Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Bucureşti (Rumunsko) dne 22. května 2019 – AX v. Statul Român – Ministerul Finanţelor Publice
(Věc C-397/19)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Tribunalul Bucureşti
Účastníci původního řízení
Žalobce: AX
Žalovaný: Statul Român – Ministerul Finanţelor Publice
Předběžné otázky
Musí být mechanismus pro spolupráci a ověřování (MSO), zřízený rozhodnutím Komise 2006/928/ES ze dne 13. prosince 20061 , považován za akt přijatý orgánem Evropské unie ve smyslu článku 267 SFEU, který může podléhat výkladu Soudního dvora?
Tvoří mechanismus pro spolupráci a ověřování (MSO), zřízený rozhodnutím Komise 2006/928/ES ze dne 13. prosince 2006, nedílnou součást smlouvy o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, kterou Rumunsko podepsalo dne 25. dubna 2005 v Lucemburku, a musí být vykládán a uplatňován s ohledem na ustanovení této smlouvy? Jsou požadavky stanovené ve zprávách vypracovaných v rámci uvedeného mechanismu závazné pro rumunský stát, a pokud ano, je vnitrostátní soud, který je pověřen uplatňováním právních předpisů unijního práva v rámci svých pravomocí, povinen zajistit uplatňování těchto pravidel, a případně odmítnout z vlastního podnětu uplatnit ustanovení vnitrostátního práva, která jsou v rozporu s požadavky stanovenými ve zprávách vypracovaných podle tohoto mechanismu?
Musí být článek 2, vykládaný ve spojení s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, vykládán v tom smyslu, že povinnost Rumunska dodržovat požadavky uložené ve zprávách vypracovaných v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (MSO), zřízeného rozhodnutím Komise 2006/928/ES ze dne 13. prosince 2006, spadá pod povinnost členského státu dodržovat zásady právního státu?
Brání článek 2, vykládaný ve spojení s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, a zejména povinnost dodržovat hodnoty právního státu, takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava obsažená v čl. 96 odst. 3 písm. a) zákona č. 303/2004 o postavení soudců a státních zástupců, která lapidárně a abstraktně definuje justiční omyl jako provádění procesních úkonů ve zjevném rozporu s pravidly hmotného a procesního práva, aniž by byla upřesněna povaha porušených právních ustanovení, rozsah působnosti ratione materiae a ratione temporis těchto ustanovení v řízení, podmínky, lhůta a postupy pro stanovení porušení právních předpisů, orgán příslušný ke stanovení porušení těchto právních ustanovení, a vytváří tak možnost nepřímého tlaku na soudce a státní zástupce?
Brání článek 2, vykládaný ve spojení s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, a zejména povinnost dodržovat hodnoty právního státu, takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava obsažená v čl. 96 odst. 3 písm. b) zákona č. 303/2004 o postavení soudců a státních zástupců, která definuje justiční omyl jako vydání konečného rozsudku, který je zjevně v rozporu se zákonem nebo odporuje skutkovému stavu vyplývajícímu z důkazů získaných v řízení, aniž by byl uveden postup pro stanovení výše uvedeného rozporu a konkrétně definován význam tohoto rozporu soudního rozhodnutí ve vztahu k použitelným právním předpisům a skutkovému stavu, a vytváří tak možnost zamezit výkladu práva a důkazů ze strany soudce nebo státního zástupce?
Brání článek 2, vykládaný ve spojení s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, a zejména povinnost dodržovat hodnoty právního státu, takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava obsažená v čl. 96 odst. 3 zákona č. 303/2004 o postavení soudců a státních zástupců, podle které je majetková občanskoprávní odpovědnost soudce nebo státního zástupce vůči státu uznávána pouze na základě posouzení tohoto státu, a případně poradní zprávy inspektorátu, zda se soudce nebo státní zástupce dopustil věcného pochybení úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, aniž by soudce nebo státní zástupce mohl plně uplatnit své právo na obhajobu, a vytváří tak možnost svévolně zahájit a ukončit postup pro uznání hmotné odpovědnosti soudce nebo státního zástupce vůči státu?
Brání článek 2 Smlouvy o Evropské unii, a zejména povinnost dodržovat hodnoty právního státu, takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava obsažená v čl. 539 odst. 2 poslední větě, ve spojení s čl. 541 odst. 2 a 3 trestního řádu, která poskytuje obžalovanému, který byl zproštěn obžaloby, sine die a implicitně mimořádný opravný prostředek sui generis proti konečnému soudnímu rozhodnutí o zákonnosti vyšetřovací vazby, a sice opravný prostředek, který se projednává pouze u občanskoprávního soudu, v případě, že nezákonnost vyšetřovací vazby nebyla stanovena rozsudkem trestního soudu, a to v rozporu se zásadami předvídatelnosti a dostupnosti právních předpisů, specializace soudu a právní jistoty?
____________
1 Rozhodnutí Komise ze dne 13. prosince 2006 , kterým se zřizuje mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku Rumunska při dosahování specifických referenčních cílů v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 56).