ROZSUDEK TRIBUNÁLU (šestého senátu)
25. listopadu 2014(*)
„Ochranná známka Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Trojrozměrná ochranná známka Společenství – Kostka se stranami majícími mřížkovou strukturu – Absolutní důvody pro zamítnutí – Článek 76 odst. 1 první věta nařízení (ES) č. 207/2009 – Neexistence označení tvořeného výlučně tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku – Článek 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 207/2009] – Neexistence označení tvořeného výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku – Článek 7 odst. 1 písm. e) bod i) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. e) bod i) nařízení č. 207/2009] – Neexistence označení tvořeného výlučně tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu – Článek 7 odst. 1 písm. e) bod iii) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) nařízení č. 207/2009] – Rozlišovací způsobilost – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009] – Neexistence popisného charakteru – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009] – Rozlišovací způsobilost získaná užíváním – Článek 7 odst. 3 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009) – Povinnost uvést odůvodnění – Článek 75 první věta nařízení č. 207/2009“
Ve věci T‑450/09,
Simba Toys GmbH & Co. KG, se sídlem ve Fürth (Německo), zastoupená O. Ruhlem, advokátem,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému D. Botisem, jako zmocněncem,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vedlejší účastnicí řízení před Tribunálem, je
Seven Towns Ltd, se sídlem v Londýně (Spojené království), původně zastoupená M. Edenboroughem, QC, a B. Cookson, solicitor, dále K. Szamosiem a M. Borbásem, advokáty,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 1. září 2009 (věc R 1526/2008‑2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Simba Toys GmbH & Co. KG a Seven Towns Ltd,
TRIBUNÁL (šestý senát),
ve složení S. Frimodt Nielsen, předseda, F. Dehousse a A. M. Collins (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: J. Weychert, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 6. listopadu 2009,
s přihlédnutím k usnesením o přerušení řízení ze dne 10. března a 9. července 2010,
s přihlédnutím k pokračování v řízení,
s přihlédnutím k vyjádření OHIM k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 30. listopadu 2010,
s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 24. listopadu 2010,
s přihlédnutím k replice došlé kanceláři Tribunálu dne 4. března 2011,
s přihlédnutím k duplice OHIM došlé kanceláři Tribunálu dne 25. května 2011,
s přihlédnutím k duplice vedlejší účastnice došlé kanceláři Tribunálu dne 23. května 2011,
s přihlédnutím ke změně složení senátů Tribunálu,
po jednání konaném dne 5. prosince 2013,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 1. dubna 1996 podala vedlejší účastnice, společnost Seven Towns Ltd, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku k zápisu ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je níže vyobrazené trojrozměrné označení:
3 Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají do třídy 28 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu: „Trojrozměrná puzzle“.
4 Dne 6. dubna 1999 byla dotčená ochranná známka zapsána jakožto ochranná známka Společenství pod číslem 162784. Zápis byl obnoven dne 10. listopadu 2006.
5 Dne 15. listopadu 2006 žalobkyně, Simba Toys GmbH & Co. KG, podala návrh na prohlášení neplatnosti sporné ochranné známky podle čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009], ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a) až c) a e) uvedeného nařízení [nyní čl. 7 odst. 1 písm. a) až c) a e) nařízení č. 207/2009].
6 Rozhodnutím ze dne 14. října 2008 zamítlo zrušovací oddělení návrh na prohlášení neplatnosti v plném rozsahu (dále jen „rozhodnutí ze dne 14. října 2008“).
7 Dne 23. října 2008 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí odvolání u OHIM na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94 (nyní články 58 až 64 nařízení č. 207/2009). Na podporu svého odvolání se dovolávala porušení čl. 7 odst. 1 písm. a) až c) a e) uvedeného nařízení.
8 Rozhodnutím ze dne 1. září 2009 (dále jen „napadené rozhodnutí“) potvrdil druhý odvolací senát OHIM rozhodnutí ze dne 14. října 2008 a odvolání zamítl.
9 Pokud jde o výtku vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 40/94, odvolací senát učinil závěr, že není opodstatněná, jelikož sporná ochranná známka je náležitě graficky ztvárněna a „neexistuje žádný zjevný důvod, pro který by kubická mřížková struktura teoreticky nebyla způsobilá rozlišit výrobky a služby jednoho podniku od výrobků a služeb jiných podniků“ (bod 16 napadeného rozhodnutí).
10 Co se týče výtky vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, odvolací senát ji zamítl poté, co shledal, že se sporná ochranná známka podstatným způsobem odlišuje od zvyklostí daného odvětví. Zaprvé poukázal na to, že žalobkyně nepředložila žádný přesvědčivý důkaz, který by prokazoval, že „kubická mřížková struktura představuje ,normu‘ ve zvláštní oblasti trojrozměrných puzzle“. Existence puzzle, a sice kostky Soma, která se podobá kostce, na kterou se vztahuje sporná ochranná známka, nestačí k prokázání, že tato ochranná známka odpovídá normě v daném odvětví (bod 20 napadeného rozhodnutí). Zadruhé konstatoval, že sporná ochranná známka vykazuje charakteristiky dostatečné k tomu, aby byla pro dotyčné výrobky považována za inherentně rozlišující (bod 21 napadeného rozhodnutí).
11 Pokud jde o výtku vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, odvolací senát dospěl k závěru, že není odůvodněná, jelikož bez předchozí znalosti spotřebitele se sporná ochranná známka nepodobá trojrozměrnému puzzle (bod 23 napadeného rozhodnutí) ani je nepřipomíná.
12 Konečně odvolací senát zamítl výtku vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení č. 40/94. Zaprvé konstatoval, že zápis sporné ochranné známky není v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. e) bodem ii) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 207/2009], poté, co poukázal v podstatě na to, že „kubická mřížková struktura“ nevypovídá nic o své funkci, ani dokonce o existenci jakékoli funkce, a že je nemožné učinit závěr, že by mohla „přinést výhodu nebo jakýkoli technický účinek v oblasti trojrozměrných puzzle“ (bod 28 napadeného rozhodnutí). Zadruhé odvolací senát prohlásil, že „jelikož dotčený tvar nemá zjevně tvar puzzle a funkce a pohyby, které je s ním možno činit, jsou jasně skryty, nelze mít za to, že tvar vyplývá z povahy samotného výrobku“ (bod 29 napadeného rozhodnutí). Odvolací senát z toho vyvodil, že čl. 7 odst. 1 písm. e) bod i) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. e) bod i) nařízení č. 207/2009] není na daný případ použitelný. Zatřetí odvolací senát shledal, že nelze mít za to, že pouhá „kubická mřížka, jako je mřížka znázorněná ztvárněním sporné ochranné známky, může mít tvar, který dává výrobkům podstatnou hodnotu“, takže ani čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) nařízení č. 207/2009] není na daný případ použitelný (bod 30 napadeného rozhodnutí).
Návrhová žádání účastníků řízení
13 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM a vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení souvisejících s odvolacím řízením a s řízením před Tribunálem.
14 OHIM a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
15 Žalobkyně uplatňuje na podporu své žaloby osm žalobních důvodů. První žalobní důvod vychází z porušení čl. 76 odst. 1 první věty nařízení č. 207/2009. Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94. Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i) nařízení č. 40/94. Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 40/94. Pátý žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Šestý žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94. Sedmý žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009). Osmý žalobní důvod vychází z porušení čl. 75 první věty nařízení č. 207/2009.
K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 76 odst. 1 první věty nařízení č. 207/2009
16 Článek 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 stanoví:
„V průběhu řízení zkoumá úřad skutečnosti z moci úřední; v řízení týkajícím se relativních důvodů zamítnutí se však úřad při zkoumání omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky.“
17 První žalobní důvod uplatněný žalobkyní vychází z porušení první věty tohoto ustanovení a člení se na pět částí. Zaprvé žalobkyně tvrdí, že odvolací senát „zcela neidentifikoval charakteristiky [sporné] ochranné známky“. Konkrétněji odvolací senát nezohlednil, že ztvárnění této ochranné známky „jasně“ ukazují mezery na koncích „černých čar“, které jsou na každé straně dotčené kostky, což „jasně“ naznačuje, že tyto čáry nemají zobrazovat „černou klec“, nýbrž od sebe oddělovat „jednotlivé menší dílky kostky“. Zadruhé žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že nezohlednil skutečnost, že puzzle je ze své podstaty tvořeno jednotlivými dílky. Tvrdí, že s ohledem na skutečnost, že puzzle je hrou spočívající v tom, že se přesouvají tyto dílky, „aby se dosáhlo určitého konečného předem určeného pořadí“, budou v projednávaném případě průměrný spotřebitel a obchodník vždy vnímat výše zmíněné černé čáry tak, že jejich funkcí je rozdělit dotčenou kostku na jednotlivé dílky, které jsou „tak či onak“ pohyblivé. Zatřetí žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že ponechal bez povšimnutí, že – jak vysvětlila ve svém vyjádření ze dne 2. května 2007 před zrušovacím oddělením – tvar kostky „o rozměru 3 x 3 x 3“ je nezbytný pro dosažení technického výsledku, a sice trojrozměrného puzzle obsahujícího dílky, které se mohou otáčet, určité úrovně obtížnosti a určitých ergonomických vlastností. Začtvrté tvrdí, že odvolací senát chybně nezohlednil skutečnost, že – jak vysvětlila ve svém vyjádření ze dne 27. srpna 2007 před zrušovacím oddělením – výše zmíněné černé čáry plní technickou funkci. Zapáté tvrdí, že odvolací senát neprávem učinil závěr, že kostka Soma netvoří součást dotyčného odvětví. Uvádí, že jak ona sama, tak vedlejší účastnice přesto předložily důkazy v tomto ohledu v řízení před OHIM.
