Věc C‑547/14
Philip Morris Brands SARL a další
proti
Secretary of State for Health
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division (Administrative Court)]
„Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Směrnice 2014/40/EU – Články 7 a 18 a čl. 24 odst. 2 a 3 – Článek 8 odst. 3, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 1 písm. a), c) a g) a články 13 a 14 – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Platnost – Právní základ – Článek 114 SFEU – Zásada proporcionality – Zásada subsidiarity – Základní práva Unie – Svoboda projevu – Listina základních práv Evropské unie – Článek 11“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. května 2016
1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Pravomoc vnitrostátního soudu – Nezbytnost předběžné otázky a relevance vznesených otázek – Posouzení vnitrostátním soudem
(Článek 267 SFEU)
2. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Žádost o výklad obecně závazného unijního aktu, k němuž nebyla přijata prováděcí opatření ve vnitrostátním právu – Přípustnost návrhu před vnitrostátním soudem – Zahrnutí
(Článek 267 SFEU)
3. Předběžné otázky – Přípustnost – Žádost, která neposkytuje přesné údaje o skutkovém a právním kontextu sporu a neuvádí skutečnosti odůvodňující položení předběžné otázky Soudnímu dvoru – Nepřípustnost
[Článek 267 SFEU; statut Soudního dvora, článek 23; jednací řád Soudního dvora, čl. 94 písm. c)]
4. Sbližování právních předpisů – Článek 114 SFEU – Rozsah působnosti – Zákaz uvádění některých výrobků na trh – Zahrnutí
(Článek 114 SFEU)
5. Právo Evropské unie – Výklad – Metody – Výklad sekundárního práva v souladu se Smlouvou o FEU
6. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Volný pohyb tabákových výrobků – Možnost členských států přijmout pravidla týkající se aspektů balení, které nebyly harmonizovány – Slučitelnost s článkem 114 SFEU
(Článek 114 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, čl. 24 odst. 1 a 2)
7. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Volný pohyb tabákových výrobků – Možnost členského státu zakázat určité výrobky za účelem ochrany veřejného zdraví – Slučitelnost s článkem 114 SFEU
(Článek 114 odst. 4 až 10 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, článek 7, čl. 24 odst. 1 a 3)
8. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Označování a balení – Povinnost úpravy podle zvláštních jazykových či regulačních požadavků členského státu uvedení na trh – Slučitelnost s článkem 114 SFEU
(Článek 114 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, hlava II kapitola II)
9. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Opatření, která lze přijmout za účelem regulace složek – Zákaz uvádění tabákových výrobků obsahujících charakteristickou příchuť na trh – Slučitelnost s článkem 114 SFEU
(Článek 114 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, bod 15 odůvodnění a článek 7)
10. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Přeshraniční prodej na dálku – Možnost členských států takový prodej zakázat – Uplatnění společných pravidel na členské státy, které takový způsob uvádění na trh povolily – Slučitelnost s článkem 114 SFEU
(Článek 114 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, článek 18)
11. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Označování a balení – Zákaz uvádění propagačních informací na balení – Opodstatnění
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, bod 27 odůvodnění, článek 1 a čl. 13 odst. 1)
12. Základní práva – Svoboda projevu – Zakotvení v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech – Stejný význam a rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, článek 11 a čl. 52 odst. 3)
13. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Označování a balení – Zákaz uvádění propagačních informací na balení – Omezení práva svobody projevu a informací – Porušení zásady proporcionality – Neexistence
(Článek 5 odst. 4 SEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 11; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, čl. 13 odst. 1)
14. Právo Evropské unie – Zásady – Proporcionalita – Působnost – Posuzovací pravomoc unijního normotvůrce – Soudní přezkum – Meze
(Článek 5 odst. 4 SEU)
15. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Opatření, která lze přijmout za účelem regulace složek – Zákaz uvádění tabákových výrobků obsahujících charakteristickou příchuť na trh – Porušení zásady proporcionality – Neexistence
