ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(první senát)

20. listopadu 2012

Věc F‑1/11

Zdeněk Soukup

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Nezapsání na seznam úspěšných uchazečů – Vyhodnocení ústní zkoušky“

Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se Z. Soukup domáhá zrušení zaprvé rozhodnutí výběrové komise ve výběrovém řízení EPSO/AD/144/09 o nezapsání jmenovaného na seznam úspěšných uchazečů, zadruhé rozhodnutí téže výběrové komise o zapsání jiného uchazeče na uvedený seznam, zatřetí „veškerých úkonů, které provedla výběrová komise počínaje fází řízení, v níž došlo k uváděným nesrovnalostem“, a dále uložení Komisi povinnosti zaplatit odškodnění ve výši 25 000 eur pro účely náhrady údajně způsobené újmy.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobce ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

Shrnutí

1.      Úředníci – Akty administrativy – Domněnka platnosti – Napadení – Důkazní břemeno – Povinnost uvést indicie, které mohou zpochybnit legalitu aktu

2.      Úředníci – Výběrové řízení – Zásada nestrannosti výběrové komise – Vztah známosti mezi členem výběrové komise a uchazečem

(Služební řád, článek 11a)

1.      Zaprvé pro správní akt platí domněnka legality, a zadruhé má důkazní břemeno v zásadě ten, kdo něco tvrdí, takže dotyčná osoba musí uvést přinejmenším dostatečně přesné, objektivní a shodující se indicie, které jsou s to doložit pravdivost nebo pravděpodobnost skutečností na podporu jejího tvrzení.

V důsledku toho co se týče výběrového řízení, dotyčná osoba, která nepředložila ani důkazy, ani alespoň soubor indicií, musí přijmout domněnku legality, jež se váže k rozhodnutím přijatým výběrovou komisí ve výběrovém řízení, a nemůže od Soudu požadovat, aby sám přezkoumal přihlášky úspěšných uchazečů za účelem ověření, zda nebyla účast určitých úspěšných uchazečů ve výběrovém řízení umožněna neoprávněně.

(viz bod 34)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 4. února 2010, Wiame v. Komise, F‑15/08, bod 21

2.      Vztah známosti mezi členem výběrové komise a uchazečem není sám o sobě dostačující pro prokázání skutečnosti, že uvedený člen komise má osobní zájem ve smyslu článku 11a služebního řádu, který by byl jako takový způsobilý zpochybnit jeho nestrannost. Skutečnost, že jeden ze členů výběrové komise zná osobně jednoho z uchazečů, totiž nutně neznamená, že uvedený člen komise bude mít příznivý postoj k výkonu uvedeného uchazeče. Krom toho vzhledem k tomu, že ústní zkouška nemůže být ze své povahy anonymní, skutečnost, že jeden nebo více uchazečů pracují ve stejném orgánu, jako je orgán, odkud pochází jeden nebo dva členové výběrové komise, není sama o sobě okolností, která může výběrové komisi poskytnout informace, které jí nesmějí být známy.

(viz bod 38)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 30. dubna 2008, Dragoman v. Komise, F‑16/07, bod 44