Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Justice de Paix du canton de Visé (Belgie) dne 30. ledna 2018 – Michel Schyns v. Belfius Banque SA

(Věc C-58/18)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Justice de Paix du canton de Visé

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Michel Schyns

Odpůrce: Belfius Banque SA

Předběžné otázky

a) Brání čl. 5 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES1 ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, jehož cílem je zajistit spotřebiteli možnost posoudit, zda nabízený úvěr odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, znění článku 15 prvního pododstavce zákona o spotřebitelském úvěru (zrušen a nyní nahrazen článkem VII.75 zákoníku hospodářského práva), který stanoví povinnost věřitele a zprostředkovatele úvěru usilovat v rámci úvěrových smluv, které obvykle nabízejí nebo obvykle zprostředkovávají, o co nejvhodnější druh a výši úvěru vzhledem k finanční situaci spotřebitele v době uzavření smlouvy a účelu úvěru, v rozsahu, v němž posledně uvedené ustanovení zavádí obecnou povinnost věřitele a zprostředkovatele úvěru usilovat o úvěr, který je pro spotřebitele nejvhodnější, již znění výše uvedené směrnice neobsahuje?

b) brání čl. 5 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, jehož cílem je zajistit spotřebiteli možnost posoudit, zda nabízený úvěr odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, znění článku 15 druhého pododstavce zákona o spotřebitelském úvěru (zrušen a nyní nahrazen článkem VII.77 odst. 2 první pododstavec zákoníku hospodářského práva), podle kterého věřitel může uzavřít úvěrovou smlouvu pouze tehdy, jestliže s ohledem na informace, které zná nebo by znát měl, a to zejména na základě konzultací podle článku 9 zákona ze dne 10. srpna 2001 o Ústředním registru úvěrů fyzických osob a na základě informací uvedených v článku 10, se může důvodně domnívat, že spotřebitel bude schopen plnit závazky vyplývající ze smlouvy, v rozsahu, v němž má toto ustanovení za následek, že věřitel sám musí namísto spotřebitele rozhodnout, zda je případné uzavření úvěru vhodné?

V případě záporné odpovědi na první otázku, je třeba vykládat směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru v tom smyslu, že povinnost posoudit, zda je případné uzavření úvěru vhodné, ukládá namísto spotřebiteli vždy věřiteli a zprostředkovateli úvěru?

____________

1     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, s. 66).