(Článek 5 odst. 4 SEU; článek 9 SFEU, čl. 114 odst. 3 SFEU a čl. 168 odst. 1 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 35; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, článek 7)
16. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Označování a balení – Požadavky týkající se zdravotních varování a tvaru jednotkových balení – Porušení zásady proporcionality – Neexistence
(Článek 5 odst. 4 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, body 25 a 28 odůvodnění, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 1 písm. g) a článek 14)
17. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Označování a balení – Požadavky týkající se velikosti zdravotních varování – Porušení zásady proporcionality – Neexistence
[Článek 5 odst. 4 SEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, čl. 10 odst. 1 písm. a) a c)]
18. Právo Evropské unie – Zásady – Zásada subsidiarity – Soudní přezkum – Rozsah
(Článek 5 odst. 3 SEU; protokol č. 2 připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o FEU, článek 5)
19. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Opatření, která lze přijmout za účelem regulace složek – Zákaz uvádění tabákových výrobků obsahujících charakteristickou příchuť na trh – Porušení zásady subsidiarity – Neexistence
(Článek 5 odst. 3 SEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, články 1 a 7)
20. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Posouzení povinnosti uvést odůvodnění v závislosti na okolnostech projednávané věci
(Článek 296 SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 31 a 32)
2. Nelze platně hájit tezi, že žaloba na přezkum legality záměru nebo povinnosti členského státu provést směrnici podaná vnitrostátnímu soudu, v rámci níž byla formulována žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti této směrnice, je prostředkem k obcházení systému procesních prostředků stanoveného Smlouvou o FEU. Možnost jednotlivců uplatnit neplatnost obecně závazného aktu Unie před vnitrostátními soudy totiž nepodléhá podmínce, aby již byla přijata opatření provádějící uvedený akt na základě vnitrostátního práva. V tomto ohledu stačí, aby vnitrostátnímu soudu byl předložen skutečný spor, v němž incidenčně vyvstává otázka platnosti tohoto aktu.
(viz body 34 a 35)
3. Z ducha spolupráce, kterým se má řídit průběh řízení o předběžné otázce, vyplývá, že je nezbytné, aby vnitrostátní soud uvedl v předkládacím rozhodnutí konkrétní důvody, proč má za to, že odpověď na jeho otázky týkající se výkladu či platnosti některých ustanovení unijního práva je nezbytná pro vyřešení sporu. Proto je důležité, aby vnitrostátní soud uvedl konkrétní důvody, které jej vedly k pochybnostem o platnosti některých ustanovení unijního práva, a tedy důvody neplatnosti, které mohou být podle jeho názoru uznány. Takový požadavek vyplývá rovněž z čl. 94 písm. c) jednacího řádu Soudního dvora. Kromě toho nemají informace poskytnuté v předkládacích rozhodnutích pouze umožnit Soudnímu dvoru, aby podal užitečné odpovědi, ale mají rovněž poskytnout vládám členských států, jakož i ostatním zúčastněným možnost předložit vyjádření v souladu s článkem 23 statutu Soudního dvora.
Z toho na jedné straně vyplývá, že v rámci žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Soudní dvůr zkoumá platnost unijního aktu či některých jeho ustanovení pouze ve vztahu k důvodům neplatnosti uvedeným v předkládacím rozhodnutí. Na straně druhé má neuvedení konkrétních důvodů, které vedly předkládající soud k pochybnostem o tomto aktu či těchto ustanoveních, za následek nepřípustnost otázek týkající se jejich platnosti.
(viz body 47–50)
4. Existují-li překážky obchodu nebo je-li pravděpodobné, že tyto překážky vyvstanou v budoucnosti z důvodu, že členské státy přijaly nebo právě přijímají ve vztahu k výrobku nebo kategorii výrobků rozdílná opatření takového rázu, že zajišťují různou úroveň ochrany, a tím mohou být na překážku volnému pohybu výrobku nebo výrobků v Unii, článek 114 SFEU opravňuje unijního normotvůrce, aby zasáhl tak, že přijme vhodná opatření jednak v souladu s odstavcem 3 uvedeného článku, a jednak v souladu s právními zásadami uvedenými ve Smlouvě o FEU nebo vytýčenými v judikatuře, zejména se zásadou proporcionality.
