Věc C‑415/11
Mohamed Aziz
v.
Caixa d’Estalvis de Catalunya, Tarragona i Manresa (Catalunyacaixa)
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil nº 3 de Barcelona)
„Směrnice 93/13/EHS – Spotřebitelské smlouvy – Smlouva o hypotečním úvěru – Řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou – Pravomoci vnitrostátního soudu rozhodujícího ve věci samé – Zneužívající klauzule – Kritéria pro posouzení“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. března 2013
1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Zjevně irelevantní otázky a hypotetické otázky položené v kontextu, který vylučuje užitečnou odpověď – Otázky, které nemají vztah k předmětu sporu v původním řízení – Neexistence pravomoci Soudního dvora
(Článek 267 SFEU)
2. Ochrana spotřebitele – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Povinnost vnitrostátního soudu zabývat se i bez návrhu zneužívající povahou klauzule obsažené ve smlouvě, kterou posuzuje – Rozsah
(Směrnice Rady 93/13)
3. Ochrana spotřebitele – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Cíl
(Směrnice Rady 93/13, čl. 6 odst. 1)
4. Ochrana spotřebitele – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Řízení o platebním rozkazu – Nemožnost vnitrostátního soudu posoudit zneužívající povahu klauzule obsažené ve smlouvě, kterou posuzuje, bez námitky spotřebitele – Nepřípustnost
(Směrnice Rady 93/13)
5. Právo Evropské unie – Přímý účinek – Vnitrostátní procesní podmínky – Podmínky použití – Dodržení zásad rovnocennosti a efektivity
6. Ochrana spotřebitele – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou – Nemožnost vnitrostátního soudu přijmout prozatímní opatření – Nepřípustnost – Nesoulad se zásadou efektivity
(Směrnice Rady 93/13)
7. Ochrana spotřebitele – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Zneužívající klauzule ve smyslu článku 3 – Posouzení zneužívající povahy klauzule vnitrostátním soudem – Kritéria
(Směrnice Rady 93/13, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 34, 35, 39)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 41, 46, 47)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 44, 45)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 48)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 50, 53)
6. Směrnice 93/13 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, která v rámci řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou nestanoví jako důvod pro podání námitky zneužívající charakter klauzule obsažené ve smlouvě, na základě které byl vydán exekuční titul, a zároveň neumožňuje soudu, jemuž byla předložena věc ve věci samé a který je příslušný posoudit zneužívající charakter takové klauzule, přijmout předběžná opatření, především přerušit takové řízení o výkonu rozhodnutí, v případech, kdy je přijetí takových opatření nezbytné k zajištění plného účinku jeho konečného rozhodnutí.
Bez uvedené možnosti by totiž ve všech případech, kdy došlo k výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou před vydáním rozhodnutí soudu příslušného ve věci samé, kterým byla klauzule obsažená ve smlouvě, z níž vychází hypotéka, prohlášena za zneužívající, a kterým bylo tedy řízení o výkonu rozhodnutí prohlášeno za neplatné, dané rozhodnutí dotčenému spotřebiteli mohlo zajistit pouze následnou ochranu výlučně v podobě náhrady škody, která se jeví jako neúplná a nedostatečná a v rozporu s ustanovením čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13 nepředstavuje ani přiměřený ani účinný prostředek zabraňující dalšímu používání této klauzule. To platí tím spíše, jestliže je majetkem, který je předmětem hypotečního zajištění, dům poškozeného spotřebitele a jeho rodiny, neboť tento mechanismus ochrany spotřebitele omezený pouze na poskytnutí náhrady škody neumožňuje zamezit definitivní a nezvratné ztrátě tohoto bydlení. Takový procesní režim však může narušovat účinnost ochrany sledované směrnicí.
(viz body 59–61, 64, výrok 1)
7. Článek 3 odst. 1 směrnice 93/13 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že:
– pojem „významná nerovnováha“ v neprospěch spotřebitele je třeba posuzovat na základě analýzy vnitrostátních právních předpisů, které by se použily v případě neexistence dohody stran, aby bylo možné posoudit, zda a případně do jaké míry je právní postavení spotřebitele smlouvou zhoršeno ve srovnání s právním postavením, jaké by měl podle platné vnitrostátní právní úpravy. Stejně tak by za tímto účelem mělo být přezkoumáno právní postavení, v jakém se daný spotřebitel nachází s ohledem na prostředky, které má podle vnitrostátních právních předpisů k dispozici pro zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí;
– za účelem zodpovězení otázky, zda je způsobena nerovnováha „v rozporu s požadavkem dobré víry“, je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy.
Článek 3 odst. 3 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že příloha, na kterou toto ustanovení odkazuje, obsahuje pouze informativní a příkladmý výčet ustanovení, která mohou být prohlášena za zneužívající.
Kromě toho čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice stanoví, že zneužívající charakter smluvní klauzule se musí posuzovat s ohledem na povahu zboží nebo služeb, pro které byla smlouva uzavřena, a s odvoláním na dobu uzavření smlouvy s ohledem na všechny okolnosti, které provázely její uzavření. V důsledku toho je třeba z tohoto pohledu posoudit rovněž důsledky, jež může daná klauzule mít v rámci práva použitelného na smlouvu, což s sebou nese přezkum vnitrostátního právního řádu.
(viz body 68–71, 76, výrok 2)