrnice.

114. Ohledně výjimek a omezení stanovených v čl. 5 odst. 2 a 3, týkajících se práva na rozmnožování, by měly být zdůrazněny dva aspekty. Zaprvé jsou výjimky a omezení, které uvádí směrnice 2001/29 v čl. 5 odst. 2 a 3, fakultativní a je ponecháno na členských státech, zda je použijí ve svém vnitrostátním právu. Vyplývá to z úvodní věty čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice, podle níž členské státy „mohou“ stanovit tyto výjimky nebo omezení(50). Jelikož předkládající soud v předkládacím usnesení neuvádí žádné údaje k tomu, které výjimky a omezení byly Dánskem převzaty do vnitrostátního práva, uvedu v tomto stanovisku pouze, jak by měly být jednotlivé výjimky a omezení vykládány; konečný přezkum ohledně těchto výjimek a omezení musí provést vnitrostátní soud, který musí zjistit, které výjimky a omezení upravené v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice byly Dánskem převzaty do vnitrostátního práva, a na základě těchto výjimek a omezení musí zkoumat, zda rozmnožování částí novinových článků ve formě výňatků v rozsahu jedenácti slov může představovat oprávněné užití novinových článků.

115. Dále vyplývá z bodu 32 odůvodnění(51) směrnice 2001/29, že výčet výjimek a omezení stanovený v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice je vyčerpávající, a že členské státy proto nesmí ve svém vnitrostátním právu stanovit žádné výjimky a omezení, které se odchylují od výjimek a omezení stanovených ve směrnici. V důsledku toho nemůže Dánsko ve svém vnitrostátním právu stanovit, že rozmnožování novinových článků po částech formou výňatků z těchto článků je povoleno, pokud je využíváno k vyhotovení shrnutí, jestliže to není povoleno na základě jedné z výjimek či omezení práva na rozmnožování stanovených v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice.

116. Jedinou výjimkou, která by na první pohled mohla být v projednávaném případě relevantní, je výjimka podle čl. 5 odst. 3 písm. c)(52), která umožňuje rozmnožování tiskem, jinými slovy užívání děl ve spojení se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí(53). Tento článek stanoví dvě výjimky z práva na rozmnožování. První je přípustná „pro rozmnožování tiskem, sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění zveřejněných článků o aktuálních hospodářských, politických nebo náboženských tématech […], v případech, kdy takové užití není výslovně vyhrazeno a pokud je uveden zdroj včetně jména autora“. Druhá je oproti tomu přípustná pro „užití děl nebo jiných předmětů ochrany ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu opodstatněném informativním účelem a pokud je uveden zdroj včetně jména autora, je-li to možné“.

117. Podle mého názoru však nemůže žádná z výjimek obsažených v čl. 5 odst. 3 písm. c) směrnice 2001/29, ani kdyby byla Dánskem provedena do vnitrostátního práva, odůvodnit rozmnožování novinových článků po částech formou výňatků v rozsahu jedenácti slov.

118. První výjimka upravená v čl. 5 odst. 3 písm. c) nemůže odůvodnit rozmnožování, neboť se nejedná o rozmnožování tiskem, kam obvykle spadají noviny a časopisy(54). Dále se v projednávaném případě nejedná o sdělování veřejnosti nebo zpřístupňování zveřejněných článků(55). Sdělování veřejnosti zahrnuje jednorázový nebo opakovaný bezdrátový veřejný přenos nebo sdělování díla včetně vysílání(56). Zpřístupnění se oproti tomu vztahuje na úkony, které dílo zpřístupňují veřejnosti nepřítomné v místě, ze kterého zpřístupnění vychází(57). I kdyby Infopaq svým zákazníkům zasílala výňatky z novinových článků elektronickou poštou, nejednalo by se ani o sdělování veřejnosti(58), ani o zpřístupnění(59).

119. Obdobně nemůže být rozmnožování novinových článků po částech formou výňatků z novinových článků odůvodněno za základě druhé výjimky upravené v čl. 5 odst. 3 písm. c) směrnice 2001/29, která umožňuje zpravodajství týkající se aktuálních událostí. Tato výjimka umožňuje naopak užívání díla ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí(60); v důsledku toho může být dílo užito v rámci zpravodajství o libovolné aktuální události. Pokud by bylo neomezené rozmnožování novinových článků považováno za přípustné na základě výjimky, která umožňuje zpravodajství o aktuálních událostech, odporovalo by to účelu první výjimky upravené v čl. 5 odst. 3 písm. c), která se výslovně vztahuje na rozmnožování tiskem, sdělování veřejnosti nebo zpřístupňování zveřejněných článků o aktuálních hospodářských, politických nebo náboženských tématech, a představuje tak v rámci tohoto článku lex specialis ve vztahu ke druhé výjimce upravené tímto článkem.

120. Rozmnožování novinových článků po částech nemůže být proto oprávněným užitím těchto článků na základě výjimky nebo omezení upravené v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 2001/29.

121. V důsledku toho je podle mého názoru nutno odpovědět na desátou předběžnou otázku v tom smyslu, že skenování celých novinových článků, následné zpracování rozmnoženin, jakož i ukládání části rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, neumožňuje za okolností daných v projednávaném případě oprávněné užití díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, tedy vytištění a užívání za účelem vyhotovení shrnutí novinových článků společností, ačkoliv nositel práv k takovým úkonům neudělil svolení.

d)      Čtvrtá podmínka: úkony, které nemají žádný samostatný hospodářský význam (jedenáctá a dvanáctá předběžná otázka)

122. Čtvrtá podmínka, kterou musí splňovat dočasný úkon rozmnožení podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 k tomu, aby byl vyňat z práva na rozmnožování, spočívá v tom, že úkon nesmí mít žádný samostatný hospodářský význam(61).

123. K výkladu této podmínky se vztahují jedenáctá a dvanáctá předběžná otázka. Podstatou jedenácté předběžné otázky předkládajícího soudu je, podle jakých kritérií je nutno posoudit, zda mají dočasné úkony rozmnožení samostatný hospodářský význam ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29. Podstatou dvanácté předběžné otázky naproti tomu je, zda lze nárůst produktivity uživatele způsobený dočasnými úkony rozmnožení zohlednit při posouzení otázky, zda mají tyto úkony samostatný hospodářský význam ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

124. Podmínka týkající se samostatného hospodářského významu není ve směrnici 2001/29 definována. Ani z odůvodnění návrhu směrnice, z něhož vyplývá, že z působnosti směrnice je nutno vyjmout takové úkony rozmnožení, které mají specifický hospodářský význam, nelze dovodit přesný význam tohoto pojmu(62). K výkladu této podmínky musí být objasněno, kdy má určitý úkon rozmnožení hospodářský význam, kdy je tento hospodářský význam samostatný a pro koho(63) musí mít tento úkon rozmnožení samostatný hospodářský význam.

125. Hospodářský význam vyžaduje, aby dočasný úkon rozmnožení přinášel subjektu, který jej činí, ekonomickou výhodu; avšak nepřímo, tj. pokud nositel autorského práva obdrží přiměřenou odměnu, přinese tento úkon rozmnožení ekonomickou výhodu rovněž nositeli autorského práva(64). Ekonomická výhoda může spočívat např. v zisku, v nižších výdajích, ve zvýšení produktivity a podobně(65).

