ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)
6. března 2008
Věc F-46/06
Carina Skareby
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Hodnocení za rok 2004 – Cíle – Povinnost uvést odůvodnění – Zjevně nesprávné posouzení“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 EA, kterou se C. Skareby domáhá jednak zrušení posudku o vývoji služebního postupu za hodnotící období od 1.ledna do 31. prosince 2004, a jednak uložení Komisi povinnosti zaplatit náhradu profesní, finanční a nemajetkové újmy, kterou utrpěla.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Vypracování – Sdělení návrhu posudku o vývoji služebního postupu
(Služební řád úředníků, článek 43)
2. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Povinnost stanovit cíle – Působnost
(Služební řád úředníků, čl. 43)
3. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Vypracování – Opožděnost
(Služební řád úředníků, čl. 43)
4. Úředníci – Žaloba – Žalobní důvody
5. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Požadavek souladu mezi analytickým hodnocením a stanoviskem
(Služební řád úředníků, čl. 43)
6. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Soudní přezkum – Meze
(Služební řád úředníků, čl. 43)
7. Úředníci – Žaloba – Žalobní důvody
1. Podle čl. 3 odst. 1 šestého pododstavce obecných prováděcích ustanovení týkajících se zahraniční služby Komise, přijatých Komisí, je posudek o vývoji služebního postupu po dokončení druhým hodnotitelem a spolupodepisujícím úředníkem sdělen zaměstnanci. Uvedená obecná prováděcí ustanovení nestanoví poskytnutí návrhu posudku o vývoji služebního postupu zaměstnanci před jeho dokončením.
Úředník se ve své žádosti o zrušení posudku o vývoji služebního postupu tudíž nemůže opírat o srovnání mezi návrhem posudku o vývoji služebního postupu a posudkem o vývoji služebního postupu za dotčené hodnotící období, z toho důvodu, že posouzení v těchto dokumentech se liší, jelikož sdělení návrhu posudku o vývoji služebního postupu není skutečnou součástí postupu při vypracování dotčeného posudku o vývoji služebního postupu. Hodnotitelé tudíž nemají povinnost v posudku o vývoji služebního postupu vysvětlovat důvody změn v hodnocení ve vztahu k návrhu posudku o vývoji služebního postupu.
(viz body 54 a 58)
2. Z čl. 8 odst. 5 čtvrtého pododstavce obecných prováděcích ustanovení pro článek 43 služebního řádu, přijatých Komisí, vyplývá, že správa má povinnost předem stanovit zaměstnanci cíle a kritéria hodnocení. Podle tohoto ustanovení probíhá mezi hodnotitelem a zaměstnancem na začátku každého hodnocení formální rozhovor týkající se nejen výkonů tohoto zaměstnance během hodnotícího období, kterým je období od 1. ledna do 31. prosince roku, který předcházel roku, ve kterém se hodnocení provádí, ale také stanovení cílů pro rok následující po hodnotícím období. Tyto cíle představují základ hodnocení výkonnosti.
(viz bod 64)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 13. prosince 2007, Sundholm v. Komise, F‑42/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 31
3. Až na výjimečné případy nemůže být posudek o vývoji služebního postupu zrušen jen proto, že byl vypracován opožděně. I když z prodlení ve vypracování posudku o vývoji služebního postupu může dotčenému úředníkovi vzniknout nárok na náhradu škody, nemůže mít toto zpoždění vliv na platnost posudku o vývoji služebního postupu, a nemůže tedy být ani důvodem pro jeho zrušení.
(viz bod 75)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 7. května 2003, Den Hamer v. Komise, T‑278/01, Recueil FP, s. I‑A‑139 a II‑665, bod 32; 13. prosince 2005, Cwik v. Komise, T‑155/03, T‑157/03 a T‑331/03, Sb. VS s. I‑A‑411 a II‑1865, bod 96; 7. března 2007, Sequeira Wandschneider v. Komise, T‑110/04, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 39
4. Není podstatné, že neexistenci nebo nedostatečnost odůvodnění aktu orgánu namítl žalobce opožděně, protože jakožto důvod veřejného pořádku, může a dokonce musí být v každém případě přezkoumán soudem Společenství i bez návrhu. Žádnému žalobci nelze zabránit, aby se opíral o tento žalobní důvod, pouze proto, že ho neuvedl v dřívější fázi. .
(viz bod 96)
Odkazy:
Soud: 20. února 1997, Komise v. Daffix, C‑166/95 P, Recueil, s. I‑983, bod 24
Soud prvního stupně: 21. května 1996, Kaps v. Soudní dvůr, T‑153/95, Recueil FP, s. I‑A‑233 a II‑663, bod 75; 3. října 2006, Nijs v. Účetní dvůr, T‑171/05, Sb. VS s. II‑A‑2‑999, body 31 a 32
5. Posudek o vývoji služebního postupu není stižen zjevným nesouladem v případě, že některé položky tohoto posudku obsahují kladné hodnocení v rozporu s kritickou poznámkou. Obecné uznání kvality práce úředníka totiž není zjevně v nesouladu se současným zdůrazněním některých jeho nedostatků nebo obtíží.
(viz bod 103)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 13. července 2006, Vounakis v. Komise, T‑165/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑155 a II‑A‑2‑735, bod 94
6. Soudu nepřísluší nahradit posouzení provedené osobami pověřenými hodnotit práci posuzované osoby svým posouzením. Orgány Společenství totiž disponují při hodnocení práce svých úředníků širokým prostorem pro uvážení. Hodnotová posouzení úředníků v posudcích o vývoji služebního postupu jsou vyloučena ze soudního přezkumu, který se týká pouze případných formálních vad, zjevně nesprávného skutkového zjištění postihujícího tato posouzení provedená správou, jakož i případného zneužití pravomoci.
(viz bod 119)
Odkazy:
Soud: 1. června 1983, Seton v. Komise, 36/81, 37/81 a 218/81, Recueil, s. 1789, bod 23
Soud prvního stupně: 10. prosince 1992, Williams v. Účetní dvůr, T‑33/91, Recueil, s. II‑2499, bod 43; 4. května 2005, Schmit v. Komise, T‑144/03, Sb. VS s. I‑A‑101 a II‑465, bod 70
7. Zneužití pravomoci, včetně zneužití řízení, které je jen jednou z jeho forem, je dáno pouze v případě objektivních, relevantních a shodujících se důkazů toho, že sporný akt sleduje jiný cíl, než který mu byl určen podle platných ustanovení služebního řádu.
V tomto ohledu nestačí, jestliže se žalobce na podporu svých návrhových žádání dovolává určitých skutečností; musí také předložit dostatečně přesné, objektivní a shodující se důkazy o jejich pravdivosti, nebo alespoň jejich pravděpodobnosti, jinak nemůže být věcná správnost tvrzení účastníka řízení zpochybněna.
(viz body 156 a 157)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 5. července 2000, Samper v. Parlament, T‑111/99, Recueil FP, s. I‑A‑135 a II‑611, bod 64; 19. září 2001, E v. Komise, T‑152/00, Recueil FP, s. I‑A‑179 a II‑813, bod 69