Věc T‑289/11

Deutsche Bahn AG a další

v.

Evropská komise

„Vedlejší účastenství – Jazykový režim – Kontrolní úřad ESVO – Důvěrnost“

Shrnutí usnesení

1.      Řízení – Vedlejší účastenství – Zúčastněné osoby – Žádost o povolení vstupu vedlejšího účastníka do řízení podaná Kontrolním úřadem ESVO ve sporu týkajícím se výkladu nařízení č. 1/2003, Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv – Přípustnost

(Statut Soudního dvora, článek 40; jednací řád Tribunálu, článek 115)

2.      Řízení – Jazykový režim – Výjimky – Podmínky

(Jednací řád Tribunálu, článek 35)

1.      Podle čl. 40 třetího pododstavce statutu Soudního dvora mohou státy, které jsou stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) a které nejsou členskými státy, jakož i Kontrolní úřad Evropského sdružení volného obchodu (Kontrolní úřad ESVO), vstoupit, aniž je dotčen druhý pododstavec téhož článku, do řízení ve sporech předložených Tribunálu týkajících se některé oblasti působnosti zmíněné dohody. Podle zmíněného druhého pododstavce mohou fyzické nebo právnické osoby, včetně Kontrolního úřadu ESVO, vstoupit do řízení ve sporech předložených Tribunálu, pokud prokáží zájem na rozhodnutí těchto sporů, s výjimkou sporů mezi členskými státy, sporů mezi orgány Evropské unie nebo sporů mezi členskými státy a orgány Unie.

Článek 40 třetí pododstavec statutu navíc upřesňuje, za jakých okolností kromě těch, jež jsou vyloučeny druhým pododstavcem zmíněného článku, mají státy, které jsou stranami dohody o EHP a které nejsou členskými státy, jakož i Kontrolní úřad ESVO, domnělý zájem na rozhodnutí sporu, a sice v případě, že se spor týká některé oblasti působnosti zmíněné dohody. Kontrolní úřad ESVO má zájem na vstupu do řízení, které se týká zejména výkladu nařízení č. 1/2003, Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

(viz body 6–7, 9–12)

2.      Podle čl. 35 odst. 3 pátého pododstavce jednacího řádu Tribunálu lze Kontrolnímu úřadu Evropského sdružení volného obchodu povolit, aby používal jeden z jiných jazyků uvedených v odstavci 1 zmíněného článku, vstoupí-li jako vedlejší účastník do řízení před Tribunálem. Toto ustanovení se vztahuje jak na písemnosti, tak na ústní projevy.

(viz bod 15)