Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad voor Vreemdelingenbetwistingen (Belgie) dne 12. února 2016 – K. a další v. Belgische Staat

(Věc C-82/16)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad voor Vreemdelingenbetwistingen

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: A. K., Z. M., J. M., N. N. N., I. O. O., I. R., A. B.

Odpůrce: Belgische Staat

Předběžné otázky

Musí být unijní právo – zejména článek 20 SFEU, jakož i články 5 a 11 směrnice 2008/115/ES1 ve spojení s články 7 a 24 Listiny2 – vykládáno v tom smyslu, že za určitých okolností brání vnitrostátní praxi, podle které je žádost o pobyt rodinného příslušníka, který je státním příslušníkem třetího státu, v rámci sloučení rodiny s občanem Unie v členském státě, v němž má bydliště dotčený občan Unie, který je rovněž státním příslušníkem tohoto členského státu a který neuplatnit svoje právo na volný pohyb a na svobodu usazování (dále jen: „statický občan Unie“), odmítnuta pouze z toho důvodu – případně souběžně s vydáním rozhodnutí o vyhoštění – že byl vůči dotčenému rodinnému příslušníkovi, který je státním příslušníkem třetího státu, vydán zákaz vstupu platný pro celou Evropu?

a)    Je pro posouzení takových okolností relevantní, že mezi rodinným příslušníkem, který je státním příslušníkem třetího státu, a statickým občanem Unie existuje vztah závislosti, který přesahuje běžnou rodinnou vazbu? V případě kladné odpovědi na tuto otázku: jaké faktory hrají roli při určení, zda existuje vztah závislosti? Lze v této souvislosti užitečně odkázat na judikaturu k existenci rodinného života podle článku 8 EÚLP a článku 7 Listiny?

b)    Konkrétně ve vztahu k nezletilým dětem: vyžaduje článek 20 SFEU více než biologické spojení mezi rodičem, který je státním příslušníkem třetího státu, a dítětem, které je občanem Unie? Je v tomto ohledu relevantní, že je prokázáno společné bydlení, nebo postačí emocionální a finanční vazby, jako je úprava pobytu nebo návštěv a placení výživného? Lze v tomto směru užitečně odkázat na rozsudky Soudního dvora ze dne 10. července 2014, Ogieriakhi, C-244/13, bod 38 a 39, ze dne 16. července 2015, Singh a další, C-218/14, bod 54, a ze dne 6. prosince 2012, O. a S., spojené věci C-356/11 a C-357/11, bod 56? V této souvislosti viz i projednávanou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce C-133/15.

c)    Je pro posouzení takových okolností relevantní skutečnost, že rodinný život byl zahájen v době, kdy byl státnímu příslušníku třetího státu již uložen zákaz vstupu a byl si tudíž vědom toho, že v členském státě pobýval neoprávněně? Lze na tuto skutečnost užitečně odkázat pro účely zabránění možnému zneužití řízení o povolení pobytu v rámci sloučení rodiny?

d)    Je pro posouzení takových okolností relevantní skutečnost, že proti rozhodnutí o vydání zákazu vstupu nebyl podán opravný prostředek ve smyslu čl. 13 odst. 1 směrnice 2008/115/ES, nebo skutečnost, že stížnost proti tomuto rozhodnutí o vydání zákazu vstupu byla odmítnuta?

e)    Představuje skutečnost, že zákaz vstupu byl vydán z důvodu veřejného pořádku, nebo na základě neoprávněného pobytu, relevantní aspekt? V případě kladné odpovědi na tuto otázku: Je kromě toho třeba zkoumat, zda dotčený státní příslušník třetího státu přestavuje skutečnou, aktuální a dostatečně závažnou hrozbu pro základní zájem společnosti? Lze v tomto ohledu články 27 a 28 směrnice 2004/38/ES3 , které byly provedeny články 43 a 45 cizineckého zákona, a příslušnou judikaturu Soudního dvora týkající se veřejného pořádku uplatnit obdobně i na rodinné příslušníky statických občanů Unie? (viz projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce C-165/14 a C-304/14)

Musí být unijní právo – zejména článek 5 směrnice 2008/115/ES, jakož i články 7 a 24 Listiny – vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle které se zohledňuje platný zákaz vstupu pro účely odmítnutí pozdější žádosti o sloučení rodiny se statickým občanem Unie, podané na území členského státu, aniž by byl přitom zohledněn rodinný život a nejvlastnější zájem dotčených dětí, uváděný v této později podané žádosti o sloučení rodiny?

Musí být unijní právo – zejména článek 5 směrnice 2008/115/ES, jakož i články 7 a 24 Listiny – vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle které se vůči státnímu příslušníku třetího státu, proti němuž již byl vydán platný zákaz vstupu, vydá rozhodnutí o vyhoštění, aniž by se přitom zohledňoval rodinný život a nejvlastnější zájem dotčených dětí, který se uvádí v později podané žádosti o sloučení rodiny se statickým občanem Unie – tedy až po vydání zákazu vstupu?

Musí být čl. 11 odst. 3 směrnice 2008/115/ES chápán v tom smyslu, že státní příslušník třetího státu musí podat žádost o zrušení nebo pozastavení platného a konečného zákazu vstupu v zásadě vždy mimo území Evropské unie, nebo existují okolnosti, za nichž lze tuto žádost podat i na území Evropské unie?

a)    Musí být čl. 11 odst. 3 třetí a čtvrtý pododstavec směrnice 2008/115/ES chápán v tom smyslu, že podmínka podle čl. 11 odst. 3 první pododstavec této směrnice – podle kterého přichází zrušení nebo pozastavení zákazu vstupu v úvahu jen tehdy, jestliže státní příslušník třetího státu prokáže, že opustil území státu plně v souladu s rozhodnutím o navrácení – musí být automaticky splněna v každém jednotlivém případě resp. ve všech skupinách případů?

b)    Brání články 5 a 11 směrnice 2008/115/ES výkladu, podle kterého se žádost o pobyt v rámci sloučení rodiny se statickým občanem Unie, který nevykonal své právo na volný pohyb a svou svobodu usazování, považuje za implicitní (časově omezenou) žádost o zrušení nebo pozastavení platného a konečného zákazu vstupu, přičemž, pokud vyjde najevo, že nejsou splněny podmínky pobytu, obnoví se platný a konečný zákaz vstupu?

c)    Je relevantním aspektem skutečnost, že povinnost podat žádost o zrušení nebo pozastavení v zemi původu má pravděpodobně za následek každopádně přechodné odloučení státního příslušníka třetího státu a statického občana Unie? Existují okolnosti, za nichž články 7 a 24 Listiny brání přechodnému odloučení?

d)    Je relevantním aspektem skutečnost, že povinnost podat žádost o zrušení nebo pozastavení v zemi původu má za následek pouze to, že občan Unie musí případně na omezenou dobu opustit území Evropské unie jako celku? Existují okolnosti, za nichž článek 20 SFEU brání tomu, aby statický občan Unie musel na omezenou dobu opustit území Evropské unie jako celku?

____________

1     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. 2008, L 348, s. 98).

2     Úř. věst. 2000, C 364, s. 1.

3     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. 2004, L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/ 005 s. 46).