Prozatímní vydání
USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(třetího senátu)
4. května 2016
Věc F‑42/12
Florence Bouvret
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Úředníci – Důchody – Článek 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu – Nároky na důchod nabyté před nástupem do služebního poměru v Unii ve vnitrostátním důchodovém systému – Převod do důchodového systému Unie – Návrh na započtení příspěvkových let, který dotyčná osoba přijala, na základě nových obecných prováděcích ustanovení – Námitka nepřípustnosti – Pojem ‚akt nepříznivě zasahující do právního postavení‘ – Článek 83 jednacího řádu“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se Florence Bouvret v zásadě domáhá zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování Evropské komise ze dne 1. srpna 2011, jímž tento orgán s konečnou platností určil pro účely důchodového systému Evropské unie nároky na důchod nabyté žalobkyní před jejím nástupem do služebního poměru v Unii.
Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako nepřípustná. Florence Bouvret ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.
Shrnutí
1. Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Návrh týkající se započtení příspěvkových let za účelem převodu nároků na důchod nabytých před vstupem do služebního poměru v Unii do systému Unie – Vyloučení – Rozhodnutí týkající se započtení příspěvkových let, jež bylo přijato po převodu kapitálové hodnoty představující nabyté nároky na důchod – Zahrnutí
(Článek 270 SFEU; služební řád úředníků, čl. 91 odst. 1 a příloha VIII, čl. 11 odst. 2)
2. Žaloby úředníků – Žaloba směřující proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta stížnost – Přípustnost – Povinnost rozhodnout o návrhových žádáních směřujících proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta stížnost – Návrhová žádání postrádající samostatný obsah nebo čistě potvrzující rozhodnutí – Neexistence
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
1. V rámci postupu převodu nároků na důchod podle čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu představuje rozhodnutí přijaté orgánem oprávněným ke jmenování, poté, co byl skutečně proveden převod kapitálové hodnoty představující nároky na důchod nabyté dotčenou osobou před jejím vstupem do služebního poměru v Unii, akt nepříznivě zasahující do právního postavení, proti němuž lze podat žalobu podle článku 270 SFEU a čl. 91 odst. 1 služebního řádu. Naproti tomu návrh na započtení příspěvkových let, byť byl ze strany dotčené osoby přijat, není aktem nepříznivě zasahujícím do právního postavení, proti němuž je možno podat žalobu podle článku 270 SFEU a čl. 91 odst. 1 služebního řádu.
Započtení příspěvkových let totiž může být přiznáno pouze tehdy, když úředník vysloví svůj souhlas s pokračováním postupu převodu kapitálové hodnoty představující nároky na důchod nabyté dotčenou osobou u dotčeného externího penzijního fondu do důchodového systému Unie, a to souhlas dle informací v návrhu týkajícím se započtení příspěvkových let, jejž vydal orgán oprávněný ke jmenování na základě předběžné výše kapitálu oznámené dotyčným vnitrostátním penzijním fondem.
V tomto ohledu platí, že ve stadiu návrhu na započtení příspěvkových let se dotyčný orgán pouze zavazuje k tomu, že na situaci dotčené osoby řádně uplatní čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu a obecná prováděcí ustanovení. Tato povinnost orgánu vyplývá přímo z dotčených ustanovení služebního řádu, a to i při neexistenci výslovného závazku orgánu.
Z tohoto závazku vyjádřeného v návrhu týkajícího se započtení příspěvkových let tak nevyplývá ani nová povinnost dotčeného orgánu, a tedy ani změna právní situace dotčené osoby, zejména proto, že byť dotčená osoba vysloví svůj souhlas s převodem nároků na důchod, které nabyla v jiném systému, do důchodového systému Unie, orgán vydávající návrh nemá odpovídající povinnost po uskutečnění převodu výše kapitálové hodnoty oznámené vnitrostátním penzijním fondem automaticky přiznat dotčené osobě počet příspěvkových let uvedený v původním návrhu, ve vztahu k němuž úředník potvrdil svou vůli převést uvedenou kapitálovou hodnotu do důchodového systému Unie.
(viz body 28 až 32)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: rozsudky ze dne 13. října 2015, Komise v. Verile a Gjergji, T‑104/14 P, EU:T:2015:776, body 50, 52, 53 a 74; Komise v. Cocchi a Falcione, T‑103/13 P, EU:T:2015:777, bod 66, a Teughels v. Komise, T‑131/14 P, EU:T:2015:778, body 37, 46, 48, 49, 58 a 70
2. V souladu se zásadou hospodárnosti řízení může unijní soud rozhodnout, že shledá-li, že návrhová žádání směřující proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti nemají samostatný obsah a ve skutečnosti splývají s návrhovými žádáními směřujícími proti rozhodnutí napadenému stížností, není třeba rozhodovat zvlášť o návrhových žádáních směřujících proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti. Tak tomu může být zejména tehdy, když soud konstatuje, že rozhodnutí o zamítnutí stížnosti jen potvrzuje akt, jenž je předmětem této stížností, a že navíc tento akt nepředstavuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení ve smyslu článku 90 služebního řádu.
(viz bod 35)
Odkazy:
Tribunál Evropské unie: rozsudek ze dne 21. září 2011, Adjemian a další v. Komise, T‑325/09 P, EU:T:2011:506, bod 33
Soud pro veřejnou službu: rozsudek ze dne 19. listopadu 2014, EH v. Komise, F‑42/14, EU:F:2014:250, bod 85