USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

11. května 2011

Věc F‑71/09

Paolo Caminiti

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Zjevně neopodstatněná žaloba – Vstup nařízení (ES, Euratom) č. 723/2004 v platnost – Články 44 a 46 služebního řádu – Článek 7 přílohy XIII služebního řádu – Zařazení – Koeficient násobení – Body pro povýšení“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se P. Caminiti domáhá zrušení rozhodnutí administrativy o jeho zařazení do platové třídy AST 9, platového stupně 4, s koeficientem násobení rovnajícím se jedné, jak vyplývá z jeho výplatní pásky za měsíc březen 2009 a z výplatních pásek za následující měsíce, a v důsledku toho svého přeřazení s účinností k 1. březnu 2009 do platové třídy AST 9, platového stupně 2 se zachováním koeficientu násobení 1,071151, jakož i „úplného obnovení [svého služebního postupu] se zpětným účinkem až do 1. března 2009 ke dni jeho zařazení do změněné platové třídy a stupně (včetně započítání jeho pracovní zkušenosti v takto změněném zařazení, práva na služební postup a nároků na důchod), včetně zaplacení úroků z prodlení na základě sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace použitelné v průběhu dotčeného období, zvýšené o dva procentní body, u veškerých částek odpovídajících rozdílu mezi platem [vyplývajícím z jeho platového zařazení a platem vyplývajícím z] platového zařazení, na které měl mít nárok, až od doby, než bude vydáno rozhodnutí o jeho správném zařazení; podpůrně se domáhá udělení bodů pro povýšení […] odpovídajících změně koeficientu násobení na ,časový‘ koeficient“.

Rozhodnutí:      Žaloba se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustná a zčásti zamítá jako zjevně postrádající jakýkoliv právní základ. Žalobce uhradí Tribunálu částku ve výši 500 eur na základě článku 94 jednacího řádu, ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Předmět – Příkaz administrativě – Nepřípustnost

(Služební řád, článek 91)

2.      Úředníci – Odměna – Přechodná pravidla použitelná po vstupu nařízení č. 723/2004 v platnost – První povýšení po 1. květnu 2004 v případě úředníka přijatého před tímto datem

(Služební řád, příloha XIII, čl. 7 odst. 5; nařízení Rady č. 723/2004)

3.      Úředníci – Odměna – Přechodná pravidla použitelná po vstupu nařízení č. 723/2004 v platnost – První povýšení po 1. květnu 2004 v případě úředníka přijatého před tímto datem

(Služební řád, příloha XIII, čl. 7 odst. 5 a 7; nařízení Rady č. 723/2004)

4.      Řízení – Náklady řízení – Náklady způsobené bezdůvodně nebo zlovolně Soudu pro veřejnou službu zneužívající žalobou úředníka

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 94)

1.      V rámci žaloby podané na základě článku 91 služebního řádu nemůže soud, aniž by zasáhl do pravomocí administrativního orgánu, vydávat principiální prohlášení nebo činit principiální závěry, ani vydávat soudní příkazy určené orgánu. Orgán by mohl nanejvýš přijmout taková opatření, jako jsou opatření požadovaná žalobcem, pro účely splnění povinností vyplývajících z rozsudku, kterým bylo vyhověno návrhovým žádáním žalobce na zrušení.

(viz bod 23)

Odkazy:

Tribunál: 27. června 1991, Valverde Mordt v. Soudní dvůr, T‑156/89, bod 150; 30. dubna 2009, Aayhan a další v. Parlament, F‑65/07, bod 52

2.      Koeficienty násobení stanovené v článku 7 přílohy XIII služebního řádu jsou přechodným opatřením určeným k zajištění výše základního měsíčního platu vypláceného úředníkům přijatým na základě služebního řádu v jeho starém znění, avšak koeficienty zajišťují nejen to, že u úředníků, na které se vztahují, nepovedou ke snížení jejich základních měsíčních platů v důsledku vstupu nařízení č. 723/2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců, v platnost, ale rovněž to, že týmž úředníkům nebude plat zvýšen, s výjimkou zvýšení platu při prvním povýšení, vypočteného v souladu s odstavcem 5 téhož článku, a případně zvýšení platu vyplývajícího ze služebního postupu do vyššího platového stupně.

Koeficient násobení má význam pouze tehdy, pokud je jeho hodnota nižší nebo vyšší než jedna. Naproti tomu koeficient násobení rovnající se jedné znamená, že základní měsíční plat dotyčného úředníka odpovídá základnímu měsíčnímu platu stanovenému služebním řádem pro jeho platovou třídu a stupeň.

(viz body 47 a 48)

Odkazy:

Tribunál: 2. července 2010, Lafili v. Komise, T-485/08 P, body 87, 88, 95 a 96

3.      Jediným účelem článku 7 přílohy XIII služebního řádu, konkrétně pak jeho odstavce 7, je použitím koeficientů násobení zajistit výši základního měsíčního platu vypláceného úředníkům přijatým na základě služebního řádu v jeho starém znění tak, aby posledně uvedeným nebyl jejich základní měsíční plat snížen a ani nebyl tento plat zvýšen, s výjimkou zvýšení platu při prvním povýšení, vypočteného v souladu s odstavcem 5 téhož článku, a případně zvýšení platu vyplývajícího ze služebního postupu do vyššího platového stupně.

Udělení dalších bodů pro povýšení by ovšem šlo zjevně nad rámec tohoto účelu spočívajícího ve finanční neutralitě, který sleduje článek 7 přílohy XIII služebního řádu, a vedlo by k tomu, že by s dotyčným úředníkem, který zrovna nedosáhl dotčených roků služby, bylo zacházeno odlišně nejen ve srovnání s ostatními úředníky, kteří byli přijati po vstupu nařízení č. 723/2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců, v platnost, ale i ve srovnání s úředníky, kteří byli přijati na základě služebního řádu v jeho starém znění a na jejichž základní měsíční plat byl použit koeficient násobení nejprve nižší než jedna, ale následně roven jedné, a tak v souladu s čl. 7 odst. 7 přílohy XIII služebního řádu zrušen.

(viz body 63 a 64)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 30. září 2010, Toth v. Komise, F‑107/05, body 71 a 72 a citovaná judikatura

4.      Článek 94 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu stanoví, že vynaložil-li Soud náklady, kterým bylo možno předejít, zejména má-li žaloba zjevně zneužívající charakter, může účastníku řízení, který je způsobil, uložit jejich úplnou nebo částečnou náhradu, aniž by výše této náhrady mohla přesáhnout částku 2 000 eur.

Toto ustanovení je třeba použít v případě žaloby, která kromě toho, že je zjevně nepřípustná nebo postrádá jakýkoli právní základ, byla podána po vyhlášení rozsudku Soudu pro veřejnou službu, který byl vydán v případě žaloby, jež se týkala naprosto stejné právní problematiky. To platí tím spíše tehdy, je-li kasační opravný prostředek proti uvedenému rozsudku poté, co je řízení až do vydání rozhodnutí Tribunálu o tomto kasačním opravném prostředku přerušeno, zamítnut, ale žalobce bezdůvodně setrvává na své žalobě a řešení ponechává jen na úvaze Soudu pro veřejnou službu.

(viz body 67 až 69)