Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. května 2018 Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. proti usnesení Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 15. března 2018 ve věci T-130/17, Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. v. Komise

(Věc C-342/18 P)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. (zástupce: M. Jeżewski, adwokat)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadené usnesení vydané Tribunálem dne 15. března 2018, kterým byla žaloba společnosti Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. ve věci T-130/17 prohlášena za nepřípustnou;

rozhodl o přípustnosti žaloby podané navrhovatelkou ve věci T-130/17 na základě článku 263 SFEU, znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2016) 6950 final ze dne 28. října 2016 o přezkumu výjimky z požadavků na přístup třetích osob a regulaci sazeb udělené pro plynovod OPAL na základě směrnice 2003/55/ES1 , a prohlásil ji za přípustnou;

vrátil věc Tribunál k meritornímu projednání.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1) Tribunál se dopustil nesprávného výkladu článku 263 SFEU, když měl za to, že navrhovatelka není napadeným rozhodnutím bezprostředně dotčena.

V rámci tohoto důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že navrhovatelka není napadeným rozhodnutím bezprostředně dotčena. Tento přístup Tribunálu není v souladu s dosavadní judikaturou týkající se bezprostředního dopadu rozhodnutí Komise na jiné hospodářské subjekty než na vnitrostátní regulační orgány, které jsou adresáty uvedených rozhodnutí. Navrhovatelka konkrétně poznamenává, že německý regulační orgán měl zjevně zájem přijetí regulační výjimky.

2) Tribunál se dopustil nesprávného výkladu článku 263 SFEU, když rozhodl, že navrhovatelka není napadeným rozhodnutím osobně dotčena.

V rámci tohoto důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že ji lze prostřednictvím její situace individualizovat ve smyslu judikatury týkající se přípustnosti žalob. V důsledku svého postavení na trhu je navrhovatelka napadeným rozhodnutím osobně dotčena. Toto rozhodnutí má rovněž na navrhovatelku dopad vzhledem k majetkovým poměrům v plynovodu Jamal, jenž konkuruje plynovodu OPAL (což je prodloužení plynovodu Nord Stream), a vzhledem k situaci navrhovatelky, která je hospodářským subjektem s povinností zaručit bezpečnost zásobování plynem.

3) Tribunál se dopustil nesprávného výkladu čl. 263 čtvrtého pododstavce (in fine) SFEU, když rozhodl, že napadené rozhodnutí není nařizovacím aktem.

V rámci tohoto důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že napadené rozhodnutí je nařizovacím aktem a že závěr Tribunálu je v tomto ohledu nesprávný.

____________

1     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES (Úř. věst. 2003, L 176, s. 57; Zvl. vyd. 12/02, s. 230).