V této souvislosti chtěli autoři Smlouvy výrazem „opatření ke sbližování“ uvedeným v článku 114 SFEU poskytnout unijnímu normotvůrci v závislosti na obecném kontextu a zvláštních okolnostech harmonizované oblasti určitý prostor pro uvážení, pokud jde o techniku sbližování, která je nejvhodnější pro dosažení požadovaného výsledku, zejména v oblastech, které se vyznačují složitými technickými znaky. V závislosti na okolnostech mohou tato opatření spočívat v uložení povinnosti všem členským státům, aby povolily uvádění dotyčného výrobku nebo výrobků na trh, v určení některých podmínek pro tuto povolovací povinnost nebo i v dočasném či definitivním zákazu uvádění některého výrobku nebo výrobků na trh.
(viz body 62–64)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 70)
6. Článek 24 odst. 2 směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků musí být vykládán v tom smyslu, že členské státy mohou zachovat či zavést další požadavky, pokud jde o takové aspekty balení tabákových výrobků, které nejsou touto směrnicí harmonizovány.
V této souvislosti je sice pravda, že čl. 24 odst. 2 směrnice 2014/40 tím, že opravňuje členské státy k tomu, aby zachovaly či zavedly nové požadavky týkající se aspektů balení, které nebyly uvedenou směrnicí harmonizovány, nezaručuje, že se výrobky, jejichž balení je v souladu s požadavky této směrnice, budou moci volně pohybovat na vnitřním trhu. Tato okolnost je však nevyhnutelným důsledkem způsobu harmonizace, který si unijní normotvůrce zvolil. Unijní normotvůrce disponuje prostorem pro posouzení, mimo jiné i pokud jde o možnost využít harmonizace po etapách a vyžadovat pouze postupné odstraňování jednostranných opatření členskými státy. Přitom opatření usilující o takovou částečnou harmonizaci v oblasti označování a balení tabákových výrobků, jakou provádí směrnice 2014/40, přispívá k fungování vnitřního trhu, neboť sice neodstraňuje veškeré překážky obchodu, avšak přinejmenším odstraňuje některé z nich. Za těchto podmínek pak čl. 24 odst. 1 a 2 uvedené směrnice přispívají k dosažení cíle, kterým je zlepšit podmínky fungování vnitřního trhu, a jsou tudíž v souladu s článkem 114 SFEU.
(viz body 79–84, výrok 1)
7. Je zajisté pravda, že čl. 24 odst. 3 směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků tím, že opravňuje členské státy zakázat určitou kategorii tabákových či souvisejících výrobků, byť tyto výrobky splňují požadavky stanovené uvedenou směrnicí, může bránit volnému pohybu těchto výrobků. Toto ustanovení se však vztahuje na aspekt, který není předmětem harmonizačních opatření stanovených směrnicí 2014/40, a na který se tudíž nesmí vztahovat pravidla podle čl. 114 odst. 4 až 10 SFEU týkající se zavádění vnitrostátních předpisů, které se odchylují od harmonizačního opatření.
Kromě toho nelze platně tvrdit, že existuje nesoulad mezi čl. 24 odst. 3 směrnice 2014/40 a článkem 7 uvedené směrnice z toho důvodu, že na jedné straně má zákaz charakteristických příchutí, který je stanoven posledně uvedeným ustanovením, odstranit rozdíly mezi právními úpravami členských států, zatímco na straně druhé tento čl. 24 odst. 3 vznik takových rozdílů usnadňuje. Obě tato ustanovení se totiž doplňují, aniž stojí ve vzájemném rozporu. V této souvislosti totiž platí, že tento článek 7 má zákazem tabákových výrobků s charakteristickou příchutí za cíl odstranit stávající rozdíly mezi vnitrostátními úpravami členských států, zejména za účelem zajištění volného pohybu tabákových výroků obecně. Podle čl. 24 odst. 1 uvedené směrnice se mohou tyto výrobky, pokud jsou v souladu mimo jiné s uvedeným článkem 7, volně pohybovat na vnitřním trhu, a to tak dlouho, dokud není kategorie tabákových výrobků, do které spadají, jak vyplývá z čl. 24 odst. 3 uvedené směrnice, jako taková zakázána v členském státě, v němž jsou uváděny na trh.
