Věc C‑359/16
Trestní řízení
proti
Altunovi a dalším
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Cassatie)
„Řízení o předběžné otázce – Migrující pracovníci – Sociální zabezpečení – Použitelné právní předpisy – Nařízení (EHS) č. 1408/71 – Článek 14 bod 1 písm. a) – Vyslaní pracovníci – Nařízení (EHS) č. 574/72 – Článek 11 odst. 1 písm. a) – Potvrzení E 101 – Důkazní síla – Potvrzení získané nebo uplatněné podvodně“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. února 2018
1. Sociální zabezpečení – Migrující pracovníci – Použitelné právní předpisy – Pracovníci vyslaní do jiného členského státu než je stát, v němž je usazen zaměstnavatel – Potvrzení E 101 vydané příslušnou institucí členského státu usazení – Důkazní síla vůči orgánům sociálního zabezpečení ostatních členských států – Omezení – Povinnost provést přehodnocení v případě pochybností vyjádřených institucí jiného členského státu – Postup pro dosažení shody před správní komisí pro sociální zabezpečení v případě neshody – Řízení pro nesplnění povinnosti v případě nedosažení shody
[Článek 4 odst. 3 SEU; článek 259 SFEU; nařízení Rady č. 1408/71, čl. 14 bod 1 písm. a), článek 80 a čl. 84a odst. 3, a nařízení Rady č. 574/72, čl. 11 odst. 1 písm. a)]
2. Sociální zabezpečení – Migrující pracovníci – Použitelné právní předpisy – Pracovníci vyslaní do jiného členského státu než je stát, v němž je usazen zaměstnavatel – Potvrzení E 101 vydané příslušnou institucí členského státu usazení – Důkazní síla vůči orgánům sociálního zabezpečení ostatních členských států, jakož i soudům těchto členských států – Potvrzení získané nebo uplatněné podvodně – Žádost členského státu, do něhož byli pracovníci vysláni, o přezkum a zrušení uvedeného potvrzení ve světle důkazů shromážděných v rámci soudního vyšetřování, v němž bylo shledáno, že potvrzení bylo získáno podvodně – Nezohlednění těchto důkazů vydávající institucí pro účely přezkumu, zda je vydání uvedeného potvrzení opodstatněné – Právo vnitrostátního soudu k danému potvrzení nepřihlížet
[Nařízení Rady č. 1408/71, čl. 14 bod 1 písm. a), a nařízení Rady č. 574/72, čl. 11 odst. 1 písm. a)]
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 38–45)
2. Článek 14 bod 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004 ze dne 31. března 2004, a čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, musí být vykládány v tom smyslu, že pokud instituce členského státu, do něhož byli pracovníci vysláni, podala instituci, jež vydala potvrzení E 101, žádost o přezkum a zrušení těchto potvrzení ve světle důkazů shromážděných v rámci soudního vyšetřování, jehož prostřednictvím bylo zjištěno, že tato potvrzení byla získána či uplatněna podvodně, a pokud instituce, jež tato potvrzení vydala, nevzala tyto důkazy v potaz pro účely přezkumu, zda je vydání těchto potvrzení opodstatněné, může vnitrostátní soud v rámci řízení vedeného proti osobám podezřelým z využívání vyslaných pracovníků za použití takových potvrzení odhlédnout od těchto potvrzení, jestliže na základě těchto důkazů a při dodržení záruk neoddělitelně spjatých s právem na spravedlivý proces, jež musí být těmto osobám přiznány, konstatuje, že k takovému podvodu došlo.
Použití unijní právní úpravy totiž nemůže být rozšířeno až do té míry, že by zahrnovalo i úkony prováděné s cílem získat podvodně nebo zneužívajícím způsobem výhody stanovené unijním právem (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 5. července 2007, Kofoed, C‑321/05, EU:C:2007:408, bod 38, a ze dne 22. listopadu 2017, Cussens a další, C‑251/16, EU:C:2017:881, bod 27).
Konstatování podvodu však konkrétně spočívá na souboru shodujících se indicií, které prokazují naplnění jak objektivní, tak subjektivní stránky.
Objektivní stránka spočívá v nesplnění podmínek požadovaných pro získání a uplatnění potvrzení E 101, stanovených v hlavě II nařízení č. 1408/71 a připomenutých v bodě 34 tohoto rozsudku.
Subjektivní stránka odpovídá úmyslu dotyčných osob obejít podmínky vydání tohoto potvrzení nebo se jim vyhnout s cílem získat s tím spojenou výhodu.
Podvodné získání potvrzení E 101 tedy může vyplývat z vědomého konání, jako je nesprávné vylíčení skutečné situace vyslaného pracovníka nebo podniku, který jej vysílá, nebo z vědomého opomenutí, jako je zatajení relevantní informace s úmyslem vyhnout se podmínkám použití čl. 14 bodu 1 písm. a) nařízení č. 1408/71.
(viz body 49–53, 61 a výrok)