Kasační opravný prostředek podaný dne 27. května 2011 Kaimer GmbH & Co. Holding KG a další proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 24. března 2011 ve věci T-379/06, Kaimer GmbH & Co. Holding KG, Sanha Kaimer GmbH & Co. KG, Sanha Italia Srl. v. Evropská komise
(Věc C-264/11 P)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Kaimer GmbH & Co. Holding KG, Sanha Kaimer GmbH & Co. KG, Sanha Italia Srl. (zástupce: J. Brück, advokát)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek
zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 24. března ve věci C-379/09, Kaimer a další v. Komise v rozsahu, v němž zamítl žalobu, a zrušit rozhodnutí Komise ze dne 20. září 2006 K (2006) 4180 (věc COMP/F 1/38.121 Spojovací tvarovky);
podpůrně zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 24. března ve věci C-379/09, Kaimer a další v. Komise v rozsahu, v němž zamítl žalobu, a snížit pokutu uloženou článkem 2 rozhodnutí Komise ze dne 20. září 2006 K (2006) 4180 (věc COMP/F 1/38.121 Spojovací tvarovky);
podpůrněji vrátit věc Tribunálu;
uložit žalované náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Kasační opravný prostředek je směrován proti rozsudku, kterým Tribunál zčásti zamítl žalobu, kterou účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen "navrhovatelky") podaly proti rozhodnutí K (2006) 4180 v konečném znění, které Komise vydala dne 20. září 2006 v řízení o použití článku 81 Smlouvy ES a článku 53 Dohody o EHP, týkajícím se kartelu v odvětví měděných spojovacích tvarovek a spojovacích tvarovek ze slitin mědi (věc COMP/F 1/38.121 Spojovací tvarovky).
Navrhovatelky uplatňují tři důvody kasačního opravného prostředku:
První důvod: Navrhovatelky vytýkají Tribunálu, že zkreslil důkaz, aby potvrdil přesnost okamžiku považovaného za začátek protiprávního jednání. Na rozdíl od jasné formulace tohoto dokumentu jej Tribunál vyložil jako důkaz prokazující začátek protiprávního jednání, zatímco pokud by byl správně vyložen prokazoval by právě opak, tedy skutečnost, že autor dokumentu nevěděl o postoji, který navrhovatelky hodlaly zaujmout na trhu. Navrhovatelky tvrdí, že dokument mohl být správně posouzen, aniž bylo nutné doplňovat další důkazy.
Druhý důvod: Navrhovatelky Tribunálu vytýkají, že nesprávně posoudil důkazní hodnotu prohlášení doznávajících se svědků. První část druhého důvodu je založena na nesprávném právním posouzení, kterého se Tribunál dopustil, když přiznal prohlášením doznávajících se svědků významnou důkazní hodnotu, ačkoliv se jednalo o svědky, kteří museli Komisi poskytnout důkazy s významnou přidanou hodnotou, aby dosáhli co možná největšího snížení jejich pokut. Tato situace vedla k nepřiměřenému obviňování ostatních podniků, takže výpovědi neměly zvláštní důkazní hodnotu. Tribunál se touto otázkou v odůvodnění svého rozsudku nezabýval.
Druhá část druhého důvodu je založena na skutečnosti, že Tribunál neosvětlil rozpor mezi rozdílnými výpověďmi doznávajících se svědků, takže odůvodnění jeho rozsudku je chybné a nedostatečné. První z doznávajících se svědků neuvedl navrhovatelky mezi podniky, které se na protiprávním jednání podílely, ačkoliv jeho výpověď byla úplná, a na jejím základě byl zcela zproštěn pokuty. Skutečnosti vytýkané navrhovatelkám byly založeny na výpovědích následujících svědků. Uvedený rozpor mohl být vyřešen, pokud by Tribunál přiznal zvláštní důkazní hodnotu výpovědi prvního podniku, který spolupracoval s Komisí.
Třetí důvod: navrhovatelky vytýkají Tribunálu, že porušil Listinu základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvu o lidských právech a základních svobodách (dále jen "EÚLP"). Tribunál porušil tyto dva právní instrumenty vyšší právní síly ve dvou ohledech. Zaprvé, přezkum hodnověrnosti, který Tribunál provedl v kartelovém sporu, nebyl v souladu s požadavky, které Listina základních práv a EÚLP stanoví v oblasti práva na účinný procesní prostředek, zatímco rozhodnutí, kterými Komise uložila pokuty, měla trestní povahu. Zadruhé, samotné řízení Komise není v souladu s podmínkami Listiny základních práv a EÚLP, protože sama Komise vyšetřuje relevantní skutečnosti, trestá jednání a následně sama přijímá konečné rozhodnutí a stanoví výši pokuty. Takový postup by mohl být přijatelný pouze tehdy, pokud by rozhodnutí Komise v plném rozsahu podléhala nezávislému soudnímu přezkumu. Rovněž v tomto ohledu se Tribunál omezuje na ověření skutečnosti, zda rozhodnutí Komise neobsahuje žádný zjevný rozpor a sám nečiní žádná skutková zjištění.
____________