(viz body 87, 90, 93, 94)
8. Platnost ustanovení kapitoly II hlavy II směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků nemůže být zpochybňována z důvodu, že tato ustanovení nepřispívají k odstranění překážek volného pohybu tabákových výrobků, vzhledem k tomu, že některá z těchto ustanovení ukládají každopádně výrobcům povinnost vyrábět pro každý z členských států rozdílná balení.
I když je pravda, že některá z uvedených ustanovení vyžadují, aby určité prvky označování a balení tabákových výrobků byly přizpůsobeny mimo jiné v závislosti na úředním jazyce či úředních jazycích nebo na daňových právních předpisech členského státu, v němž jsou tyto výrobky uváděny na trh, nic to nemění na tom, že tato směrnice harmonizuje jiné prvky označování a balení těchto výrobků, jako je např. tvar jednotkových balení, minimální počet cigaret v jednotkovém balení, velikost a kombinovaná podoba zdravotních varování. Tato opatření proto přispívají k odstraňování překážek obchodu, neboť dotčeným podnikům umožňují snížit jejich náklady využitím úspor z rozsahu.
(viz body 102 a 103)
9. Zákaz uvádět na trh tabákové výrobky obsahující charakteristickou příchuť, ať již se jedná o mentol nebo jinou příchuť, zakotvený v článku 7 směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, mohl být platně přijat na základě článku 114 SFEU.
Z bodu 15 odůvodnění směrnice 2014/40 totiž vyplývá, že až do okamžiku přijetí této směrnice existovaly značné rozdíly v právních úpravách členských států, neboť některé z nich vypracovaly různé seznamy povolených či zakázaných příchutí, zatímco ostatní členské státy nepřijaly žádnou právní úpravu v této věci. Rovněž se jeví jako pravděpodobné, že v případě neexistence opatření přijímaných na unijní úrovni by na vnitrostátní úrovni byly přijaty rozličné režimy, které by se vztahovaly na tabákové výrobky obsahující charakteristickou příchuť, včetně mentolu. Dále vzhledem k tomu, že trh s tabákovými výrobky je trhem, na němž obchod mezi členskými státy představuje relativně důležitou část, mohou vnitrostátní pravidla týkající se podmínek, které musí tyto výrobky splňovat, zejména pokud jde o jejich složení, v případě neexistence harmonizace na unijní úrovni bránit volnému pohybu zboží. Z toho vyplývá, že odstranění rozdílů mezi vnitrostátními právními úpravami stran složení tabákových výrobků či zamezení jejich nestejnorodému vývoji, a to i prostřednictvím zákazu některých přísad na unijní úrovni, má za cíl usnadnit hladké fungování vnitřního trhu s dotčenými výrobky.
(viz body 117, 118, 123, 125)
10. Článek 18 směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, který stanoví, že členské státy mohou zakázat přeshraniční prodej tabákových výrobků na dálku spotřebitelům, a dále ukládá členským státům, které tento způsob prodeje povolují, řadu společných pravidel, jimiž se musí řídit, mohl být platně přijat na základě článku 114 SFEU.
Toto ustanovení má totiž zabránit v obcházení pravidel týkajících se souladu výrobků, která jsou stanovena ve směrnici 2014/40, přičemž základem je zabezpečení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví zejména v případě mladých lidí. Akt Unie přijatý na základě článku 114 SFEU přitom může obsahovat ustanovení, která mají zabránit obcházení zákazů, jejichž cílem je zlepšit podmínky pro fungování vnitřního trhu. Kromě toho článek 114 SFEU svěřuje unijnímu normotvůrci prostor pro posouzení, mimo jiné i pokud jde o možnost využít harmonizace po etapách a vyžadovat pouze postupné odstraňování jednostranných opatření přijatých členskými státy. Z toho vyplývá, že při dodržení tohoto prostoru pro posouzení mohl unijní normotvůrce platně přistoupit k harmonizaci některých aspektů přeshraničního prodeje tabákových výrobků, zatímco ostatní aspekty ponechal na posouzení členských států.
