ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(první senát)
29. června 2010
Věc F‑27/09
Ingo Hanschmann
v.
Evropský policejní úřad (Europol)
„Veřejná služba – Zaměstnanci Europolu – Neprodloužení smlouvy – Smlouva na dobu neurčitou – Článek 6 služebního řádu zaměstnanců Europolu – Zásada dodržení práva na obhajobu“
Předmět: Žaloba podaná na základě čl. 40 odst. 3 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, a na základě čl. 93 odst. 1 služebního řádu pro zaměstnance Europolu, kterou se I. Hanschmann domáhá zrušení rozhodnutí Europolu ze dne 12. června 2008, kterým bylo zamítnuto uzavření smlouvy na dobu neurčitou, a rozhodnutí Europolu ze dne 7. ledna 2009, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí ze dne 12. června 2008.
Rozhodnutí: Rozhodnutí ze dne 12 června 2008, kterým Europol odmítl uzavřít s žalobcem smlouvu na dobu neurčitou, se zrušuje. Europolu se ukládá náhrada nákladů řízení.
Shrnutí
1. Právo Unie – Zásady – Právo na obhajobu
2. Úředníci – Zaměstnanci Europolu – Rozhodnutí ovlivňující služební postavení zaměstnance – Zohlednění skutečností, které nejsou uvedeny v jeho osobním spisu – Protiprávnost
(Služební řád zaměstnanců Europolu, články 6 a 23)
3. Úředníci – Zaměstnanci Europolu – Rozhodnutí ovlivňující služební postavení zaměstnance – Zohlednění skutečností, které nejsou uvedeny v jeho osobním spisu – Rozhodující vliv – Zrušení – Podmínky
(Služební řád zaměstnanců Europolu, článek 23)
1. Dodržení práva na obhajobu představuje podstatnou formální náležitost, jejíž porušení může být uplatněno bez návrhu. V každém řízení vedeném proti osobě, které může vést k vydání aktu, který nepříznivě zasahuje do jejího právního postavení, rovněž představuje základní zásadu práva Unie, která musí být zaručena i při neexistenci jakékoliv právní úpravy týkající se dotčeného řízení. Tato zásada vyžaduje, aby každá osoba, proti níž může být přijato rozhodnutí nepříznivě zasahující do jejího právního postavení, mohla účinně vyjádřit své stanovisko ke skutečnostem, které mohou být v aktu, který má být přijat, použity v její neprospěch. Jakožto důsledek zásady ochrany práva na obhajobu právo na přístup k informacím znamená, že správa musí dotyčného zaměstnance informovat o všech dokumentech, na kterých může založit své rozhodnutí.
(viz body 53 a 54)
Odkazy:
Soudní dvůr: 7. května 1991, Interhotel v. Komise, C‑291/89, Recueil, s. I‑2257, bod 14; 7. ledna 2004, Aalborg Portland a další v. Komise, C‑204/00 P, C‑205/00 P, C‑211/00 P, C‑213/00 P, C‑217/00 P a C‑219/00 P, Recueil, s. I‑123, body 68 a 71; 9. listopadu 2006, Komise v. De Bry, C‑344/05 P, Recueil, s. I‑10915, body 37 a 38; 6. prosince 2007, Marcuccio v. Komise, C‑59/06 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 46
Tribunál: 15. března 2000, Cimenteries CBR a další v. Komise, T‑25/95, T‑26/95, T‑30/95 až T‑32/95, T‑34/95 až T‑39/95, T‑42/95 až T‑46/95, T‑48/95, T‑50/95 až T‑65/95, T‑68/95 až T‑71/95, T‑87/95, T‑88/95, T‑103/95 a T‑104/95, Recueil, s. II‑491, bod 487
Soud pro veřejnou službu: 11. září 2008, Bui Van v. Komise, F‑51/07, Recueil FP, s. I‑A‑1‑289 a II‑A‑1‑1533, bod 77, který je předmětem kasačního opravního prostředku projednávaného před Tribunálem Evropské unie, věc T‑491/08 P
2. U zaměstnanců Europolu má článek 23 služebního řádu zaměstnanců Europolu za cíl zaručit právo na obhajobu tím, že brání tomu, aby rozhodnutí správy, dotýkající se postavení zaměstnance a jeho služebního postupu, nebyla založena na skutečnostech týkajících se jeho schopností, výkonnosti nebo chování, které nejsou uvedeny v jeho osobním spisu. Z toho vyplývá, že rozhodnutí založené na takových skutečnostech je v rozporu se zárukami uvedeného služebního řádu a musí být zrušeno jakožto rozhodnutí vydané na základě protiprávního postupu.
Rozhodnutí vydané ve zvláštním řízení o uzavření smluv na dobu neurčitou stanoveném v článku 6 téhož služebního řádu a článku 7 rozhodnutí ze dne 8 prosince 2006 o provedení článku 6 služebního řádu zaměstnanců Europolu, může ovlivnit služební postavení zaměstnance Europolu, a představuje tak rozhodnutí nepříznivě zasahující do jeho právního postavení. Z toho vyplývá, že takové rozhodnutí může být přijato pouze v souladu se zásadou dodržení práva na obhajobu.
(viz body 55 a 57)
Odkazy:
Soudní dvůr: 28. června 1972, Brasseur v. Parlament, 88/71, Recueil, s. 499, bod 11; 12. února 1987, Bonino v. Komise, 233/85, Recueil, s. 739, bod 11
Tribunál: 6. února 2003, Pyres v. Komise, T‑7/01, Recueil FP, s. I‑A‑37 a II‑239, body 70 a 72; 13. prosince 2005, Cwik v. Komise, T‑155/03, T‑157/03 a T‑331/03, Sb. VS s. I‑A‑411 a II‑1865, bod 50
Soud pro veřejnou službu: 28. června 2007, Bianchi v. ETF, F‑38/06, Recueil FP, s. I‑A‑1‑183 a II‑A‑1‑1009, bod 48
3. Porušení článku 23 služebního řádu zaměstnanců Europolu a zásady dodržování práva na obhajobu vede ke zrušení aktu pouze tehdy, pokud je prokázáno, že skutečnosti, které nebyly zaměstnanci sděleny, mohly mít rozhodující dopad na rozhodnutí správy, které se ho týká.
V tomto ohledu hodnotící formulář, který nepředstavuje pouhé převzetí informací obsažených v hodnotící zprávě dotyčné osoby, ale který obsahuje rubriky týkající se jeho schopností, výkonnosti a jednání, jakož i vyhodnocení dopadu neprodloužení jeho smlouvy na řádné fungování Europolu, může mít rozhodující vliv na uvedené rozhodnutí.
(viz body 61 až 65)
Odkazy:
Soudní dvůr: 12. listopadu 1996, Ojha v. Komise, C‑294/95 P, Recueil, s. I‑5863, bod 67
Tribunál: 6. února 2007, Wunenburger v. Komise, T‑246/04 a T‑71/05, Recueil FP, s. I‑A‑2‑21 a II‑A‑2‑131, bod 149