18 OHIM má za to, že první žalobní důvod musí být zamítnut jako zjevně neopodstatněný.
19 Zaprvé je třeba poukázat na to, že v rámci prvního žalobního důvodu, který vychází z porušení ustanovení procesní povahy, se žalobkyně snaží zpochybnit opodstatněnost posouzení některých skutečností a některých jejích argumentů, které provedl odvolací senát, a nikoli mu vytknout, že nezohlednil tyto skutečnosti a argumenty před tím, než dospěl k napadenému rozhodnutí. Otázka, zda odvolací senát správně posoudil určité skutečnosti, argumenty nebo důkazy, či nikoli, však spadá pod věcný přezkum legality napadeného rozhodnutí, a nikoli pod přezkum zachování pravidel řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí přijato.
20 Zadruhé je nutno konstatovat, že tento žalobní důvod je v každém případě zčásti skutkově nepodložený a zčásti vychází z nesprávného výkladu napadeného rozhodnutí.
21 V první řadě totiž z napadeného rozhodnutí vyplývá (viz zejména body 16, 21 a 28 napadeného rozhodnutí), že odvolací senát podrobně přezkoumal grafická ztvárnění sporné ochranné známky, včetně tlustých černých čar, které se na nich objevují a čtverečkují každou stranu dotčené kostky (dále jen „černé čáry“). Kromě toho je třeba poukázat nejen na to, že mezery umístěné na koncích černých čar jsou sotva viditelné, nýbrž i na to, že jejich výskyt každopádně nikterak nevylučuje, že – jak správně konstatoval odvolací senát v bodě 21 napadeného rozhodnutí – sporná ochranná známka může být vnímána tak, že zobrazuje „černou klec“.
22 V druhé řadě je třeba konstatovat, že nic v napadeném rozhodnutí neumožňuje učinit závěr, že odvolací senát ponechal bez povšimnutí, že puzzle ze své podstaty obsahuje jednotlivé dílky. V tomto ohledu žalobkyně neoprávněně odvolacímu senátu vytýká, že v bodě 21 napadeného rozhodnutí při přezkumu otázky, zda lze spornou ochrannou známku považovat za inherentně rozlišující pro dotyčné výrobky, konstatoval, že dotčená kostka nevykazuje „žádné zjevné vlastnosti, které by naznačovaly, že se může otáčet, nebo že se její jednotlivé dílky mohou zaměňovat“. Konkrétně, na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, skutečnost, že puzzle ze své podstaty obsahuje jednotlivé dílky, nutně neznamená, že se tyto dílky mohou otáčet. V projednávaném případě nebudou černé čáry objektivním pozorovatelem nutně vnímány – a to i kdyby si všiml mezer na jejich koncích – jako čáry, jejichž funkcí je rozdělit dotčenou kostku na jednotlivé dílky, se kterými lze „tak či onak“ pohybovat. Devět čtverečků, které se objevují na každé straně dotčené kostky z důvodu černých okrajů, které obsahují, by mohlo být stejně tak určeno zejména k tomu, aby se na ně umístily například písmena, číslice, barvy nebo kresby, a to aniž by se tyto čtverečky nebo jiné prvky této kostky mohly samy o sobě přemísťovat. Ve skutečnosti, jak bude podrobněji vysvětleno v bodě 54 dále, tvrzení žalobkyně spočívá z velké části na nesprávném předpokladu, podle kterého existuje nutná souvislost mezi tvrzenou schopností rotace některých částí dotčené kostky a výskytem černých čar na jejích stranách.
23 V třetí řadě, pokud jde o třetí a čtvrtou část tohoto žalobního důvodu, je třeba poukázat na to, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát vyčerpávajícím způsobem přezkoumal všechny argumenty a důkazy, které jednotliví účastníci řízení předložili ve správním řízení (viz zejména body 3 až 11, 16, 20, 21 a 28 až 30 napadeného rozhodnutí). Konkrétně odvolací senát plně zohlednil argumenty žalobkyně, podle kterých zaprvé dotčený tvar je nezbytný pro dosažení technického výsledku, a zadruhé černé čáry plní technickou funkci (viz body 10, 28 a 29 napadeného rozhodnutí).
24 V čtvrté řadě je třeba konstatovat, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, odvolací senát tím, že odkázal na bod 20 napadeného rozhodnutí, nevyloučil, že kostka Soma je součástí dotyčného odvětví. V uvedeném bodě odvolací senát pouze učinil závěr, že skutečnost, že existuje puzzle, a sice uvedená kostka, která se podobá kostce, na kterou se vztahuje sporná ochranná známka, nestačí k prokázání, že tato ochranná známka odpovídá normě v daném odvětví (viz bod 106 dále).
25 Zatřetí je třeba konstatovat, že v rámci řízení o prohlášení neplatnosti, i pokud se jako v projednávané věci týká absolutních důvodů pro zamítnutí, není odvolací senát povinen zkoumat skutkové okolnosti z moci úřední [rozsudek ze dne 13. září 2013, Fürstlich Castell’sches Domänenamt v. OHIM – Castel Frères (CASTEL), T‑320/10, Sb. rozh. (Výňatky), EU:T:2013:424, probíhá řízení o kasačním opravném prostředku, body 25 až 29]. Odvolacímu senátu nemůže být zajisté bráněno, shledá-li to nezbytným, zohlednit z moci úřední všechny skutečnosti relevantní pro jeho analýzu. Ze spisu nicméně nevyplývá, že taková nutnost v projednávaném případě nastala.
26 Z předcházejících úvah vyplývá, že první žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 76 odst. 1 první věty nařízení č. 207/2009, musí být zamítnut jako neopodstatněný.
K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94
27 Druhý žalobní důvod vznesený žalobkyní vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94 a člení se na osm částí. Zaprvé žalobkyně tvrdí, že odvolací senát chybně nezohlednil skutečnost, že černé čáry jsou přičitatelné technickým funkcím. Zadruhé tvrdí, že relevantní otázkou je, zda základní vlastnosti ochranné známky jsou přičitatelné pouze technickému výsledku, a nikoli, zda skutečně mají technickou funkci. Zatřetí odvolacímu senátu vytýká, že pominul obecný zájem, na němž stojí výše uvedené ustanovení. Tvrdí, že kdyby byl zápis sporné ochranné známky ponechán, umožnilo by to ve skutečnosti jejímu majiteli dovolávat se této známky vůči třetím stranám, které hodlají uvést na trh trojrozměrná puzzle mající schopnost rotace. Začtvrté odvolacímu senátu vytýká, že se nedistancoval od prohlášení zrušovacího oddělení, uvedeného v rozhodnutí ze dne 14. října 2008, podle kterého základní vlastnosti dotčeného tvaru neplní technickou funkci, takže zápis tohoto tvaru jakožto ochranné známky nevytváří monopol na technické řešení. Zapáté tvrdí, že odvolací senát přehlédl skutečnost, že ani ve věcech, v nichž byl vydán rozsudek ze dne 18. června 2002, Philips (C‑299/99, Recueil, EU:C:2002:377), a rozsudek ze dne 12. listopadu 2008, Lego Juris v. OHIM – Mega Brands (červená Lego kostka) (T‑270/06, Sb. rozh. EU:T:2008:483), nevyplývaly dotyčné technické funkce přímo ze ztvárnění dotčených ochranných známek. Zašesté odvolacímu senátu vytýká, že nezohlednil skutečnost, že neexistují alternativní tvary, které by mohly plnit stejnou technickou funkci. Zasedmé tvrdí, že odvolací senát měl nesprávně za to, že ztvárnění sporné ochranné známky nenaznačují žádnou zvláštní funkci. Podle názoru žalobkyně lze totiž z výskytu mezer na koncích černých čar usuzovat, že se jednotlivé dílky dotčené kostky mohou otáčet. Zaosmé odvolacímu senátu vytýká, že nezohlednil, že trojrozměrná puzzle „tohoto obecného typu“ a jejich schopnost rotace byly známy před podáním přihlášky sporné ochranné známky.
28 OHIM a vedlejší účastnice popírají argumenty žalobkyně a navrhují druhý žalobní důvod zamítnout.
29 Tvar výrobku patří mezi označení, která mohou tvořit ochrannou známku. To v případě ochranné známky Společenství vyplývá z článku 4 nařízení č. 40/94 (nyní článek 4 nařízení č. 207/2009), podle kterého může být ochrannou známkou Společenství jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně vlastních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení, pokud je toto označení způsobilé rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.
