USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
23. února 2010
Věc F‑99/09 R
Elisavet Papathanasiou
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Veřejná služba – Řízení o předběžném opatření – Dočasní zaměstnanci – Smlouva na dobu neurčitou s doložkou o výpovědi – Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí o ukončení smlouvy dočasného zaměstnance – Naléhavost – Neexistence“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 278 SFEU a 157 AE, jakož i článku 279 SFEU, který je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se E. Papathanasiou domáhá odkladu vykonatelnosti jednak rozhodnutí OHIM ze dne 12. března 2009, kterým byla ke dni 15. listopadu 2009 ukončena její smlouva dočasného zaměstnance, a dále rozhodnutí ze dne 3. srpna 2009, kterým byla výpovědní doba, jež měla původně podle rozhodnutí ze dne 12. března 2009 uplynout dne 15. prosince 2009, prodloužena do 15. února 2010.
Rozhodnutí: Návrh na předběžné opatření se zamítá. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Shrnutí
1. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky poskytnutí – Naléhavost – „Fumus boni juris“ – Kumulativní charakter – Pořadí přezkumu a způsob ověření – Posuzovací pravomoc soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních
(Články 278 SFEU a 279 SFEU; statut Soudního dvora, článek 39 a příloha I, čl. 7 odst. 1; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 102 odst. 2)
2. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky poskytnutí – Vážná a nenapravitelná újma – Důkazní břemeno
(Články 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 102 odst. 2)
3. Úředníci – Zastoupení – Ochrana zástupců zaměstnanců
(Služební rád, příloha II, čl. 1 šestý pododstavec)
1. Podle čl. 102 odst. 2 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu musí návrhy na předběžná opatření označit zejména okolnosti, které dokládají naléhavost, a rovněž skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují (fumus boni juris) nařízení navrhovaných předběžných opatření.
Podmínky týkající se naléhavosti a fumus boni juris jsou kumulativní, takže návrh na předběžná opatření musí být zamítnut, není-li některá z nich splněna. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních též případně zváží proti sobě stojící dotčené zájmy.
V rámci tohoto celkového přezkumu má soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních širokou posuzovací pravomoc a s přihlédnutím ke zvláštnostem projednávaného případu může určit způsob, jakým mají být tyto jednotlivé podmínky ověřeny, jakož i pořadí tohoto přezkumu, jelikož mu žádné právní pravidlo neukládá předem stanovený postup analýzy pro posouzení nezbytnosti vydat předběžná opatření.
(viz body 33 až 35)
Odkazy:
Tribunál: 10. září 1999, Elkaïm a Mazuel v. Komise, T‑173/99 R, Recueil FP, s. I‑A‑155 a II‑811, bod 18; 9. srpna 2001, De Nicola v. EIB, T‑120/01 R, Recueil FP, s. I‑A‑171 a II‑783, body 12 a 13
Soud pro veřejnou službu: 31. května 2006, Bianchi v. ETF, F‑38/06 R, Sb. VS s. I‑A‑1‑27 a II‑A‑1‑93, body 20 a 22
2. Účelem řízení o předběžných opatřeních není zajistit nápravu škody, ale zaručit plnou účinnost rozsudku ve věci samé. K dosažení uvedeného cíle je třeba, aby požadovaná opatření byla naléhavá v tom smyslu, že k zamezení vzniku vážné a nenapravitelné újmy na zájmech žalobce je nezbytné, aby byla nařízena a byla účinná ještě před rozhodnutím v hlavním řízení. Je na tom účastníku řízení, který se dožaduje předběžných opatření, aby krom toho prokázal, že by mu v důsledku čekání na rozhodnutí v hlavním řízení vznikla újma takové povahy.
Pouhá nezbytnost najít si zaměstnání v zahraničí nemůže v zásadě jako taková představovat vážnou a nenapravitelnou újmu.
(viz body 41 a 42)
Odkazy:
Soudní dvůr: 25. března 1999, Willeme v. Komise, C‑65/99 P(R), Recueil, s. I‑1857, bod 62
Tribunál: výše uvedené usnesení Elkaïm a Mazuel v. Komise, bod 25; 19. prosince 2002, Esch-Leonhardt a další v. ECB, T‑320/02 R, Recueil FP, s. I‑A‑325 a II‑1555, bod 27
Soud pro veřejnou službu: 25. dubna 2008, Bennett a další v. OHIM, F‑19/08 R, Sb. VS s. I‑A‑1‑131 a II‑A‑1‑713, bod 28
3. Podle čl. 1 šestého pododstavce přílohy II služebního řádu nesmí být výkon povinností ve výboru zaměstnanců členovi tohoto výboru na újmu.
Jelikož je výkon povinností ve výboru zaměstnanců vázán na postavení zaměstnance a neexistuje nezávisle na smlouvě mezi zaměstnancem a orgánem nebo agenturou, tak v okamžiku, kdy je smlouva zaměstnance, který je členem výboru zaměstnanců, ukončena, jeho mandát zástupce zaměstnanců ve výboru zaměstnanců v důsledku toho rovněž bez dalšího zaniká. Pouze tehdy, pokud byla zaměstnanci „při“ výkonu povinností ve výboru zaměstnanců způsobena újma, například propuštění, je porušen čl. 1 šestý pododstavec přílohy II služebního řádu.
(viz body 50 až 52)