Language of document : ECLI:EU:F:2010:45

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

12. května 2010

Věc F‑13/09

Josefina Peláez Jimeno

v.

Evropský parlament

„Veřejná služba – Úředníci – Předchozí stížnost – Lhůta pro podání stížnosti – Opožděnost – Důkaz – Bývalý dočasný zaměstnanec – Jmenování úředníkem – Článek 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu – Rovné zacházení“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se J. Peláez Jimeno domáhá zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 8. února 2008 o jejím přijetí jako úřednice ve zkušební době v rozsahu, v němž toto rozhodnutí stanoví její zařazení do platové třídy AST 1 platového stupně 5, a rozhodnutí Parlamentu ze dne 12. listopadu 2008, kterým byla zamítnuta její stížnost podaná na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobkyni se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Lhůty – Výchozí bod – Důkazní břemeno

(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 2)

2.      Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy – Zavedení nové struktury služebních postupů nařízením č. 723/2004 – Přechodná ustanovení pro zařazení do platové třídy

(Služební řád úředníků, čl. 31 odst. 1; příloha XIII, čl. 5 odst. 2 a 4, čl. 12 odst. 3 a čl. 13 odst. 1; nařízení Rady č. 723/2004)

1.      Účastníku řízení, který se dovolává překročení lhůty pro podání stížnosti nebo žaloby, přísluší předložit důkaz o dni, ke kterému uvedená lhůta začala běžet, tedy důkaz, jehož neexistenci nemůže nahradit řada nepřímých důkazů naznačujících, že dopis byl žalobci doručen v den, který předchází dni, jejž uvádí. Ze skutečnosti, že dotyčný úředník byl přítomen na svém pracovišti, navíc nelze při neexistenci dokumentu potvrzujícího přijetí napadeného rozhodnutí s dostatečnou jistotou dovodit, že se s ním dotyčná osoba mohla skutečně seznámit, a nemá tedy hodnotu důkazu.

(viz bod 24)

Odkazy:

Tribunál: 20. března 1991, Mérez-Mínguez Casariego v. Komise, T‑1/90, Recueil, s. II‑143, bod 37; 17. ledna 2001, Kraus v. Komise, T‑14/99, Recueil FP, s. I‑A‑7 a II‑39, bod 22; 27. září 2002, Di Pietro v. Účetní dvůr, T‑254/01, Recueil FP, s. I‑A‑177 a II‑929, body 19, 22 a 25 až 27

Soud pro veřejnou službu: 25. dubna 2007, Lebedef-Caponi v. Komise, F‑71/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑115 a II‑A‑1‑629, body 29, 31 a 34

2.      Článek 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu se týká dočasných zaměstnanců zapsaných „na seznamu kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé“, jakož i dočasných zaměstnanců „zapsaných na seznamu úspěšných kandidátů vnitřního výběrového řízení“. Přestože je výběrové řízení „na převedení do kategorie“ svojí povahou rovněž vnitřním výběrovým řízením, je třeba dotčené ustanovení vykládat tak, aby mělo užitečný účinek, a v rámci možností se vyhnout jakémukoliv výkladu, který by vedl k závěru, že toto ustanovení je nadbytečné. Zdá se, že zákonodárce zamýšlel „vnitřním výběrovým řízením“ označit tzv. výběrová řízení na jmenování, která mají při dodržení všech ustanovení služebního řádu, kterými se řídí přístup k evropské veřejné službě, umožnit, aby zaměstnanci, kteří již získali v orgánu určité zkušenosti a kteří prokázali svoji schopnost nastoupit na pracovní místa, která mají být obsazena, byli přijímáni jako úředníci. Tento výklad je podepřen zněním odstavce 2 článku 5 přílohy XIII služebního řádu, který uvádí pouze úředníky zapsané „na seznam kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé“, aniž by zmiňoval úředníky „zapsané na seznam úspěšných kandidátů vnitřního výběrového řízení“. Taková zmínka by nebyla odůvodněná, jelikož u zaměstnanců, kteří již úředníky jsou, nemůže docházet ke jmenování.

Aby byl čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu použitelný, je třeba, aby se jednalo o převedení z „bývalé kategorie“ do „nové kategorie“ na základě buď výběrového řízení vedoucího k vypracování „seznamu kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé“, nebo vnitřního výběrového řízení na jmenování, jehož účinkem bylo takové převedení z jedné kategorie do druhé. Zákonodárce se tak v rámci výkonu své široké posuzovací pravomoci v oblasti přechodných ustanovení a zároveň kritérií pro zařazení odchýlil od obecného pravidla pro zařazení nově přijímaných úředníků, uvedeného v čl. 31 odst. 1 služebního řádu, doplněném čl. 12 odst. 3 nebo čl. 13 odst. 1 přílohy XIII, pokud jde o úspěšné kandidáty zapsané na seznam vhodných kandidátů před 1. květnem 2006 a přijaté mezi 1. květnem 2004 a 30. dubnem 2006, a po 1. květnu 2006, tím, že pro zaměstnance, kteří byli přijati jako úředníci ve zkušební době, v orgánu již získali zkušenosti a ve výše uvedeném výběrovém řízení prokázali svoji schopnost nastoupit na pracovní místa vyšší kategorie, vyhrazuje možnost zařazení do jiné platové třídy, než která byla uvedena v oznámení o výběrovém řízení.

(viz body 40, 41, 46 a 47)

Odkaz:

Tribunál: 6. března 1997, de Kerros a Kohn-Bergé v. Komise, T‑40/96 a T‑55/96, Recueil FP, s. I‑A‑47 a II‑135, body 45 a 46; 12. listopadu 1998, Carrasco Benítez v. Komise, T‑294/97, Recueil FP, s. I‑A‑601 a II‑1819, bod 51