Věc C‑6/12

P Oy

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce
podaná Korkein hallinto-oikeus)

„Státní podpory – Články 107 SFEU a 108 SFEU – Podmínka ‚selektivity‘ – Nařízení (ES) č. 659/1999 – Článek 1 písm. b) bod i) – Existující podpora – Vnitrostátní právní předpisy v oblasti daní z příjmů právnických osob – Odpočitatelnost vzniklých ztrát – Neodpočitatelnost v případě změny vlastníka – Povolování výjimek – Prostor daňové správy pro uvážení“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. července 2013

1.        Podpory poskytované státy – Pojem – Přiznání zvýhodněného daňového zacházení některým podnikům ze strany veřejných orgánů – Zahrnutí – Zvýhodnění vyplývající z obecného opatření, které je bez rozdílu použitelné na všechny hospodářské subjekty – Vyloučení

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

2.        Podpory poskytované státy – Pojem – Selektivní povaha opatření – Vnitrostátní právní úprava, která některým společnostem umožňuje, aby po udělení povolení započetly ztráty vzniklé během zdaňovacího období proti ziskům dosaženým v následujících obdobích – Odůvodnění vycházející z povahy a struktury systému – Kritéria pro posouzení

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

3.        Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Přezkum Komisí – Výlučná pravomoc – Pravomoc vnitrostátních soudů – Meze

[Články 107 SFEU a 108 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 1 písm. b) bod i)]

4.        Podpory poskytované státy – Existující podpory – Průběžný přezkum prováděný Komisí ve spolupráci s členskými státy – Legalita podpor, nekonstatuje-li Komise jejich neslučitelnost s vnitřním trhem – Pravomoc vnitrostátních soudů zakázat existující podporu – Neexistence

(Článek 108 odst. 1 a 3 SFEU)

5.        Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Pojem – Opatření, kterým se mění existující podpory – Zahrnutí do pojmu „nová podpora“ – Použitelnost oznamovacího postupu

[Článek 108 odst. 3 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 1 písm. b) bod i)]

1.        Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 18)

2.        Obecný daňový režim, který stanoví, že společnosti mohou převést a započíst ztráty vzniklé během zdaňovacího období proti ziskům dosaženým v následujících obdobích, že tento převod je zakázán v případě změny vlastníka a že tento zákaz se výjimečně v určitých případech neuplatní, povolí-li to příslušné orgány, může splňovat podmínku selektivity jakožto prvku pojmu „státní podpora“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud by bylo prokázáno, že základem referenčního systému, tedy obvyklého systému, je zákaz odpočtu ztrát v případě změny vlastníka, ve vztahu k němuž systém povolování představuje výjimku. Takový režim lze odůvodnit povahou nebo obecnou strukturou systému, jehož je součástí, přičemž toto odůvodnění vylučuje, aby měl příslušný vnitrostátní orgán, pokud jde o udělení výjimky ze zákazu odpočtu ztrát, prostor pro volné uvážení, který jej opravňuje k zakládání jeho rozhodnutí o povolení na kritériích, která nejsou vlastní tomuto daňovému režimu.

Opatření, které je výjimkou z použití obecné daňové soustavy, může být totiž odůvodněno, je-li dotyčný členský stát schopen prokázat, že toto opatření vyplývá přímo ze základních nebo řídících principů jeho daňové soustavy. Takové odůvodnění je možné v případě, kdy se v rámci povolovacího řízení prostor pro uvážení příslušného orgánu omezuje na ověření podmínek zavedených pro účely sledování identifikovatelného daňového cíle a kdy jsou kritéria, která má tento orgán použít, vlastní povaze daňového režimu. Mají-li naproti tomu příslušné orgány širší prostor pro volné uvážení ohledně určení oprávněných osob a podmínek, za kterých je podpora poskytována na základě kritérií, která nejsou vlastní daňové soustavě, jako je udržení zaměstnanosti, musí být na výkon této pravomoci nahlíženo tak, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby vůči ostatním, které se nacházejí s ohledem na cíl sledovaný uvedeným režimem ve srovnatelné skutkové a právní situaci. V této souvislosti uplatnění politiky regionálního rozvoje nebo sociální soudržnosti neumožňuje, aby opatření přijaté v rámci této politiky bylo považováno za odůvodněné povahou a systematikou vnitrostátní daňové soustavy.

(viz body 22, 24, 26, 27, 29, 32, výrok 1)

3.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 36–39)

4.        Článek 108 odst. 3 SFEU nebrání tomu, aby daňový režim, podle kterého může být společnostem povoleno převést a započíst ztráty vzniklé během zdaňovacího období proti ziskům dosaženým v následujících obdobích, v případě, že by měl být kvalifikován jako státní podpora, byl z důvodu své povahy „existující podpory“ nadále použitelný členským státem, který tento daňový režim zavedl, aniž je dotčena pravomoc Komise stanovená v tomto článku.

Článek 108 odst. 1 SFEU totiž poskytuje Komisi pravomoc, aby existující podpory průběžně ve spolupráci s členskými státy posuzovala. Toto posouzení může vést Komisi k tomu, že dotyčnému členskému státu navrhne vhodná opatření, která vyžaduje postupný rozvoj nebo fungování vnitřního trhu, a případně rozhodne o zrušení nebo změně podpory, kterou považuje za neslučitelnou s vnitřním trhem.

Tyto podpory musejí být považovány za legální, dokud Komise nekonstatuje jejich neslučitelnost s vnitřním trhem. Za těchto okolností tak čl. 108 odst. 3 SFEU neposkytuje vnitrostátním soudům pravomoc zakázat provedení existující podpory.

(viz body 40, 41, 48, výrok 2)

5.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 42, 45–47)