Kasační opravný prostředek podaný dne 28. listopadu 2017 společností Trasta Komercbanka AS, Ivanem Fursinem, Igorsem Buimistersem a společnostmi C & R Invest SIA, Figon Co. Ltd, GCK Holding Netherlands BV a Rikam Holding SA proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 12. září 2017 ve věci T-247/16, Trasta Komercbanka AS a další v. Evropská centrální banka

(Věc C-669/17 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Trasta Komercbanka AS, Ivan Fursin, Igors Buimisters, C & R Invest SIA, Figon Co. Ltd, GCK Holding Netherlands BV, Rikam Holding SA (zástupci: O.H. Behrends, L. Feddern, M. Kirchner, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelé“) navrhují, aby Soudní dvůr:

zrušil bod 1 výroku usnesení, tj. rozhodnutí Tribunálu, podle kterého není důvodné rozhodnout o žalobě na neplatnost podané společností Trasta Komercbanka AS (TKB);

prohlásil, že žaloba na neplatnost podaná společností TKB není bezpředmětná;

prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou;

vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí o jejich žalobě na neplatnost a

uložil Evropské centrální bance (ECB) náhradu nákladů vynaložených navrhovateli v řízení v prvním stupni i v řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V rámci svého prvního důvodu navrhovatelé tvrdí, že Tribunál pochybil, když dospěl k závěru, že odpovědnost za podání žaloby společnosti TKB náleží likvidátorovi. Navrhovatelé tvrdí, že tento závěr je v rozporu s článkem 263 SFEU a zárukou účinného prostředku nápravy, jakož i s mnoha dalšími souvisejícími zásadami.

V rámci svého druhého důvodu navrhovatelé tvrdí, že Tribunál pochybil, když dospěl k závěru, že žaloba podaná akcionáři nahrazuje možnost akcionářů bránit povolení společnosti TKB prostřednictvím žaloby podané samotnou společností TKB.

V rámci svého třetího důvodu navrhovatelé namítají několik věcných vad, včetně neuplatnění zásady „nemo uditur“ z důvodu zasahování ECB do žaloby společnosti TKB.

V rámci svého čtvrtého důvodu navrhovatelé tvrdí, že Tribunál nezohlednil požadavky (včetně formálních požadavků), kterým podléhá platné zrušení zmocnění původně uděleného společnosti TKB.

V rámci svého pátého důvodu navrhovatelé tvrdí, že Tribunál nesprávně použil čl. 51 odst. 1 namísto článku 131 jednacího řádu a namítají také řadu dalších procesních vad.

____________