30 Podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94 se však „[d]o rejstříku [...] nezapíšou [...] označení, která jsou tvořena výlučně [...] tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku“.
31 Z judikatury vyplývá, že toto ustanovení brání zápisu jakéhokoli tvaru, který je tvořen výlučně, pokud jde o jeho základní vlastnosti, tvarem výrobku, který je technicky v příčinné souvislosti s dosažením cíleného technického výsledku a k jeho dosažení dostačuje, i když lze tohoto technického výsledku dosáhnout jinými tvary užívajícími totéž či jiné technické řešení (rozsudek červená Lego kostka, bod 27 výše, EU:T:2008:483, bod 43).
32 Kromě toho podle ustálené judikatury platí, že každý z důvodů pro zamítnutí zápisu vyjmenovaných v čl. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94 musí být vykládán v závislosti na obecném zájmu, na němž stojí tento důvod. Obecným zájmem, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) tohoto nařízení, je zabránit, aby známkové právo vedlo k tomu, že poskytne podniku monopol na technická řešení nebo užitné vlastnosti výrobku (viz rozsudek ze dne 14. září 2010, Lego Juris v. OHIM, C‑48/09 P, Sb. rozh. EU:C:2010:516, bod 43 a citovaná judikatura).
33 Pravidla stanovená zákonodárcem odrážejí v tomto ohledu vyvážení dvou hledisek, z nichž každé může přispívat k vytvoření systému zdravé a poctivé hospodářské soutěže (rozsudek Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše, EU:C:2010:516, bod 44).
34 Na jedné straně vložení zákazu zapsat jako ochrannou známku jakékoliv označení, které je tvořeno tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku, do čl. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94 zajišťuje, aby podniky nemohly využívat známkového práva k zachovávání bez časového omezení výlučných práv k technickým řešením (rozsudek Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše, EU:C:2010:516, bod 45).
35 Jestliže totiž tvar výrobku zahrnuje pouze technické řešení vypracované výrobcem tohoto výrobku a patentované na jeho žádost, ochrana tohoto tvaru jako ochranné známky po ukončení platnosti patentu by značně a trvale snížila možnost ostatních podniků využívat uvedené technické řešení. Přitom v takovém systému práv duševního vlastnictví, jaký se vyvinul v Evropské unii, mohou být technická řešení chráněna pouze po omezenou dobu, tak aby následně mohla být volně využívána všemi hospodářskými subjekty (rozsudek Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše, EU:C:2010:516, bod 46).
36 Mimoto zápis výlučně funkčního tvaru výrobku jako ochranné známky umožňuje majiteli ochranné známky zakázat ostatním podnikům nejen užívání téhož tvaru, ale též užívání tvarů podobných (v tomto smyslu viz rozsudek Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše, EU:C:2010:516, bod 56).
37 Na druhé straně omezením důvodu pro zamítnutí uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94 na označení tvořená „výlučně“ tvarem výrobku „nezbytným“ pro dosažení technického výsledku zákonodárce náležitě zohlednil, že každý tvar výrobku je do určité míry funkční, a že by tedy nebylo vhodné zamítnout zápis tvaru výrobku jako ochranné známky z pouhého důvodu, že má užitné vlastnosti. Pomocí výrazů „výlučně“ a „nezbytný“ uvedené ustanovení zajišťuje, aby byl zamítnut zápis jen tvarů výrobku, které v sobě pouze zahrnují technické řešení, a jejichž zápis jako ochranné známky by tedy skutečně bránil využívání tohoto technického řešení jinými podniky (rozsudek Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše, EU:C:2010:516, bod 48).
38 Z judikatury rovněž vyplývá, že správné použití čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94 předpokládá, že orgán rozhodující o přihlášce dotčeného trojrozměrného označení jako ochranné známky řádně určí jeho základní vlastnosti. Výraz „základní vlastnosti“ musí být chápán jako týkající se nejdůležitějších prvků označení (rozsudek Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše, EU:C:2010:516, body 68 a 69).
39 Určení uvedených základních vlastností musí být prováděno v každém jednotlivém případě, aniž existuje obecně platné pořadí důležitosti jednotlivých druhů prvků, které může označení obsahovat. Při zjišťování základních vlastností označení může příslušný orgán mimoto vycházet buď přímo z celkového dojmu, kterým toto označení působí, nebo nejprve provést postupné přezkoumání každého prvku tvořícího toto označení (viz rozsudek Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše, EU:C:2010:516, bod 70 a citovaná judikatura).
40 Konkrétně, jak na to poukázal Soudní dvůr v bodě 71 rozsudku Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše (EU:C:2010:516), může být určení základních vlastností označení pro účely případného uplatnění důvodu pro zamítnutí zápisu uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94 v některých případech, a zejména s ohledem na stupeň jeho obtížnosti, uskutečněno prostou analýzou vzhledu uvedeného označení, nebo může být naopak založeno na důkladnějším přezkumu, v rámci kterého jsou zohledňovány takové prvky užitečné pro posouzení, jakými jsou průzkumy a posudky nebo údaje týkající se práv duševního vlastnictví dříve přiznaných v souvislosti s dotyčným výrobkem.
41 Jakmile jsou určeny základní vlastnosti označení, je dále třeba, aby OHIM ověřil, zda všechny tyto vlastnosti plní technickou funkci dotčeného výrobku. Článek 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 40/94 nelze totiž použít tehdy, pokud se přihláška k zápisu ochranné známky týká tvaru výrobku, ve kterém hraje důležitou roli nefunkční prvek, jakým je například ozdobný nebo fantazijní prvek. V tomto případě mají konkurenční podniky snadný přístup k alternativním funkčně rovnocenným tvarům, takže neexistuje nebezpečí, že dostupnost technického řešení bude narušena. Dané technické řešení může být v takovém případě bez problémů včleněno konkurenty majitele ochranné známky do tvarů výrobku, které nemají tentýž nefunkční prvek, jaký je obsažený ve tvaru výrobku uvedeného majitele, a které tedy s ním nejsou totožné ani jemu podobné (rozsudek Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše, EU:C:2010:516, bod 72).
42 Tento žalobní důvod je třeba přezkoumat ve světle výše uvedených zásad.
43 Nejdříve je třeba určit základní vlastnosti sporné ochranné známky.
44 V projednávaném případě, jak se konstatuje v bodě 28 napadeného rozhodnutí, obsahuje přihláška k zápisu sporné ochranné známky grafické ztvárnění – ze tří různých pohledů – kostky, jejíž každá strana má mřížkovou strukturu tvořenou černými okraji, které dělí stranu na devět čtverečků stejné velikosti, jež jsou uspořádány v tabulce tři na tři. Čtyři tlusté černé čáry, a sice černé čáry (viz bod 21 výše), z nichž dvě jsou umístěny vodorovně a další dvě svisle, čtverečkují každou stranu uvedené kostky. Jak se správně uvádí v bodě 21 napadeného rozhodnutí, tyto jednotlivé prvky dávají sporné ochranné známce vzhled „černé klece“.
45 Z bodů 16, 20, 28 a 30 napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát určuje, že základními vlastnostmi sporné ochranné známky jsou prvky, které kvalifikuje jako „kubickou mřížkovou strukturu“, a sice samotná kostka, a dále mřížková struktura, která se nachází na každé straně této kostky.
46 Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně ve svých písemnostech, odvolací senát tedy neomezil základní vlastnosti sporné ochranné známky na „vodorovné a svislé čáry, které mezi sebou oddělují jednotlivé dílky kostky“. Mimoto na rozdíl od toho, co uvedly OHIM a vedlejší účastnice na jednání v odpovědi na otázku Tribunálu, netvoří dodatečnou základní vlastnost uvedené ochranné známky skutečnost – ostatně nesprávná – že uvedená ochranná známka obsahuje různé šedé odstíny. Kromě skutečnosti, že přihláška k zápisu sporné ochranné známky neuvádí žádnou barvu pro tuto známku, je totiž třeba konstatovat, že na grafických ztvárněních této ochranné známky jsou dotčené strany kostky bílé nebo pokryty černým šrafováním.
47 Posouzení odvolacího senátu zmíněné v bodě 45 výše musí být schváleno, neboť z prosté analýzy vzhledu sporné ochranné známky jasně vyplývá, že prvky uvedené ve zmíněném bodě jsou nejdůležitějšími prvky této známky.
48 Dále je třeba posoudit, zda všechny výše uvedené základní vlastnosti sporné ochranné známky plní technickou funkci dotyčných výrobků.
