Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 28. srpna 2020 – EB a další v. Versicherungsanstalt öffentlich Bediensteter, Eisenbahnen und Bergbau (BVAEB)

(Věc C-405/20)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé v řízení o opravném prostředku „Revision“: EB, JS a DP

Žalovaný orgán: Versicherungsanstalt öffentlich Bediensteter, Eisenbahnen und Bergbau (BVAEB)

Předběžné otázky

Musí být omezení časové působnosti zásady rovného zacházení pro muže a ženy podle rozsudku ve věci C-262/88, Barber1 , jakož i podle protokolu č. 33 k článku 157 SFEU a článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES2 ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (dále jen „směrnice 2006/54/ES“) vykládáno v tom smyslu, že se (rakouský) příjemce důchodu právem nemůže dovolávat zásady rovného zacházení nebo se této zásady může dovolávat pouze (poměrně) pro tu část nároku, která je odvozena od dob zaměstnání po 1. lednu1994, aby mohl uplatnit, že byl diskriminován režimem valorizace důchodů úředníků stanoveným pro rok 2018, která byla použita v původním řízení

Musí být zásada rovného zacházení pro muže a ženy (podle článku 157 SFEU ve spojení s článkem 5 směrnice 2006/54/ES) vykládána v tom smyslu, že nepřímé nerovné zacházení jako takové, které - případně - vyplývá z režimu valorizace důchodů v roce 2018 použitelných v původním řízení, také s přihlédnutím k již dříve přijatým podobným opatřením a významné ztrátě způsobené jejich kumulativním účinkem v poměru k valorizaci reálné hodnoty důchodů podle inflace (v projednávané věci o 25 %), je odůvodněné, přičemž důvodem je zejména

zamezení „propasti“ mezi vyššími a nižšími důchody (vznikající při pravidelné valorizaci jednotnou sazbou), ačkoliv by tato byla čistě nominální a poměr hodnot by zůstal beze změny

zohlednění obecného „sociální aspektu“ ve smyslu posílení kupní síly osob pobírajících nižší důchody, ačkoliv a) tohoto cíle by bylo možno dosáhnout také bez omezení vyšších dávek a b) zákonodárce nestanoví takovéto opatření stejným způsobem pro posílení kupní síly při inflační úpravě nižších platů úředníků v aktivní službě (v neprospěch úpravy vyšších platů) a nepřijal ani žádné ustanovení týkající se srovnatelného zásahu do valorizace důchodů z jiných systémů sociálního zabezpečení pracovníků (bez státního podílu), aby (v neprospěch valorizace vyšších důchodů) bylo dosaženo posílení kupní síly nižších důchodů

udržení a financování „systému“, ačkoliv důchody úředníků nejsou hrazeny pojišťovnou ze systému organizovaného jako pojištění a financovaného z příspěvků, nýbrž Spolkem jako zaměstnavatelem úředníků v důchodu jako odměna za vykonanou práci, relevantní proto bylo nikoliv udržení nebo financování systému, nýbrž pouze rozpočtové hledisko

protože skutečnost, že statisticky podstatně vyšší dotčenost mužů ve skupině příjemců vyšších důchodů je nutno považovat za důsledek zejména v minulosti typické neexistence rovných příležitostí pro ženy v oblasti zaměstnání a povolání, je samostatným odůvodněním nebo již předem vylučuje domněnku nepřímé diskriminace na základě pohlaví ve smyslu směrnice 2006/54/ES v neprospěch mužů, nebo

protože toto ustanovení je přípustné jako pozitivní opatření ve smyslu čl. 157 odst. 4. SFEU?

____________

1     Rozsudek ze dne 17. května 1990, C-262/88, EU:C:1990:209.

2     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).