126. Podle mého názoru je však podstatným kritériem pro posouzení, zda je hospodářský význam samostatný, otázka, zda byly v důsledku dočasných úkonů rozmnožení přímo získány ekonomické výhody. O takový hospodářský význam by se jednalo např. tehdy, pokud by společnost Infopaq poskytovala svým zákazníkům za úplatu kromě výňatků z novinových článků rovněž naskenované novinové články, tj. pokud by měli zákazníci společnosti Infopaq přímý přístup k naskenovaným novinovým článkům, např. prostřednictvím internetu. O samostatný hospodářský význam by se rovněž jednalo, pokud by společnost Infopaq vykonávala samostatnou činnost skenování novinových článků, aby tyto články zasílala za úplatu elektronickou poštou svým zákazníkům(66). Pouhá možnost společnosti Infopaq dosáhnout z obou těchto úkonů rozmnožení konkrétní ekonomické výhody nepostačuje ke splnění podmínky týkající se samostatného hospodářského významu; společnost by musela takovou činnost skutečně vykonávat.

127. Podle mého názoru je tedy nutno odpovědět na jedenáctou předběžnou otázku v tom smyslu, že pro posouzení, zda mají dočasné úkony rozmnožení samostatný hospodářský význam ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, musí být určeno, zda jsou v důsledku dočasných úkonů rozmnožení přímo získány ekonomické výhody.

128. V projednávaném případě bylo pro Infopaq důsledkem skenování článků a konverze obrazových souborů na textové soubory, jakož i ukládání výňatků(67) novinových článků snížení výdajů, a tím zároveň zvýšená rentabilita i úspora času. Je nesporné, že tyto úkony mají pro Infopaq hospodářský význam, který však podle mého názoru není samostatný. K existenci samostatného hospodářského významu v projednávaném případě nestačí, že úkon rozmnožení přispívá k tomu, že Infopaq zpracováním výňatků dosáhne zvýšené rentability. Skenování článků, konverze obrazových souborů na textové soubory i ukládání výňatků z novinových článků představují pouze jednu část mnohem obsáhlejšího procesu zpracování výňatků, nemají však samostatný hospodářský význam(68). V projednávaném případě musí být samostatný hospodářský význam skenování, konverze obrazových souborů na textové soubory a ukládání výňatků z novinových článků zkoumán odděleně od hospodářského významu, který má pro Infopaq konečné vytištění novinových článků. Podle mého názoru nemají skenování článků a konverze obrazových souborů na textové soubory ani ukládání výňatků samostatný hospodářský význam.

129. Na dvanáctou předběžnou otázku je proto dle mého názoru nutno odpovědět v tom smyslu, že nárůst produktivity uživatele způsobený dočasnými úkony rozmnožení nemůže být za okolností, jakými jsou okolnosti v projednávaném případě, součástí posuzování otázky, zda mají tyto úkony samostatný hospodářský význam ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

4.      Závěry k čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29

130. Na základě zkoumání podmínek stanovených čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 a odpovědí navrhovaných na předběžné otázky 1 až 12 lze konstatovat, že úkony rozmnožení učiněné společností Infopaq v rámci procesu vyhotovování výňatků z novinových článků nespadají pod výjimky a omezení práva na rozmnožování uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice. Ve výsledku to znamená, že společnost Infopaq potřebuje k vyhotovování výňatků svolení nositele autorského práva.

E –    Výklad čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 (třináctá předběžná otázka)

131. Podstatou třinácté předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda může být skenování celých novinových článků podnikatelským subjektem, následné zpracování rozmnoženiny, jakož i ukládání a případné vytištění části rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, bez svolení nositele práv považováno za zvláštní případy, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití a jimiž nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv ve smyslu čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.

132. Vzhledem ke skutečnosti, že zkoumání podmínek čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 vedlo k závěru, že úkony rozmnožení v projednávaném případě tyto podmínky nesplňují, nemusí být v zásadě zkoumáno, zda tytéž úkony splňují podmínky stanovené v čl. 5 odst. 5 směrnice. Toto ustanovení totiž obsahuje další podmínky úkonů rozmnožení, které již splňují podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 směrnice. Pro případ, že by Soudní dvůr dospěl k závěru, že úkony rozmnožení učiněné společností Infopaq splňují podmínky čl. 5 odst. 1, budu v rámci následujícího rozboru zkoumat, zda úkony rozmnožení splňují podmínky čl. 5 odst. 5 uvedené směrnice.

133. V projednávaném případě je podle mého názoru v rámci zkoumání opírajícího se o čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 znovu nutno rozlišovat mezi konečným úkonem rozmnožení, tedy vytištěním výňatků z novinových článků, a úkony rozmnožení, které tento konečný úkon umožňují, tedy skenováním novinových článků, konverzí obrazových souborů na textové soubory, jakož i ukládáním výňatku z novinového článku. Pokud by však měl Soudní dvůr zastávat stanovisko, že v rámci zkoumání opírajícího se o čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 může konečný úkon rozmnožení, umožněný dočasnými úkony rozmnožení, představovat oprávněné užití díla na základě výjimek a omezení stanovených v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice týkajících se práva na rozmnožování, bylo by nutno krom toho již s ohledem na splnění podmínky oprávněného užívání zkoumat, zda konečný úkon rozmnožení splňuje podmínky čl. 5 odst. 5 směrnice. Pouze tehdy může být podmínka oprávněného užívání díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 považována za skutečně splněnou. Pouze v případě splnění této podmínky vedle všech ostatních podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 může být zkoumáno, zda jsou splněny i podmínky čl. 5 odst. 5, rovněž co se týče úkonů rozmnožení, umožňujících konečné užívání. Proto budu v rámci následujících úvah nejprve zkoumat, zda konečný úkon rozmnožení (vytištění výňatků z novinových článků) splňuje podmínky čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29, a konečně zda jsou tyto podmínky splněny, rovněž co se týče úkonů rozmnožení, umožňujících tento úkon (skenování novinových článků, konverze obrazových souborů na textové soubory a ukládání(69) výňatku z novinového článku).

1.      Splňuje vytištění výňatků z novinových článků podmínky stanovené v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29?

134. Z čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 vyplývá, že výjimky a omezení uvedené v článku 5 směrnice 2001/29 mohou být zaprvé použity pouze v určitých zvláštních případech, které zadruhé neohrožují běžné užití díla a kterými zatřetí nesmějí být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv(70). Tyto podmínky jsou kumulativní. Podmínky stanovené v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29, které jsou v literatuře často označovány jako „třístupňový test“(71), byly do směrnice převzaty po vzoru mezinárodních smluv, zejména čl. 9 odst. 2 Bernské úmluvy(72), článku 10 smlouvy WIPO o autorském právu(73) a článku 13 dohody TRIPS(74). Ze 44. bodu odůvodnění směrnice 2001/29 vyplývá, že uplatňování výjimek a omezení stanovených ve směrnici by mělo být činěno v souladu s mezinárodními závazky(75). Z toho vyplývá, že čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 musí být vykládán v souladu s mezinárodními smlouvami.