(viz body 128, 130, 131, 134, 135)
11. Článek 13 odst. 1 směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků musí být vykládán v tom smyslu, že zakazuje umisťování některých, byť věcně správných informací, na které se toto ustanovení vztahuje, na označení jednotkových balení a vnějším balení, jakož i na samotné tabákové výrobky.
Jak je totiž uvedeno v bodě 27 odůvodnění směrnice 2014/40, některé pojmy či výrazy, jako např. „s nízkým obsahem dehtu“, „lehké“ „velmi lehké“, „mírné“, „přírodní“, „organické“, „bio“, „bez přísad“, „neochucené“ nebo „tenké“, či určité další prvky nebo motivy by mohly spotřebitele, a zejména pak mladé lidi, uvádět v omyl, pokud by naznačovaly, že jsou tyto výrobky méně škodlivé. Tento výklad je v souladu s cílem sledovaným uvedenou směrnicí, který podle jejího článku 1 spočívá v usnadnění hladkého fungování vnitřního trhu s tabákovými a souvisejícími výrobky, přičemž základem je zabezpečení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví zejména v případě mladých lidí. Taková vysoká úroveň ochrany vyžaduje, aby spotřebitelé tabákových výrobků, kteří náleží do kategorie zvláště zranitelných spotřebitelů z důvodu účinků závislosti vyvolané nikotinem, nebyli ještě více vybízeni k užívání těchto výrobků prostřednictvím informací, které by i přes svou věcnou správnost mohly být vykládány tak, že snižují rizika spojená s jejich návyky nebo že uvedeným výrobkům přisuzují některé přínosné účinky.
(viz body 142–145, výrok 2)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 147)
13. Zákaz uvádět na označení jednotkových balení a vnějším balení, jakož i na samotných tabákových výrobcích prvky a rysy stanovené v čl. 13 odst. 1 směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků není v rozporu s článkem 11 Listiny základních práv Evropské unie ani se zásadou proporcionality.
Tento zákaz představuje sice zajisté zásah do takové svobody projevu a informací podnikatele, která je zaručena uvedeným článkem 11. Ovšem článkem 13 odst. 1 směrnice 2014/40 není dotčena podstata této svobody, neboť toto ustanovení zdaleka nezakazuje sdělování veškerých informací o výrobku, ale omezuje se v řádně vymezené oblasti na úpravu označování těchto výrobků, přičemž zakazuje umisťování pouze u určitých prvků a rysů. Kromě toho odpovídá uváděný zásah cíli obecného zájmu uznávaného Unií, a sice ochraně zdraví. Jelikož je nesporné, že užívání tabáku a expozice tabákovému kouři způsobuje smrt, onemocnění a zdravotní poškození, přispívá zákaz stanovený v uvedeném čl. 13 odst. 1 k dosažení uvedeného cíle, neboť má zabránit v propagaci tabákových výrobků a pobídkám k jejich užívání.
Kromě toho zákaz, který je stanoven v čl. 13 odst. 1 směrnice 2014/40, je vhodný k ochraně spotřebitelů vůči rizikům spojených s kouřením a nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení sledovaného cíle. Zaprvé ochrana spotřebitelů by nebyla dostatečně zajištěna povinnými zdravotními varováními, která uvádějí rizika spojená s kouřením, pokud uvědomění si těchto rizik by naopak mohlo být oslabeno tvrzeními, která mohou vyvolávat domněnku menší škodlivosti dotčeného výrobku či jeho přínosů v určitých ohledech. Zadruhé jiná méně omezující opatření, jako je regulace používání prvků a rysů stanovených v článku 13 této směrnice, nejsou z hlediska ochrany zdraví spotřebitelů natolik účinná, neboť prvky a rysy stanovené v tomto článku 13 mohou svou povahou podporovat kouření. Nelze totiž přijmout výklad, že tyto prvky a rysy mohou být umísťovány s cílem poskytnout spotřebitelům jasné a přesné informace, vzhledem k tomu, že jsou především určeny k tomu, aby využívaly zranitelnosti spotřebitelů tabákových výrobků, kteří jsou z důvodu své závislosti na nikotinu obzvláště vnímaví ve vztahu k veškerým prvkům, které by nasvědčovaly jakémukoliv přínosnému účinku spojenému s kouřením, kterým mohou odůvodnit či zlehčit rizika spojená se svými návyky.