49 V bodě 28 napadeného rozhodnutí odvolací senát nejprve uvedl, že z ustálené judikatury vyplývá, že „podle čl. 7 odst. 1 [písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94] se musejí důvody neplatnosti trojrozměrné ochranné známky opírat výlučně o přezkum ztvárnění ochranné známky, v němž byla tato známka přihlášena, a nikoli o neviditelné tvrzené nebo předpokládané vlastnosti“. Poté konstatoval, že grafická ztvárnění sporné ochranné známky „nenaznačují žádnou zvláštní funkci, a to ani při zohlednění výrobků, a sice ,trojrozměrných puzzle‘ “. Odvolací senát učinil závěr, že nemusí zohledňovat „obecně známou“ schopnost rotace svislých a vodorovných pruhů puzzle nazývaného „Rubikova kostka“ a „neoprávněně a retroaktivně“ shledat tuto funkčnost v daných ztvárněních. Podle odvolacího senátu nevypovídá kubická mřížková struktura nic o své funkci, ani dokonce o existenci jakékoli funkce, a „je nemožné učinit závěr, že by mohla přinést výhodu nebo jakýkoli technický účinek v oblasti trojrozměrných puzzle“. Dodal, že tvar je pravidelný a geometrický a že neobsahuje „žádnou indicii o puzzle, které ztělesňuje“.
50 Zaprvé žalobkyně tuto analýzu popírá a v rámci první, druhé a sedmé části tohoto žalobního důvodu tvrdí, že výskyt mezer na koncích černých čar jasně naznačuje, že tyto čáry jsou určeny k tomu, aby se od sebe oddělily „jednotlivé menší dílky kostky“, se kterými lze pohybovat, a především otáčet. Uvedené čáry jsou tudíž podle názoru žalobkyně „přičitatelné technickým funkcím“ ve smyslu bodu 84 rozsudku Philips, bod 27 výše (EU:C:2002:377). Žalobkyně dodává, že z tohoto rozsudku vyplývá, že relevantní otázkou není otázka, zda základní vlastnosti ochranné známky skutečně mají technickou funkci, nýbrž otázka, zda „technický výrobek s určitými technickými vlastnostmi vykazuje dotčené [základní] vlastnosti v důsledku svých technických vlastností“. V projednávaném případě jsou přitom černé čáry právě důsledkem technické funkce, a sice schopnosti rotace jednotlivých dílků dotčené kostky.
51 V této souvislosti je třeba konstatovat, že žalobkyně tvrdí, že černé čáry plní technickou funkci a zároveň, že jsou důsledkem takové funkce. Na jednání, na kterém ji Tribunál vyzval, aby objasnila své stanovisko v tomto ohledu, tvrdila, že černé čáry plní funkci „oddělitelnosti“, což je „nezbytnou podmínkou“ pro pohyblivost jednotlivých dílků dotčené kostky, a dále že existuje „vzájemný vztah“ mezi dotyčným technickým řešením a černými čarami.
52 Tvrzení žalobkyně, podle kterého jsou černé čáry důsledkem údajné schopnosti rotace jednotlivých dílků dotčené kostky, je třeba odmítnout.
53 Toto tvrzení je totiž irelevantní, jelikož aby se mohl čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 40/94 použít, je třeba prokázat, že samotné základní vlastnosti dotčené ochranné známky plní technickou funkci dotčeného výrobku a byly zvoleny, aby tuto funkci plnily, a nikoli to, že jsou výsledkem této funkce. Jak správně tvrdí OHIM, z bodů 79 a 80 rozsudku Philips, bod 27 výše (EU:C:2002:377) vyplývá, že v tomto smyslu je třeba chápat závěr Soudního dvora uvedený v bodě 84 téhož rozsudku, podle kterého označení tvořené výlučně tvarem výrobku nemůže být zapsáno, pokud se prokáže, že základní funkční vlastnosti tohoto tvaru lze přičíst výlučně technickému výsledku. To je navíc podpořeno výkladem čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94 (viz bod 31 výše) podaným Tribunálem v bodě 43 rozsudku červená Lego kostka, bod 27 výše (EU:T:2008:483), podle kterého se důvod pro zamítnutí stanovený tímto ustanovením uplatní pouze tehdy, pokud je tvar výrobku „technicky v příčinné souvislosti s dosažením cíleného technického výsledku a k jeho dosažení dostačuje“, jenž byl potvrzen Soudním dvorem v bodech 50 až 58 rozsudku Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše (EU:C:2010:516).
54 Navíc uvedené tvrzení každopádně není opodstatněné. Jak totiž zdůraznila vedlejší účastnice ve svých písemnostech a na jednání, je zcela možné, že kostka, jejíž strany nebo jiné prvky se mohou otáčet, neobsahuje viditelné oddělující čáry. Neexistuje tudíž nutná souvislost mezi takovou případnou schopností rotace, nebo dokonce jakoukoli jinou možností pohybovat s některými prvky dotčené kostky, a výskytem tlustých černých čar na stranách uvedené kostky nebo a fortiori mřížkové struktury takového druhu, jako je mřížková struktura v grafických ztvárněních sporné ochranné známky.
55 Konečně je třeba připomenout, že sporná ochranná známka byla zapsána obecně pro „trojrozměrná puzzle“, a sice bez omezení na trojrozměrná puzzle mající schopnost rotace, která tvoří pouze jeden jejich zvláštní druh mezi mnoha jinými. Kromě toho je třeba poukázat na to, že jak vedlejší účastnice potvrdila na jednání v odpovědi na otázku Tribunálu, nepřipojila ke své přihlášce k zápisu popis, v němž by bylo upřesněno, že dotčený tvar obsahuje takovou schopnost.
56 Kromě toho je rovněž třeba odmítnout tvrzení žalobkyně, podle kterého černé čáry plní technickou funkci, a sice oddělovat od sebe jednotlivé dílky dotčené kostky, aby se mohly pohybovat, a především se otáčet.
57 Toto tvrzení totiž spočívá na nesprávném předpokladu, podle kterého bude dotčená kostka nutně vnímána tak, že obsahuje prvky, které se mohou takto otáčet (viz bod 22 výše). I kdyby objektivní pozorovatel mohl z grafických ztvárnění sporné ochranné známky vyvodit, že funkcí černých čar je od sebe oddělovat pohyblivé prvky, nebude moci přesně pochopit, zda jsou tyto pohyblivé prvky určeny například k rotačním pohybům nebo k rozebrání, aby byly poté znovu složeny, nebo k umožnění přeměny dotčené kostky v jiný tvar.
58 Ve skutečnosti argumentace žalobkyně, jak vyplývá z jejích písemností, spočívá v podstatě na známosti schopnosti rotace svislých a vodorovných pruhů Rubikovy kostky. Je přitom jasné, že tato schopnost nemůže vyplývat z černých čar jako takových, ani obecněji z mřížkové struktury nacházející se na každé straně dotčené kostky, nýbrž nanejvýš z jejího vnitřního mechanismu, který je neviditelný na grafických ztvárněních sporné ochranné známky, a který nemůže představovat základní vlastnost této ochranné známky, jak je ostatně mezi účastníky řízení nesporné.
59 V tomto kontextu nelze odvolacímu senátu vytýkat, že nezahrnul tento neviditelný prvek do své analýzy funkčnosti základních vlastností sporné ochranné známky. Nelze totiž odvolacímu senátu zakázat, aby pro účely této analýzy postupoval pomocí dedukce, avšak je třeba, aby tato dedukce byla prováděna co nejobjektivněji a vycházela z dotčeného tvaru, jak je graficky ztvárněn, a aby nebyla čistě spekulativní, ale dostatečně určitá. V projednávaném případě by přitom vyvození existence vnitřního mechanismu rotace z grafických ztvárnění sporné ochranné známky nebylo v souladu s těmito požadavky.
60 Jak totiž odvolací senát správně uvedl v bodě 28 napadeného rozhodnutí, černé čáry a obecněji mřížková struktura, které jsou na každé straně dotčené kostky, neplní ani nenaznačují žádnou technickou funkci. Mřížková struktura představuje sice především ozdobný nebo fantazijní prvek, který hraje v dotčeném tvaru důležitou úlohu coby údaj o původu (viz bod 110 dále), avšak jejím účinkem je rovněž vzhledově rozdělit každou stranu uvedené kostky na devět čtverečků stejné velikosti. To nicméně nemůže podle relevantní judikatury představovat technickou funkci v pravém slova smyslu. V této souvislosti je třeba připomenout, že nebylo záměrem zákonodárce, aby byl zamítnut zápis tvaru výrobku jako ochranné známky z pouhého důvodu, že má užitné vlastnosti, neboť každý tvar výrobku je do určité míry funkční (viz bod 37 výše).
61 Pokud jde o další základní vlastnost sporné ochranné známky, v projednávané věci samotnou kostku, není důvodné určit, zda kostka plní technickou funkci dotčeného výrobku, jelikož – jak vyplývá z předcházejících úvah – každopádně tomu tak není, pokud jde o základní vlastnost, kterou představuje mřížková struktura. V tomto ohledu je třeba připomenout, že se důvod pro zamítnutí uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94 uplatní pouze tehdy, když jsou všechny základní vlastnosti označení funkční. Zápis označení jako ochranné známky nemůže být na základě tohoto ustanovení zamítnut, pokud tvar dotčeného výrobku zahrnuje významný nefunkční prvek (v tomto smyslu viz rozsudek Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše, EU:C:2010:516, bod 52).
62 Z výše uvedených úvah vyplývá, že první, druhá ani sedmá část druhého žalobního důvodu není opodstatněná.
63 Zadruhé je třeba zamítnout jako neopodstatněnou i třetí část tohoto žalobního důvodu vycházející z pominutí obecného zájmu, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 40/94.