135. První podmínka stanovená v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 požaduje, že výjimky a omezení mohou být použity pouze v určitých zvláštních případech. Tyto výjimky a omezení musejí být jasně definovány a odůvodněny stanovenými zvláštními účely(76). V případě výjimky uvedené v čl. 5 odst. 3 písm. c) spočívá zvláštní účel, na němž se tato výjimka zakládá, ve sdělování aktuálních událostí veřejnosti; tato výjimka však nevylučuje, že má informace určitý, ať už jakkoliv vyjádřený, nepřímý komerční účel(77).

136. Pokud by měl Soudní dvůr zastávat stanovisko, že rozmnožování novinových článků je oprávněným užitím ve smyslu čl. 5 odst. 3 písm. c) směrnice 2001/29, vychází implicitně z toho, že účelem tohoto rozmnožování je sdělování aktuálních událostí veřejnosti. Soudní dvůr by zajisté mohl zastávat i názor, že rozmnožování po částech formou výňatků z novinových článků neodporuje zcela tomuto účelu a že hlavní účel je komerční povahy, zatímco sdělování aktuálních událostí veřejnosti má pouze druhořadý význam. I když je však zveřejněn určitým časopisem článek jiného časopisu nebo je v rámci rozhlasového vysílání přečten výňatek z novinového článku či pokud jsou během televizního zpravodajství o výstavě natáčena díla této výstavy, využívají tato komunikační média dílo nejen za účelem sdělování aktuálních událostí veřejnosti, ale i ke komerčním účelům. Podle mého názoru může proto i rozmnožování výňatků z novinových článků, pokud je využíváno k vyhotovení shrnutí těchto novinových článků, být užíváním za účelem sdělování aktuálních událostí veřejnosti. Z toho podle mého názoru vyplývá, že se jedná o zvláštní případ ve smyslu čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29. Co se týče vytištění výňatků z novinových článků, je tedy první podmínka stanovená v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 splněna.

137. Druhá podmínka stanovená v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 vyžaduje, aby zvláštní případy, ve kterých jsou výjimky a omezení použity, nebyly v rozporu s běžným způsobem užití díla. Běžné použití novinových článků spočívá v tom, že se noviny, ve kterých jsou články zveřejněny, prodávají, a tím je dosaženo zisku; hospodářské výhody, které mohou být získány novinovými články, musejí být vyhrazeny nositeli autorského práva(78). Je v rozporu s běžným způsobem užití díla, pokud je viditelně působeno na novinový trh, a dojde tak ke snížení rozsahu prodeje(79).

138. Rozmnožování výňatků z novinových článků prováděné společností Infopaq umožňuje rychle identifikovat, které články jsou důležité a které jsou vhodné pro vyhotovení shrnutí. Společnost Infopaq může proto vyhotovit shrnutí všech důležitých novinových článků, takže její zákazníci nemusejí kupovat noviny(80). Takto podle mého názoru ohrožuje rozmnožování výňatků z novinových článků běžné užití těchto článků, takže druhá podmínka stanovená v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 není splněna.

139. Třetí podmínka stanovená v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 vyžaduje, aby zvláštními případy, v nichž jsou výjimky a omezení použity, nebyly nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv. Co se týče třetí podmínky, nepostačuje tedy pouhý nepříznivý dopad na oprávněné zájmy nositele práv, zvláště když v konečném důsledku každá výjimka nebo omezení s sebou ponese takovýto dopad; ten mimoto nesmí být nepřiměřený(81). Dopad je tedy nutno kvantitativně a kvalitativně blíže určit(82).

140. V projednávaném případě se připravuje výňatek z novinového článku pro všechny články, které obsahují určitá klíčová slova. Pokud se v těchto článcích klíčové často opakuje, znamená to z kvantitativního hlediska, že výňatek může být vypracován z každého článku. Pokud článek obsahuje různá klíčová slova, znamená to rovněž, že je možné, že je pro každý článek vypracováno více výňatků. Jak již bylo zdůrazněno v rámci zkoumání druhé podmínky stanovené v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29, může být rozmnožováním těchto výňatků a vyhotovením shrnutí dotčen prodej novinových článků, a proto mají nositelé autorského práva oprávněný zájem podílet se na ziscích dosažených společností Infopaq. Pokud zohledníme, že se zpracovávají výňatky značného množství novinových článků, zastávám stanovisko, že se jedná o nepřiměřený dopad na oprávněné zájmy nositele práv. Podle mého názoru je tedy nutno dospět k závěru, že vytištění výňatků z novinových článků nesplňuje ani třetí podmínku stanovenou v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.

141. Jelikož vytištění výňatků z novinových článků nesplňuje druhou ani třetí podmínku čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29, nemůže představovat oprávněné užití novinových článků ve smyslu čl. 5 odst. 1 této směrnice.

2.      Splňují dočasné úkony rozmnožení podmínky stanovené v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29?

142. Poté, co bylo v bodě 141 tohoto stanoviska zdůrazněno, že výňatky z novinových článků nemohou představovat oprávněné užití novinových článků, lze vzít v úvahu, že skenování, konverze obrazových souborů na textové soubory a ukládání(83) výňatků z novinových článků neumožňují oprávněné užití díla, a proto nesplňují podmínky čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29. Jelikož tyto úkony rozmnožení nemohou být odůvodněny na základě čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, nemohou být odůvodněny nezávisle na tom ani na základě podmínek čl. 5 odst. 5 této směrnice. Z toho tedy lze dovodit závěr, že ani v případě dočasných úkonů rozmnožení nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 5 odst. 5 uvedené směrnice.

3.      Závěry ohledně výkladu čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29

143. Vzhledem k rozboru čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 je podle mého názoru nutno odpovědět na třináctou předběžnou otázku v tom smyslu, že s přihlédnutím k okolnostem projednávaného případu nemůže být skenování celých novinových článků podnikatelským subjektem, následné zpracování rozmnoženiny, jakož i ukládání a případné vytištění části rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, bez svolení nositele práv považováno za zvláštní případy, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití novinových článků a jimiž nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv ve smyslu čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.

F –    Závěry

144. Právní rozbor provedený v tomto stanovisku ukázal, že všechny úkony učiněné společností Infopaq v procesu vyhotovování výňatků z novinových článků představují úkony rozmnožení ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29. Tyto úkony rozmnožení nejsou přípustné ani na základě výjimek a omezení týkajících se práva na rozmnožování, stanovených v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, ani ve smyslu čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29. Z toho vyplývá, že společnost Infopaq potřebuje pro provádění těchto úkonů rozmnožení svolení nositele autorského práva.

VII – Závěry

145. Na základě výše uvedeného navrhuji Soudnímu dvoru, aby na otázky předložené Højesteret odpověděl vzhledem k okolnostem projednávaného případu a v pořadí, ve kterém byly tyto otázky položeny, následovně:

1)         Uložení a následné vytištění výňatku z textu novinového článku, který sestává z klíčového slova a pěti předcházejících a pěti následujících slov, představuje rozmnožování ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

2)         Podstatnou okolností, za níž mohou být určité dočasné úkony rozmnožení považovány za krátkodobé ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, je velmi krátká existence rozmnoženiny, ta však musí být posuzována při zohlednění všech okolností konkrétního skutkového stavu.

