Language of document : ECLI:EU:F:2007:13

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)

16. ledna 2007

Věc F-3/06

Jacques Frankin a další

v.

Komise Evropských společenství

„Úředníci – Povinnost orgánu poskytnout pomoc – Zamítnutí – Převod nároků na důchod nabytých v Belgii“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 EA, kterou se J. Frankin a 482 dalších úředníků a dočasných zaměstnanců Komise domáhají jednak zrušení odmítnutí Komise ze dne 10. června 2005 poskytnout jim pomoc na základě ustanovení článku 24 služebního řádu, a jednak náhrady škody, která jim podle jejich názoru v důsledku tohoto odmítnutí vznikla.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

Úředníci – Důchody – Nároky na důchod nabyté před vstupem do služby u Společenství – Převod do systému Společenství

(Služební řád úředníků, čl. 24 první pododstavec; příloha VIII, čl. 11 odst. 2)

Orgán neporušuje svou povinnost poskytnout pomoc na základě článku 24 služebního řádu zamítnutím žádosti úředníka o jeho technickou a finanční pomoc za účelem, aby nejprve ověřil, že má osobní zájem na novém převodu svých nároků na důchod nabytých před vstupem do služby u Společenství v belgickém důchodovém systému za obecně výhodnějších podmínek nové právní úpravy tohoto členského státu, dále aby případně došlo k tomuto novému převodu, pokud tento orgán jasně vyjádřil své odmítnutí vzít zpět původní rozhodnutí o převodu. Tento orgán může totiž právem považovat tuto žádost o poskytnutí pomoci za žádost, jež směřuje proti jednomu z jeho rozhodnutí, jelikož převod je operací zahrnující dvě po sobě jdoucí rozhodnutí přijatá na žádost dotyčné osoby nejprve vnitrostátní institucí spravující důchodový systém, která vypracuje výkaz o nabytých nárocích, a poté orgánem Společenství, který s ohledem na jeho nároky stanoví počet odsloužených let vzatých v úvahu v důchodovém systému Společenství z titulu převedených práv. Skutečnost, že dosažení cíle, pro který je žádost o poskytnutí pomoci podána, může předpokládat zpětvzetí aktu orgánu, sice nutně neznamená, zejména jestliže je orgán ochoten k uvedenému zpětvzetí, že pomoc je požadována proti aktu orgánu, a tak ho vylučuje z oblasti působnosti článku 24 služebního řádu, který upravuje obranu úředníků proti jednání třetích osob, a nikoliv proti samotným aktům orgánu. Nicméně je tomu tak v případě, jestliže orgán jednoznačně oznámil své odmítnutí vzít dotčený akt zpět.

Krom toho v tomto kontextu se dotyčná osoba nemůže platně dovolávat povinnosti promptnosti proti rozhodnutí, kterým se zamítá její žádost, jelikož tato povinnost nemůže orgán nutit, aby upustil od podmínek, kterým služební řád podřizuje jeho pomoc. Není ani opodstatněné dovolávat se porušení zásady pacta sunt servanda, jelikož neexistuje žádná smlouva nebo dohoda, kterou by orgán nedodržel, a zásady patere legem quam ipse fecisti, jelikož služební řád není pravidlem stanoveným orgánem, jako je orgán oprávněný ke jmenování, nýbrž zákonodárcem Společenství.

Konečně žalobní důvod uplatněný proti zamítnutí této žádosti, podle něhož změna belgické právní úpravy vytvořila diskriminaci mezi úředníky Společenství, kteří převedli své nároky na důchod nabyté v Belgii, podle toho, zda požádali o převod uvedených práv před nebo po vstupu nové právní úpravy v platnost, je nerelevantní, co se týče odmítnutí pomoci, o kterou byl orgán požádán. Žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti by totiž byl relevantní pouze tehdy, bylo-li by tvrzeno, že orgán poskytl svou pomoc jiným úředníkům a zaměstnancům, kteří se nacházejí ve stejné situaci jako žalobkyně.

(viz body 27 až 34, 38, 46, 60 a 61)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 10. července 1997, Apostolidis a další v. Komise, T‑81/96, Recueil FP, s. I‑A‑207 a II‑607, bod 90, a citovaná judikatura