Language of document : ECLI:EU:C:2020:651

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu)

3. září 2020(*)

„Kasační opravný prostředek – Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora – Podání kasačního opravného prostředku po uplynutí lhůty – Zjevně nepřípustný kasační opravný prostředek“

Ve věci C‑174/20 P,

jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 24. dubna 2020,

STADA Arzneimittel AG, se sídlem v Bad Vilbel (Německo), zastoupená J.-C. Platem a R. Kaasem, Rechtsanwälte,

žalobkyně,

přičemž dalším účastníkem řízení je:

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO),

žalovaný v prvním stupni,

SOUDNÍ DVŮR (osmý senát),

ve složení L. S. Rossi, předsedkyně senátu, J. Malenovský (zpravodaj) a N. Wahl, soudci,

generální advokát: M. Szpunar,

vedoucí soudní kanceláře: Calot Escobar,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout usnesením s odůvodněním podle článku 181 jednacího řádu Soudního dvora,

vydává toto

Usnesení

1        Kasačním opravným prostředkem se STADA Arzneimittel AG domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 11. února 2020, Stada Arzneimittel v. EUIPO (ViruProtect) (T‑487/18, nezveřejněný, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2020:44), kterým Tribunál zamítl její žalobu znějící na zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 4. června 2018 (věc R 1886/2017-5), týkajícího se přihlášky slovního označení „ViruProtect“ jako ochranné známky Evropské unie (dále jen „sporné rozhodnutí“).

 Právní rámec

 Statut Soudního dvora Evropské unie

2        Článek 45 statutu Soudního dvora Evropské unie stanoví:

„Jednací řád [Soudního dvora] stanoví prodloužení procesních lhůt z důvodu vzdálenosti.

Zánik nároku pro zmeškání lhůty nelze namítat, jestliže dotyčná strana prokáže působení náhody nebo vyšší moci.“

3        Článek 56 první pododstavec tohoto statutu stanoví:

„Proti konečným rozhodnutím Tribunálu […] lze ve lhůtě dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí podat opravný prostředek k [Soudnímu dvoru]“.

 Jednací řád

4        Článek 49 jednacího řádu, nadepsaný „Počítání lhůt“, zní takto:

„1.      Procesní lhůty uvedené ve Smlouvách, ve statutu [Soudního dvora Evropské unie] i v tomto jednacím řádu se počítají takto:

a)      je-li lhůta vyjádřená ve dnech, týdnech, měsících nebo letech počítána od okamžiku, kdy nastala určitá skutečnost nebo byl učiněn určitý úkon, nezapočítá se do běhu lhůty den, v němž ke skutečnosti nebo úkonu došlo;

b)      lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo letech končí uplynutím dne, který se v posledním týdnu, měsíci nebo roce svým označením nebo číslem shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost nebo byl učiněn úkon, od nichž se lhůta počítá. […]

[…]

d)      lhůty zahrnují soboty, neděle a úřední svátky uvedené v čl. 24 odst. 6;

e)      lhůty nepřestávají běžet po dobu soudních prázdnin.

2.      Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo úřední svátek, končí lhůta uplynutím nejblíže následujícího pracovního dne.“

5        Článek 51 jednacího řádu, nadepsaný „Prodloužení procesních lhůt z důvodu vzdálenosti“, stanoví:

„Procesní lhůty se prodlužují o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti“.

 Okolnosti předcházející sporu

6        Okolnosti předcházející sporu jsou uvedeny v bodech 1 až 7 napadeného rozsudku a lze je shrnout následovně.

7        Dne 31. ledna 2017 podala společnost STADA Arzneimittel k EUIPO přihlášku slovního označení „ViruProtect“ jako ochranné známky Evropské unie.

8        Rozhodnutím ze dne 7. července 2017 průzkumový referent tuto přihlášku zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o [ochranné známce Evropské unie] (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

9        Poté, co navrhovatelka dne 28. srpna 2017 podala k EUIPO odvolání proti tomuto rozhodnutí, pátý odvolací senát EUIPO toto odvolání sporným rozhodnutím zamítl.

 Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek

10      Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 14. srpna 2018 podala společnost STADA Arzneimittel žalobu směrující ke zrušení sporného rozhodnutí.

11      Na podporu své žaloby žalobkyně uplatnila tři žalobní důvody, z nichž první vycházel z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, druhý z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení a třetí z nesplnění povinnosti uvést odůvodnění.