3)         Pokud je učiněn dočasný úkon rozmnožení takovým způsobem, že je vytvořen textový soubor na základě obrazového souboru, a pokud jsou textové soubory i obrazové soubory následně okamžitě vymazány, musí být tento úkon rozmnožení za okolností daných v projednávaném případě považován za krátkodobý ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

4)         Je věcí předkládajícího soudu, aby na základě kritérií vypracovaných v rámci odpovědi na druhou předběžnou otázku určil, zda je nutno úkon rozmnožení považovat za krátkodobý ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, jestliže je ukládána část rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků v rozsahu jedenácti slov.

5)         Úkon rozmnožení nemůže být považován za krátkodobý ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, pokud je za okolností, jakými jsou okolnosti v projednávaném případě, vytištěna část rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků v rozsahu jedenácti slov.

6)         Pro určení, zda dočasné úkony rozmnožení představují nedílnou a podstatnou část technologického procesu ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, není relevantní fáze technologického procesu, v níž jsou takové úkony činěny.

7)         Pokud za okolností, jakými jsou okolnosti v projednávaném případě, zahrnují dočasné úkony rozmnožení manuální skenování celých novinových článků, čímž jsou tyto články konvertovány z tištěné podoby do elektronické podoby, představují tyto úkony rozmnožení nedílnou a podstatnou část technologického procesu ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

8)         Za okolností, jakými jsou okolnosti v projednávaném případě, nepředstavuje vytištění výňatku dočasný úkon rozmnožení, takže nespadá pod čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, a proto není nutné objasnit, zda je tento úkon rozmnožení nedílnou a podstatnou částí technologického procesu, či nikoliv.

9)         Oprávněné užití díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 zahrnuje všechny formy jeho užití, které nevyžadují svolení nositele práva nebo k nimž nositel práva výslovně udělil svolení; v případě užívání díla formou rozmnožování se svolení nositele práva nevyžaduje, pokud je rozmnožování povoleno na základě výjimek a omezení upravených v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 2001/29, pokud dotyčný členský stát provedl tuto výjimku nebo omezení a pokud užívání spadá do působnosti čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.

10)         Skenování celých novinových článků, následné zpracování rozmnoženin, jakož i ukládání části rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, neumožňuje za okolností daných v projednávaném případě oprávněné užití díla ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, tedy vytištění a užívání za účelem vyhotovení shrnutí novinových článků společností, ačkoliv nositel práv k takovým úkonům neudělil svolení.

11)         Pro posouzení, zda mají dočasné úkony rozmnožení samostatný hospodářský význam ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, musí být určeno, zda jsou v důsledku dočasných úkonů rozmnožení přímo získány ekonomické výhody.

12)         Nárůst produktivity uživatele způsobený dočasnými úkony rozmnožení nemůže být za okolností, jakými jsou okolnosti v projednávaném případě, zohledněn pro posouzení otázky, zda mají tyto úkony samostatný hospodářský význam ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.

13)         Za okolností, jakými jsou okolnosti projednávaného případu, nemůže být skenování celých novinových článků podnikatelským subjektem, následné zpracování rozmnoženiny, jakož i ukládání a případné vytištění části rozmnoženiny, která sestává z jednoho nebo více výňatků z textu v rozsahu jedenácti slov, bez svolení nositele práv považováno za zvláštní případy, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití novinových článků a jimiž nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv ve smyslu čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.


1 – Původní jazyk: slovinština.


2 – Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230.


3 – [Tato poznámka se týká pouze slovinského znění].


4 – Bekendtgørelse af lov om ophavsret, nr. 763 af 30. juni 2006 (konsolidované znění zákona o právu autorském, č. 763 ze dne 30. června 2006). Překlad konsolidovaného znění dánského zákona o právu autorském do angličtiny je dostupný na internetové stránce dánského ministerstva kultury: http://www.kum.dk/sw832.asp .


5 – V předkládacím usnesení není vysvětleno, jak se tato shrnutí vypracovávají a jaký mají přesněji obsah. Stejně tak není jednoznačně vysvětleno, jaký je vztah mezi těmito shrnutími a výňatky z novinových článků sestávajícími z klíčového slova a z pěti předcházejících a pěti následujících slov (viz bod 15 tohoto stanoviska). V předkládacím usnesení není nikde výslovně řečeno, zda jsou výňatky v rozsahu jedenácti slov využívány výlučně pro vnitřní účely, či zda existuje možnost zasílání těchto výňatků zákazníkům společnosti Infopaq.


6 – Soubor TIFF (Tagged Image File Format).


7 – Sever OCR (Optical Character Recognition).


8 – ASCII je zkratka pro American Standard Code for Information Interchange.


9 – [Tato poznámka pod čarou se týká pouze slovinského znění].


10 – [Tato poznámka pod čarou se týká pouze slovinského znění].


11 – Předkládající soud využívá ve svých předběžných otázkách pro směrnici 2001/29 výraz „směrnice Infosoc“; „Infosoc“ je zkratka anglického výrazu „information society“ (informační společnost). Za účelem jednotného zkráceného označení směrnice v tomto stanovisku užívám i v předběžných otázkách označení „směrnice 2001/29“.


12 – Ke stanovisku rakouské vlády viz bod 26 tohoto stanoviska.


13 – Směrnice 2001/29 se zaměřuje zejména na ochranu autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, neomezuje se však pouze na tuto oblast. Jejím úkolem je jednak přispět harmonizací určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti k fungování společného trhu a krom toho slouží k provádění určitých mezinárodních závazků v této oblasti. Pokud jde o posledně uvedený aspekt, týká se podle bodu 15 odůvodnění směrnice 2001/29 v prvé řadě povinností ze dvou mezinárodních smluv, přijatých v rámci Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO), a sice Smlouvy WIPO o autorském právu a Smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech. Viz v literatuře např. Lehmann, M., „The EC Directive on the Harmonisation of Certain Aspects of Copyright and Related Rights in the Information Society – A Short Comment“, International review of industrial property and copyright law, č. 5/2003, s. 521.


14 – Viz v tomto smyslu Zelená kniha „Autorské právo a související práva v informační společnosti“, KOM(95) 382 v konečném znění, s. 49; Vivant, M., „Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, in: Lodder, A. R., Kaspersen, H. W. K. (vyd.), Edirectives: Guide to European Union Law on E-Commerce, Kluwer Law International, Haag 2002, s. 98; Lehmann, M., citovaný v poznámce pod čarou 13, s. 523, poznámka pod čarou 18.


15 – Viz v tomto smyslu Zelená kniha „Autorské právo a související práva v informační společnosti“, citovaná v poznámce pod čarou 14, s. 49.


