Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Dyscyplinarnym Izby Adwokackiej w Warszawie (Polsko) dne 31. ledna 2020 – Ministerstwo Sprawiedliwości v. R.G.
(Věc C-55/20)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Dyscyplinarny Izby Adwokackiej w Warszawie
Účastníci původního řízení
Žalobce: Ministerstwo Sprawiedliwości
Žalovaný: R.G.
Předběžné otázky
Vztahují se na řízení týkající se kárné odpovědnosti advokátů a zahraničních právníků zapsaných na seznamu advokátů, v rámci nichž je možné advokátovi zejména uložit peněžitý trest, pozastavit výkon advokacie nebo vyškrtnout ze seznamu advokátů a zahraničnímu právníkovi je možné zejména uložit peněžitý trest, pozastavit jeho oprávnění poskytovat právní pomoc na území Polské republiky nebo mu zakázat poskytování právní pomoci na území Polské republiky, ustanovení kapitoly III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu1 (dále jen „směrnice o službách”), včetně čl. 10 odst. 6 této směrnice? V případě kladné odpovědi, vztahují se na výše uvedené řízení vedené před advokátními kárnými soudy ve věcech, ve kterých není přípustný žádný opravný prostředek proti rozsudkům těchto soudů ke státním soudům nebo ve kterých je možné proti takovým rozsudkům podat pouze mimořádný opravný prostředek, jakým je kasační stížnost k Sądu Najwyższemu (Nejvyšší soud, Polsko), ustanovení Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), včetně jejího článku 47, a to také ve věcech, v nichž se všechny podstatné prvky vyskytují v rámci jednoho členského státu?
Je nezbytné, aby ve věci, ve které – v řízení uvedeném v první otázce – je příslušný k projednání kasační stížnosti proti rozsudku nebo usnesení advokátního kárného soudu nebo stížnosti proti usnesení o odmítnutí přijetí takové kasační stížnosti podle platných ustanovení vnitrostátního práva orgán, který podle posouzení tohoto soudu, jež je v souladu s posouzením vyjádřeným Sądem Najwyższym (Nejvyšší soud) v rozsudku ze dne 5. prosince 2019, sp. zn. III PO 7/18, není nezávislým a nestranným soudem ve smyslu článku 47 Listiny, advokátní kárný soud odhlédl od vnitrostátních předpisů upravujících příslušnost takovéhoto orgánu a postoupil takovou kasační stížnost nebo stížnost k projednání soudnímu orgánu, který by byl příslušný, kdyby tomu výše uvedené předpisy nebránily?
Může (případně je povinen) ve věci, ve které – v řízení uvedeném v první otázce – kasační stížnost proti rozsudku nebo usnesení advokátního kárného soudu podle stanoviska tohoto soudu nepřísluší ani generálnímu prokurátorovi ani veřejnému ochránci práv a toto stanovisko je:
a) v rozporu se stanoviskem vyjádřeným v usnesení senátu složeného ze 7 soudců ze dne 27. listopadu 2019, sp. zn. II DSI 67/18, ze strany Izby Dyscyplinarnej Sądu Najwyższego (Kárné kolegium Nejvyššího soudu, dále jen „kárné kolegium“) tj. orgánu, který podle platných vnitrostátních právních předpisů je příslušný k projednání stížnosti proti usnesení o odmítnutí přijetí kasační stížnosti, avšak který podle posouzení advokátního kárného soudu shodného s posouzením vyjádřeným Sądem Najwyższym (Nejvyšší soud) v rozsudku ze dne 5. prosince 2019, sp. zn. III PO 7/18, není nezávislým a nestranným soudem ve smyslu článku 47 Listiny,
b) v souladu se stanoviskem vyjádřeným dříve Izbą Karną Sądu Najwyższego (Trestní kolegium Nejvyššího soudu, dále jen „trestní kolegium“), tj. soudním orgánem, jenž by byl příslušný k projednání takové stížnosti, kdyby tomu výše uvedené předpisy nebránily, advokátní kárný soud odhlédnout od stanoviska vyjádřeného kárným kolegiem?
Měl by za situace, kdy ve věci uvedené ve třetí otázce bylo advokátnímu kárnému soudu předloženo k projednání odvolání ministra spravedlnosti, a
a) jedním z faktorů, které podle posouzení Sądu Najwyższego (Nejvyšší soud) vyjádřeného v rozsudku ze dne 5. prosince 2019, sp. zn. III PO 7/18 a také podle posouzení advokátního kárného soudu, odůvodňují závěr, že kárné kolegium, tj. orgán uvedený v třetí otázce v písm. a), není nezávislým a nestranným soudem ve smyslu článku 47 Listiny, je vliv výkonné moci, včetně zejména ministra spravedlnosti, na jeho personální obsazení,
b) funkci generálního prokurátora, který v souladu se stanoviskem vyjádřeným kárným kolegiem, tj. orgánem uvedeným v třetí otázce písm. a), by měl být oprávněn k podání kasační stížnosti proti rozhodnutí o odvolání, avšak podle stanoviska trestního kolegia, tj. soudního orgánu, uvedeného ve třetí otázce písm. b), a podle stanoviska advokátního kárného soudu, mu takové oprávnění nepřísluší, plní ze zákona právě ministr spravedlnosti, advokátní kárný soud ponechat toto odvolání bez projednání, pakliže pouze tímto způsobem je možné zajistit soulad řízení s článkem 47 Listiny, a zejména vyhnout se tak zásahu do tohoto řízení ze strany orgánu, který není nezávislým a nestranným soudem ve smyslu tohoto ustanovení?
____________
1 Úř. věst. 2006, L 376, s. 36