(viz body 148, 151, 152, 158–160, 162)
14. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 165, 166, 185)
15. Zákaz uvádět na trh tabákové výrobky obsahující charakteristickou příchuť, jako je mentol, zakotvený v článku 7 směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, není v rozporu se zásadou proporcionality.
Tento zákaz je totiž vhodný pro usnadnění hladkého fungování vnitřního trhu s tabákovými a souvisejícími výrobky a je vhodný i pro zabezpečení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, zejména v případě mladých lidí. Některé příchuti jsou přitom přitažlivé zvláště pro mladé lidi a usnadňují zahájení užívání tabáku. V této souvislosti nelze přijmout tvrzení, že mentol mladé lidi nepřitahuje a že užívání mentolu nepřispívá k zahájení kouření, neboť vhodnost tohoto zákazu pro dosažení cíle ochrany lidského zdraví nelze zpochybnit jen na základě jedné dotčené příchuti. Kromě toho je cílem směrnice 2014/40 zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví pro všechny spotřebitele, a tudíž její vhodnost pro dosažení tohoto cíle nemůže být posuzována pouze ve vztahu k jediné kategorii spotřebitelů.
Kromě toho je třeba konstatovat, že unijní normotvůrce zajistil, aby byly zmírněny negativní hospodářské a sociální dopady zákazu uvádění tabákových výrobků obsahujících charakteristickou příchuť. Unijní normotvůrce totiž vážil na jedné straně mezi hospodářskými dopady uvedeného zákazu, a na straně druhé mezi povinností zajistit v souladu s čl. 35 druhou větou Listiny základních práv Evropské unie, jakož i článkem 9 SFEU, čl. 114 odst. 3 SFEU a čl. 168 odst. 1 SFEU vysokou úroveň ochrany lidského zdraví ve vztahu k výrobku, který se vyznačuje karcinogenními, mutagenními a toxickými vlastnostmi pro reprodukci. Dopad zákazu stanoveného v článku 7 směrnice 2014/40 se tudíž nejeví jako zjevně nepřiměřený.
(viz body 172–174, 176, 187, 190)
16. Nelze přijmout výklad, že požadavky stanovené v čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 1 písm. g) a článku 14 směrnice 2014/40o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků jsou zjevně nevhodné nebo zjevně překračují meze toho, co je nezbytné k dosažení cíle, kterým je zlepšení podmínek fungování vnitřního trhu s tabákovými a souvisejícími výrobky, přičemž základem je zabezpečení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví zejména v případě mladých lidí.
Tato ustanovení, která zahrnují různá pravidla o označování a balení tabákových výrobků a která jsou součástí kapitoly II hlavy II uvedené směrnice, na jedné straně souvisejí se zlepšením podmínek fungování vnitřního trhu s tabákovými výrobky odstraněním rozdílů mezi vnitrostátními právními úpravami členských států v této oblasti. Na straně druhé přispívají uvedené požadavky k dosažení cíle spočívajícího v zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví. Inovativní, neotřelé či původní tvary mohou totiž přispívat k zachování či zvýšení přitažlivosti výrobku a mohou vybízet k jeho užívání. Stejně tak některé tvary balení mohou zhoršovat viditelnost zdravotních varování a ve svém důsledku snižovat jejich účinnost, jak vyplývá bodů 25 a 28 odůvodnění směrnice 2014/40. V této souvislosti platí, že mírnější opatření, podle kterého by zdravotní varování byla plně viditelná a nebyla měněna tvarem balení, nezajišťuje odstranění rozdílů mezi právními úpravami členských států v oblasti označování a balení tabákových výrobků, a není tudíž vhodné k dosažení cíle spočívajícího ve zlepšení fungování vnitřního trhu.
Kromě toho, i když je pravda, že se vzhledem k povaze uvedených požadavků může v určitém rozsahu zvýšit podobnost tabákových výrobků, nic to nemění na tom, že se tyto požadavky týkají pouze určitých aspektů označování a balení těchto výrobků, takže ponechávají dostatečné možnosti pro rozlišení těchto výrobků.
