USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

29. června 2010

Věc F‑11/10

María Soledad Palou Martínez

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Zjevná nepřípustnost – Opožděnost  – Nerespektování postupu před zahájením soudního řízení – Článek 35 odst. 1 písm. e) jednacího řádu“

Předmět: Žaloba podaná podle článku 270 SFEU použitelného na Smlouvu o ESAE podle jejího článku 106a, kterou M. S. Palou Martínez žádá Soud, aby „[p]rostudoval skutečnosti a okolnosti, které se týkají [její] situace a poté […] vydal rozhodnutí, kterým vyhoví [jejím] návrhům“, zrušil „rozhodnutí [Evropské] komise“, uložil Komisi, aby „uznala a zaručila [její] pracovní místo a [její] kategorii v Barceloně“ (Španělsko), a „v důsledku toho“ jí „vráti[la] její pracovní místo, její příslušnou kategorii a veškerou odměnu, která jí náleží od okamžiku, kdy byla prohlášena za práce schopnou“.

Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Předmět – Příkaz správě – Rozhodnutí – Nepřípustnost

(Služební řád, článek 91)

2.      Úředníci – Žaloba – Žaloba na neplatnost nepodaná ve stanovených lhůtách – Žaloba na náhradu škody směřující k totožnému výsledku – Nepřípustnost

(Služební řád, články 90 a 91)

3.      Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody podaná při neexistenci postupu před zahájením soudního řízení v souladu se služebním řádem – Nepřípustnost

(Služební řád, články 90 a 91)

1.      V rámci žaloby podané podle článku 91 služebního řádu jsou zjevně nepřípustná návrhová žádání, která směřují k tomu, aby Soud pro veřejnou službu uložil správě příkazy nebo aby uznal opodstatněnost některých ze žalobních důvodů uplatněných na podporu návrhových žádání směřujících ke zrušení, jelikož unijnímu soudu nepřísluší, aby unijním orgánům ukládal příkazy nebo ukládal vydávat právní prohlášení. Tak je tomu v případě návrhových žádání směřujících k tomu, aby Soud pro veřejnou službu rozhodl o existenci určitých skutečností a uložil správě přijmout opatření k navrácení práv dotyčné osobě.

(viz body 29 až 31)

Odkazy:

Soud: 21. listopadu 1989, Becker a Starquit v. Parlament, C-41/88 a C-178/88, Recueil, s. 3807, zveřejněné shrnutí, bod 2

Tribunál: 9. června 1994, X v. Komise, T-94/92, Recueil FP, s. I-A-149 a II-481, bod 32; 15. prosince 1999, Latino v. Komise, T-300/97, Recueil FP, s. I-A-259 a II-1263, bod 28 a citovaná judikatura; 25. října 2007, Lo Giudice v. Komise, T‑154/05, Sb. VS s. I-A-2-203 a II-A-2-1309, bod 55 a citovaná judikatura

Soud pro veřejnou službu: 7. listopadu 2007, Hinderyckx v. Rada, F-57/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑329 a II‑A‑1‑1831, bod 65

2.      Je vyloučeno, aby žaloba na náhradu škody umožnila úředníkovi napadnout akt zasahující do jeho právního postavení, který nenapadl dříve ve lhůtách stanovených služebním řádem.

(viz bod 43)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 21. února 2008, Skoulidi v. Komise, F‑4/07, Sb. VS s. I‑A‑1-47 a II‑A-1-229, body 69 a 70 a citovaná judikatura

3.      Podle článků 90 a 91 služebního řádu musí být žaloba na náhradu škody obvykle zahájena žádostí zaslanou správě a následována stížností směřující proti zamítnutí této žádosti. Pokud tedy tento postup ve dvou fázích nepředcházel předložení věci Soudu pro veřejnou službu, musí být žaloba v důsledku toho odmítnuta jako zjevně nepřípustná.

(viz bod 44)

Odkazy:

Tribunál: 6. července 1995, Ojha v. Komise, T‑36/93, Recueil FP, s. I‑A‑161 a II‑497, bod 117; 6. listopadu 1997, Liao v. Komise, T‑15/96, Recueil FP s. I‑A‑329 a II‑897, bod 57

Soud pro veřejnou službu: 2. května 2007, Giraudy v. Komise, F‑23/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑121 a II‑A‑1‑657, bod 69; výše uvedený Skoulidi v. Komise, bod 56