64 Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, se totiž majitel nemůže dovolávat sporné ochranné známky, aby třetím stranám zakázal uvádět trojrozměrná puzzle mající schopnost rotace na trh. Jak totiž vyplývá z předcházejících úvah, účinkem zápisu této ochranné známky není chránit schopnost rotace, kterou má dotčený tvar, nýbrž pouze tvar kostky, na jejíchž stranách se nachází mřížková struktura, která jí dává vzhled „černé klece“. Uvedená ochranná známka nemůže zejména bránit třetím stranám v uvádění na trh trojrozměrných puzzle majících jiný tvar než tvar kostky, nebo majících tvar kostky, ale jejíž strany neobsahují mřížkovou strukturu obdobnou struktuře objevující se na sporné ochranné známce nebo jakýkoli jiný podobný vzor, a to ať již uvedená puzzle mají či nemají schopnost rotace. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že ze spisu vyplývá, že ke dni podání přihlášky k zápisu přihlášené ochranné známky již existovala na trhu řada trojrozměrných puzzle majících schopnost rotace a majících tvary odlišné od tvaru kostky nebo majících jiné vzory než mřížkovou strukturu.
65 Zatřetí, pokud jde o čtvrtou část druhého žalobního důvodu, žalobkyně kritizuje skutečnost, že se odvolací senát nedistancoval od následujícího prohlášení uvedeného v bodě 28 rozhodnutí ze dne 14. října 2008:
„Základní vlastnosti dotčeného tvaru neplní technickou funkci a skutečnost, že je dotčený tvar zapsán jako ochranná známka, nevytváří monopol na technické řešení. V důsledku toho nebrání dotčený tvar konkurentům uvádět na trh mechanická puzzle, která obsahují prvky, jež mají pohyblivou nebo rotační funkci. Sporná [ochranná známka] ani neomezuje volbu konkurentů spočívající v zavedení takové technické funkce do svých výrobků.“
66 Podle žalobkyně spočívá tato argumentace na myšlence, že sporná ochranná známka nemůže být prohlášena za neplatnou, neboť „žaloby pro porušení práv z duševního vlastnictví nemohou být každopádně podávány proti výrobkům třetích osob, které jsou totožné nebo podobné ochranné známce, pokud [tyto] výrobky […] plní technickou funkci (a sice mohou-li se otáčet)“. Uvedená argumentace se tak opírá o čl. 12 písm. b) nařízení č. 40/94 (nyní čl. 12 písm. b) nařízení č. 207/2009). Podle judikatury však posledně uvedené ustanovení nemůže mít určující vliv na výklad článku 7 nařízení č. 40/94.
67 Je třeba konstatovat, že argumenty žalobkyně spočívají na nesprávném výkladu výše uvedené pasáže bodu 28 rozhodnutí ze dne 14. října 2008. V této pasáži se totiž zrušovací oddělení nijak nevyslovuje k použití čl. 12 písm. b) nařízení č. 40/94, který se týká omezení účinků ochranné známky Společenství, když stanoví, že ochranná známka Společenství neopravňuje majitele, aby zakázal třetí straně používat za určitých podmínek v obchodním styku údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností, a sice popisné údaje. Ve skutečnosti se zrušovací oddělení v uvedené pasáži omezuje na posouzení důsledků zápisu sporné ochranné známky s ohledem na obecný zájem, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 40/94 (viz bod 32 výše). Jelikož je toto posouzení zrušovacího oddělení správné, jak vyplývá z bodů 63 a 64 výše, nelze odvolacímu senátu vytýkat, že se od něj v napadeném rozhodnutí neodchýlil.
68 Čtvrtou část druhého žalobního důvodu je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněnou.
69 Začtvrté je nutno konstatovat, že není opodstatněná ani pátá část druhého žalobního důvodu vycházející z toho, že ve věcech, v nichž byly vydány rozsudky Philips, bod 27 výše (EU:C:2002:377), a červená Lego kostka, bod 27 výše (EU:T:2008:483), nevyplývala technická funkce dotčených tvarů přímo ze ztvárnění dotyčných ochranných známek.
70 Ve věci, v níž byl vydán rozsudek Philips, bod 27 výše (EU:C:2002:377), totiž jasně vyplývala dotyčná technická funkce, a sice holení, z grafického ztvárnění dotčeného tvaru, které zejména zobrazovalo ve vrchní části holicího strojku tři výkyvné hlavy s otáčecími frézkami uspořádanými v rovnoramenném trojúhelníku.
71 Stejně tak v rozsudku červená Lego kostka, bod 27 výše (EU:T:2008:483) zobrazovalo dotčené grafické ztvárnění ochranné známky zejména dvě řady výčnělků na vrchní straně dotčené hrací kostky. Jelikož jsou dotyčné výrobky „stavebnicí“, logicky bylo možné z těchto výčnělků vyvodit, že jsou určeny ke skládání hracích kostek a že mají spodní vyhloubenou stranu a vedlejší výčnělky, třebaže posledně uvedené prvky nejsou na uvedeném ztvárnění viditelné.
72 Naproti tomu grafická ztvárnění sporné ochranné známky neumožňují zjistit, zda dotčený tvar plní nějakou technickou funkci, ani případně o jakou funkci se jedná. Konkrétně, jak bylo již uvedeno v bodech 22, 54, 57 a 58 výše, nelze z těchto ztvárnění s dostatečnou určitostí vyvodit, že se dotčená kostka skládá z pohyblivých prvků, a ještě méně to, že se může otáčet.
73 Zapáté nelze vyhovět ani šesté části druhého žalobního důvodu vycházející z toho, že odvolací senát nezohlednil údajnou neexistenci alternativních tvarů, které by mohly plnit „stejnou technickou funkci“. Žalobkyně není ani oprávněna tvrdit, jak činí v replice, že neexistují-li takové alternativní tvary, čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 40/94 se musí vždy použít.
74 Tato výtka je totiž skutkově nepodložená. I kdyby technickou funkcí, na kterou žalobkyně odkazuje, byla schopnost rotace, kterou může mít trojrozměrné puzzle, je třeba zopakovat, že ke dni podání přihlášky k zápisu přihlášené ochranné známky již existovala na trhu řada trojrozměrných puzzle majících takovou funkci, avšak která měla jiný tvar než tvar kostky, například tvar čtyřstěnu, osmistěnu, dvanáctistěnu nebo dvacetistěnu, nebo jejichž vnější povrch nebyl tvořen mřížkovou strukturou (viz bod 64 výše).
75 Kromě toho a v každém případě, jak vyplývá jak z rozsudku Philips, bod 27 výše (EU:C:2002:377, body 81 až 84), tak z rozsudku Lego Juris v. OHIM, bod 32 výše (EU:C:2010:516, body 53 až 58), je irelevantní, pokud jde o přezkum funkčnosti základních vlastností tvaru, zda existují jiné tvary umožňující dosažení téhož technického výsledku, či nikoli.
76 Zašesté osmá část tohoto žalobního důvodu, podle které odvolací senát chybně nezohlednil skutečnost, že trojrozměrná puzzle „tohoto obecného typu“ a jejich schopnost rotace byly známy před podáním přihlášky sporné ochranné známky, nemůže obstát, a to ze stejných důvodů, jako jsou důvody uvedené v bodě 58 výše.
77 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba druhý žalobní důvod zamítnout jako neopodstatněný.
K třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i) nařízení č. 40/94
78 Žalobkyně tvrdí, že odvolací senát porušil čl. 7 odst. 1 písm. e) bod i) nařízení č. 40/94 v rozsahu, v němž nezohlednil, že každá z jednotlivých vlastností sporné ochranné známky vyplývá z „funkce“ výrobku.
79 OHIM a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují.
80 Podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i) nařízení č. 40/94 se „[d]o rejstříku […] nezapíšou […] označení, která jsou tvořena výlučně […] tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku“.
81 Je třeba konstatovat, že odvolací senát právem v bodě 29 napadeného rozhodnutí prohlásil, že toto ustanovení není v projednávaném případě použitelné.
82 Je totiž jasné, že povaha dotyčných výrobků, v projednávaném případě trojrozměrných puzzle, si nikterak nevynucuje, aby tyto výrobky měly tvar kostky se stranami majícími mřížkovou strukturu. Jak OHIM a vedlejší účastnice správně zdůraznily a jak vyplývá ze spisu, již ke dni podání přihlášky k zápisu přihlášené ochranné známky existovala trojrozměrná puzzle, a dokonce trojrozměrná puzzle mající schopnost rotace, v celé řadě různých tvarů, zejména od nejběžnějších geometrických tvarů (například krychle, pyramidy, koule, kužele) až po tvary, jako jsou budovy, monumenty, předměty nebo zvířata.
83 Třetí žalobní důvod musí být tedy zamítnut jako neopodstatněný.
K čtvrtému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 40/94
84 Žalobkyně tvrdí, že jelikož jsou jednotlivé vlastnosti dotčeného tvaru nezbytné pro trojrozměrné puzzle, které má některé „optimalizované jednotlivé vlastnosti (přeměnitelnost, určitý stupeň obtížnosti a ergonomické funkce)“, dává tento tvar podstatnou hodnotu dotyčným výrobkům a jejich obchodnímu úspěchu. Odvolací senát tudíž porušil čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) nařízení č. 40/94.