(viz body 192, 193, 195, 197–200)
17. Nezdá se, že by unijní normotvůrce tím, že přijal čl. 10 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, zjevně překročil meze toho, co je vhodné a nezbytné k dosažení cíle, kterým je zlepšení podmínek fungování vnitřního trhu s tabákovými a souvisejícími výrobky, přičemž základem je zabezpečení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví zejména v případě mladých lidí.
Třetí otázka písm. c) se týká čl. 10 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2014/40, kde je v zásadě stanoveno, že na každém jednotkovém balení nebo jakémkoliv vnějším balení musí být uvedena kombinovaná zdravotní varování, která musí obsahovat jedno z textových varování uvedených v příloze I a odpovídající barevnou fotografii uvedenou v příloze II uvedené směrnice, přičemž tato varování musí pokrývat 65 % vnějšího povrchu přední i zadní strany každého jednotkového balení. V této souvislosti se 65% část tohoto prostoru nejeví jako zjevně nevhodná pro dosažení sledovaného cíle, vzhledem k tomu, že u zdravotních varování větší velikosti, která obsahují obrázek, je větší pravděpodobnost, že upoutají pozornost, budou lépe informovat o zdravotních rizicích, jejich emocionální dopad bude silnější a budou více podněcovat uživatele tabáku, aby snížili jeho konzumaci či jí zanechali vůbec. U takových varování je rovněž větší pravděpodobnost, že si zachovají v průběhu doby svou účinnost, a jsou obzvláště účinná pro seznámení se zdravotními dopady ve vztahu k méně informovaným osobám, dětem a mladým lidem.
Kromě toho, pokud jde o velikost prostoru vyhrazeného pro kombinovaná zdravotní varování ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2014/40, unijnímu normotvůrci nelze vytýkat, že jednal svévolně, pokud podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2014/40 vyhradil 65% část prostoru pro kombinovaná zdravotní varování, vzhledem k tomu, že tato volba vychází z kritérií, která vyplývají z doporučení Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace a byla kromě toho provedena při dodržení širokého prostoru pro posouzení, který má tento normotvůrce k dispozici. Pokud jde o nezbytnost tohoto opatření a jeho účinky na schopnost výrobců sdělovat spotřebitelům informace, které se týkají dotčeného výrobku, je třeba uvést, že část vyhrazená pro tato varování ponechává dostatečný prostor k tomu, aby tento typ informací mohl být uveden na jednotkových baleních, a dále, že takto uložená omezení musí být v rovnováze s povinností, podle které musí být zajištěna v oblasti, která se vyznačuje toxicitou dotčeného výrobku a jeho účinky vyvolávajícími závislost, vysoká úroveň ochrany lidského zdraví.
(viz body 202, 204–206, 208–211)
18. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 215, 218)
19. Zákaz uvádět na trh tabákové výrobky obsahující charakteristickou příchuť, jako je mentol, zakotvený v článku 7 směrnice 2014/40 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, není v rozporu se zásadou subsidiarity.
I kdyby přitom mohlo být druhé složky dvojího cíle sledovaného směrnicí 2014/40, a sice zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, lépe dosaženo na úrovni členských států, nic to nemění na tom, že sledování takového cíle na takové úrovni by mohlo zakonzervovat, ne-li vyvolat situace, v nichž by některé členské státy povolily uvádění tabákových výrobků obsahujících určité charakteristické příchuti na trh, zatímco jiné členské státy by je zakázaly, což by bylo v přímém rozporu s prvním cílem uvedené směrnice, a sice se zlepšením fungování vnitřního trhu s tabákovými a souvisejícími výrobky. Ze vzájemné závislosti mezi oběma cíli sledovanými směrnicí 2014/40 vyplývá, že unijní normotvůrce mohl mít legitimně za to, že jeho opatření mělo zahrnovat zavedení režimu pro uvádění tabákových výrobků obsahujících charakteristickou příchuť na unijní trh a že z důvodu této vzájemné závislosti mohlo být tohoto dvojího cíle lépe dosaženo na úrovni Unie.
(viz body 220–222)
20. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 225)