Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Spetsializiran nakazatelen sad (Bulharsko) dne 18. listopadu 2015 – trestní řízení proti N. Kolevovi a dalším

(Věc C-612/15)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Spetsializiran nakazatelen sad (zvláštní trestní soud)

Účastníci původního řízení

N. Kolev a další

Předběžné otázky

Je vnitrostátní zákon v souladu s povinností členského státu stanovit účinné trestní stíhání trestných činů spáchaných celními úředníky, pokud podle tohoto zákona dochází v případě trestního řízení, které je vedeno proti celnímu úředníkovi z důvodu účasti na zločinném spolčení založeném za účelem páchání trestných činů korupce v rámci výkonu jejich služby (přijímání úplatků výměnou za neprovedení celní kontroly), jakož i z důvodu konkrétního uplácení a z důvodu [přechovávání výnosů z trestné činnosti ve formě] zatajení přijatých úplatků, k jeho zastavení za následujících podmínek, aniž soud v dané věci přezkoumal vznesená obvinění ze spáchání trestného činu: a) po vznesení obvinění ze spáchání trestného činu uplynuly dva roky; b) obviněná osoba podala návrh na ukončení trestního vyšetřování; c) státnímu zástupci byla soudem stanovena tříměsíční lhůta pro ukončení trestního vyšetřování; d) státní zástupce se během této lhůty dopustil „porušení podstatných formálních požadavků“ (a sice jestliže nedošlo k řádnému objasnění doplněného obvinění ze spáchání trestného činu, nebyla poskytnuta možnost nahlížet do vyšetřovacího spisu a byla předložena rozporuplná žaloba); e) státnímu zástupci byla soudem stanovena nová jednoměsíční lhůta k nápravě těchto „porušení podstatných formálních požadavků“; [f)] státní zástupce tato „porušení podstatných formálních požadavků“ ve stanovené lhůtě nenapravil – přičemž k těmto porušením v rámci první tříměsíční lhůty a k neprovedení nápravy během poslední jednoměsíční lhůty došlo z důvodů jak na straně státního zástupce (jestliže nedošlo k odstranění rozporů v žalobě    ; nebyly podniknuty skutečné kroky po převážnou část trvání těchto lhůt), tak i na straně obhajoby (porušení povinnosti spolupráce při objasňování obvinění ze spáchání trestného činu a povinnosti poskytnout možnost nahlížet do vyšetřovacího spisu z důvodu pobytu obviněných osob v nemocnici a porušení dalších uplatněných pracovních povinností advokátů); [g)] vzniklo subjektivní právo obviněné osoby na zastavení trestního řízení z důvodu neprovedení nápravy „porušení podstatných formálních požadavků“ ve lhůtě stanovené za tímto účelem?

V případě záporné odpovědi na tuto otázku, jakou část výše uvedené právní úpravy má vnitrostátní soud nechat nepoužitou, aby mohlo být zajištěno účinné uplatňování unijního práva: 2.1. zastavení trestního řízení při uplynutí jednoměsíční lhůty nebo 2.2. klasifikace výše uvedených vad jako „porušení podstatných formálních požadavků“ nebo 2.3. ochrana subjektivního práva vzniklého podle písm. [g)] – pokud existuje možnost toto porušení účinně napravit v rámci soudního řízení?

2.1.    Má být rozhodnutí nepoužít ustanovení vnitrostátního práva, které stanoví zastavení trestního řízení, vázáno ke skutečnosti, že

A)    státnímu zástupci je poskytnuta dodatečná lhůta k nápravě „porušení podstatných formálních požadavků“, která má stejně dlouhé trvání jako lhůta, během níž nebyl objektivně schopen tak učinit z důvodu překážek přičitatelných obhajobě?

B)    soud v případě A) zjistí, že tyto překážky vznikly v důsledku „zneužití práva“?

С)    v případě záporné odpovědi na otázku položenou pod písm. A), soud zjistí, že vnitrostátní právo poskytuje dostatečné záruky pro ukončení trestního vyšetřování během přiměřené lhůty?