85 OHIM a vedlejší účastnice navrhují zamítnout čtvrtý žalobní důvod jako neopodstatněný.
86 Podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 40/94 se „d]o rejstříku […] nezapíšou […] označení, která jsou tvořena výlučně […] tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu“.
87 Aby tento důvod pro zamítnutí mohl být přijat, je třeba, aby dotyčné označení bylo tvořeno výlučně tvarem a estetické charakteristické rysy tohoto tvaru, a sice jeho vnější vzhled, ve značné míře určovaly volbu spotřebitele, a tudíž obchodní hodnotu dotčeného výrobku. Pokud tak tvar dává dotčenému výrobku podstatnou hodnotu, je irelevantní, že jiné charakteristické rysy tohoto výrobku, jako jsou jeho technické vlastnosti, mohou dotčenému výrobku rovněž propůjčovat významnou hodnotu [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. října 2011, Bang & Olufsen v. OHIM (ztvárnění reproduktoru), T‑508/08, Sb. rozh. EU:T:2011:575, body 73 až 79].
88 V projednávaném případě je nutno konstatovat, že – jak správně uvádí OHIM – argumentace žalobkyně spočívá na předpokladu, že podstatnou hodnotu propůjčují dotyčným výrobkům určité funkční vlastnosti, které má dotčený tvar. Žalobkyně neprokazuje ani netvrdí, že taková podstatná hodnota vyplývá z estetického vzhledu uvedeného tvaru.
89 Z toho plyne, že žalobkyně neprokázala, že se odvolací senát dopustil pochybení, když v bodě 30 napadeného rozhodnutí učinil závěr, že čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) nařízení č. 40/94 není v projednávaném případě použitelný. V důsledku toho je třeba čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení tohoto ustanovení zamítnout jako neopodstatněný.
K pátému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94
90 Pátý žalobní důvod vznesený žalobkyní vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a člení se na pět částí. Zaprvé žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že nezohlednil skutečnost, že se sporná ochranná známka podobá tvaru dotyčných výrobků. Zadruhé tvrdí, že základní vlastnosti sporné ochranné známky jsou ryze technické, takže tuto známku nelze vnímat jako údaj o původu. Zatřetí odvolacímu senátu opět vytýká, že ponechal bez povšimnutí skutečnost, že puzzle je ze své podstaty tvořeno jednotlivými dílky. Začtvrté tvrdí, že odvolací senát na ni nesprávně přenesl důkazní břemeno ohledně otázky, zda se ochranná známka podstatným způsobem odlišuje od normy nebo zvyklostí daného odvětví, či nikoli, které nese majitel této ochranné známky. Zapáté opakuje, že odvolací senát měl neprávem za to, že kostka Soma není součástí dotyčného odvětví.
91 OHIM a vedlejší účastnice popírají argumenty žalobkyně a navrhují pátý žalobní důvod zamítnout.
92 Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 se do rejstříku nezapíšou „ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost“.
93 Rozlišovací způsobilost ochranné známky ve smyslu tohoto ustanovení znamená, že tato ochranná známka umožňuje identifikovat výrobek, pro který byl zápis požadován, jako pocházející od určitého podniku, a tedy odlišit tento výrobek od výrobků jiných podniků (rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Henkel v. OHIM, C‑456/01 P a C‑457/01 P, Recueil, EU:C:2004:258, bod 34, a ze dne 7. října 2004, Mag Instrument v. OHIM, C‑136/02 P, Sb. rozh. EU:C:2004:592, bod 29).
94 Tato rozlišovací způsobilost musí být posuzována jednak vzhledem k výrobkům nebo službám, pro které je zápis požadován, a jednak vzhledem k vnímání relevantní veřejnosti (rozsudky Henkel v. OHIM, bod 93 výše, EU:C:2004:258, bod 35, a ze dne 22. června 2006, Storck v. OHIM, C‑25/05 P, Sb. rozh. EU:C:2006:422, bod 25).
95 V projednávaném případě je třeba podobně jako zrušovací oddělení (viz body 34 a 35 rozhodnutí ze dne 14. října 2008) poukázat na to, že výrobky, na které se sporná ochranná známka vztahuje, a sice trojrozměrná puzzle, jsou běžným spotřebním zbožím, které je určeno konečným spotřebitelům a že relevantní veřejností je běžně informovaný, přiměřeně pozorný a obezřetný průměrný spotřebitel Unie. Tato konstatování nejsou žalobkyní zpochybňována.
96 Podle ustálené judikatury nejsou kritéria posouzení rozlišovací způsobilosti trojrozměrných ochranných známek tvořených vzhledem samotného výrobku odlišná od kritérií použitelných na ostatní druhy ochranných známek (viz rozsudek ze dne 20. října 2011, Freixenet v. OHIM, C‑344/10 P a C‑345/10 P, Sb. rozh. EU:C:2011:680, bod 45 a citovaná judikatura).
97 Nicméně v rámci použití těchto kritérií není vnímání ze strany relevantní veřejnosti nutně stejné v případě trojrozměrné ochranné známky tvořené vzhledem samotného výrobku jako v případě slovní nebo obrazové ochranné známky spočívající v označení nezávislém na vzhledu výrobku, který označuje. Průměrní spotřebitelé totiž obvykle nevyvozují původ výrobků z jejich tvaru nebo tvaru jejich obalu v případě, že neexistuje jakýkoli grafický nebo textový prvek, a může se tedy jevit obtížnější prokázat rozlišovací způsobilost, pokud jde o takovou trojrozměrnou ochrannou známku než v případě slovní nebo obrazové ochranné známky (viz rozsudek Freixenet v. OHIM, bod 96 výše, EU:C:2011:680, bod 46 a citovaná judikatura).
98 Podle ustálené judikatury mimoto platí, že čím více se tvar, jehož zápis jako ochranná známka byl požadován, přibližuje nejpravděpodobnějšímu tvaru dotčeného výrobku, tím je pravděpodobnější, že uvedený tvar postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Za těchto podmínek pouze ochranná známka, která se podstatným způsobem odlišuje od normy nebo od zvyklostí platných v daném odvětví, a v důsledku toho plní svou základní funkci označení původu, nepostrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu uvedeného ustanovení (rozsudky Henkel v. OHIM, bod 93 výše, EU:C:2004:258, bod 39, a Mag Instrument v. OHIM, bod 93 výše, EU:C:2004:592, bod 31).
99 Konečně je pro posouzení, zda tvar skládající se z několika částí může být relevantní veřejností vnímán jako označení původu, třeba analyzovat celkový dojem vyvolaný tímto spojením, což není neslučitelné s postupným přezkoumáním jednotlivých prvků vzhledu použitých pro tuto ochrannou známku [viz rozsudek ze dne 16. září 2009, Alber v. OHIM (rukojeť), T‑391/07, EU:T:2009:336, bod 49 a citovaná judikatura].
100 Argumenty žalobkyně je třeba zkoumat ve světle těchto úvah.
101 Odvolací senát v bodech 20 a 21 napadeného rozhodnutí shledal, že se sporná ochranná známka podstatným způsobem odlišuje od zvyklostí daného odvětví. Zaprvé poukázal v podstatě na to, že žalobkyně nepředložila žádný přesvědčivý důkaz, který by prokazoval, že „kubická mřížková struktura představuje ,normu‘ ve zvláštní oblasti trojrozměrných puzzle“. Zadruhé konstatoval, že sporná ochranná známka vykazuje charakteristiky dostatečné k tomu, aby byla pro dotyčné výrobky považována za inherentně rozlišující. V tomto ohledu uvedl, že „[k]ostka o rozměrech 3 x 3 x 3 zjevně není – přinejmenším bez předchozí znalosti jejího účelu – ztvárněním trojrozměrného puzzle“, že „[s]e podobá spíše stavebnímu bloku než hře“, že „[n]eobsahuje ani číslice, ani písmena, ani žádné zjevné vlastnosti, které by naznačovaly, že se může otáčet, nebo že se její jednotlivé dílky mohou zaměňovat“ a že „nevykazuje nic, co by mohlo naznačovat, že se jedná o jakoukoli hru“. Odvolací senát rovněž upřesnil, že „[sporná ochranná známka vykazuje] ve tvaru ,černé klece‘ charakteristické rysy, které mohou upoutat pozornost průměrného spotřebitele a umožnit mu být informován o tvaru výrobků [vedlejší účastnice]“, a že tedy tento tvar není „jedním z obvyklých tvarů výrobků v dotyčném odvětví, ani dokonce pouhou variantou těchto tvarů, ale tvarem majícím zvláštní vzhled, který též s ohledem na estetický výsledek jeho celku může upoutat pozornost dotyčné veřejnosti a umožnit jí odlišit výrobky, na které se vztahuje [sporná] ochranná známka, od výrobků majících jiný obchodní původ“. Konečně dospěl k závěru, že třebaže rozlišovací způsobilost sporné ochranné známky není vysoká, nelze mít za to, že uvedená známka postrádá jakoukoli rozlišovací způsobilost pro dotyčné výrobky.
