Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Giudice di pace di Roma (Itálie) dne 16. října 2017 – Pina Cipollone v. Ministero della Giustizia
(Věc C-600/17)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Giudice di pace di Roma
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: Pina Cipollone
Odpůrce: Ministero della Giustizia
Předběžné otázky
Zahrnuje pojem „zaměstnanec s pracovním poměrem na dobu určitou“ podle ustanovení čl. 1 odst. 3 a článku 7 směrnice 2003/88/ES1 , ve spojení s ustanovením 2 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, provedené směrnicí 1999/70/ES2 , a čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, službu smírčího soudce, který je v této věci navrhovatelem?
V případě kladné odpovědi na první otázku, je možno pro účely uplatnění ustanovení 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, provedené směrnicí 1999/70, považovat řádného soudce nebo soudce „v taláru“ za srovnatelného zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou ve vztahu k zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou, kterým je smírčí soudce?
V případě kladné odpovědi na druhou otázku, představuje odlišný postup při náboru řádných soudců do stálého poměru, v porovnání se zákonem stanoveným postupem výběru pro účely náboru dočasných smírčích soudců, objektivní důvod ve smyslu ustanovení 4 bodu 1 nebo 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, provedené směrnicí 1999/70, pokud jde o opodstatněnost neuplatnění – v rámci vnitrostátní judikatury, tj. rozsudku Corte di Cassazione a Sezioni unite (plénum kasačního soudu, Itálie) č. 13721/2017 a stanoviska Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie) č. 464/2017 ze dne 8. dubna 2017 – stejných pracovních podmínek vztahujících se na srovnatelné řádné stálé soudce i na smírčí soudce, jakož i opodstatněnost neuplatnění preventivních a sankčních opatření proti zneužívání smluv na dobu určitou, ve smyslu ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, provedené směrnicí 1999/70 a vnitrostátními prováděcími předpisy, s ohledem na skutečnost, že v italském právu neexistuje žádné ustanovení ani ústavní pravidlo, jež by mohla odůvodnit jednak diskriminaci týkající se pracovních podmínek, jednak úplný zákaz změnit dočasnou službu smírčích soudců na stálý služební poměr, a to i s ohledem na předchozí vnitrostátní právní úpravu (zákon č. 217/1974), v níž bylo již stanoveno zrovnoprávnění pracovních podmínek a přeměna pracovního poměru čestných soudců na pracovní poměr na dobu neurčitou (konkrétně zástupců čestných soudců)?
V každém případě v situaci, o jakou jde v projednávané věci, brání čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a pojem „nezávislý a nestranný soud“ podle práva Evropské unie tomu, aby smírčí soudce, který má teoreticky zájem na rozhodnutí sporu ve prospěch navrhovatele, jenž jako svou jedinou práci vykonává stejnou soudcovskou funkci jako uvedený smírčí soudce, nahradil soudce příslušného v Itálii k rozhodování pracovněprávních sporů obecně nebo konkrétně sporů řádných soudců z důvodu, že nejvyšší italský justiční orgán –Cassazione, per giunta a sezioni unite (plénum kasačního soudu) – odmítl zajistit ochranu dovolávaných práv, která jsou chráněna právní úpravou Společenství, čímž příslušnému soudci (pracovněprávní soud nebo TAR) uložil povinnost, aby v případě podaného návrhu prohlásil svou nepříslušnost či nedostatek pravomoci, přestože základ předmětného nároku – kterým je náhrada platu za dovolenou, jak je uplatňováno v návrhu – spočívá v právu Evropské unie, které je v právním řádu italského státu právně závazné a má před ním přednost? V případě, že Soudní dvůr potvrdí rozpor s článkem 47 Listiny, vnitrostátní soud též požaduje, aby Soudní dvůr určil, jaké jsou vnitrostátní prostředky nápravy, kterými lze předejít tomu, aby porušení ustanovení primárního práva Unie vedlo ve vnitrostátním právu k úplnému odepření ochrany základních práv zaručených v projednávané věci právem Společenství.
____________
1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. 2003, L 299, s. 9).
2 Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43).