16 – Umožnění rozvoje a řádného fungování nových technologií například znamená, že je umožněno rozmnožování, které je nezbytné pro řádné fungování internetu nebo pro používání počítačových programů. To vyplývá např. z bodu 33 odůvodnění směrnice 2001/29, podle něhož jsou z práva na rozmnožování vyňaty „úkony umožňující prohlížení (browsing) a úkony ukládání do vyrovnávací paměti (caching)“. Požadavek, aby právo na rozmnožování neznemožňovalo řádné fungování nových technologií, vyplývá i z jiných směrnic, například ze směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů (Úř. věst. L 122, s. 42; Zvl. vyd. 17/01, s. 114), v jejímž bodě 17 odůvodnění se uvádí: „vzhledem k tomu, že výlučné právo autora zamezit neoprávněnému rozmnožování jeho díla musí vzhledem k počítačovým programům podléhat omezené výjimce umožňující pořízení rozmnoženiny technicky nezbytné pro využití programu oprávněným nabyvatelem“.


17 – Viz mj. rozsudky ze dne 7. prosince 2006, SGAE (C‑306/05, Sb. rozh. s. I‑11519, bod 31), ze dne 9. listopadu 2000, Yiadom (C‑357/98, Recueil, s. I‑9265, bod 26), a ze dne 6. února 2003, SENA (C‑245/00, Recueil, s. I‑1251, bod 23).


18 – Viz v literatuře mj. Vivant, M., citovaný v poznámce pod čarou 14, s. 98, který definuje rozmnožování jako „ ‚zachycení‘ díla na nosič informací“. Kritharas, T., „The Challenge of Copyright in Information Society. Copyright on the Internet: Current Legal Aspects“, Revue hellénique de droit international, č. 1/2003, s. 22, který s odvoláním na britskou judikaturu definuje právo na rozmnožování následovně: „To, co má smysl kopírovat, má prima facie dostatečný smysl [autorskoprávně] chránit.“


19 – Cíl vysoké úrovně ochrany vyplývá zejména z devátého bodu odůvodnění směrnice 2001/29, ve kterém se uvádí: „Jakákoliv harmonizace autorského práva a práv s ním souvisejících musí vycházet z vysoké úrovně ochrany, jelikož taková práva jsou pro duševní výtvory zásadní.“ Nepřímo vyplývá tento cíl rovněž ze čtvrtého a desátého bodu odůvodnění. Ve čtvrtém bodě odůvodnění se uvádí: „Větší právní jistota a vysoká úroveň ochrany duševního vlastnictví poskytovaná harmonizovaným právním rámcem týkajícím se autorského práva a práv s ním souvisejících podpoří podstatné investice do tvůrčí a inovační činnosti […]“ Desátý bod odůvodnění směrnice potvrzuje, že autoři musejí „dostat za užití svého díla přiměřenou odměnu“ a pro zajištění takové odměny je nezbytná „odpovídající právní ochrana duševního vlastnictví“. Rovněž Soudní dvůr zdůraznil nezbytnost vysoké úrovně ochrany ve prospěch autorů, která jim zaručuje přiměřenou odměnu za užívání jejich děl; viz rozsudek SGAE (uvedený v poznámce pod čarou 17, bod 36).


20 – Lze mít např. na mysli na rozmnožování části obrazu. Pokud představuje obraz objekt na bílé zdi, nebylo by možné na základě fotografie (tj. rozmnožení), která představuje pouze část bílé zdi, určit, o jaký obraz se jedná. Pokud fotografie naopak reprodukuje část objektu a bylo by jednoznačné, že se jedná o rozmnoženinu právě tohoto obrazu, jednalo by se o rozmnožení po částech. To lze ozřejmit na ještě extrémnějším příkladě: pokud by se ve výňatcích z novinových článků zpracovaných společností Infopaq objevilo pouze jedno slovo, např. spojka „a“ nebo také jen jméno určité společnosti, nebylo by možné určit, z jakého novinového článku tento výňatek pochází, a nejednalo by se o rozmnožování po částech.


21 – Ohledně otázek kvantitativních požadavků na rozsah citátů odkazuji pro srovnání na diskusi k čl. 10 odst. 1 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl (ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříži dne 4. května 1896, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března 1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967, v Paříži dne 24. července 1971 a revidované dne 28. září 1979), který upravuje přípustnost citací; týká se horních hranic citátů a ukázala, jak obtížné je v praxi kvantitativní vymezení rozsahu. Viz mj. Ricketson, S., Ginsburg, J. C., International Copyright and Neighbouring Rights.The Berne Convention and Beyond, svazek I, Oxford University Press, New York 2005, s. 788, bod 13.42; Ricketson, S., The Berne Convention for the protection of literary and artistic works: 1886-1986, Centre for Commercial Law Studies, Queen Mary College; Kluwer, London 1987, s. 493, bod 9.23.


22 – Pro rozmnožování u literárních nebo obecně známých citátů stačí již několik málo slov. Například citát „I ty, Brute?“ obsahuje pouze tři slova, přesto lze bez dalšího dovodit, že se jedná o rozmnoženinu části textu tragédie Williama Shakespeara „Julius Caesar“. Pokud však například vezmeme tři slova z článku uvedená předkládajícím soudem (viz bod 15 tohoto stanoviska) – „prodej telekomunikačního holdingu“ –, lze sotva dovodit rozmnožení určitého novinového článku.


23 – Viz bod 14 tohoto stanoviska.


24 – Viz bod 25 tohoto stanoviska.


25 – Důvodová zpráva k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, KOM(97) 628 v konečném znění, s. 29, bod 3.


26 – V této souvislosti je nutno zdůraznit, že úkony rozmnožení, které mají být podle čl. 5 odst. 1 vyloučeny z práva na rozmnožování, jsou uvedeny rovněž ve zprávě Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o provedení směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, SEC(2007) 1556, s. 3: rozmnoženiny na internetových routerech, rozmnoženiny vzniklé při využívání internetu v paměti RAM (Random Access Memory), jakož i v paměti cache.


27 – Viz v tomto smyslu mj. Lehmann, M., citovaný v poznámce pod čarou 13, s. 523–524.


28 – Hugenholtz, P. B., „Caching and Copyright: The Right of Temporary Copying“, European Intellectual Property Review, č. 10/2000, s. 482, definuje ukládání do paměti cache („caching“) jako „automatické vytváření dočasných kopií digitálních dat […] za účelem možnosti přímého budoucího využití těchto dat“.


29 – Kritharas, T., citovaný v poznámce pod čarou 18, s. 34, objasňuje, že směrnice 2001/29 vyjímá na základě čl. 5 odst. 1 úkony „cachingu“ z práva na rozmnožování. Viz Hugenholtz, P. B., citovaný v poznámce pod čarou 28, s. 482 a násl., který analyzuje různé formy „cachingu“ z hlediska autorskoprávní ochrany.


30 – Tento argument je potvrzen v důvodové zprávě k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, KOM(97) 628 v konečném znění, s. 29, bod 3, z něhož vyplývá, že výjimka upravená čl. 5 odst. 1 se týká nejen oblasti internetu, ale i všech úkonů rozmnožení, které přesahují rámec této oblasti. V tomto smyslu rovněž mj. Plaza Penadés, J., „Propiedad intelectual y sociedad de la información (la Directiva comunitaria 2001/29/CE)“, in: de Paula Blasco Gascó, F. (vyd.), Contratación y nuevas tecnologías, Consejo General del Poder Judicial, Madrid 2005, s. 147.