102 Zaprvé je třeba odmítnout čtvrtou část tohoto žalobního důvodu, vycházející z údajného obrácení důkazního břemene.
103 V první řadě, jak správně uvádějí OHIM a vedlejší účastnice, totiž pro zapsané ochranné známky Společenství platí předpoklad platnosti, který lze zpochybnit pouze v rámci řízení o zrušení či prohlášení neplatnosti. Osobě, která podala návrh na zrušení nebo na prohlášení neplatnosti, tedy přísluší, aby předložila důkazy na podporu svého návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti [v tomto smyslu viz rozsudek CASTEL, bod 25 výše, EU:T:2013:424, body 27 a 28; viz rovněž pravidlo 37 písm. b) bod iv) nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení č. 40/94 (Úř. věst. L 303, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 189)]. V projednávaném případě tedy bylo na žalobkyni, aby předložila důkaz o údajné neexistenci rozlišovací způsobilosti sporné ochranné známky, a zejména prokázala, že se sporná ochranná známka přibližuje „nejpravděpodobnějšímu tvaru dotčeného výrobku“ ve smyslu relevantní judikatury. Žalobkyně však takový důkaz podat nemohla, jak bude vylíčeno v bodě 105 dále.
104 V druhé řadě je třeba konstatovat, že argumentaci, kterou žalobkyně vyvíjí na podporu této části, nelze přijmout v rozsahu, v němž nesprávně tvrdí, že z judikatury zmíněné v bodě 98 výše vyplývá, že pokud se trojrozměrná ochranná známka podobá dotčenému výrobku, „fakticky to znamená“, že ji spotřebitelé nebudou vnímat jako údaj o původu, ledaže se podstatným způsobem odlišuje od normy nebo zvyklostí daného odvětví, což vždy přísluší prokázat majiteli ochranné známky. Pokud se totiž trojrozměrná ochranná známka podstatným způsobem odlišuje od normy nebo zvyklostí daného odvětví, nemůže se podobat dotčenému výrobku ve smyslu této judikatury.
105 Zadruhé je nutno konstatovat, že – jak se správně uvádí v bodě 20 napadeného rozhodnutí – žalobkyně právně dostačujícím způsobem neprokázala, že dotčený tvar tvoří normu v odvětví trojrozměrných puzzle. Svými argumenty se ostatně ani nesnaží takový důkaz podat, avšak omezuje se na tvrzení, že kostka s mřížkovou strukturou je jedním z možných tvarů, který může takové puzzle mít.
106 Jak je rovněž uvedeno v tomtéž bodě napadeného rozhodnutí, žalobkyně se sice ve správním řízení dovolávala existence kostky Soma, která je takzvaným puzzle, „které se rozebírá“, tvořeným sedmi různými dílky, z nichž každý se skládá ze čtyř kostiček, které po složení tvoří kostku s třemi jednotkami na straně. Jak nicméně odvolací senát v uvedeném bodě právem uvedl, prostá skutečnost, že tak existuje na trhu puzzle, které se podobá puzzle vedlejší účastnice, nestačí k prokázání, že tvar, jenž je předmětem sporné ochranné známky, je normou v odvětví trojrozměrných puzzle. Tyto úvahy mimoto potvrzují, že odvolací senát nikterak nevyloučil, že kostka Soma tvoří součást uvedeného odvětví.
107 Jak se totiž správně konstatuje v bodě 21 napadeného rozhodnutí, dotčený tvar nebude spontánně – a sice bez předchozí znalosti jeho účelu – vnímán průměrným spotřebitelem tak, že ztvárňuje trojrozměrné puzzle. V tomto ohledu odvolací senát právem uvedl, že vnější povrch dotčené kostky neobsahuje žádnou číslici, žádné písmeno ani žádné „zjevné vlastnosti, které by vypovídaly o tom, že se může otáčet nebo že se její jednotlivé dílky mohou zaměňovat“. Pokud jde o posledně uvedený bod, z přezkumu druhého žalobního důvodu výše vyplývá, že tvrzení žalobkyně, podle kterého jsou základní vlastnosti sporné ochranné známky ryze technické, musí být odmítnuto.
108 Mimoto na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně v replice, není tvar kostky, a fortiori se stranami majícími mřížkovou strukturu, „běžný“ pro trojrozměrná puzzle. Jak bylo již uvedeno v bodě 82 výše, trojrozměrná puzzle mohou totiž mít celou řadu různých tvarů.
109 Ve skutečnosti, jak velice správně uvádí OHIM ve svých písemnostech, i kdyby byl dotčený tvar vnímán spotřebiteli jako ztvárňující trojrozměrné puzzle, byl by vždy spojován pouze se specifickým výrobkem uváděným na trh vedlejší účastnicí, a sice Rubikovou kostkou, a nikoli s obecnou podkategorií trojrozměrných puzzle.
110 Kromě toho je třeba souhlasit s posouzením odvolacího senátu uvedeným v bodě 21 napadeného rozhodnutí, podle kterého vykazuje sporná ochranná známka charakteristiky dostatečné k tomu, aby byla považována za známku, která má inherentní rozlišovací způsobilost. Kromě skutečnosti, že vnější vzhled dotčeného tvaru nelze považovat za pouhou variantu běžného trojrozměrného puzzle, které přirozeně přijde na mysl, je totiž třeba připomenout, že výskyt mřížkové struktury na každé straně dotčené kostky dává sporné ochranné známce, posuzované jako celek, vzhled „černé klece“ (viz bod 44 výše). Tyto charakteristiky jsou dostatečně specifické a arbitrární, aby této ochranné známce propůjčily originální vzhled, který se může snadno vrýt do paměti průměrného spotřebitele a umožnit mu odlišit výrobky, na které se vztahuje uvedená ochranná známka, od výrobků majících jiný obchodní původ.
111 Posouzení uvedená v bodě 110 výše nemohou být zpochybněna argumentem žalobkyně, že jelikož se puzzle ze své podstaty skládá z jednotlivých dílků, relevantní veřejnost bude vnímat černé čáry tak, že jejich funkcí je rozdělit kostku na dílky, se kterými lze „tak či onak pohybovat“ (viz bod 22 výše).
112 Z výše uvedeného vyplývá, že první, druhá, třetí a pátá část pátého žalobního důvodu musí být rovněž zamítnuta jako neopodstatněná.
113 V důsledku toho je třeba zamítnout pátý žalobní důvod v plném rozsahu a učinit závěr, že odvolací senát měl právem za to, že sporná ochranná známka nepostrádá jakoukoli rozlišovací způsobilost pro dotyčné výrobky.
K šestému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94
114 Šestý žalobní důvod vznesený žalobkyní vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 a člení se na čtyři části. Zaprvé žalobkyně tvrdí, že sporná ochranná známka pouze popisuje trojrozměrné puzzle mající tvar kostky ve formátu „3 x 3 x 3“. Zadruhé tvrdí, že je pro účely posouzení, zda ochranná známka spadá do důvodu pro zamítnutí zápisu uvedeného v tomto ustanovení, irelevantní, zda jsou vlastnosti výrobků nebo služeb, které mohou být popsány, základní nebo vedlejší. Zatřetí odvolacímu senátu vytýká, že nezohlednil skutečnost, že obchodníci z daného odvětví budou vnímat přímo, že černé čáry jsou důsledkem schopnosti rotace prvků dotčené kostky. Začtvrté tvrdí, že odvolací senát nevzal v úvahu budoucí veřejný zájem na tom, aby třetí strany mohly uvádět na trh vlastní kostky ve formátu „3 x 3 x 3“ a zahrnout je do své obchodní dokumentace.
115 OHIM a vedlejší účastnice mají za to, že šestý žalobní důvod musí být zamítnut jako neopodstatněný.
116 Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 se do rejstříku nezapíšou „ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností“.
117 Podle ustálené judikatury brání čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 tomu, aby označení nebo údaje, kterých se týká, byly vyhrazeny jedinému podniku z důvodu jejich zápisu jako ochranné známky. Toto ustanovení sleduje cíl obecného zájmu, který vyžaduje, aby taková označení nebo údaje mohly být volně užívány všemi [viz rozsudek ze dne 20. listopadu 2007, Tegometall International v. OHIM – Wuppermann (TEK), T‑458/05, Sb. rozh. EU:T:2007:349, bod 77 a citovaná judikatura; rozsudek ze dne 9. července 2008, Reber v. OHIM – Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli (Mozart), T‑304/06, Sb. rozh. EU:T:2008:268, bod 86].
118 Označeními a údaji uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2001 jsou pouze taková označení a údaje, jež mohou při běžném užívání z hlediska relevantní veřejnosti sloužit k označení výrobků nebo služeb, pro které byl zápis požadován, buď přímo, nebo tím, že uvádějí jednu z jejich základních vlastností [rozsudky ze dne 20. září 2001, Procter & Gamble v. OHIM, C‑383/99 P, Recueil, EU:C:2001:461, bod 39, a ze dne 22. června 2005, Metso Paper Automation v. OHIM (PAPERLAB), T‑19/04, Sb. rozh. EU:T:2005:247, bod 24].