12      Napadeným rozsudkem Tribunál žalobu zamítl jako zčásti neopodstatněnou a zčásti irelevantní.

 Návrhová žádání navrhovatelky a řízení před Soudním dvorem

13      Kasačním opravným prostředkem STADA Arzneimittel navrhuje, aby Soudní dvůr:

–        zrušil napadený rozsudek a

–        uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

14      Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka předkládá dva důvody. První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesplnění povinnosti uvést odůvodnění, k němuž došlo v rámci posouzení rozdílů mezi slovním označením „ViruProtect“ a výrazy v anglickém jazyce, na které toto označení odkazuje, a zadruhé ze zkreslení důkazů při posouzení popisného charakteru tohoto označení.

15      Dne 27. dubna 2020 vyzvala kancelář Soudního dvora navrhovatelku, aby se vyjádřila k otázce dodržení lhůty, která je stanovena jednacím řádem pro podání jejího kasačního opravného prostředku, což učinila podáním došlým kanceláři Soudního dvora dne 7. května 2020.

 Ke kasačnímu opravnému prostředku

16      Podle článku 181 jednacího řádu platí, že pokud je kasační opravný prostředek zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta tento kasační opravný prostředek usnesením s odůvodněním úplně nebo částečně odmítnout.

17      Uvedené ustanovení je třeba použít v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku.

 Argumentace navrhovatelky

18      Navrhovatelka uvádí, že lhůta dvou měsíců uvedená v článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie a jednotná lhůta deseti dnů stanovená v článku 51 jednacího řádu představují dvě odlišné lhůty.

19      V tomto ohledu vychází z názvu článku 51 jednacího řádu a ze znění tohoto článku, jakož i ze systematického výkladu tohoto ustanovení, zejména ve spojení s jeho čl. 49 odst. 2.

20      Navrhovatelka mimoto tvrdí, že pokud není procesní ustanovení jednoznačné, je třeba jej vykládat ve prospěch navrhovatele, a to v souladu s jeho právem být vyslechnut.

21      Vzhledem k tomu, že lhůta dvou měsíců, kterou měla navrhovatelka k dispozici pro podání kasačního opravného prostředku proti napadenému rozsudku, uplynula v neděli dne 12. dubna 2020 a pondělí dne 13. dubna 2020 bylo státním svátkem, měla být tato lhůta v souladu s čl. 49 odst. 2 jednacího řádu prodloužena do úterý dne 14. dubna 2020, tj. okamžiku, k němuž je třeba připočíst jednotnou lhůtu deseti dnů stanovenou v článku 51 uvedeného jednacího řádu.

 Závěry Soudního dvora

22      Nejprve je třeba připomenout, že podle článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie činí lhůta pro podání kasačního opravného prostředku dva měsíce ode dne oznámení napadeného rozhodnutí, přičemž tato lhůta musí být podle článku 51 jednacího řádu prodloužena o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti.

23      Soudní dvůr rozhodl, že tuto jednotnou lhůtu z důvodu vzdálenosti nelze považovat za odlišnou od lhůty pro podání žaloby stanovené v článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, ale naopak za její nedílnou součást a její prodloužení. Z tohoto článku ve spojení s článkem 51 jednacího řádu tak vyplývá, že lhůta, ve které musí být kasační opravný prostředek podán, jinak je nepřípustný, činí dva měsíce a deset dnů od oznámení napadeného rozhodnutí (usnesení ze dne 30. dubna 2015, Castel Frères v. OHIM, C‑622/13 P, nezveřejněné, EU:C:2015:297, bod 28).

24      Kromě toho z čl. 49 odst. 1 písm. b) jednacího řádu vyplývá, že pokud jde o akty, které musí být oznámeny, lhůta pro podání žaloby začíná běžet od konce dne oznámení bez ohledu na hodinu, kdy se uskutečnilo oznámení napadeného aktu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. ledna 1987, Misset v. Rada, 152/85, EU:C:1987:10, bod 7, jakož i usnesení ze dne 17. května 2002, Německo v. Parlament a Rada, C‑406/01, EU:C:2002:304, bod 14).

25      Z tohoto ustanovení rovněž vyplývá, že tato lhůta končí uplynutím dne, který se v posledním měsíci počítání lhůty svým číslem shoduje se dnem, od kterého lhůta běží, tj. dnem oznámení, přičemž k této lhůtě je připočítána jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti (usnesení ze dne 11. června 2020, GMPO v. Komise, C‑575/19 P, nezveřejněné, EU:C:2020:448, bod 30 a citovaná judikatura).

