Language of document : ECLI:EU:F:2007:123

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)

5. července 2007

Věc F-26/06

Marli Bertolete a další

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanci – Zařazení a plat – Úřad ,Infrastruktura a logistika‘ v Bruselu (OIB) – Učitelky v mateřské školce – Bývalí zaměstnanci podle belgického práva – Změna použitelného režimu – Rovné zacházení“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou M. Bertolete a dalších osm smluvních zaměstnankyň Komise žádají o zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv, v nichž bylo stanoveno jejich zařazení a platy na základě smluv smluvních zaměstnanců podepsaných v dubnu 2005, které nabyly účinnosti 1. května 2005, jakož i zrušení rozhodnutí stejného orgánu ze dne 21. listopadu 2005, kterým byly zamítnuty stížnosti, které podaly proti prvně uvedeným rozhodnutím.

Rozhodnutí: Rozhodnutí, kterými Komise stanovila plat žalobkyň na základě smluv smluvních zaměstnanců podepsaných v dubnu 2005, se ruší. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení, jakož i polovinu nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi. Žalobkyně ponesou polovinu vlastních nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Zařazení

(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 80 odst. 2 a čl. 82 odst. 2)

2.      Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Odměňování

(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, příloha, čl. 2 odst. 2)

3.      Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Odměňování

(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, příloha, čl. 2 odst. 2)

1.      Podle čl. 82 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců jsou minimální podmínky vzdělání a odborné praxe požadované pro přijetí smluvního zaměstnance spadajícího do funkčních skupin II a III shodné: uchazeč musí být držitelem diplomu vydaného po ukončení úrovně pomaturitního vzdělání nebo středoškolského vzdělání, které umožňuje pokračovat v pomaturitním vzdělávání, spojeným v posledním případě s příslušnou odbornou praxí v délce nejméně tří let, nebo, pokud je to v zájmu dané služby, musí mít odborné vzdělání nebo odbornou praxi rovnocenné úrovně.

Upřesnění, které v tomto ohledu poskytuje čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) obecných prováděcích ustanovení o postupu přijímání a zaměstnávání smluvních zaměstnanců v Komisi, nemohou zpochybnit toto konstatování, které se týká zejména podmínky doložení středoškolského vzdělání osvědčeného diplomem, které umožňuje pokračovat v pomaturitním vzdělávání. Pokud držitel může prokázat příslušnou odbornou praxi v délce nejméně tří let, umožňuje tento diplom totiž přístup jak k zaměstnání spadajícímu do funkční skupiny II, tak k zaměstnání spadajícímu do funkční skupiny III.

Za těchto podmínek nemůže okolnost, že dotčení zaměstnanci se mohou prokázat diplomem, který umožňuje pokračovat v pomaturitním vzdělávání, sama o sobě odůvodnit jejich přijetí do funkční skupiny III spíše než do funkční skupiny II.

Komise kromě toho přijala všeobecná prováděcí ustanovení týkající se přechodných opatření použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích a školkách v Bruselu za účelem vymezení svého prostoru pro uvážení při uplatňování čl. 80 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, který definuje úkoly týkající se různých funkčních skupin. Z čl. 1 odst. 2 písm. b) a c) uvedených všeobecných prováděcích ustanovení jasně vyplývá, že osoby zaměstnané jako učitelé v mateřské školce patří do funkční skupiny II, ledaže by měly postavení „správní koordinátor(ka) personálu podle belgického práva“; v takovém případě patří do funkční skupiny III.

(viz body 38 až 41)

2.      Ze znění čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců jasně vyplývá, že vyplácení příplatku k platu v případě, že po přijetí pracovníka, který byl dříve k orgánu vázán pracovní smlouvou podle vnitrostátního práva, jakožto smluvního zaměstnance, dojde k jeho snížení ve srovnání s platem, který mu byl vyplácen v předchozím postavení, představuje pro orgán pouhou možnost. Navíc uvedený čl. 2 odst. 2 ponechává orgánu široký prostor pro uvážení k určení částky příplatku, jelikož mu přísluší přihlédnout k rozdílům mezi vnitrostátními daňovými předpisy, předpisy sociálního zabezpečení a důchodovými předpisy a příslušnými ustanoveními platnými pro smluvního zaměstnance.

Komise provedla čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců přijetím článků 7 a 8 všeobecných prováděcích ustanovení týkajících se přechodných opatření použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích a školkách v Bruselu, jakož i příloh I až III uvedených všeobecných prováděcích ustanovení. Podle posledně uvedených ustanovení se přitom skutečně zavázala k vyplácení příplatku určitým kategoriím smluvních zaměstnanců podle pravidel, která stanoví tato ustanovení. Posledně uvedená pravidla pro použití čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců nicméně nemohou být v rozporu s nadřazenými právními normami v oblasti veřejné služby.

(viz body 80, 81 a 83)

3.      Pro zodpovězení otázky, zda zahrnutí rodinných přídavků do definice čistých příjmů smluvního zaměstnance na jedné straně a zaměstnance podle vnitrostátního práva na straně druhé může poškodit smluvní zaměstnance, kteří měli k datům uvedeným v článcích 7 a  8 všeobecných prováděcích ustanovení týkajících se přechodných opatření použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích a školkách v Bruselu nezaopatřené děti, v porovnání s těmi, kteří je ke stejnému datu neměli, je zaprvé třeba konstatovat, že tyto dvě kategorie smluvních zaměstnanců jsou ve srovnatelné situaci vzhledem k účelu čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců, který směřuje k vyrovnání případného snížení platu, které obnáší přechod dotčené osoby pod status smluvního zaměstnance.

Zadruhé, zahrnutí rodinných přídavků do definice čistých příjmů smluvního zaměstnance na jedné straně a zaměstnance podle vnitrostátního práva na straně druhé má přímý dopad na stanovení dodatečné částky, která vyplývá z porovnání těchto čistých příjmů provedeného podle pravidel v příloze I uvedených všeobecných prováděcích ustanovení. Za předpokladu, že částka rodinných přídavků vyplácených Společenstvím, zahrnutá do prvního parametru srovnání, je vyšší než částka přídavků obdržených z titulu legislativy členského státu přidělení, zahrnutá do druhého parametru srovnání, bude příplatek vyplácený osobám, které již mají nezaopatřené dítě nebo děti ke dni jejich přechodu pod status smluvního zaměstnance, snížen.

Z toho vyplývá, že zahrnutí rodinných přídavků do definice čistých příjmů může vést ke vzniku rozdílu v zacházení, pokud jde o plat, podle toho, zda k datům stanoveným v článcích 7 a 8 všeobecných prováděcích ustanovení dotčený smluvní zaměstnanec měl nebo neměl nezaopatřené děti, a to v neprospěch zaměstnance, který měl k uvedeným datům jedno či více nezaopatřených dětí. V tomto ohledu skutečnost, že rodinné přídavky představují složku platu, kterou jsou Společenství povinna svým úředníkům nebo zaměstnancům vyplácet, však nemůže odůvodnit rozdíly v zacházení mezi smluvními zaměstnanci, pokud se jedná výhradně o vyplácení příplatku k platu určenému ke kompenzaci snížení platu, které je důsledkem přechodu z režimu vnitrostátního práva k režimu práva Společenství.

V důsledku toho je příloha I ve svých bodech A a B všeobecných prováděcích ustanovení týkajících se přechodných opatření použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích a školkách v Bruselu, na kterou odkazuje článek 7 těchto všeobecných prováděcích ustanovení, při neexistenci jakéhokoliv objektivního odůvodnění v rozporu s obecnou zásadou rovného zacházení.

(viz body 84 až 89)