31 – Paměť RAM (Random Access Memory) funguje tak, že do ní jsou dočasně ukládána data, která umožňují fungování počítače; jestliže uživatel počítač vypne, vymažou se automaticky tato data uložená v paměti RAM. Viz v tomto smyslu Kritharas, T., citovaný v poznámce pod čarou 18, s. 22; Westkamp, G., „Transient Copying and Public Communications: The Creeping Evolution of Use and Access Rights in European Copyright Law“, George Washington International Law Review, č. 5/2004, s. 1057, bod 2.


32 – Viz body 101 a násl. tohoto stanoviska.


33 – Tato informace je uvedena předkládajícím soudem v bodě 2 předkládacího usnesení, v němž je popisován proces vyhotovování výňatků z novinových článků.


34 – Viz zprávu „Study on the implementation and effect in Member States’ laws of Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, Institute for Information Law, Univerzita v Amsterodamu, Nizozemsko 2007, dostupnou na internetové adrese http://ec.europa.eu/internal_market/copyright/docs/studies/infosoc-study_en.pdf, s. 23, která definuje trvalé rozmnožování jako „trvalou fyzickou kopii“ („tangible permanent copy“) a dočasné rozmnožování jako „dočasnou neviditelnou kopii“ („non-visible temporary copy“).


35 – Viz body 101 a násl. tohoto stanoviska.


36 – Předkládající soud používá pojem „dočasný úkon rozmnožení“; jelikož však, jak již bylo zdůrazněno v bodě 71 tohoto stanoviska, není jasné, zda ukládání výňatku z textu v rozsahu jedenácti slov představuje dočasný úkon rozmnožení, budu při odpovědi na předběžnou otázku používat pouze označení „úkon rozmnožení“.


37 – Takto rovněž zpráva „Study on the implementation and effect in Member States’ laws of Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, citovaná v poznámce pod čarou 34, s. 32, která zdůrazňuje, že pojem „krátkodobý“ v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 se vztahuje na „velmi krátký časový úsek“.


38 – Vyplývá to rovněž z obecného významu pojmů „dočasný“ a „krátkodobý“ v různých jazycích. Anglický pojem „temporary“ („dočasný“) znamená „trvá pouze omezenou dobu“, zatímco pojem „transient“ („krátkodobý“) znamená „trvá pouze velmi krátkou dobu“; viz Oxford Dictionary of English, 2. vyd., Oxford University Press, Oxford 2005. V souladu s tím je definován německý pojem „vorübergehend“ jako „trvá určitou dobu; momentální“, zatímco pojem „flüchtig“ je definován následovně (bod 3 hesla „flüchtig“): „rychle pomine, netrvá dlouho“; viz Duden – Deutsches Universalwörterbuch, 6. vyd., Mannheim 2006. Francouzský pojem „provisoire“ („dočasný“) znamená „trvá, setrvává, dokud nenastane konečná situace“, zatímco „transitoire“ („krátkodobý“) znamená „trvá krátký časový úsek“; viz Nouveau Larousse Encyclopédique, 2. svazek, Larousse, Paříž 2003. V italštině znamená pojem „temporaneo“ („dočasný“) „trvá omezenou dobu, která není konečná“, zatímco pojem „transitorio“ („krátkodobý“) znamená „nestálý, časově omezený“; viz Dizionario Italiano Sabatini Coletti, Giunti, Florencie 1997. Jedná se o sémantické nuance, které musejí být k tomu, aby byl zjištěn skutečný smysl jednotlivého pojmu, řešeny v souvislostech.


39 – Viz zpráva „Study on the implementation and effect in Member States’ laws of Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, citovaná v poznámce pod čarou 34, s. 32.


40 – Tamtéž.


41 – V literatuře se poukazuje na to, že není zcela jasné, k čemu se tato podmínka váže. Viz mj. Hart, M., „The Copyright in the Information Society Directive: An Overview“, European Intellectual Property Review, č. 2/2002, s. 59. Viz Mayer, H.-P., „Richtlinie 2001/29/EG zur Harmonisierung bestimmter Aspekte des Urheberrechts und der verwandten Schutzrechte in der Informationsgesellschaft“, Europäische Zeitschrift für Wirtschaftsrecht, č. 11/2002, s. 327, který označuje tuto podmínku za „problematickou“.


42 – Tento problém je analyzován v souvislosti s výkladem podmínky, že úkon rozmnožení musí být nedílnou a podstatnou částí technologického procesu, např. ve zprávě „Study on the implementation and effect in Member States’ laws of Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, citované v poznámce pod čarou 34, s. 33. Viz rovněž Spindler, G., „Europäisches Urheberrecht in der Informationsgesellschaft“, Gewerblicher Rechtsschutz und Urheberrecht, č. 2/2002, s. 111.


43 – Takto Spindler, G., citovaný v poznámce pod čarou 42, s. 111; zpráva „Study on the implementation and effect in Member States’ laws of Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, citovaná v poznámce pod čarou 34, s. 33.


44 – Důvodová zpráva k návrhu směrnice zmiňuje „certain acts of reproduction which are dictated by technology“; důvodová zpráva k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, KOM(97) 628 v konečném znění, s. 29.


45 – [Tato poznámka pod čarou se týká pouze slovinského znění.]


46 – Sdělování veřejnosti, zpřístupnění nebo šíření díla.


47 – Ke skutečnosti, že podmínka oprávněného užívání se vztahuje k oprávněnému užívání podle čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 2001/29, viz mj. Waelde, C., MacQueen, H., „The Scope of Copyright“, Electronic Journal of Comparative Law, č. 3/2006, s. 63; viz rovněž zpráva „Study on the implementation and effect in Member States’ laws of Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, citovaná v poznámce pod čarou 34, s. 34, která zdůrazňuje, že podmínka oprávněného užití ve smyslu čl. 5 odst. 1 se vztahuje k právním normám mimo rámec čl. 5 odst. 1.


48 – Viz bod 111 tohoto stanoviska.


49 – Zpráva „Study on the implementation and effect in Member States’ laws of Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, citovaná v poznámce pod čarou 34, s. 34, uvádí následující příklad: rozmnoženina díla v paměti RAM, která zůstává uložena po stejnou dobu jako kopie pro soukromé užití ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 (jak byla provedena do vnitrostátního práva), může být z práva na rozmnožování podle čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice vyňata, neboť užívání, které umožňuje (tj. kopie pro soukromé účely), je oprávněné.


50 – Článek 5 odst. 2 směrnice 2001/29 stanoví výjimky a omezení týkající se práva na rozmnožování upraveného v článku 2 směrnice, zatímco výjimky a omezení stanovené v čl. 5 odst. 3 se týkají práva na rozmnožování podle článku 2 a článku 3, které se týkají práva na sdělování děl veřejnosti a práva na zpřístupnění jiných předmětů ochrany veřejnosti.


51 – V bodě 32 odůvodnění směrnice 2001/29 se uvádí: „Tato směrnice stanoví vyčerpávající výčet výjimek a omezení práva na rozmnožování.“


52 – Ohledně tohoto článku je nutno poukázat na to, že do směrnice 2001/29 byl převzat z článku 10 bis Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, citované v poznámce pod čarou 21. Přesněji řečeno byla první výjimka v čl. 5 odst. 3 písm. c) směrnice 2001/29 převzata z čl. 10 bis odst. 1 a druhá výjimka byly převzata z čl. 10 bis odst. 2 Bernské úmluvy.