119 Z toho plyne, že k tomu, aby označení spadalo pod zákaz upravený v tomto ustanovení, musí mít dostatečně přímou a konkrétní spojitost s dotčenými výrobky nebo službami, která dotyčné veřejnosti umožní vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis dotčených výrobků a služeb nebo některé z jejich vlastností (rozsudek PAPERLAB, bod 118 výše, EU:T:2005:247, bod 25).
120 Je třeba rovněž poukázat na to, že posouzení popisného charakteru označení může být provedeno pouze ve vztahu jednak k jeho chápání dotčenou veřejností a jednak k dotčeným výrobkům nebo službám [rozsudek ze dne 2. dubna 2008, Eurocopter v. OHIM (STEADYCONTROL), T‑181/07, EU:T:2008:86, bod 38]. Popisný charakter ochranné známky se totiž posuzuje vzhledem k výrobkům a službám, pro něž byla ochranná známka zapsána, a s přihlédnutím k předpokládanému vnímání průměrného běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele dotčené kategorie výrobků a služeb.
121 Argumenty žalobkyně je tedy třeba zkoumat ve světle těchto úvah.
122 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že jelikož sporná ochranná známka „zobrazuje kostku s některými prvky, které jsou od sebe graficky oddělené prostřednictvím černých čar“, „pouze popisuje trojrozměrné puzzle mající tvar kostky ,3 x 3 x 3‘ “.
123 Toto tvrzení, na kterém spočívá první, druhá a třetí část tohoto žalobního důvodu, nemůže obstát. Ze stejných důvodů, jako jsou důvody vylíčené v bodech 105 až 111 výše, je totiž třeba mít za to, že z hlediska relevantní veřejnosti neexistuje dostatečně přímý a konkrétní vztah mezi spornou ochrannou známkou a trojrozměrnými puzzle. Uvedená veřejnost nebude vnímat spontánně, a sice konkrétně bez předchozí znalosti Rubikovy kostky, jednoznačně a bez minimální snahy přemýšlení nebo analýzy, vlastnosti sporné ochranné známky dovolávané žalobkyní (viz bod 122 výše) tak, že popisují takové výrobky.
124 Žalobkyně nemůže zejména tvrdit, jak to činí v rámci třetí části tohoto žalobního důvodu, že obchodníci z daného odvětví z grafických ztvárnění sporné ochranné známky přímo vyvodí, že černé čáry jsou důsledkem schopnosti rotace prvků dotčené kostky. V projednávaném případě totiž relevantní veřejnost není tvořena obchodníky, nýbrž průměrnými spotřebiteli (viz bod 95 výše). Dále, jak bylo již uvedeno v bodě 54 výše, neexistuje nutná souvislost mezi takovou případnou schopností rotace, nebo dokonce jakoukoli jinou možností pohybovat s jednotlivými prvky dotčené kostky, a výskytem tlustých černých čar na stranách uvedené kostky. Mimoto je třeba připomenout, že sporná ochranná známka byla zapsána pro „trojrozměrná puzzle“ obecně, a sice bez omezení na puzzle mající schopnost rotace (viz bod 55 výše).
125 Je tudíž třeba konstatovat, že odvolací senát právem v bodě 23 napadeného rozhodnutí učinil závěr o neexistenci popisného charakteru sporné ochranné známky.
126 Tento závěr nemůže být zpochybněn argumentem, kterého se žalobkyně dovolává na podporu čtvrté části šestého žalobního důvodu, podle kterého OHIM nevzal v úvahu „budoucí veřejný zájem“ na tom, aby třetí strany mohly uvádět na trh vlastní kostky ve formátu „3 x 3 x 3“ a zobrazovat je ve své obchodní dokumentaci. Jak totiž vyplývá z úvah vylíčených v bodě 64 výše, majitel sporné ochranné známky se nemůže této známky dovolávat, aby třetím stranám zakázal uvádět na trh zejména trojrozměrná puzzle mající tvar takové kostky, avšak jejichž strany nemají mřížkovou strukturu, nebo jakýkoli podobný vzor, který jim dává vzhled „černé klece“.
127 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba šestý žalobní důvod zamítnout jako neopodstatněný.
K sedmému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94
128 V rámci sedmého žalobního důvodu, vycházejícího z porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94, žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že nerozhodl o otázce, zda sporná ochranná známka získala rozlišovací způsobilost užíváním. Odkazem na vyjádření, která předložila ve správním řízení, „preventivně“ tvrdí, že tato otázka musí být zodpovězena záporně.
129 OHIM tvrdí, že sedmý žalobní důvod musí být odmítnut jako nepřípustný a v každém případě zamítnut jako neopodstatněný.
130 Podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94 nebrání absolutní důvody pro zamítnutí uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) až d) tohoto nařízení zápisu ochranné známky, pokud ochranná známka získala užíváním ve vztahu k výrobkům, pro které je požadován její zápis do rejstříku, rozlišovací způsobilost.
131 Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě odvolací senát právem v bodě 22 napadeného rozhodnutí konstatoval, že sporná ochranná známka je inherentně rozlišující pro dotyčné výrobky, nepříslušelo mu, aby zkoumal, zda tato ochranná známka získala rozlišovací způsobilost užíváním.
132 Sedmý žalobní důvod tudíž musí být zamítnut jako neopodstatněný.
K osmému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 75 první věty nařízení č. 207/2009
133 V rámci osmého žalobního důvodu, vycházejícího z porušení čl. 75 první věty nařízení č. 207/2009, žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí neuvádí důvody, na jejichž základě odvolací senát dospěl k závěru, že sporná ochranná známka nebyla zapsána v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94.
134 OHIM navrhuje zamítnutí osmého žalobního důvodu.
135 Na základě čl. 75 první věty nařízení č. 207/2009 musí být rozhodnutí OHIM odůvodněna. Tato povinnost má stejný dosah jako povinnost zakotvená článkem 253 ES [viz rozsudek ze dne 25. března 2009, Anheuser-Busch v. OHIM – Budějovický Budvar (BUDWEISER), T‑191/07, Sb. rozh. EU:T:2009:83, bod 125 a citovaná judikatura].
136 Z ustálené judikatury vyplývá, že povinnost odůvodnit individuální rozhodnutí má dvojí cíl, jednak umožnit zúčastněné osobě, aby se mohla seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, za účelem obrany svých práv, a jednak umožnit unijnímu soudu vykonávat svůj přezkum legality rozhodnutí (viz rozsudek BUDWEISER, bod 135 výše, EU:T:2009:83, bod 126 a citovaná judikatura).
137 Mimoto od odvolacích senátů nelze vyžadovat, aby poskytovaly vysvětlení, ve kterém by se vyčerpávajícím způsobem postupně zabývaly každým z argumentů uvedených účastníky před nimi probíhajícího sporu. Odůvodnění tedy může být i implicitní za předpokladu, že umožní dotyčným osobám seznámit se s důvody, proč odvolací senát rozhodnutí přijal, a příslušnému soudu disponovat poznatky, které jsou dostatečné k výkonu jeho přezkumu (viz rozsudek BUDWEISER, bod 135 výše, EU:T:2009:83, bod 128 a citovaná judikatura).
138 V projednávaném případě, pokud jde o čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, odvolací senát v bodě 23 napadeného rozhodnutí uvedl, že sporná ochranná známka není s tímto ustanovením v rozporu, přičemž výslovně odkázal na důvody, které vylíčil v rámci svého přezkumu použití čl. 7 odst. 1 písm. b) téhož nařízení, a podotkl, že „bez předchozí znalosti spotřebitele se [tato ochranná známka] nepodobá trojrozměrnému puzzle ani je nepřipomíná“.
139 Nelze tudíž tvrdit, že napadené rozhodnutí neobsahuje odůvodnění, pokud jde o otázku souladu sporné ochranné známky s čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94.
140 Kromě toho nelze popřít, že toto odůvodnění je dostačující. Jak totiž vyplývá z přezkumu pátého a šestého žalobního důvodu výše, v projednávaném případě téže důvody umožňují učinit závěr, že sporná ochranná známka je inherentně rozlišující a že nepopisuje dotyčné výrobky.
141 Z toho vyplývá, že osmý žalobní důvod musí být zamítnut.
142 Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba musí být zamítnuta jako neopodstatněná v plném rozsahu.
K nákladům řízení
143 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
144 Vzhledem k tomu, že OHIM a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je namístě posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (šestý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti Simba Toys GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.
Frimodt Nielsen | Dehousse | Collins |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 25. listopadu 2014.
Podpisy.
Obsah
Skutečnosti předcházející sporu
Návrhová žádání účastníků řízení
Právní otázky
K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 76 odst. 1 první věty nařízení č. 207/2009
K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94
K třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i) nařízení č. 40/94
K čtvrtému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 40/94
K pátému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94
K šestému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94
K sedmému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94
K osmému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 75 první věty nařízení č. 207/2009
K nákladům řízení