26      Vzhledem k tomu, že v projednávané věci byl napadený rozsudek navrhovatelce doručen dne 12. února 2020, jak sama uznává ve svých písemnostech, lhůta pro podání kasačního opravného prostředku začala běžet dne 12. února 2020 ve 24 hodin a prodloužená o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti uplynula ve středu dne 22. dubna 2020 ve 24 hodin.

27      Projednávaný kasační opravný prostředek však došel kanceláři Soudního dvora dne 24. dubna 2020. V důsledku toho byl podán po uplynutí lhůty uvedené v bodě 23 tohoto usnesení.

28      Dále je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury striktní použití procesních pravidel splňuje požadavek právní jistoty a nutnosti zabránit jakékoli diskriminaci nebo jakémukoli svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti (rozsudek ze dne 23. dubna 2013, Gbagbo a další v. Rada, C‑478/11 P až C‑482/11 P, EU:C:2013:258, bod 71 a citovaná judikatura, jakož i usnesení ze dne 29. ledna 2014, Gbagbo v. Rada, C‑397/13 P, nezveřejněné, EU:C:2014:46, bod 7).

29      V souladu s čl. 45 druhým pododstavcem statutu Soudního dvora Evropské unie se tak od procesních lhůt lze odchýlit pouze za zcela výjimečných okolností, je-li prokázána existence náhody nebo vyšší moci. Navrhovatelka se přitom ve svém kasačním opravném prostředku ani ve svém vyjádření ze dne 7. května 2020 v tomto ohledu nedovolává existence náhody nebo vyšší moci.

30      Žalobkyně se totiž omezuje na tvrzení, že ustanovení čl. 49 odst. 2 a článku 51 jednacího řádu není jednoznačné. V tomto ohledu je však třeba připomenout, že právní úprava týkající se lhůt, která je použitelná v projednávané věci, nevykazuje zvláštní výkladové obtíže, takže omluvitelný omyl ze strany navrhovatelky, který by odůvodňoval odchylku od použití uvedené právní úpravy, nelze v projednávaném případě uznat (usnesení ze dne 17. května 2002, Německo v. Parlament a Rada, C‑406/01, EU:C:2002:304, bod 21).

31      Konečně v rozsahu, v němž se navrhovatelka domáhá práva být vyslechnuta a práva na účinnou soudní ochranu, je třeba připomenout, že pravidla týkající se lhůt pro podání žaloby mají kogentní povahu a odchylku od těchto pravidel lze odůvodnit pouze skutečností, že jsou dotčena základní práva (v tomto smyslu viz usnesení zde 16. listopadu 2010, Internationale Fruchtimport Gesellschaft Weichert v. Komise, C‑73/10 P, EU:C:2010:684, bod 50 a citovaná judikatura).

32      Jak již Soudní dvůr rozhodl, právo na účinnou soudní ochranu není nijak dotčeno striktním uplatňováním unijní právní úpravy týkající se procesních lhůt (viz zejména usnesení ze dne 17. května 2002, Německo v. Parlament a Rada, C‑406/01, EU:C:2002:304, bod 20 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 22. října 2010, Seacid v. Parlament a Rada, C‑266/10 P, nezveřejněné, EU:C:2010:629, bod 30). Takové lhůty totiž představují z důvodů právní jistoty připomenutých v bodě 28 tohoto usnesení omezení, které je vlastní právu na přístup k soudu (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 12. září 2013, Ellinika Nafpigeia a 2. Hoern v. Komise, C‑616/12 P, nezveřejněné, EU:C:2013:884, bod 31, jakož i ze dne 11. června 2020, GMPO v. Komise, C‑575/19 P, nezveřejněné, EU:C:2020:448, bod 40).

33      S ohledem na všechny výše uvedené úvahy musí být kasační opravný prostředek z důvodu opožděnosti odmítnut jako zjevně nepřípustný.

 K nákladům řízení

34      Podle článku 137 jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 jednacího řádu, se v usnesení, jímž se končí řízení, rozhodne o nákladech řízení. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci bylo toto usnesení vydáno před tím, než byl kasační opravný prostředek doručen žalované v prvním stupni, a v důsledku toho před tím, než jí mohly vzniknout náklady řízení, je třeba rozhodnout, že STADA Arzneimittel ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

1)      Kasační opravný prostředek se odmítá jako zjevně nepřípustný.

2)      STADA Arzneimittel AG ponese vlastní náklady řízení.

Podpisy


*       Jednací jazyk: němčina.