53 – Jiné výjimky nejsou v projednávaném případě relevantní. K výjimce stanovené v čl. 5 odst. 3 písm. d), týkající se „citátů pro takové účely, jako je kritika nebo recenze, za předpokladu, že se vztahují k dílu nebo jinému předmětu ochrany, které již byly oprávněným způsobem zpřístupněny veřejnosti, že uvádějí zdroj včetně jména autora, je-li to možné, a že jejich užití je v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem“, je nutno zejména zdůraznit, že se v projednávaném případě, ačkoliv výňatky z novinových článků mohou obsahovat citáty, každopádně nejedná o účely kritiky nebo recenze. Tyto citáty se nevyužívají za účelem kritiky nebo recenze určitého novinového článku, ale ke zpracování shrnutí novinových článků.


54 – Takto mj. Berger, C., „Elektronische Pressespiegel und Informationsrichtlinie. Zur Vereinbarkeit einer Anpassung des § 49 UrhG an die Pressespiegel-Entscheidung des BGH mit der Informationsrichtlinie“, Computer und Recht, č. 5/2004, s. 363; Glas, V., Die urheberrechtliche Zulässigkeit elektronischer Pressespiegel. Zugleich ein Beitrag zur Harmonisierung der Schranken des Urheberrechts in den Mitgliedstaaten der EU, Mohr Siebeck, Tübingen 2008, s. 131. Rovněž z literatury k Bernské úmluvě, podle jejíhož příkladu byla formulována první výjimka v čl. 5 odst. 3 písm. c) směrnice, vyplývá, že tento pojem obvykle zahrnuje noviny a časopisy; viz mj. Ricketson, S., citovaný v poznámce pod čarou 21, s. 501, bod 9.30, a s. 503, bod 9.32. Podle názoru zastávaného v literatuře čl. 10 bis odst. 1 Bernské úmluvy v zásadě nebrání rozšíření na internetová vydání novin a časopisů; viz k tomu mj. Ricketson, S., Ginsburg, J. C., citovaní v poznámce pod čarou 21, s. 801, bod 4.


55 – Právo sdělování autorskoprávně chráněných děl veřejnosti a jejich zpřístupňování veřejnosti je upraveno v čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29, v němž se uvádí: „Členské státy poskytnou autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv sdělení jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí.“


56 – Sdělování veřejnosti je definováno v bodě 23 odůvodnění směrnice 2001/29 jako „veškeré sdělování veřejnosti nepřítomné v místě, ze kterého sdělování vychází“, a „jakékoli sdělování nebo přenos díla pro veřejnost po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání“. Pod to spadají např. rovněž sdělování autorskoprávně chráněného díla nebo jiného předmětu ochrany veřejnosti, jakož i rozhlasový, satelitní přenos a přenos po drátě.


57 – Zpřístupnění je definováno v bodě 24 odůvodnění směrnice 2001/29, podle něhož „zahrnuje veškeré úkony zpřístupňování takových předmětů ochrany veřejnosti nepřítomné v místě, ze kterého úkon zpřístupňování vychází, a že nezahrnuje žádné jiné úkony“. Z literatury ke smlouvám WIPO (autorská smlouva WIPO a smlouva WIPO o právech výkonných umělců a o zvukových záznamech), které byly do práva Společenství přejaty směrnicí 2001/29, vyplývá, že zpřístupnění zahrnuje zpřístupnění prostřednictvím informačních systémů, díky kterým může být zachováno určité dílo; viz Ficsor, M., The Law of Copyright and the Internet. The 1996 WIPO Treaties, their Interpretation and Implementation, Oxford University Press, New York 2002, s. 183, bod 4.56. Viz rovněž Reinbothe, J., von Lewinski, S., The WIPO Treaties 1996. The WIPO Copyright Treaty and The WIPO Performances and Phonograms Treaty. Commentary and Legal Analysis, Butterworths, Londýn 2002, s. 109, bod 20.


58 – Zasílání elektronickou poštou nepochybně nepředstavuje sdělování nebo přenos díla pro veřejnost po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání.


59 – Podle mého názoru nemůže být zasílání výňatků z novinových článků jednotlivým zákazníkům elektronickou poštou chápáno jako zpřístupnění. Z čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/29 vyplývá jakožto jedna podmínka existence zpřístupnění předmětů ochrany, že veřejnost má k těmto předmětům ochrany přístup z místa a v době dle své volby. Tato podmínka není v případě zasílání elektronickou poštou splněna, neboť se jedná o přímou korespondenci určitým zákazníkům, prostřednictvím které nejsou zákazníkům zpřístupněny části rozmnoženin na místech a v době jejich volby. Rovněž literatura zdůrazňuje, že zasílání díla elektronickou poštou nespadá pod úkony zpřístupnění. Viz mj. von Lewinski, S., „Die Multimedia-Richtlinie – Der EG-Richtlinienvorschlag zum Urheberrecht in der Informationsgesellschaft“, MultiMedia und Recht, č. 3/1998, s. 116; Spindler, G., citovaný v poznámce pod čarou 42, s. 108.


60 – Glas, V., citovaný v poznámce pod čarou 54, s. 144. Tento výklad je potvrzen rovněž čl. 10 bis odst. 2 Bernské úmluvy, podle něhož byla převzata výjimka ve směrnici 2001/29 a v němž se uvádí: „Rovněž se vyhrazuje zákonodárstvím států Unie stanovit podmínky, za nichž mohou být při zpravodajství o aktuálních událostech fotografií, filmem, vysíláním rozhlasem či televizí nebo přenosem na veřejnost po drátě rozmnožována a zpřístupňována veřejnosti v míře odůvodněné sledovaným informačním účelem literární nebo umělecká díla při takové události zhlédnutá nebo vyslechnutá“ (zvýraznění provedeno autorem tohoto stanoviska). V literatuře viz Ricketson, S., Ginsburg, J. C., citovaní v poznámce pod čarou 21, s. 802 (bod 13.54) a s. 805 (bod 13.55).


61 – V literatuře je zdůrazňováno, že tuto podmínku nelze nalézt v mezinárnodních smlouvách ani ve vnitrostátním autorském právu. Viz k tomu Westkamp, G., citovaný v poznámce pod čarou 31, s. 1101. Viz rovněž zpráva „Study on the implementation and effect in Member States’ laws of Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, citovaná v poznámce pod čarou 34, s. 35.


62 – Důvodová zpráva k návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, KOM(97) 628 v konečném znění, s. 37.


63 – V tomto ohledu je podstatné, zda má dočasný úkon rozmnožení samostatný hospodářský význam pro toho, kdo jej činí, nebo naopak pro nositele autorských práv.


64 – V tomto smyslu rovněž zpráva „Study on the implementation and effect in Member States’ laws of Directive 2001/29/EC on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society“, citovaná v poznámce pod čarou 34, s. 35, v níž je zdůrazněno, že má-li mít čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29 skutečnou účinnost, neměl by být samostatný hospodářský význam vykládán pouze z hlediska zájmů nositelů práv.


