Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. června 2018 Polskou republikou proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 15. března 2018 ve věci T-507/15, Polsko v. Komise

(Věc C-358/18 P)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 15. března 2018 ve věci T-507/15, Polsko v. Komise, v rozsahu, v němž byly zamítnuty následující žalobní důvody, jimiž se žalobkyně domáhala zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/1119 ze dne 22. června 2015 (oznámeno pod číslem C[2015] 4076), kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)1 :

druhá část prvního žalobního důvodu, vycházející z účinnosti kontroly na místě před předběžným uznáním seskupení producentů, a

druhá část druhého žalobního důvodu, vycházející z posouzení rizika ztrát pro fond ve výši paušální opravy, která byla uplatněna na výdaje vynaložené v rámci opatření „ovoce a zelenina – předběžně uznaná seskupení producentů“.

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1119 ze dne 22. června 2015 (oznámeno pod číslem C[2015] 4076), kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v rozsahu, v němž jím byly z financování Evropskou unií vyloučeny výdaje ve výši 55 375 053,74 eura uskutečněné platební agenturou mající akreditaci Polské republiky.

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Napadeným rozsudkem Tribunál zamítl žalobu Polské republiky na zrušení rozhodnutí Evropské komise, kterým byly z financování Evropskou unií vyloučeny výdaje ve výši 142 446,05 eura a 55 375 053,74 eura uskutečněné platební agenturou mající akreditaci Polské republiky v rámci opatření „ovoce a zelenina – operační programy“ a „ovoce a zelenina – předběžně uznaná seskupení producentů“.

Komise vytkla Polské republice tři pochybení v souvislosti s výdaji na tato opatření. Tato pochybení se týkala zaprvé kontrol na místě v otázce splnění uznávacích kritérií ze strany organizací producentů (počet kontrol), zadruhé kontrol na místě před předběžným uznáním za seskupení producentů či před uznáním za organizaci producentů a zatřetí podpor vyplacených organizacím producentů na výdaje na osivo v rámci operačních programů.

Druhé z vytýkaných pochybení spočívalo v tom, že polské orgány před předběžným uznáním za seskupení producentů a před uznáním za organizaci producentů nezkoumaly minimální hodnotu tržní produkce, což je uznávací kritérium zásadního významu. Dle Komise byly kontroly na místě, které dosud polské orgány provedly, neúčinné. Tyto kontroly považovala Komise za kontroly klíčového významu a zjištění Komise o pochybení bylo podkladem pro uplatnění paušální opravy ve výši 10 % výdajů jak v případě opatření „ovoce a zelenina – operační programy“, tak v případě opatření „ovoce a zelenina – předběžně uznaná seskupení producentů“.

Polská republika uplatňuje vůči napadenému rozsudku následující důvody kasačního opravného prostředku:

1.    Zjevné zkreslení skutkového stavu v důsledku

přenesení zjištění ohledně nesrovnalostí při kontrolách organizací producentů před jejich uznáním na kontroly seskupení producentů před předběžným uznáním;

zjištění, že kontroly seskupení producentů před předběžným uznáním jsou neúčinné navzdory stanovisku Komise ze dne 1. března 2011, jímž byla potvrzena účinnost těchto kontrol.

V rámci tohoto důvodu kasačního opravného prostředku Polská republika zaprvé tvrdí, že Tribunál nepřípustně přenesl zjištění ohledně nesrovnalostí při kontrolách organizací producentů, např. Vegapol a Zrzeszenie Plantatorów Owoców i Warzyw w Łowiczu, na posouzení účinnosti kontrol seskupení producentů před jejich předběžným uznáním. Mimoto Tribunál zjevně zkreslil skutkový stav, když se zabýval rozporem, na který upozornila Polská republika, mezi dopisem Komise ze dne 1. března 2011, ve kterém Komise potvrdila účinnost kontrol provedených polskými orgány před předběžným uznáním seskupení producentů, a dopisem ze dne 24. února 2014, ve kterém Komise v tomto ohledu vytkla Polské republice pochybení. Tato zkreslení vedla Tribunál ke zcela nesprávným závěrům o neúčinnosti kontrol seskupení producentů před jejich předběžným uznáním.

2.    Porušení práva na účinný soudní přezkum výše paušální opravy uplatněné Komisí.

Polská republika v tomto ohledu tvrdí, že Tribunál neprovedl soudní přezkum v otázce, zda je paušální oprava uplatněná Komisí pro opatření „ovoce a zelenina – předběžně uznaná seskupení producentů“ v souladu s právem. Zejména pak Tribunál svůj přezkum omezil výlučně na ověření, zda jsou předmětné kontroly klíčovými kontrolami ve smyslu pokynů ze dne 23. prosince 1997 týkajících se výpočtu finančních důsledků při přípravě rozhodnutí o schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF (VI/5330/97-PL). Tribunál naproti tomu nezkoumal ostatní hlediska, která měla Komise zohlednit při hodnocení rizika ztráty pro unijní rozpočet a při stanovení výše opravy.

3.    Nedostatečné odůvodnění rozsudku v souvislosti se zjištěními Tribunálu, že Komise

doložila existenci nesrovnalostí při kontrolách seskupení producentů před předběžným uznáním a

stanovila výši paušální opravy v souladu s právem.

Polská republika v rámci tohoto důvodu kasačního opravného prostředku namítá, že rozsudek není dostatečně odůvodněn, pokud jde o zjištění Tribunálu, že kontroly seskupení producentů před jejich předběžným uznáním nebyly účinné a že paušální oprava ve výši 10 % uplatněná na opatření „ovoce a zelenina – předběžně uznaná seskupení producentů“ byla v souladu s právem.

____________

1 Úř. věst. 2015, L 182, s. 39.