2.2.    Je rozhodnutí neuplatnit klasifikaci výše uvedených vad jako „porušení podstatných formálních požadavků“, kterou stanoví vnitrostátní právo, slučitelné s unijním právem, a sice:

A)    Bylo by dostatečně zaručeno právo podle čl. 6 odst. 3 směrnice č. 2012/13/EU1 [směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení] spočívající v poskytnutí podrobných informací týkajících se obvinění ze spáchání trestného činu obhajobě,

-1) pokud jsou tyto informace poskytnuty po skutečném předložení obžaloby soudu, ale předtím, než je proveden jejich soudní přezkum, jakož i pokud byly obhajobě poskytnuty veškeré informace o podstatných aspektech obvinění ze spáchání trestného činu předtím, než byla obžaloba předložena soudu (tak tomu je v případě obviněného M. Christova)?

-2) v případě kladné odpovědi na otázku položenou pod položkou 2.2.A)-1) – pokud jsou tyto informace poskytnuty ještě po skutečném předložení obžaloby soudu, ale předtím, než soud tuto žalobu přezkoumá, a obhajobě byly poskytnuty částečné informace týkající se podstatných aspektů obvinění ze spáchání trestného činu předtím, než byla obžaloba předložena soudu, přičemž pouze částečné informace byly poskytnuty proto, že překážky byly přičitatelné obhajobě (tak tomu je v případě obviněných N. Koleva a S. Kostadinova)?

-3) pokud tyto informace vykazují rozpory ohledně konkrétního vyjádření žádosti o úplatek (jednou bylo uvedeno, že úplatek výslovně požadoval jiný obviněný, zatímco obviněný M. Christov projevil svou nespokojenost pokřiveným výrazem obličeje, když osoba podléhající celní kontrole nabídla příliš malou peněžitou částku, zatímco jindy bylo uvedeno, že obviněný M. Christov výslovně a konkrétně požadoval úplatek)?

B)    Bylo by v původním řízení dostatečně zaručeno právo obhajoby podle čl. 7 odst. 3 směrnice č. 2012/13, aby jí byl poskytnut přístupu k materiálům „nejpozději při předložení obžaloby soudu“, pokud měla obhajoba přístup k podstatné části materiálů ještě předtím a bylo jí umožněno nahlížet do nich, nicméně obhajoba této možnosti nevyužila z důvodu překážek (nemoc, pracovní povinnosti) a s odkazem na vnitrostátní právo, které požaduje, aby bylo předvolání za účelem nahlížení do materiálů předloženo alespoň tři dny v předstihu? Musí být po odstranění překážek a v případě alespoň třídenní lhůty k předložení předvolání za účelem nahlížení poskytnuta druhá příležitost? Je nutné přezkoumat, zda uvedené překážky objektivně existovaly nebo zda představují zneužití práva?

C)    Má zákonem stanovený požadavek obsažený v čl. 6 odst. 3 [„nejpozději při předložení obžaloby soudu“], resp. v čl. 7 odst. 3 směrnice č. 2012/13 [„nejpozději při předložení obžaloby soudu“] stejný význam v obou ustanoveních? Jaký význam má tento požadavek – před skutečným předložením obžaloby soudu nebo nejpozději při jeho předložení soudu, anebo po jejím předložení soudu, ale předtím, než soud učiní opatření týkající se přezkumu této obžaloby?

D) Má zákonný požadavek na poskytnutí informací týkajících se obvinění ze spáchání trestného činu obhajobě a na poskytnutí přístupu ke spisu řízení takovým způsobem, aby mohl být zajištěn „účinný výkon práva na obhajobu“ a „spravedlivý proces“ podle čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice č. 2012/13, stejný význam v obou ustanoveních? Byl by tento požadavek splněn,

-1) kdyby byly podrobné informace týkající se obvinění ze spáchání trestného činu obhajobě poskytnuty sice po předložení obžaloby soudu, ale předtím, než byla učiněna opatření k jejímu přezkumu v dané věci, a obhajobě byla poskytnuta dostatečná lhůta k přípravě? – Předtím byly poskytnuty neúplné a částečné informace týkající se obvinění ze spáchání trestného činu.

-2) kdyby měla obhajoba přístup ke všem materiálům sice po předložení obžaloby soudu, ale předtím, než byla učiněna opatření k jejímu přezkumu v dané věci, a byla jí poskytnuta dostatečná lhůta k přípravě? – Dříve měla obhajoba přístup k velké části materiálů týkajících se řízení.

