Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 7. května 2018 Brunem Gollnischem proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 7. března 2018 ve věci T-624/16, Gollnisch v. Parlament

(Věc C-330/18 P)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Bruno Gollnisch (zástupce: B. Bonnefoy-Claudet, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

Návrhová žádání směřující proti napadenému rozsudku:

zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018, T-624/16;

rozhodnout o vznesených otázkách v souladu s judikaturou;

vrátit věc Tribunálu k novému rozhodnutí;

přiznat navrhovateli částku 12 500 eur z titulu nákladů řízení vynaložených v rámci kasačního opravného prostředku;

uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.

Návrhová žádání pro případ vyhovění kasačnímu opravnému prostředku:

má-li Soudní dvůr za to, že má dostatečné informace, rozhodnout ve věci sám;

zrušit rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 1. července 2016; oznámení a prováděcí opatření obsažená v dopise generálního ředitele pro finance ze dne 6. července 2016 a výzvu k úhradě č. 2016-914 ze dne 5. července 2016;

vyhovět návrhovým žádáním navrhovatele v prvním stupni;

přiznat navrhovateli částku 20 000 eur jako náhradu utrpěné morální škody;

uložit Parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení.

Podpůrná návrhová žádání:

rozhodnout o přerušení řízení do ukončení trestního řízení zahájeného ve Francii;

rozhodnout, že výkon rozhodnutí generálního tajemníka bude mezitím pozastaven a částky vybrané na jeho základě budou v plném rozsahu vráceny navrhovateli.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1. První důvod, vycházející z nedostatku pravomoci generálního tajemníka a porušení čl. 25 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu.

Napadený rozsudek přiznává generálnímu tajemníkovi rozhodovací pravomoc umožňující mu, aby sám rozhodl o existenci neoprávněně vyplacených částek, ačkoliv podle právních předpisů a předchozí judikatury má pouze vyšetřovací, navrhovací a vykonávací pravomoc.

2. Druhý důvod vycházející z nedodržení zásad „una via electa“ a „le pénal tient le civil en état“ (občanskoprávní řízení musí být do ukončení trestního řízení přerušeno)

Napadený rozsudek má nesprávně za to, že dovolávaná zásada je součástí vnitrostátního, a nikoliv evropského práva, a že dotčená věc nemá žádnou trestní souvislost.

3. Třetí důvod vycházející z porušení práva na obhajobu

Napadený rozsudek 1) nenavrátil navrhovateli jeho základní právo být vyslechnut, o které byl připraven po celou dobu řízení; 2) potvrdil posouzení ze strany administrativy Parlamentu, že se jednalo o pouhá podezření, třebaže se jednalo o výtky, ostatně nepodložené, formulované vůči navrhovateli během uvedeného řízení, přičemž proměnlivost a nepřesnost těchto výtek představovala překážku bránící účinné obraně; 3) neuznal důsledky mlčení ze strany administrativy v reakci na korespondenci navrhovatele, který se dotazoval na přesnou povahu důkazů práce jeho asistenta, které jsou od něj očekávány.

4. Čtvrtý důvod vycházející z diskriminačního zacházení a z fumus persecutionis, jakož i neoprávněného obrácení důkazního břemene

Napadený rozsudek neposoudil indicie diskriminačního zacházení nebo fumus persecutionis jako takové a vyloučil, že judikaturu, které se dovolával navrhovatel, je možné použít obdobně na politickou diskriminaci.

5. Pátý důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění a porušení článku 41 Listiny základních práv

Napadený rozsudek má nesprávně za to, že dokumenty vydané v průběhu řízení o vrácení neoprávněně vyplacených částek nemají žádný právní význam pro platnost tohoto řízení a tudíž konečného aktu. Napadený rozsudek tedy nevyvodil důsledky z toho, že jak proměnlivost odůvodnění, tak mlčení administrativy v reakci na žádosti navrhovatele o upřesnění mu neumožnily zjistit, jak má prokázat, že nedošlo k protiprávnímu jednání.

6. Šestý důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty a legitimního očekávání

Napadený rozsudek konstatoval, že požadavek, aby poslanec uchovával důkazy o práci jeho asistentů, nemá zpětný účinek a není závazný.

7. Sedmý důvod vycházející z nesprávného hodnocení důkazů, zkreslení skutkových okolností a rozporuplného odůvodnění

Napadený rozsudek jednostranně, a posteriori, bez právního základu a nesoudržně vypracoval teorii uznaných a přípustných druhů důkazů práce asistenta, svévolně vyloučil ty, které předložil navrhovatel, a vytkl mu, že v rámci řízení nepředložil nové.

8. Osmý důvod vycházející z porušení zásady proporcionality

Napadený rozsudek má za to, že prováděcí opatření neponechávají generálnímu tajemníkovi při přijetí rozhodnutí žádný prostor k posouzení a že navrhovatel neuvedl dostatečné argumenty proti prováděcím opatřením nebo předpisům, na nichž jsou založena.

____________