ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(třetí senát)

8. července 2014

Věc F‑26/13

Rhys Morgan

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu

(ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Veřejná služba – Úředníci – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Návrh na zrušení hodnotící zprávy“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, kterou R. Morgan navrhuje zrušení své hodnotící zprávy vyhotovené za období od 1. října 2010 do 30. září 2011, jakož i uložení Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), aby mu uhradil částku alespoň 500 eur jako náhradu škody.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. R. Morgan ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory).

Shrnutí

1.      Úředníci – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Posouzení výkonnosti úředníka – Vyvážení neuspokojivé a zlepšené výkonnosti během hodnoceného období – Zjevný omyl – Neexistence

(Služební řád, článek 43)

2.      Úředníci – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Vyhotovení – Změna posouzení hodnotitele během konečného celkového hodnocení – Porušení práva být vyslechnut – Neexistence

(Služební řád, článek 43)

3.      Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Popis dovolávaných žalobních důvodů – Neuvedení základních prvků právní argumentace v žalobě – Odkaz na přílohu – Nepřípustnost

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 35 odst. 1)

1.      Pokud se výkonnost úředníka považuje během první poloviny hodnoceného období za neuspokojivou a během druhé poloviny tohoto období za zřetelně lepší, orgán se nedopustí zjevného omylu, když vyváží výkonnost během uvedených polovin a z vyvážení vyvodí závěr, že během celého hodnoceného období nebyly výkonnost, schopnosti a chování úředníka ve službě na přijatelné úrovni. Mimoto úředník nebo zaměstnanec nemůže vyvozovat argument ze svého vlastního jednání, aby se vyhnul svým služebním povinnostem. V důsledku toho překročení cílů během druhé poloviny hodnoceného období nezbavuje úředníka povinnosti respektovat uvedený cíl během první poloviny hodnoceného období.

(viz body 57 a 60)

Odkazy:

Soudní dvůr: rozsudek Komise v. De Bry, C‑344/05 P, EU:C:2006:710, bod 44

Soud pro veřejnou službu: rozsudky Ntouvas v. ECDC, F‑107/11, EU:F:2012:182, bod 68, a Bogusz v. Frontex, F‑5/12, EU:F:2013:75, bod 57

2.      Skutečnost, že hodnotitel změní své hodnocení ve srovnání se svým návrhem učiněným během hodnotícího pohovoru v situaci, kdy v souladu s ustanoveními upravujícími hodnocení není celkové hodnocení v tomto okamžiku ještě konečné, neporušuje právo úředníka být vyslechnut.

(viz bod 73)

3.      K tomu, aby byla žaloba přípustná, je nezbytné, aby hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je založena, vyplývaly – přinejmenším stručně, ale uceleně a srozumitelně – z textu samotné žaloby. V tomto ohledu, ačkoliv obsah žaloby lze podpořit a doplnit v konkrétních bodech odkazy na výňatky z písemností, které tvoří její přílohu, obecný odkaz na ostatní písemná vyjádření, třebaže jsou přílohou žaloby, nemůže zhojit neexistenci základních prvků právní argumentace, které musejí být uvedeny v žalobě. Soudu nepřísluší, aby v přílohách vyhledával a určoval žalobní důvody a argumenty, které by mohl pokládat za důvody představující základ žaloby, neboť přílohy mají čistě důkazní a pomocnou funkci.

(viz bod 88)

Odkazy:

Soud prvního stupně: rozsudky Honeywell v. Komise, T‑209/01, EU:T:2005:455, body 56 a 57, a Angelidis v. Parlament, T‑424/04, EU:T:2006:376, body 39 až 41