-3) kdyby soud učinil opatření, jimiž by obhajobě zaručil, že všechna prohlášení, která učiní poté, co se seznámí s podrobnou obžalobou a všemi materiály týkajícími se řízení, budou mít stejný účinek, jaký by měla, kdyby byla učiněna vůči státnímu zástupci ještě před předložením obžaloby soudu?

Е) Byl by zajištěn „spravedlivý proces“ podle čl. 6 odst. 1 a 4, jakož i „účinný výkon práva na obhajobu“ podle čl. 6 odst. 1 směrnice č. 2012/13, kdyby se soud rozhodl zahájit soudní řízení o končené obžalobě, která vykazuje rozpory týkající se vyjádření žádosti o úplatek, přičemž by ovšem bylo posléze státnímu zástupci umožněno, aby tyto rozpory odstranil, a účastníkům řízení by bylo umožněno, aby uplatnili práva, která by jim příslušela při předložení obžaloby v případě neexistence takových rozporů?

F) Bylo by dostatečně zaručeno právo na přístup k obhájci zakotvené v čl. 3 odst. 1 směrnice č. 2013/48/EU2 , kdyby bylo v rámci trestního vyšetřování advokátovi umožněno dostavit se, aby byl srozuměn s předběžným obviněním ze spáchání trestného činu a byl mu poskytnut úplný přístup ke všem materiálům týkajícím se řízení, ten se ale z důvodu pracovních povinností a s odkazem na vnitrostátní právo, které stanoví lhůtu k předložení předvolání v délce alespoň tří dní, nedostavil? Musí být poskytnuta nová lhůta v délce alespoň tří dní poté, co tyto povinnosti zaniknou? Je nutné zkoumat, zda je důvod pro [ne]dostavení se oprávněný nebo zda došlo ke zneužití práva?

G) Mělo by porušení práva na přístup k obhájci v trestním vyšetřování zakotvené v čl. 3 odst. 1 směrnice č. 2013/48 dopad na „praktický a účinný výkon práva na obhajobu“, pokud by soud po předložení obhajoby tomuto soudu poskytl advokátovi úplný přístup ke konečné a podrobné obžalobě, jakož i ke všem materiálům týkajícím se řízení, a následně by učinil opatření s cílem zaručit advokátovi, že všechna prohlášení, která učiní poté, co se seznámí s podrobnou obžalobou a se všemi materiály týkajícími se řízení, budou mít stejný účinek, jaký by měla, kdyby byla učiněna vůči státnímu zástupci ještě před předložením obžaloby soudu?

2.3.    Je subjektivní právo na zastavení trestního řízení (za výše objasněných podmínek), které vzniklo obviněné osobě, slučitelné s unijním právem, přestože existuje možnost v plném rozsahu napravit „porušení podstatných formálních požadavků“, které nenapravil státní zástupce, opatřeními přijatými soudem v rámci soudního řízení, takže právní situace obviněné osoby by nakonec byla stejná jako situace, ve které by se nacházela v případě včasné nápravy tohoto porušení?

Lze použít příznivější vnitrostátní právní úpravu týkající se práva na projednání věci v rámci přiměřené lhůty, práva na informace, jakož i práva na přístup k obhájci, pokud by spolu s dalšími okolnostmi (postup popsaný v bodě 1) vedla k zastavení trestního řízení?

Je třeba vykládat čl. 3 odst. 1 směrnice č. 2013/48 vykládat v tom smyslu, že vnitrostátní soud zmocňuje k vyloučení ze soudního řízení advokáta, který zastupoval dvě obviněné osoby, přičemž jedna osoba vypovídala o skutečnostech, které poškodily zájmy druhého obviněného, který sám nevypovídal?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku, zajistil by soud právo na přístup k obhájci ve smyslu čl. 3 odst. 1 této směrnice, pokud by poté, co připustil účast advokáta, který současně obhajoval dva obviněné s protichůdnými zájmy, na soudním řízení, přidělil každému z obou obviněných nového odlišného obhájce ex offo?

____________

1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, s. 1).

2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, s. 1).