Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Judecătoria Rădăuţi (Rumunsko) dne 3. prosince 2018 – OF v. PG
(Věc C-759/18)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Judecătoria Rădăuţi
Účastníci původního řízení
Navrhovatel: OF
Odpůrkyně: PG
Předběžné otázky
Je třeba čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2201/20031 vykládat v tom smyslu, že skutečnost, že odpůrkyně nevznesla námitku nedostatku mezinárodní příslušnosti rumunských soudů vydat rozhodnutí ve věci, jejímž předmětem je „rozvod manželství s nezletilým dítětem“, představuje konkludentní souhlas, aby věc projednal soud, k němuž navrhovatel podal návrh, pokud mají účastníci řízení své obvyklé bydliště v jiném členském státě [Evropské unie] (v projednávané věci v Itálii) a návrh na rozvod byl podán před soudem státu, jehož jsou státními příslušníky?
Je třeba čl. 3 odst. 1 a článek 17 nařízení (ES) č. 2201/2003 vykládat v tom smyslu, že soud musí nebo může bez návrhu prohlásit nedostatek mezinárodní příslušnosti rumunských soudů k projednání „rozvodu manželství s nezletilým dítětem“ v případě, že nedošlo k dohodě účastníků řízení s bydlištěm v jiném členském státě [Evropské unie] (v projednávané věci v Itálii) o volbě příslušného soudu (s následným zamítnutím návrhu, když k projednání tohoto sporu nejsou příslušné rumunské soudy), s předností před čl. 915 odst. 2 Codul del procedură civilă (občanský soudní řád), podle něhož lze vznést námitku výlučné místní příslušnosti Judecătoria Rădăuţi (soud prvního stupně v Rădăuţi, Rumunsko) [s tím důsledkem, že jeho příslušnost k projednání věci je odmítnuta ve prospěch Judecătoria Sectorului 5 Bucureşti (soud prvního stupně pro pátý obvod města Bukurešti, Rumunsko) a je vydáno rozhodnutí ve věci samé], zejména z důvodu, že uvedená ustanovení jsou méně příznivá než ustanovení vnitrostátního právního řádu [čl. 915 odst. 2 Codul de procedură civilă (občanský soudní řád)]?
Je třeba výraz „manželé a nositelé rodičovské zodpovědnosti v době zahájení řízení příslušnost soudů [...] jiným jednoznačným způsobem přijali“, uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 2201/2003 vykládat v tom smyslu, že účastníci řízení, kteří mají obvyklé bydliště v jiném členském státě [Evropské unie] (v projednávané věci v Itálii), a dohodnou se, že soudem příslušným k projednání návrhu na rozvod je soud členského státu, jehož jsou státními příslušníky, [Judecătoria Rădăuţi Rădăuţi (soud prvního stupně, Rumunsko)], tak se posledně uvedený soud bez dalšího stane příslušným k tomu, aby rozhodoval o návrhu týkajícím se „výkonu rodičovské moci, bydliště dítěte a příspěvku rodičů na výživu a výchovu dítěte“?
Je třeba pojem „rodičovská zodpovědnost“ podle čl. 2 bodu 7 a článku 12 nařízení (ES) č. 2201/2003 vykládat v tom smyslu, že zahrnuje rovněž pojem „rodičovská moc“ stanovený v článku 483 Codul Civil (občanský zákoník), „bydliště dítěte“ podle článku 400 Codul Civil (občanský zákoník) a „příspěvek rodičů na výživu a výchovu dítěte“ podle článku 402 Codul Civil (občanský zákoník)?
____________
1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. 2003, L 338, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 243).