ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(první senát)
25. května 2011
Věc F‑22/10
Luis María Bombín Bombín
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Úředníci – Pracovní volno z osobních důvodů – Dovolená za kalendářní rok – Převod dovolené – Úředník, jehož služební poměr skončil – Finanční náhrada“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, který lze podle článku 106a Smlouvy o ESAE na uvedenou smlouvu uplatnit, jíž se L. M. Bombín Bombín domáhá zrušení rozhodnutí Komise, kterým mu má být při jeho odchodu do důchodu poskytnuta finanční náhrada vypočtená na základě zůstatku nevyčerpané dovolené v délce 29 dní.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá a žalobce ponese veškeré náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Dovolená – Dovolená za kalendářní rok – Převod všech dní nevyčerpané dovolené do následujícího roku – Podmínky
(Služební řád, čl. 1e odst. 2; příloha V, čl. 4 první pododstavec; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, čl. 7 odst. 1)
2. Úředníci – Dovolená – Dovolená za kalendářní rok – Skončení služebního poměru následující po pracovním volnu z osobních důvodů – Náhrada za nevyčerpanou dovolenou – Podmínka pro přiznání
(Služební řád, příloha V, článek 4)
3. Úředníci – Zásady – Ochrana legitimního očekávání – Podmínky – Nepodepsaný individuální výkaz dovolené – Dokument, který nezakládá legitimní očekávání
1. I když podle čl. 4 prvního pododstavce přílohy V služebního řádu musí být dovolená nabytá během běžného kalendářního roku v zásadě vyčerpána během téhož roku, z téhož ustanovení rovněž vyplývá, že úředník má nárok na převod všech dní dovolené nevyčerpané během kalendářního roku do následujícího kalendářního roku v případě, že svou dovolenou za kalendářní rok nemohl vyčerpat ze služebních důvodů.
Kromě toho jiné důvody, byť nejsou služebními důvody, mohou rovněž s přihlédnutím k účelu, který je prostřednictvím nároku na dovolenou za kalendářní rok sledován, odůvodnit převod všech dní nevyčerpané dovolené. Je tomu tak zejména v případě, kdy úředník, který čerpá pracovní volno z důvodu nemoci, neměl během celého nebo části kalendářního roku možnost z tohoto důvodu čerpat svoji dovolenou. Článek 7 odst. 1 směrnice 2003/88 o některých aspektech úpravy pracovní doby, která se v souladu s čl. 1e odst. 2 služebního řádu použije na úředníky, musí být totiž vykládán v tom smyslu, že zaručuje úředníkovi, který nemohl čerpat dovolenou za kalendářní rok během kalendářního roku z důvodu volna z důvodu nemoci, možnost čerpat tuto dovolenou za kalendářní rok po tomto kalendářním roce.
Naproti tomu, pokud žádný z výše uvedených důvodů, které jsou služebními či jinými důvody, nemůže odůvodnit skutečnost, že úředník nemohl vyčerpat svou dovolenou za kalendářní rok do konce běžného kalendářního roku, nelze do následujícího roku převést více než dvanáct dnů nevyčerpané dovolené.
(viz body 27 až 29)
Odkazy:
Soudní dvůr: 20. ledna 2009, Schultz-Hoff, C‑350/06 a C‑520/06, body 43 a 55; 10. září 2009, Vicente Pereda, C‑277/08, body 22 až 25
Soud pro veřejnou službu: 15. března 2011, Strack v. Komise, F‑120/07, body 55 až 58
2. Úředník, který čerpal pracovní volno z osobních důvodů až do doby svého odchodu do důchodu, má právo na finanční náhradu nad rámec dvanácti dnů nevyčerpané dovolené pouze v případě, že bude prokázáno, že před začátkem čerpání pracovního volna z osobních důvodů nemohl svou dovolenou vyčerpat ze služebních důvodů.
V tomto ohledu okolnost, že úředník čerpal pracovní volno z osobních důvodů, nemůže být důvodem pro převod všech dní dovolené nevyčerpané do tohoto data, jelikož pracovní volno z osobních důvodů čerpal na vlastní žádost. Za těchto podmínek byl počet dní nevyčerpané dovolené, které měl dotyčný k dispozici v okamžiku svého odchodu, převeden v rámci omezení v délce dvanácti dní, stanoveného v článku 4 přílohy V služebního řádu, do následujících let.
(viz body 30, 31 a 33)
3. Právo domáhat se ochrany legitimního očekávání, které je jednou ze základních zásad Evropské unie, se vztahuje na každého jednotlivce, který se nachází v situaci, ze které vyplývá, že evropská správa tím, že mu poskytla přesná, nepodmíněná a shodující se ujištění z oprávněných a spolehlivých zdrojů, u něj vyvolala podloženou naději. V tomto ohledu nemůže být nepodepsaný individuální výkaz dovolené považován za pocházející z dostatečně spolehlivého a oprávněného zdroje. I za předpokladu, že by tento dokument bylo možné považovat za pocházející z takového zdroje, neprokazuje, že správa formálně zaujala stanovisko k převodu všech dní dovolené nevyčerpané úředníkem do následujících let.
(viz bod 32)
Odkazy:
Tribunál: 16. března 2005, Ricci v. Komise, T‑329/03, bod 79