Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour administrative (Lucembursko) dne 12. února 2019 – Luxaviation SA v. Ministre de l'Environnement

(Věc C-113/19)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour administrative

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Luxaviation SA

Odpůrce: Ministre de l'Environnement

Předběžné otázky

1.    Musí být čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES1 , který stanoví, že členské státy musí zajistit vyřazení povolenek vydaných jejich provozovateli, ve spojení s článkem 41 Listiny, který zakotvuje zásadu řádné správy, vykládán tak, že příslušný vnitrostátní orgán má povinnost zavést individuální kontrolu povinností vyřazení povolenek před lhůtou končící 30. dubna daného roku, pokud je tento správní orgán příslušný k dohledu nad omezeným počtem hospodářských subjektů, v tomto případě 25 provozovatelů na vnitrostátní úrovni?

2.

a.    Je třeba vykládat nedokončenou operaci vyřazování povolenek, o jakou jde v projednávaném případě, kdy se provozovatel spolehl na elektronické potvrzení o ukončení procesu převodu, tak, že mohla v provozovateli, který jedná v dobré víře, rozumně vyvolat legitimní očekávání ohledně toho, že dokončil operaci vyřazení povolenek podle čl. 6 odst. 2 písm. e) směrnice 2003/87/ES?

b.    S ohledem na odpověď podanou na druhou otázku, může být legitimní charakter tohoto očekávání provozovatele, který jedná v dobré víře, považován za více prokázaný, jestliže během předchozího vyřazování byl kontaktován vnitrostátním orgánem, který mu z vlastního podnětu připomněl několik dní před uplynutím lhůty stanovené v čl. 6 odst. 2 písm. e) směrnice 2003/87/ES, že postup vyřazování povolenek ještě nebyl dokončen, což mu umožnilo důvodně předpokládat, že splnil své závazky vyřazení za stávající rok, nedošlo-li k přímému kontaktu téhož správního orgánu v následujícím roce?

c.    Vzhledem k odpovědím poskytnutým na dvě předchozí otázky, ať už jsou analyzovány odděleně nebo společně, může být zásada ochrany legitimního očekávání vykládána tak, že představuje případ vyšší moci, který může částečně nebo zcela zprostit provozovatele jednajícího v dobré víře sankce uvedené v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES?

3.

a.    Brání čl. 49 odst. 3 Listiny, který zakotvuje zásadu proporcionality, paušálnímu stanovení pokuty, která sankcionuje nevyřazení emisních povolenek, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, pokud toto ustanovení neumožňuje uložit sankci přiměřenou ve vztahu k protiprávnímu jednání ze strany provozovatele?

b.    V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, musí být zásada rovnosti zakotvená v článku 20 Listiny, [jakož i] obecná zásada dobré víry a zásada „fraus omnia corrumpit“ vykládány tak, že brání tomu, aby co se týče paušální sankce, která má být uložena na základě použití čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, s níž se automaticky pojí zveřejnění podle čl. 20 odst. 7 [zákona ze dne 23. prosince 2004], bylo s provozovatelem jednajícím v dobré víře, který je pouze  nedbalý a nadto věřil, že splnil své povinnosti vyřadit emisní povolenky k příslušnému 30. dubnu, zacházeno stejným způsobem jako s provozovatelem, který se dopustil podvodného jednání?

c.    V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, je použití paušální sankce, bez možnosti jejího snížení vnitrostátním soudem, mimo případy vyšší moci, [jakož i] automatická sankce zveřejnění v souladu s článkem 47 Listiny, který zaručuje účinný opravný prostředek?

d.    V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, neznamená potvrzení fixní peněžní sankce na základě takto vyjádřené vůle evropského normotvůrce, [jakož i] automatická sankce zveřejnění, bez použití zásady proporcionality, s výjimkou striktně pojímaného případu vyšší moci, ustoupení vnitrostátního soudu předpokládané vůli evropského normotvůrce a nežádoucí neexistenci soudního přezkumu s ohledem na články 47 a 49 odst. 3 Listiny?

e.    S ohledem na odpověď na předchozí otázku neznamená neexistence soudního přezkumu vnitrostátním soudem v souvislosti s paušální sankcí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, [jakož i] s automatickou sankcí zveřejnění podle čl. 20 odst. 7 [zákona ze dne 23. prosince 2004], přerušení v zásadě užitečného dialogu mezi SDEU a nejvyššími vnitrostátními soudy, s účinkem předběžného řešení potvrzeného ze strany SDEU, s výjimkou striktně pojímaného případu vyšší moci, což se rovná nemožnosti účinného dialogu ze strany nejvyššího vnitrostátního soudu, kterému nezbývá než potvrdit sankci, nebyl-li zjištěn případ vyšší moci?

4.    S ohledem na odpovědi na předchozí otázky, může být pojem „vyšší moc“ vykládán v tom smyslu, že zohledňuje subjektivní tvrdost vůči provozovateli jednajícímu v dobré víře, pokud paušální pokuta podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, [jakož i] automatická sankce zveřejnění podle čl. 20 odst. 7 [zákona ze dne 23. prosince 2004] představují značné finanční riziko a úvěrové riziko, které může vést k propouštění zaměstnanců, nebo dokonce úpadku společnosti?

____________

1     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. 2003, L 275, s. 32).