65 – Viz Corbet, J., „De ontwerp-richtlijn van 10 december 1997 over het auteursrecht en de naburige rechten in de Informatiemaatschappij“, Informatierecht/AMI, č. 5/1998, s. 96, podle kterého má „caching“ hospodářský význam, neboť zvyšuje přenosovou rychlost dat, což je důvodem k tomu, že veřejnost upřednostňuje poskytovatele služeb, kteří nabízejí takovou formu přenosu. Corbet zmiňuje jen hospodářský význam, nikoliv však samostatný hospodářský význam. Viz rovněž Hugenholtz, P. B., Koelman, K., Digital Intellectual Property Practice Economic Report, Institute for Information Law (IViR), s. 24, poznámka pod čarou 36, zpráva je dostupná na internetové adrese www.ivir.nl/publications/hugenholtz/PBH-DIPPER.doc.


66 – Rovněž v literatuře je zdůrazňováno, že rozmnožování má samostatný hospodářský význam, pokud představuje samostatnou hospodářskou činnost. Viz v tomto smyslu Hugenholtz, P. B., citovaný v poznámce pod čarou 28, s. 488; Westkamp, G., citovaný v poznámce pod čarou 31, s. 1098; Hugenholtz, P. B., Koelman, K., citovaní v poznámce pod čarou 65, s. 24.


67 – Toto zjištění platí pro ukládání výňatků pro případ, že by měl předkládající soud dospět k názoru, že se zde jedná o dočasný úkon rozmnožení; v opačném případě nemůže být ukládání odůvodněno na základě čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.


68 – Viz argumentace ve stati Westkampa, G., citovaného v poznámce pod čarou 31, s. 1101, který zdůrazňuje, že hospodářský význam úkonů rozmnožení musí být vždy posuzován ve světle konečného úkonu rozmnožení.


69 – Toto zjištění platí pro ukládání výňatků, pokud by měl předkládající soud dospět k názoru, že se jedná o dočasný úkon rozmnožení; v opačném případě nemůže být toto ukládání odůvodněno na základě čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.


70 – Ohledně čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29 bych ráda objasnila, že tento článek stanoví další podmínky pro použití výjimek a omezení týkajících se práva na rozmnožování, práva na sdělování veřejnosti, práva na zpřístupňování a práva na šíření děl nebo jiných předmětů ochrany. Vyplývá to ze znění článku, který se vztahuje na „výjimky a omezení stanovené v odstavcích 1, 2, 3 a 4“ článku 5 směrnice 2001/29; tyto odstavce upravují výjimky a omezení práva na rozmnožování (odst. 2 a 3), práva sdělování veřejnosti a práva zpřístupňování veřejnosti (odst. 3) a práva na rozšiřování (odst. 4).


71 – Viz mj. Hart, M., citovaný v poznámce pod čarou 41, s. 61; Kritharas, T., citovaný v poznámce pod čarou 18, s. 30; Lehmann, M., citovaný v poznámce pod čarou 13, s. 526.


72 – Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, citovaná v poznámce pod čarou 21. Společenství sice není smluvní stranou Bernské úmluvy, avšak některá ustanovení směrnice 2001/29 byla formulována po vzoru této úmluvy. Seznam smluvních stran Bernské úmluvy je dostupný na internetové adrese http://www.wipo.int/treaties/en/ShowResults.jsp?country_id=ALL&start_year=ANY&end_year=ANY&search_what=C&treaty_id=15.


73 – Evropské společenství je smluvní stranou smlouvy Světové organizace pro duševní vlastnictví o autorském právu. Seznam smluvních stran je dostupný na internetové adrese http://www.wipo.int/treaties/en/ShowResults.jsp?country_id=ALL&start_year=ANY&end_year=ANY&search_what=C&treaty_id=16.


74 – Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights. Evropské společenství je smluvní stranou dohody TRIPS; příslušnost k uzavření této dohody je rozdělena mezi Společenství a členské státy, viz posudek Soudního dvora ze dne 15. listopadu 1994 (posudek 1/94, Recueil, s. I‑5267, bod 3 výroku).


75 – Text bodu 44 odůvodnění dále stanoví: „Takové výjimky a omezení nesmí být uplatňovány způsobem, který se dotýká oprávněných zájmů nositele práv nebo který je v rozporu s běžným způsobem užití jeho díla nebo jiného předmětu ochrany.“ Tento bod odůvodnění se tak výslovně vztahuje na dvě ze tří podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29.


76 – Zvláštní účely tohoto druhu jsou např. rozmnožování díla k ilustračním účelům ve vyučování, pro využívání ve prospěch postižených osob nebo pro účely veřejné bezpečnosti. Co se týče jednotlivých výjimek v těchto oblastech, viz čl. 5 odst. 3 písm. a), b) a e) směrnice 2001/29. Viz v literatuře Ricketson, S., Ginsburg, J. C., citovaní v poznámce pod čarou 21, s. 764, bod 13.12; Reinbothe, J., von Lewinski, S., citovaní v poznámce pod čarou 57, s. 124, bod 15.


77 – K tomu je nutno poznamenat, že výjimka uvedená v čl. 5 odst. 3 písm. c) směrnice 2001/29 nestanoví výslovně, že sdělování aktuálních událostí veřejnosti nesmí mít hospodářský význam; v tom se tato výjimka liší od výjimek uvedených např. v odst. 2 písm. b) nebo odst. 2 písm. c) tohoto článku, které výslovně zakazují, aby rozmnožování pro soukromé účely nebo rozmnožování veřejně přístupnými knihovnami a vzdělávacími zařízeními sledovalo komerční účely.


78 – Viz v tomto smyslu Ficsor, M., citovaný v poznámce pod čarou 57, s. 516, bod C10.03.


79 – Reinbothe, J., von Lewinski, S., citovaní v poznámce pod čarou 57, s. 125, bod 18, zdůrazňují, že v rámci této podmínky musí být definován relevantní trh pro užití tohoto díla, na nějž nemůže mít určitá výjimka vliv. K tomu je uváděn případ (bod 19), kdy se prodej kopírovaných školních knih projeví na trhu školních knih, a proto nemůže být odůvodněn na základě výjimky, která připouští rozmnožování k ilustračním účelům ve vyučování.


80 – Toto zkoumání se provádí nezávisle na tom, že jak bylo předneseno předkládajícím soudem a účastníky původního řízení, vyhotovování shrnutí je podle dánského práva povoleno. Jako příklad rovněž poslouží, že ani četba kopírovaných knih není zakázána, avšak neodůvodňuje neomezené kopírování knih.


81 – Ficsor, M., citovaný v poznámce pod čarou 57, s. 516, bod C10.03.


82 – Reinbothe, J., von Lewinski, S., citovaný v poznámce pod čarou 57, s. 126 a násl., bod 22.


83 – Toto zjištění platí pro ukládání výňatků z novinových článků, pokud by měl předkládající soud dospět k názoru, že se u této činnosti jedná o dočasný úkon rozmnožení; v opačném případě nemůže být toto ukládání odůvodněno na základě čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29.