USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(první senát)
30. listopadu 2009
Věc F-17/09
Herbert Meister
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Veřejná služba – Úředníci – Žaloba na neplatnost – Odkaz na dříve nashromážděné body pro povýšení – Neexistence aktu, který nepříznivě zasahuje do právního postavení – Žaloba na náhradu škody – Nevyčíslená újma – Zjevná nepřípustnost“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 236 ES a článku 152 AE, kterou H. Meister zpochybňuje zmínku, uvedenou v rozhodnutí OHIM týkajícím se přidělení bodů pro jeho povýšení za rok 2008, podle které součet bodů pro povýšení, které nashromáždil za povyšovací období před rokem 2008, činí 17,5.
Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. Žalobce ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení OHIM.
Shrnutí
1. Řízení – Zpětvzetí – Nutnost jasného a bezpodmínečného vyjádření úmyslu vzít žalobu zpět
(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 74)
2. Úředníci – Žaloba – Návrh směřující nikoli proti rozhodnutí o přidělení bodů pro povýšení, ale proti zmínění těchto bodů v uvedeném rozhodnutí – Neexistence aktu, který nepříznivě zasahuje do právního postavení
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
3. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Stručný popis žalobních důvodů – Žaloba směřující k náhradě škody způsobené orgánem Společenství
[Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 35 odst. 1 písm. e) a článek 76]
1. Soud pro veřejnou službu může přihlédnout pouze k jasnému a bezpodmínečnému vyjádření úmyslu žalobce vzít žalobu zpět.
(viz bod 24)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 12. března 1992, Gavilan v. Parlament, T‑73/91, Recueil, s. II‑1555, bod 26; 19. října 2006, Buendía Sierra v. Komise, T‑311/04, Sb. rozh. s. II‑4137, bod 100
2. Návrh na zrušení rozhodnutí, kterým byla zamítnuta stížnost, má za následek, že je soudu Společenství předložen akt nepříznivě zasahující do právního postavení určité osoby, proti kterému byla uvedená stížnost podána.
V případě stížnosti, ve které žalobce napadá nikoli rozhodnutí o přidělení bodů pro jeho povýšení, ale zmínění těchto bodů v tomto rozhodnutí, tomu tak není. Takové zmínění, které se omezuje na to, že je žalobci připomenut celkový počet bodů pro povýšení, které nashromáždil za dřívější povyšovací období a jehož účelem bylo pouze určit, zda dosáhl prahové hodnoty pro povýšení, totiž nevyvolává žádné právně závazné účinky, jimiž mohou být přímo a bezprostředně dotčeny jeho zájmy tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení, a nemůže být tudíž považováno za akt nepříznivě zasahující do jeho právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 služebního řádu.
(viz body 27, 29 a 30)
Odkazy:
Soudní dvůr: 17. ledna 1989, Vainker v. Parlament, 293/87, Recueil, s. 23, bod 8
Soud prvního stupně: 22. března 1995, Kotzonis v. HSV, T‑586/93, Recueil, s. II‑665, bod 28; 23. března 2004, Theodorakis v. Rada, T‑310/02, Recueil FP, s. I‑A‑95 a II‑427, bod 19; 9. června 2005, Castets v. Komise, T‑80/04, Sb. VS s. I‑A‑161 a II‑729, bod 15
3. Podle čl. 35 odst. 1 písm. e) jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu musí návrh obsahovat žalobní důvody a uplatňované právní a skutkové argumenty. Aby byly tyto požadavky splněny, musí žaloba směřující k náhradě škody způsobené orgánem Společenství uvádět skutečnosti, které umožní určit jednání, které žalobce orgánu vytýká, důvody, proč se domnívá, že existuje příčinná souvislost mezi jednáním a škodou, která mu údajně vznikla, jakož i povahu a rozsah této škody. Naproti tomu žaloba směřující k získání libovolné nevyčíslené náhrady škody postrádá nezbytné upřesnění, a musí být tedy považována za nepřípustnou.
(viz bod 33)
Odkazy:
Soudní dvůr: 2. prosince 1971, Zuckerfabrik Schöppenstedt v. Rada, 5/71, Recueil, s. 975, bod 9
Soud prvního stupně: 1. července 1994, Osório v. Komise, T‑505/93, Recueil FP, s. I‑A‑179 a II‑581, bod 33; 15. února 1995, Moat v. Komise, T‑112/94, Recueil FP, s. I‑A‑37 a II‑135, bod 32; 7. února 2007, Gordon v. Komise, T‑175/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑0000 a II‑A‑2‑0000, bod 42
Soud pro veřejnou službu: 13. prosince 2007, N v. Komise, F‑95/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, bod 86